Jaké navrhla EU podmínky, aby Srbsko mohlo být vstoupeno do Evropské unie

Ivan David 

26. 3. 2021     document

22. výročí bombardování Srbska bylo právě včera 24. března. Dvanáct dní před tím byla ČR vstoupena do NATO, jak jsme pochopili, aby projevilo součinnost s touto barbarskou akcí. Jako člen vlády jsem hlasoval proti přeletům přes území ČR a proti „vedlejším škodám“ (vraždění civilního obyvatelstva a ničení nevojenských objektů). 24. 3.  jsem se nemohl zúčastnit vzpomínkové akce před Velvyslanectvím Srbské republiky kvůli jednání Zemědělského výboru EP a on-line hlasování. Včera se hlasovalo o „Zprávě o zprávách Komise o Srbsku za roky 2019-2020“ 
document. Zpráva připomíná Srbsku, které před lety poslalo přihlášku do EU, nedostatečnou vstřícnost vůči tlaku Evropské komise.

Srbsko v osobě prezidenta Vučiče a vládnoucí strany se totiž pokouší „o politiku všech azimutů“ podobnou politice o kterou se kdysi pokoušela vláda Miloše Zemana aktivitou Jana Kavana. Politika Evropské unie je politika jednoho azimutu s koloniálním přístupem k slabším a otevřeným nepřátelstvím k velmocem, které se nechtějí podřídit představě unipolárního světa.

Evropská komise očekává od Srbska bezvýhradnou vstřícnost patrně jako projev vděčnosti za unijní a natovskou součinnost při bombardování v roce 1999. Zpráva tedy vytýká Srbsku řadu projevů samostatnosti a vlastní identity. Podobně, i když méně jsou kritizovány další státy „západního Balkánu“ (Kosovo, Albánie, Severní Makedonie), které požádaly o vstup do Evropské unie.

Neznám přesně jejich očekávání, ale dopadnou jako „východní Balkán“ (Rumunsko, Bulharsko) a také Řecko. Země budou zbaveny státního majetku a vystaveny konkurenci, na kterou nemohou stačit. Bude zničeno jejich zemědělství a zbytek přestane být jejich, budou zbaveny nerostného bohatství, budou se muset podřídit unijním normám, aniž by reálně dostali unijní příležitosti. Budou rádi pracovat jako levná pracovní síla v montovnách nebo budou v Západní Evropě soutěžit o nejpodřadnější pracovní místa s Bulhary, Ukrajinci, Rumuny, Turky, Afričany. Budou se muset vzdát národní identity. Budou pod vlivem islámské expanze z Turecka. Státy Unie, které neuznaly Kosovo jsou tlačeny k tomuto rozhodnutí, ačkoli přibylo zemí, které svoje uznání odvolaly. Kosovo je důležité, protože na jeho území je vybudována největší vojenská základna USA v Evropě Bondsteel.

Zpráva projednávaná v Evropském parlamentu vytýká Srbsku nedostatečné respektování „evropských hodnot“ a pomalost reforem, „aby byl proces integrace co nejinkluzivnější“. Tlačí se na uznání Kosova, tedy fakticky jeho násilného oddělení od Srbska libovůlí USA. „Strategická komunikace“ má být založena na zdůraznění výhod vstupu do EU. Má být posílena spolupráce veřejných orgánů s občanskou společností. To znamená, že volené nebo demokraticky jmenované orgány mají být řízeny nikým nevolenými a ze zahraničí financovanými neziskovkami.

Evropský parlament vyjadřuje v bodě č. 9 Zprávy „znepokojení“, že veřejnoprávní média „která citují vládní úředníky, přispívají k šíření protievropské rétoriky v Srbsku“. Srbsko nepochopilo, že cenzura patří k základním evropským hodnotám a veřejnoprávním médiím nesmí být umožněno vyslovovat se kriticky k EU. Chce to prostě spolehlivé soudruhy do vedení, kteří zajistí, že o EU zazní jen chvála, jak už jsme si zvykli v ČR.

EP „vyzývá k posílení evropské spolupráce se Srbskem v boji proti manipulativním dezinformacím a kybernetickým a hybridním hrozbám, které se snaží rozdělit společnost, zdiskreditovat EU a narušit evropskou perspektivu tohoto regionu. …vyzývá k posílení evropské spolupráce se Srbskem v boji proti manipulativním dezinformacím a kybernetickým a hybridním hrozbám, které se snaží rozdělit společnost, zdiskreditovat EU a narušit evropskou perspektivu tohoto regionu“. EP „je znepokojen úzkou politickou a vojenskou spoluprací Srbska s Ruskem.“

Evropský parlament „vyzývá Srbsko a členské státy EU, aby uplatňovaly aktivnější a efektivnější komunikační politiku týkající se evropské perspektivy zaměřenou na občany Srbska i EU, včetně příslušníků národnostních menšin, zdůrazňuje historické vazby přátelství a bratrství, které existují mezi národy Evropské unie a srbským obyvatelstvem.“ Jinými slovy, propaganda se má ujmout úkolu vymazat ze srbské paměti rakouskouherské vraždění Srbů 1914-18, německé a chorvatské vraždění 1939-44, „humanitární bombardování“ USA 1999 a naopak připomínat neustále se prohlubující bratrství až do úplného zániku. V ČR tento proces zažíváme.

Zpráva Evropského parlamentu konstatuje, že „třetím zemím je v Srbsku věnována nepřiměřeně velká pozornost; vyzývá Srbsko, Komisi a delegaci EU v Srbsku, aby zvýšily své úsilí při podpoře úlohy a přínosů úzkého partnerství mezi EU a Srbskem, mimo jiné podporou reforem a projektů financovaných EU; konstatuje, že je naléhavě zapotřebí spolupracovat se srbskými občany nad rámec velkých měst, a vyzývá EU, aby dále zvýšila svou podporu občanské společnosti na místní úrovni.“ Jinými slovy, Neziskovky placené ze zahraničí („občanská společnost“) mají zajistit potlačení vztahů Srbska se zeměmi mimo EU. Analogicky v ČR tento proces dávno probíhá.

Zpráva „odsuzuje nepřijatelné slovní útoky a nenávistné projevy vůči členům Evropského parlamentu, a zejména pak těm, kteří zastupují Parlament v rámci jeho vztahů se Srbskem“. Tuto delegaci neznám, ale znám delegaci EU-Rusko, kde v čele stojí Polák a Finka, a tím je protiruské zaměření dostatečně zajištěno. Zajímavá je formulace „Srbsko doporučení provedlo pouze částečně“- Člověk by řekl, že „doporučení“ jsou na zvážení, jinak jde o příkazy.

Evropskému parlamentu se boj Srbska proti korupci a organizované trestné činnosti jeví jako nedostatečný. Právě tak je Evropský parlament svojí velkou většinou zvědav na odtajnění smluv Evropské komise s farmaceutickými společnostmi. Pak by mohla jít Srbsku příkladem.

EP „vyjadřuje obavy o účinné fungování nového parlamentu, v němž neexistuje žádná parlamentní opozice, jehož legitimita je zpochybňována opozičními stranami“. Na jiném místě ale konstatuje, že opozice bojkotovala volby.

EP „znovu opakuje svou podporu činnosti demokratických evropských politických nadací při posilování demokratických procesů a podpoře nové generace politických vůdců v Srbsku“, je to jasné, bez nikým nevolených neziskovek financování ze zahraničí prostě „demokracie“ v Srbsku nebude. EP „vyzývá Srbsko, aby zajistilo a chránilo nediskriminační používání menšinových jazyků ve vzdělávání“, na Ukrajině ale vzdělávání pouze v ukrajinštině a zákaz ruštiny EP nevadí. EP naléhavě vyzývá k „…sestavování rozpočtu zohledňujícího potřeby romských komunit“.

EP „vítá poklidný průběh dvou pochodů hrdosti v roce 2019; zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny orgány podporovaly přípravu EuroPride 2022 a zajistily bezpečnost všech účastníků.“

Slovo „harmonizovat“ znamená na slovo poslouchat, bezvýhradně se podřizovat. „EP „vítá skutečnost, že Srbsko harmonizovalo svůj postoj k prezidentským volbám v Bělorusku s postojem EU; je však nadále znepokojen tím, že se Srbsko nepřipojilo k sankcím vůči běloruským úředníkům a neharmonizovalo svůj postoj k novému čínskému zákonu o bezpečnosti s postojem EU; vyzývá Srbsko, aby více harmonizovalo svůj postoj s prohlášeními vysokého představitele Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku jménem EU a s rozhodnutími Rady“.

Hlasoval jsem proti. Naše frakce Identita a demokracie respektuje identitu a demokracii.