Ivan David
25. 9. 2020
V květnu předložila Evropská komise návrh nařízení nazvaného Omnibus. Jde o návrh předpisu, který by Komisi dal právní zmocnění utratit 750 miliard eur, které si EU půjčí pomocí dluhopisů. Z celého obřího balíku peněz půjčených přes Fond obnovy Komise navrhovala rozdělit mezi zemědělce pouze 16 miliard eur. Zemědělství přitom patří mezi odvětví, která jsou nejvíce poškozená krizí způsobenou pandemií COVID-19.
Třetina peněz, které si EU půjčí, má být rozházena na projekty v rámci Zeleného údělu. Tedy na dobíjecí stanice elektromobilů, fotovoltaické a větrné elektrárny. Téměř 40% půjčených peněz má být podle rozhodnutí Evropské rady „prošustrováno“ na 5G mobilní sítě projekty digitalizace.
Zemědělci se u současné Evropské komise, kterou vede Ursula von der Leyenová, netěší žádné oblibě. Reforma Společné zemědělské politiky EU se dělá proto, aby bylo možné zemědělcům peníze sebrat a dát je na migranty a na Zelený úděl.
V návrhu nařízení Omnibus Komise navrhla poslat peníze z Fondu obnovy zemědělcům až po schválení jednoho z reformních nařízení. Konkrétně nařízení o strategickém plánu. Již na jaře jsem v Zemědělském výboru upozorňoval Generální ředitelství Evropské komise pro zemědělství, že schvalování nařízení o strategickém plánu bude trvat ještě nejméně 2 roky.
Návrh předložený Komisí je naprostý paskvil, v němž je velké množství chyb. Spolky sdružující zemědělce podle jejich odborností a agrární komory členských států EU Zemědělskému výboru EP zaslaly více než 2 tisíce pozměňovacích návrhů, které se chyby v návrhu snaží opravit.
Na posledním předprázdninovém jednání tzv. Trialogu jsem navrhl přesunout ustanovení o rozdělení peněz zemědělcům do návrhu nařízení o přechodných opatřeních. Trialog, jak se zkráceně nazývají trojstranná jednání mezi Komisí, Evropským parlamentem a Radou, je pracovní orgán, kde se spoluzákonodárci snaží najít kompromisní znění návrhu nového předpisu. Trialog je svolán vždy, pokud Rada a příslušný parlamentní výbor pozmění návrh Komise odlišnými pozměňovacími návrhy. Což se děje celkem často.
Do Trialogu jsou za parlamentní výbor vždy vysílání zpravodaj a stínoví zpravodajové jednotlivých frakcí. Jednání Trialogu o přechodných opatřeních se účastním jako stínový zpravodaj frakce identita a demokracie (ID), v níž působí i europoslanci zvolení v ČR za SPD. Za Radu jedná vždy zástupce ministerstva země, která právě Radě předsedá.
Do léta jsme se s Radou dokázali celkem rychle shodnout, že schvalování reformy Společné zemědělské politiky se ještě nějaký ten měsíc potáhne. A musíme umožnit ještě 2 roky vyplácet zemědělcům dotace podle platných právních předpisů. Jejich platnost totiž končí 31. 12 letošního roku. Podle dohody mezi Zemědělským výborem EP a Radou byl jejich platnost měla být prodloužena o 2 roky. Což nám dává čas reformu po Komisi opravovat.
Při červnovém jednání Trialogu o přechodných opatřeních jsem navrhl zmocnění k vyplacení 16 miliard z Fondu obnovy přesunout z Omnibusu do tohoto nařízení. Dohoda Rady a EP je prakticky hotová, a pokud ji potvrdíme hlasováním na plénu a ministři na jediném zasedání Rady, může být vyhlášena v Úředním věstníku. Umožnilo by to, aby peníze k zemědělcům mohly odejít už letos. O nařízení Omnibus se naopak teprve začíná jednat. Schválené zřejmě nebude dříve než v polovině příštího roku. Když už se ale ten dluhový fond jmenuje Fond obnovy, tak by peníze z něj měly na obnovu přijít co nejdříve. Za 2 roky, jak to navrhla Komise, by nešlo o obnovu, ale o „pohřebné“.
Podle informací, které mi poskytl Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který by rozdělování peněz v ČR měl na starosti, nyní ve Fondu pro obnovu venkova chybí asi 10 miliard korun, aby bylo možné zaplatit projekty výstavby skladovacích kapacit na brambory, jablka a další ovoce a zeleninu. Naši zemědělci by speciální sklady upravené na plodiny potřebovali, aby nemuseli své výpěstky prodávat hned po sklizni za nejméně výhodné ceny.
V době sklizně jsou výkupní ceny nejnižší, protože na trhu je většinou všeho dost. Velká část naší produkce míří za nevýhodné ceny do zahraničí. K nám je pak znovu prodávána překupníky za mnohem vyšší ceny v únoru až červnu. Nebo je zcela vyvezena mimo EU a po novém roce jsou k nám dováženy francouzské, belgické nebo egyptské brambory za ceny, které jsou dražší než u banánů.
Pokud by peníze z Fondu obnovy mohly být vyplaceny zemědělcům v rámci nařízení o přechodných opatřeních, mohl by SZIF profinancovat tyto investice, které by zvýšily naši potravinovou soběstačnost. Více peněz by tak zůstalo u nás v republice. Proto jsem v Trialogu navrhl popsanou „zkratku“, která by umožnila peníze začít rozdělovat ještě letos. Mého návrhu se nakonec ujalo německé předsednictví. Předložilo paragrafové znění ustanovení, která by umožnilo peníze pro zemědělce rozdělit v rámci nařízení o přechodných opatřeních.
Z původních 16 miliard eur však pro zemědělce po červencovém jednání Evropské rady zbylo pouze 8 miliard eur. Premiéři rozhodli, že polovina peněz má být zemědělcům odebrána ve prospěch Zeleného údělu a digitalizace. Se škrty v kapitole zemědělství nakonec bohužel souhlasil i český premiér Andrej Babiš (ANO), který se před jednáním dušoval, že škrty peněz pro zemědělce bude vetovat. Nevetoval. Kancléřka Evropské radě předsedajícího Německa Angela Merkelová (CDU) si jej opět „ohla přes koleno“. Držte našim zemědělcům palce, aby se jednání podařilo rychle dokončit. Když už je těch peněz jen polovina, tak ať jsou aspoň rychle.
