Harvey A. Risch
5. 8. 2020 VoxPopuli
Jako profesor epidemiologie na lékařské fakultě Univerzity v Yale jsem autorsky vydal 300 odborných publikací a v současnosti zastávám vedoucí pozice v radách několika odborně vědeckých časopisů. Probojovávám takovou léčbu, kterou všechny údaje sice plně podporují, avšak z důvodů, jež se správným pochopením vědy nemají nic společného, byly odsunuty na slepou kolej.
Pochopitelně, hovořím o léčbě Covidu-19 hydroxychlorochinem. Jestliže je tento laciný a ústy přijímaný lék podáván v nejčasnějším stádiu nemoci, tzn. ještě předtím, než virus získá potřebný čas ke svému už nekontrolovanému zmnohonásobení, je jeho prokazatelný efekt vysoce účinný. A to zvláště tehdy, je-li podáván v kombinaci s antibiotiky azithromycinem nebo doxycyclinem a výživovým doplňkem zinkem.
Lékaře, kteří navzdory rozšířenému skepticizmu vůči léčbě hydrochlorinem jej i nadále svým pacientům předepisují, je možno bez nadsázky nazvat hrdiny. Činí totiž to, co jim věda napověděla že mají činit, chtějí-li svým pacientům skutečně pomoci. A to i za cenu velkého osobního rizika. Sám znám dva lékaře, kteří popsanou medikací zachránili životy stovkám pacientů, ale nyní, aby uchránili svá lékařská oprávnění a reputace, svádějí tvrdý boj se státními lékařskými radami.
Jak hydroxychlorochin na nemocné Covidem-19 zabírá, jsme už viděli na stovkách příkladů. V severobrazilském státě Pará např. podléhali lidé Covidu-19 v exponenciálních počtech. Ale 6. dubna síť veřejných nemocnic nakoupila 75 000 dávek azithromycinu a 90 000 dávek hydroxychlorochinu a v několika dalších týdnech je začala onemocnělým osobám podávat. I když se nemoc nepodařilo zcela vymýtit, začal už 22. května počet smrtelných případů klesat a nyní činí jen osminu počtu původního.
Přesně opačný experiment (samozřejmě nezamýšlený), proběhl ve Švýcarsku. 27. května zakázala švýcarská národní vláda používat hydroxychlorochin pro léčení Covidem-19 onemocnělých ambulantních pacientů. Poté, a to kolem 10. června, se u těchto pacientů počet úmrtí na koronavirus zvýšil čtyřnásobně a stále dále rostl, takže 11. června švýcarská vláda zákaz používat hydroxychlorochin zase odvolala. A už 23. června počet zemřelých klesl tam, kde byl před 10. červnem.
Obě tyto dvě epizody dokazují, že kombinace hydroxychlorochinu spolu se shora uvedenými látkami snižuje smrtnost onemocnělých a měla by proto být přijata jako standartní péče pro všechny vysoce rizikové pacienty.
Proč je ostatně na na hydroxychlorochin pohlíženo s takovým pohrdáním?
Za prvé se jeho používání zpolitizovalo. Pohlíží se na něj jako na jakýsi ukazatel politické identity. Trump jej podporuje a proto jde o lék špatný. Jenže lék se musí posuzovat jen a jen z hlediska vědy. Když lékaři završují své studium, slibují přece, že zdraví a životy jejich pacientů budou jejich zájmem prvním a jediným.
Za druhé nebyl lék vždy správně užíván. Hydroxychlorochin zaznamenává největší úspěch, když je podáván včas a u vysoce rizkových pacientů. A méně úspěšný je, je-li podán v pozdějším stadiu nemoci. Kombinace hydroxychlorochinu s dalšími látkami by měl být vysoce rizikovým pacientům podán okamžitě po klinickém podezření, že Covid-19 mají v těle, a nikoli tedy až po zjištění výsledku testů.
Za třetí jsou zde obavy, že lék představuje riziko srdeční arytmie, zláště je-li podáván společně s azithromycinem. Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), opírá toto své obvinění o početné případy srdeční arytmie, připisované používání hydroxychlorochinu, ale zapomíná uvést, že do této své statistiky zahrnuje i miliony pacientů používajících hydroxychlorochin už dlouhá léta a to i pro docela jiné nemoci např. lupus nebo revmatická artritída, než je nová nemoc z Covidu-19. Avšak i kdyby byl seznam FDA takto postižených osob ještě desetkrát vyšší než je, byl by miniciunózní ve srovnání s počtem lidí, kteří právě dnes umírají proto, že se jim nedostává toho druhu léčby, kterou by dostat měli. Což je fakt potvrzený studií Oxfordské univerzity, která uvádí, že z 320 000 starších pacientů, kterým byl podáván jak hydroxychlorochin, , tak azithromycin, zemřelo na srdeční arytmií jen devět z jednoho statisíce takto léčených lidí.
V budoucnu, jak věřím, bude současné chorobné přehlížení hydroxychlorochinu předmětem studia sociologů. A to jako klasický příklad toho, jak mimovědecké faktory převálcovaly nepřesvědčivější důkazy medicíny.