John Simkin
13. 6. 2020 ATI, Spartacus Educational
Operace Mockinbird ( v českém jazyce operace Drozd) mělo být označením pro údajně rozsáhlý projekt, který zahájila CIA v padesátých letech minulého století. Cílem bylo rekrutovat novináře za účelem vládní propagandy. Naverbovaní novináři byli zařazení do výplatních listin CIA a byli pověření psaním falešných zpráv, které propagovaly názory zpravodajské agentury. Veškeré hlavní zpravodajské a novinářské proudy byly údajně financovány a označeny jako fronty pro tuto operaci.
Protože Spojené státy americké chtěly být v očích světové veřejnosti za zemi demokratickou a s nejlepší pověstí, musely začít šířit své vize, postoje a ideje, aby se jejich politika dostala do co možná nejvíce zemí a doslova v nich zapustila kořeny. K tomu však byla zapotřebí mohutná propaganda, jejímž šířením byla pověřena americká CIA. Jen rok po svém založení, tedy v roce 1948, byla spuštěna operace Drozd, jejímž cílem bylo získat vliv nad všemi hlavními americkými médii v USA.
Celá takto vytvořená divize pracovala pod taktovkou Franka Wisnera, který býval právníkem z Wall Steet a navíc byl odborníkem na jihovýchodní země Evropy. I on stál za verbováním novinářů. K sobě potřeboval Wisner ale ještě někoho, jeho pravou rukou se stal hlavní vydavatel a spolumajitel deníku The Washington Post, Philip Graham. Tito dva muži na svou stranu zlanařili všechna hlavní americká média.
Dohled nad operací vykonával tehdejší ředitel CIA Allen Dulles. Do utajené divize přijímal výhradně absolventy nejprestižnějších univerzit jako jsou Yale, Harvard, Princeton, Brown, Cornell atd. Kromě novin a médií, kontroloval i Hollywood a produkci filmů. Média se tomuto programu nebránila, protože přijímala finanční prostředky od CIA, která si tímto vlastně koupila monopol na pravdu. Protože ten, kdo ovládá média, ovládá i myšlení lidí.
Od počátků padesátých let tak byla prezentována jediná správná demokracie – americká. Naopak špatné vykreslení a povědomí bylo šířeno o východním bloku se Sovětským svazem v čele. Kromě vládních názorů a propagandy, měli novináři také za úkol krýt americké tajné operace nejen na jejich území, ale po celém světě. Striktně však měli zakázáno šířit informace a zprávy o sledování vysokých představitelů cizích států, o americké špionáži i o odstraňování nepohodlných lidí, politiků či prezidentů. A tak se USA stala zemí s nejlépe fungující demokracií na světě a tato politika byla protlačována do celého světa jako jediná správná.
Nebýt amerického senátora Franka Churce, který roku 1975 vyšetřoval aktivity CIA a zveřejnil mnohé detaily celé operace, byla by celá záležitost považována za konspiraci. Jenže po ročním vyšetřování kongres USA zveřejnil zprávu, v níž se uvádí následující: “CIA spravuje celosvětovou síť několika stovek osob, které jí poskytují požadované informace a někdy se pokoušejí ovlivnit i lokální veřejné mínění pomocí skryté propagandy. Poskytují CIA přímý přístup do velkého množství novin a periodik, desítek tiskových a zpravodajských agentur, rozhlasových a televizních stanic, komerčních knižních vydavatelství a dalších zahraničních médií.”
Vyšetřování a zpráva Kongresu USA tak potvrzují značný vliv CIA ve velkých amerických médiích. Nejedná se tedy o konspirační teorie, jak se v té době špitalo. A nebýt rozsáhlého vyšetřování, pravděpodobně by stejné operace pokračovaly dodnes.
Zdroj: ATI, Spartacus Educational
autorem aktualizováno v lednu 2020
