dpa / mak a -rp-
27. 11. 2020 DieWelt a PrvníZprávy
Musí být NATO komplexně reformováno? A pokud ano, jak? Francouzský prezident Macron zahájil tuto debatu před rokem s prohlášením o „mozkové smrti“. Nyní jsou na stole konkrétní návrhy na posílení aliance – a jsou tvrdé.
(Na snímku: Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO)
Je zcela patrné, že vedení největší, nejsilnější a nejagresivnjší vojenské struktury na planetě směřuje k autoritářskému rozhodování nejsilnějších, přičemž by se charakteristika, kterým se aliance stále propagandisticky chlubila před světem – „demokratické rozhodování“, měla z NATO vytratit.
Asi rok poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil „mozkovou smrt NATO“, se NATO chystá zahájit obtížnou reformní debatu. Podle informací z aliančních kruhů představila skupina odborníků jmenovaných generálním tajemníkem Jensem Stoltenbergem v úterý na jednání ministrů zahraničí neškodné návrhy i řadu výbušných nápadů. Podle informací Německé tiskové agentury to zahrnuje i doporučení, které by jednotlivým členským státům znesnadňovalo blokovat rozhodnutí v alianci.
Navrhuje se proto také pozvat hlavy států a předsedy vlád států EU bez členství v NATO, aby na okraji summitu NATO zasedli u kulatých stolů, a aby se podstatně více věnovali údajnému nebezpečí, která mohou přicházet z Číny.
Aby se posílila politická spolupráce v rámci aliance, skupina odborníků doporučuje pořádat další rozhovory na vysoké politické úrovni – a organizovat je nejen v sídle NATO v Bruselu, ale také v členských státech. Mohla by být například naplánována další setkání ministrů zahraničních věcí a mohla by být svolána setkání ministrů vnitra k tématu terorismu.
Nyní je vysoce nepravděpodobné, že by všechny návrhy mohly být provedeny. Je například nepravděpodobné, že by návrh vyšších překážek blokování narazil na souhlas spojenců, jako jsou Turecko a Maďarsko. Maďarsko od roku 2017 využívá aktuálně možnosti veta na nejvyšší úrovni kvůli sporu s Ukrajinou. Turecko dříve přinutilo k vetu prohlášení rakouských politiků omezit spolupráci NATO s Rakouskem. Alpská republika přitom není součástí aliance.
Vzhledem k současnému napětí mezi Tureckem a EU je rovněž považováno za nereálné, aby vláda v Ankaře dala nezbytný souhlas s rozšířením spolupráce mezi NATO a EU. Ve Velké Británii je podle informací DPA vnímána příliš úzká vzájemná závislost mezi NATO a EU spíše kriticky.
Odborný výbor NATO byl zřízen na jaře z iniciativy německého ministra zahraničí Heiko Maase (SPD). Francouzský prezident Macron dříve odvážně alianci označil jako organizaci s „mozkovou smrtí“. Macron chtěl především odsoudit nedostatečnou koordinaci mezi partnery NATO při důležitých rozhodnutích bezpečnostní politiky. Negativním příkladem pro něj byla například turecká vojenská ofenzíva v severní Sýrii, která nebyla dohodnuta v rámci NATO a byla umožněna pouze odsunem amerických vojáků z oblasti, což rovněž nebylo odsouhlaseno.
Doporučení skupiny odborníků, která byla ve středu distribuována v rámci aliance, budou poprvé projednána na vysoké politické úrovni příští úterý prostřednictvím videokonference ministrů zahraničí. Generální tajemník NATO Stoltenberg poté chce s členskými státy vypracovat konkrétní akční plán. Cílem je dokončit práci na příštím summitu NATO. Podle současných plánů by se mohl uskutečnit ve druhém čtvrtletí příštího roku a také sloužit jako jakési setkání typu „poznat“ se s budoucím americkým prezidentem Joe Bidenem.
Fox: Vláda Bidena? Zbytečné války, masivní imigrace a moc korporací!
Německo ve výboru odborníků zastupoval bývalý ministr obrany a vnitra Thomas de Maizière (CDU). Jako spolupředseda vedl práci skupiny s bývalým americkým diplomatem Wessem Mitchellem. Francie do výboru poslala bývalého ministra zahraničí Huberta Védrine.
Velitelství NATO nechtělo ve středu večer doporučení komentovat. Pouze potvrdilo, že zpráva byla předána skupině odborníků. Zveřejnění by tedy mělo proběhnout až po oficiálním představení na schůzi ministrů zahraničí příští týden.
