Vy jste snad v Německu viděli tolik českých jablek? A v Rakousku české vepřové? Odbornice drtí křiklouny ze Senátu a Sněmovny. Fakta, fakta, fakta

rozhovor se zemědělskou expertkou Jarmilou Dubravskou
23. 1. 2021   ParlamentníListy


„Celé je to mystifikace. Drahé české potraviny? Nesmysly poslanců a řetězců. Jde do tuhého. Vyhraje zahraniční kapitál nebo pravda? Vrátíme se o pár století zpět a opět upálíme ty, kteří mluví pravdu?“ Ptá se odbornice na zemědělství a členka EHSV Jarmila Dubravská.

Poslanci ve středu schválili novelu zákona o potravinách. Pokud vím, tak vy jste jednou z těch, co zákon podporují. Ozvala se však velká řada kritiků, kteří proti novele razantně vystoupili. Co byste jim vzkázala?

Jsou to samé lži, lži, lži a mystifikace. Poslanci tu novelu zákona o potravinách schválili. I když až na druhý pokus, ale přece. Ale vypadá to, že se země zatřásla.

V diskusi vystoupili poslanci, bývalí ministři zemědělství. Vystoupili ti, kteří neznají zemědělství a potravinářství a mluví o něm ti, kteří ho znají, vystoupili ale také ti, kteří sice v zemědělství působili, ale zemědělci a dobří hospodáři nikdy nebyli, nejsou a podle vyjádření je zřejmé, že ani nebudou, neznají nic, nedokážou si spočítat 5 plus 5. Čemu má potom občan věřit?

Takže znovu a jednoduše, prosím. Proč zákon ano nebo proč zákon ne?

Proč chtějí čeští vlastenci podíl domácích potravin? A proč ho ti ostatní nechtějí? A proč je to nutné?

 

Přesně tak.

V Poslanecké sněmovně proběhla bouřlivá debata. Návrh nepodpořili bývalí ministři zemědělství. Podle mě je dobře, že jsou již bývalí. To je jasnou vizitkou toho, co byli za ministry, když zemědělství a potravinářství neznají. Měli možnost pomoci českým zemědělcům, potravinářům a zejména nám spotřebitelům a jako ministři selhali, nic neudělali. Proč nezavedli nákup kvalitních domácích potravin do škol a školek pro naše děti, proč nezavedli prodej do domovů pro seniory, do úřadů, aby státní úředníci měli kvalitní potraviny. Umožňuje to legislativa EU a oni to neudělali. Ptám se proč? Na co se čeká desítky let? Produkce se stále snižuje, jsme závislí na dovozu a budeme. Je to jako s rouškami. Byla pandemie a nikdo nám nepomohl, jiné země EU si kradly roušky, byla to hrůza. Naštěstí v krátkém čase moudří a šikovní Češi začali s produkcí vlastních roušek, dezinfekce a dalších ochranných prostředků. Už nemusíme čekat se zrakem upřeným na letiště, jestli přiletí tuny záchranného materiálu.

Děkuji za odpověď. Jedná se tedy o to, abychom byli potravinově soběstační?

Ano, samozřejmě, ale nejen to. Pojďme to porovnat české versus zahraniční potraviny. Určitě jezdíte do zahraničí a nakupujete tam i potraviny. Viděli jste u našich sousedů takové množství českého zboží, jako je jejich zboží u nás? Viděli jste v Německu, Polsku, Rakousku česká jablka, české vepřové maso, české mléko nebo naše hovězí? Že ne? A víte proč? Dotace do zemědělství a na výrobu potravin jsou v okolních zemích, kromě Slovenska, které je na tom ještě výrazně hůř, několikanásobně vyšší. A nejen to, například Poláci mají nastavený systém, kdy dotace nezdaňují dvakrát, jak je tomu u nás, neplatí sociální a zdravotní odvody jako u nás, poskytuje podpory do zemědělství a na vývoz do zemí EU i do třetích zemí. Že některé kroky nejsou v souladu s pravidly EU? No jo, jenže Poláci mají vyjednané výjimky a také mají jiné právo a pravidla a zejména, což je nejdůležitější, bojují za svoje potraviny a svoje zemědělce, ne na papíře, ale reálně. A jak je na tom zemědělec v Rakousku? I když používá více pesticidů než náš zemědělec, je prý ekologičtější, ale o tom se u nás nemluví. Rakušan nemá problém prodat svoji produkci, protože na vesnici nikomu nesmrdí krávy, i když se pasou jen 10 metrů od sousedovy chalupy. Prostě zemědělství je tam prioritou. A na svojí činnost dostane dotace nejen z té společné zemědělské kasy z EU, ale také z ministerstva zemědělství, z ministerstva pro životní prostředí, z ministerstva sociálních věcí, z ministerstva školství, přispěje také spolková země a taky obec. Vždyť díky jeho dobytku, který chová, se do půdy dostává hnůj a s ním i živiny, které půda potřebuje, aby se na ní mohly pěstovat plodiny, zadržovala se tam voda. Ale o tom všem se můžeme bavit v celkem jiném rozhovoru.

To jste nám vysvětlila, proč je to dobré pro zemědělce. Ale vraťme se k potravinám.

Samozřejmě, snažím se vám popsat celé fungování systému. K potravinám se hned vrátím. Jen mi dovolte ještě takovou malou poznámku.   (celý rozhovor najdete ZDE)