Martin Koller
11. 9. 2020 (článek byl odeslán autorem 20. 8. a omylem nebyl publikován)
Kolem nedávné exploze přístavního skladu v Bejrůtu se objevila a byla publikována řada teorií i všemožných názorů a představ, více i méně odborných. Podle rozboru dosažitelných informací a konzultace s profesionálními trhavináři a pyrotechniky jsou závěry následující.
Ledek sám o sobě není v menším množství trhavina a slouží při výrobě trhavin jako okysličovalo. Jako trhavina slouží především při smíchání s nějakou hořlavinou. Používá se především při výrobě průmyslových trhavin. Ty se však používaly jako náhradní i ve vojenství. Ve srovnání, například s TNT má zhruba osmkrát nižší účinnost. Vlastnosti trhaviny získává samostatný čistý ledek, pokud dosáhne kritického průřezu zhruba 1 m. Odpálit jako trhavinu lze už v podstatě i standardní barel naplněný ledkem. Je k tomu třeba počinová náložka trhaviny, nebo třaskaviny a iniciátor (rozbuška). Použít lze rovněž pentritovou bleskovici. Pokud je ledek znečištěný, především organickým materiálem, pravděpodobnost exploze vzrůstá a kritický průřez se zmenšuje. V bývalém Československu se vyráběl ledek hydrofobizovaný voskem, jenž byl v podstatě použitelný jako slabší trhavina. K bílému oblaku, který doprovázel exploziv Bejrůtu se pyrotechnici vyjádřili tak, že se jedná o vodní páru, která se při explozi ledku objevuje. Oranžové zbarvení plynů nad prostorem exploze je standardní.
Ledek uložený několik let ve skladišti v Bejrůtu, oficiálně kolem 2700 tun pocházel z Číny. Podle odborníků se nejednalo o zcela čistý ledek. Přestože uvedené množství ledku představuje značnou finanční sumu, nesnažil se rejdař přeložit náklad na jinou loď a nechal staré a nefunkční plavidlo i s nákladem v Bejrůtu. To zcela odporuje reálnému přístupu obchodníka. Z uvedeného lze vyvodit, že rejdař, či obchodník se nestaral o ztrátu ledku a plavidla, a tím vzniklou škodu proto, že jemu žádná škoda nevznikla. Ledek dopravil tam, kam měl, a to na v podstatě bezcenném plavidle a dostal zaplaceno. Oficiální trasa plavby a kupec byli fiktivní. Proto také ledek nikdo nesháněl řadu let a dopravce nemusel platit penále.
Bejrůt do značné míry ovládají islámské teroristické organizace, především íránský Hizballáh a zločinecké gangy, což je mnohdy totéž. Libanon se rovněž stal jednou z hlavních světových křižovatek v obchodu s drogami, původem především u údolí Bekáa. Je to výsledek především občanské války, kterou vyvolali palestinští teroristé a zhruba 14 000 syrských vojáků, kteří působili na území Libanonu a podporovali islamizaci státu proti maronitským křesťanům. Válka trvala od roku 1975 do roku 1983 a vedla k emigraci především části křesťanů, kteří tvořili elitu a nejvyspělejší část tamní společnosti. Jedná se o jeden z mnoha dokladů nemožnosti multikulturalismu a mírové koexistence mezi agresivními muslimy a křesťany. Je vysoce pravděpodobné, že skladiště sloužilo dlouhodobě, s tichým souhlasem libanonské vlády a zkorumpovaných bezpečnostních sil, jako součást chemické zbrojnice a výrobna trhavin islámských teroristů. Nelze přehlédnout neuvěřitelný fakt, že ve stejném skladišti byla zároveň uložena zábavní pyrotechnika. I tu lze použít jako náhradní výbušniny. Podle názoru odborníků, kteří si mohli promítnout záběry z výbuchu, nelétala vzduchem pouze zábavní pyrotechnika.
Zbývá tedy odpověď na otázku, zda někdo zlikvidoval trhavinovou základnu teroristů, šlo o boj mezi konkurenčními teroristickými skupinami, nebo náhodu. Zajímavý je i oficiální vládní názor z Libanonu, že na skladiště mohla dopadnout raketa. V neposlední řadě se mohlo jednat o snahu zakrýt fakt, že z uskladněné trhaviny část jaksi zmizela a za uskladněný materiál kdosi nese odpovědnost. Z našich luhů a hájů si můžeme připomenout například podivný výbuch skladiště munice ve Vrběticích, stejně jako dříve v Novákoch.
Závěrem sděluji čtenářům svých článků, že do budoucna je již nenajdou na Parlamentních listech. V době rouškové komedie došlo k ukončení dlouholeté spolupráce ze strany Parlamentních listů, které ji postupně omezovaly po dobu posledních dvou let, až moje články, zasílané každý týden, přestaly zveřejňovat zcela. Přidaly se tak k Seznamu, ČT a následně dalším televizím. V naší republice najdete moje články u pana Kapala (Svobodné rádio Beta Kladno), u Ivana Davida (Nová republika) a nově u Stanislava Novotného (Arfa – v současnosti největší vlastenecky laděný zdroj informací). Na Slovensku Slobodný vysielač Myjava, můj vlajkový, odborně laděný pořad Casus Belli.
