Ivan David
22. 10. 2020
Dnes večer nás v Evropském parlamentu v rámci série hlasování o návrhu nařízení o strategickém plánu, který je součástí reformy Společné zemědělské politiky, čeká ještě důležité hlasování o mém pozměňovacím návrhu na zachování přechodných vnitrostátních podpor. Jde o dotace vyplácené z českého státního rozpočtu na podporu chovu masného skotu, ovcí, koz a na podporu pěstování brambor, ovoce a stolní zeleniny. Pokud by můj návrh nebyl schválen, musely by být zrušeny české vnitrostátní dotace, které pomáhají zvyšovat naši potravinovou soběstačnost.
Při vstupu ČR do EU vláda premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) na návrh tehdejšího hlavního vyjednavače ČR s EU a pozdějšího eurokomisaře Pavla Teličky souhlasila, aby naši zemědělci dostali jen čtvrtinové dotace ve srovnání s podporami, které jsou vypláceny západním farmářům. Vláda navíc přistoupila na pro české zemědělce extrémně nevýhodnou metodu výplat unijních dotací postavené na platbě na hektar (SAPS). Západní země mají dotace kombinované z platby na hektar a z platby na podporu produkce.
Hlavní nevýhodou platby na hektar je, že motivuje miliardáře, aby skupovali zemědělskou půdu za účelem „dobývání renty“. Na získané půdě omezují pěstování a chov komodit potřebných pro výrobu potravin. Soustředí se většinou na tzv. „práce na údržbě krajiny“ spočívající v posekání trávy 2x ročně. Posekanou trávu většinou nepoužívají ke krmení dobytka, protože to vyžaduje lidskou práci. Na hektarech obhospodařovaných miliardáři, jako je realitní spekulant Radovan Vítek, je většinou jen minimální počet zvířat, který je vyžadován v rámci tzv. podmíněnosti. Seno končí v peletkách, které jsou vyváženy do spaloven v zahraničí jako „ekologické palivo“.
U nás je podmíněnost – tedy soubor podmínek, které musí zemědělec plnit, aby měl nárok na dotace – nastaven extrémně v neprospěch skutečných zemědělců, kteří se živí výrobou potravin. A naopak velmi výhodně pro tzv. „dotační čerpače“. Aby mohl příjemce pobírat dotace, musí u nás mít v přepočtu na hektar 0,3 tzv. přepočtené velké dobytčí jednotky (VDJ). V praxi to znamená, že „čerpačům“ stačí chovat 1 krávu na 3 hektary půdy, aby dostali plné dotace. V Rakousku musí mít zemědělec nejméně 1 velkou dobytčí jednotku na hektar – neboli 1 krávu, nebo 14 ovcí či 15 koz, případně 400 slepic.
Od našich jižních sousedů je dobře znám způsob, jakým se farmáři brání skupování půdy spekulačními čerpači. V Alpách si koupil statek bývalý výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu. Koupil si jej nikoli proto, aby na něm hospodařil, ale pouze proto, aby „těžil dotace“. Vyhodil všechny zaměstnance a veškerý dobytek poslal na jatka. O dotace však žádal dál. Sousedé jej udali, že neplní podmíněnost, takže bývalý vysoký technokrat nakonec skončil v policejních „klepetech“ před soudem jako obžalovaný z dotačního podvodu.
Dotační metoda platby na hektar se špatně nastavenou podmíněností má u nás na svědomí nejen drastický pokles živočišné výroby, ale i pěstování ovoce a zeleniny náročné na lidskou práci. Zásadně se podílí na naší potravinové nesoběstačnosti. Kombinovaná platba, kterou mají třeba Rakušané nebo Francouzi, zemědělcům přináší kromě peněz na hektar i dotace na každý kus chovaných hospodářských zvířat, speciální podpory na pěstování ovocných stromů a na každou vyprodukovanou tunu zeleniny. To je samozřejmě motivuje k činnostem, které jsou důležité k výrobě potravin. A i proto jsou regály našich supermarketů plné zeleniny ze Španělska, Holandska nebo Řecka a masa z Německa nebo Rakouska.
Skupování zemědělské půdy miliardáři navíc zvedá její cenu, která je u nás paradoxně vyšší než ve Francii. Což zase prodražuje ceny pachtu pro zemědělce, kteří hospodaří na pronajaté půdě. Je to v podstatě začarovaný kruh.
Částečně rozetnout se jej podařilo až po několika letech po našem vstupu do EU, kdy nám Brusel na opakovanou žádost „milostivě“ povolil vyplácet z českého státního rozpočtu přechodné vnitrostátní podpory. Jejich vyplácení nám bylo povoleno na přechodnou dobu, která byla původně definována do roku 2013, kdy měly být podle Smlouvy o vstupu ČR do EU českým zemědělcům dorovnány dotace na stejnou úroveň jako jejich francouzským, německým nebo belgickým konkurentům.
Tento závazek EU není dodnes splněn. Čeští zemědělci dostávají jen ¼ dotací ve srovnání s francouzskými, holandskými nebo italskými farmáři. Přesto Evropská komise v návrhu nařízení o strategickém plánu předložila zrušení našich dočasných vnitrostátních podpor. Jde v podstatě o unijní podvod na druhou.
A protože Komise současně navrhuje, aby ani v příštích 7 letech českým zemědělcům nerostly dotace – abychom konečně dohnali výši podpory vyplácené západním pěstitelům a chovatelům, navrhl jsem, aby našim zemědělcům zůstaly zachovány aspoň přechodné vnitrostátní podpory na citlivé komodity, které jsou vypláceny z českého státního rozpočtu. Aby ten rozdíl byl aspoň trošičku vykompenzován.
