Ivan David
19. 10. 2020
Na plenárním zasedání, které začíná v pondělí 19. 10. 2020 ve 20 hodin večer, bude hlavním bodem programu reforma Společné zemědělské politiky EU. Pozměňovací návrhy měli poslanci předložit v písemné podobě do 14. 10. 2020. Ke stanovenému datu jsem do sytému vložil 75 pozměňovacích návrhů. Avizoval jsem, že Vám je postupně představím. Dnes začnu sadou, která se týká dotací vázaných na produkci, označovaných zkratkou VCS.
Evropská komise předložila reformu Společné zemědělské politiky (CAP) se dvěma záměry. Jednak má umožnit seškrtání dotací zemědělcům, aby Komise mohla peníze převést od zemědělců na projety Zeleného údělu jako dotace elektromobilů, dobíjecích stanic, fotovoltaických a větrných elektráren. A také na 5G mobilní sítě. Hlavním cílem Komise však je omezit výrobu potravin v EU a tím otevřít prostor pro větší dovozy ze zámoří. Komise již za tímto účelem uzavřela řadu dvojstranných obchodních dohod a pak také velkou smlouvu se sdružením jihoamerických zemí MERCOSUR. Chce umožnit bezcelní dovoz milionů tun všech zemědělských komodit a potravin.
Z návrhů tří reformních nařízení je na první pohled patrné, že produkce našich zemědělců mát být z unijního trhu vytlačována a nahrazována dovozem. Čerpání zemědělských dotací by podle návrhu Komise mělo být podmíněno prováděním řady na první pohled „ekologických“ opatření, jejichž cílem je jednoznačně omezování domácí výroby potravin. Větší podíl výměry má být ponechán ladem k zaplevelení. Komise chce omezit hnojení a používání ošetřujících přípravků., atd.
Výrazně seškrtat chce Komise i podpory vázané na produkci. V této oblasti je v rámci EU obrovská nerovnováha zapřičiněná nespravedlivým nastavením dotací. Západní farmáři dostávají v rámci platby na farmu dotace nejen na obhospodařovaný hektar, ale i na podporu pěstování jednotlivých komodit a chov užitkových zvířat. Produkční dotace v minulosti pomohly západním farmářům dosáhnout špičkových výkonů. V Holandsku s jejich pomocí chovají v přepočtu na hektar 8 až 9 kusů hovězího dobytka.
ČR byl při vstupu do EU vnucen systém dotací na hektar bez produkčních podpor. Vedlo to k omezení pěstování ovoce i zeleniny a také k omezení chovu zvířat na maso i dojnic. U nás máme kvůli tomu v průměru jen 0,6 krávy na hektar. Teprve později se podařilo v Bruselu vyjednat, že nám „milostivě“ umožnili část přidělených peněz použít též na podporu produkce. V rámci systému nazvaného Dobrovolné dotace vázané na produkci citlivých komodit (VCS) může česká platební agentura Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) použít 12% národního přídělu na účelové dotace na pěstování brambor, ovoce a zeleniny, které jsou náročné na lidskou práci, chmele a cukrové řepy. V rámci VCS jsou vypláceny i dotace na chov mléčných krav, telat chovaných pro maso, ovcí a koz.
Objem peněz, které nám Komise umožňuje vyplácet na podporu produkce je strašně nízký. Právě proto jsme jako stát nesoběstační v základních potravinách. Západní zemědělci dostávají na podporu produkce mnohem větší dotace, což vede k tomu, že mohou svoje produkty vyvážet k nám za mnohem nižší ceny. Proto se pulty supermarketů hemží zeleninou z Holandska, ovocem ze Španělska a Itálie a bramborami ze všech koutů světa jen ne z ČR. Proto najdete v chladících pultech obchodů nejčastěji maso z Německa nebo Francie a mnohem méně maso české.
Jeden ze způsobů jak tento trend obrátit a dostat ke spotřebitelům více českých potravin, je zvýšení dotací na produkci českých zemědělců. Po konzultaci s experty z Agrární komory a Zemědělského svazu jsem připravil několik verzí pozměňovacího návrhu, který by měl umožnit zvýšit objem peněz na produkční dotace VCS. Při hlasování si kolegové budou moci vybrat z možností zvýšit podíl dotací vázaných na produkci (VCS) na 23% nebo aspoň 18% celkového přídělu pro ČR. První verze by z hlediska zlepšení potravinové soběstačnosti ČR byla výhodnější. Pro jistotu jsem předložil i kompromisní návrh s menším nárůstem peněz pro citlivé komodity. V parlamentech totiž obvykle nevítězí nejlepší návrhy, ale ty, pro něž hlasuje nejvíce poslanců.
