Impeachment občana Trumpa aneb Synod mrtvých 2.0

 

Ivan David

3. 2. 2021

Příští týden začne ve Washingtonu taškařice s obžalobou, tedy impeachmentem prezidenta, který už není v úřadu. Podle obžaloby Sněmovny reprezentantů, ve kterém mají většinu Demokraté, „podněcoval pochybnosti o integritě prezidentských voleb v roce 2020 a poštval dav, který 6. ledna vnikl do amerického Kapitolu“. Obžaloba míří do Senátu, kde by ale pro impeachment muselo hlasovat 17 republikánských senátorů, což je krajně nepravděpodobné i vzhledem k tomu, že 45 se jich již vyjádřilo proti. Mnozí vyzývají Sněmovnu, aby obžalobu stáhla, protože je protiústavní. Impeachment je ústavní řízení o dovolání z funkce. Odvolat z funkce totiž nelze někoho, kdo v ní již není. Žalující strana tvrdí, že protiústavní není, protože existují precedenty odvolání po skončení funkčního období, ovšem ne u prezidenta. Podle ústavy má o odvolání prezidenta hlasovat Senát za řízení předsedy Nejvyššího soudu USA. Taškařice se sesazováním občana Trumpa se však předseda Nejvyššího soudu John G. Roberts odmítl účastnit.

Samozřejmě nejde o nic jiného než o to, aby Donald J. Trump, jsa obžalován a „impíčován“, už nikdy nemohl kandidovat na prezidenta. Zejména vůdce demokratů v Senátu Chuck Schumer se vedle předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové činí, co mu síly stačí.
Celé to poněkud připomíná podobné divadlo, které se odehrálo v 9. století v Římě. Tehdy tam, v papežském státě, bojovaly o moc dvě znepřátelené kliky, progermánská a profranská, které podle svých momentálních mocenských pozic měly velký vliv na volbu římského biskupa, tedy papeže. Poté, co roku 896 zemřel papež Formosus a jeho nástupce Bonifác byl v úřadu pouhý měsíc, nově zvolený papež Štěpán VI., podporován vítěznou stranou italského krále Lamberta ze Spoleta a ve snaze odstranit výnosy a církevní funkcionáře papeže Formosa, dal jeho mrtvolu vyhrabat z hrobu a uspořádal tzv. Synodu mrtvých – Synodus horrenda. Mrtvola stará devět měsíců byla oblečena do slavnostního papežského oděvu, posazena na trůn a takto souzena. 
Mrtvý Formosus byl v této soudní frašce sesazen, jeho administrativní rozhodnutí i svěcení byla prohlášena za neplatná a jeho mrtvole byly useknuty tři prsty, jimiž žehnal. Pak byla Formosova mrtvola smýkána ulicemi a hozena do řeky Tibery. Historie však praví, že papež Štěpán VI. se z výsledku procesu dlouho netěšil. Následně totiž došlo ke zřícení baziliky svatého Jana v Lateránu, kde se soud konal, a římský lid v tom spatřoval trest za zohavení mrtvoly. Štěpán VI. byl zajat svými odpůrci, uvězněn a ve vězení zardoušen. V řece Tibeře, kam byl hozen rozzuřeným davem, skončil rovněž.
Papež Štěpán VI. se tímto činem, tedy „impíčováním“ mrtvého papeže, dostal mezi 8 nejšílenějších papežů historie.