Expert: Ázerbájdžán, Turecko a Pákistán budují “nový pořádek” na Kavkazu

Avatar
Původní autoři

Anar Gusejnov
22. 1. 2021 eadaily
V těchto dnech se v Islámábádu konalo setkání hlav ministerstva zahraničí Ázerbájdžánu, Turecka a Pákistánu. Na základě výsledků strany podepsaly řadu dohod ve sféře vojensko-technické spolupráce a provedení společných vojenských cvičení za účasti speciálních útvarů těchto tří zemí. Zda je možno považovat tak úzkou spolupráci Baku, Ankary a Islámábádu za začátek vytváření nového třístranného vojenského svazu? Korespondent EADaily hovořil s ázerbájdžánským politologem Tofigem Abbasovem.

Jak hodnotíte výsledky třístranného setkání hlav ministerstva zahraničí Ázerbájdžánu, Pákistánu a Turecka?

Je to druhé setkání v tomto formátu. První setkání se konalo v Baku. Fakticky byly vyznačeny nové obrysy třístranné součinnosti, a není náhoda, že strany kladou důraz na otázky bezpečnosti, vojensko-technickou spolupráci. Je tomu tak proto, že sledujeme zvýšení rizik v našem regionu. Jak je známo, region je to složitý, turbulentní, to se týká nejenom jižního Kavkazu, ale celého Kavkazu.

Ale nejdůležitější otázkou je to, že spojovací cesta mezi Evropou a Asií je plná rizik a nebezpečí kvůli mnoha příčinám. Takové země, jako jsou Čína a Indie, plánují pozemní koridor s Evropou. V tomto ohledu probíhá jedna z perspektivních tras naším regionem. Ázerbájdžán a Turecko berou na sebe odpovědnost za stabilitu a mír v tomto regionu, vystupují jako garant bezpečnosti. Jedna z těchto cest půjde přes Pákistán, Afghánistán, Turkmenistán do Ázerbájdžánu, a dále už do Turecka a Evropy.

Samotný Pákistán je jednou z rostoucích ekonomik s velkým potenciálem a potřebuje osvědčené spojence. V tomto ohledu může být takový třístranný svaz velkým přínosem pro regionální stabilitu a bezpečnost tras.

Plus ke všemu je třeba říci, že tento svaz je akceschopný. Proto bych zvláště chtěl zdůraznit úlohu Ázerbájdžánu, který vlastními úsilími udělal mnoho důležitých kroků směrem k integraci mezi islámskými a evropskými zeměmi.

Celkově bych rozdělil muslimské země do tří kategorií: jsou země aktivní, jsou průměrné země, a jsou zaostávající země. První jsou lídři, druhé jsou ty země, které se aktivně zúčastňují ve vytvořených konfiguracích, a třetí jsou země, jež vyčkávají a nevědí, co si mají počít.

Ázerbájdžán, Turecko a Pákistán jsou skupinou zemí lídrů, jsou s to vytvářet nový pořádek v regionu, který bude odpovídat zájmům a očekáváním sousedních zemí, které jsou znepokojeny existencí rizik a výzev. Tyto země jsou naladěny na to, aby realizovaly nové možnosti, nový potenciál. Zdá se mi, že proces se vyvíjí nadějně.

Tento formát setkání bude častým formátem. Nevylučuji, že na určité etapě je možné, že se bude konat setkání lídrů těchto zemí, na kterém budou podepsány nové dohody, které upevní tento svaz.

Jednou z dohod mezi státy se předpokládá uskutečnění společných vojenských cvičení speciálních jednotek. Je možné říci, že se postupně vytváří nový třístranný vojensko-politický blok?

Nemyslím si, že pro realizaci snah o zabezpečení míru, ve světle existujících a nových hrozeb ve světě, je nutno vytvářet bloky. Jde o to, že pouhá politická vůle tři zemí stačí, aby se v potřebném okamžiku ocitly v trojici na potřebném místě. Nesporně, některé země a síly budou nazývat tyto snahy pokusem o vybudování vojensko-politického bloku. …

Celkový potenciál těchto tři zemí je úctyhodný a nutí, aby se s ním počítalo. K tomuto formátu se mohou připojit opravdu i další země, protože tento svaz nikoho neohrožuje a má mírové cíle. A mohou se společně účastnit i různých operací za účelem upevnění míru, zachování stability a bezpečnosti, kvůli svým geoekonomickým, geostrategickým cílům.

Proti komu se buduje tento svaz? Proti Indii? Rusku? Íránu? Jaké zahraničněpolitické úkoly má řešit?

Jde o to, že není třeba na někoho ukazovat jako na nepřítele a brát ho na mušku. Jsou hrozby terorismu, a Pákistán samotný je zemí, která silně trpí kvůli terorismu. Je nazýván islámským, ale je to chybné, protože zdravý islám, správný islám nemá nic společného s terorem, naopak, vždy odsuzuje tento nástroj politiky. Islámský teror je kreatura západních zvláštních služeb a řady blízkovýchodních zemí, které skáčou jak globalisté pískají.

Pákistán hraničí s Afghánistánem, který se dusí různými extremistickými seskupeními. Afghánistán je vůbec změněn na jeden velký polygon pro tato seskupení. Afghánistán a Pákistán jsou oběťmi teroru. Nyní, aby s úspěchem bojovaly s terorem, země potřebují společné úsilí. Proto není tento svaz zaměřený proti nějaké zemi, ale je zaměřen proti těm silám, které vytvářejí umělé napětí v různých regionech a na hospodářsky důležitých cestách.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová