Koněv, vlasovci. A to chceme od Rusů vakcínu? Západ Putina neporazí. Plyn teče z východu na západ, připomíná Kotrba

rozhovor s politickým analytikem Štěpánem Kotrbou

7. 3. 2021 ParlamentníListy

Budou si Češi moci k očkování vybrat i ruskou nebo čínskou vakcínu? Usiluje o to vedení státu v čele s prezidentem i premiérem. Zaslouží si za to chválu? Anebo nás vystavují hrozbám ze strany Rusů a Číňanů? Jasno v těchto otázkách udělal politický analytik Štěpán Kotrba, který věci kolem vakcín obsáhle rozebral v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Poslední zhruba dva týdny, možná déle, se na nejvyšší úrovni státu intenzivně jedná o dodávce ruské vakcíny Sputnik V. Část politické scény a řada mediálních osobností před tím však varuje. Ať už z důvodu údajných zdravotních rizik, tak proto, že Rusko tím jen prý rozšiřuje vliv. Neměli bychom tento aspekt brát vážně?
Křesťanská církev už dva tisíce let straší peklem. Máme ho brát vážně? Části politické scény jde o koryto v příští vládní koalici, i když nemá program. Řada mediálních osobností jsou slouhové bez schopnosti získat informace, kteří jsou zvyklí papouškovat protiruskou propagandu a stanoviska politiků, protože je to nejjednodušší.

Argument o neprůkaznosti vakcíny padl článkem v The Lancet. Argument o nepředání žádosti o schválení EMA také padl. EMA přiznala, že žádost má. Kupodivu, nepřišla jí z Moskvy, ale z Německa.

Tante Angela si spočetla, kolik má občanů, jakou mají výrobní kapacitu západních vakcín a přiznala si i fakt, že za cyklus účinnosti těchto vakcín nezvládne západní svět naočkovat celou populaci. Tudíž se bude testování a očkování opakovat i několik let. Tante Angela ví, že kde se obchoduje, tam se neválčí, a ví, že obchod století s plynovodem North Stream II chce dokončit a zabezpečit tak pro Německo výsadní postavení v budoucí Evropě.

No a… podtrženo a sečteno, desítky miliónů dávek vakcín ročně schází a ruské řešení patří k těm levným. Včetně licenční výroby a možného zásobování zbytku Evropy. Proti tomu jsou šašci z americké administrativy a šašci z Bruselu.

Ano, Rusko rozšíří svůj vliv jak plynem, levnějším než ten americký zkapalněný, tak ropou, tak dodávkami obilí, až Evropě dojde, tak dodávkami titanu a vzácných zemin, kterých je na světě krajní nedostatek. I vakcínou. Ne všechno se dá koupit za peníze, byť sebevětší. To je realita Evropy tohoto století. Čím dřív si uvědomíme, že tlustá roura s ropou a plynem vede z východu na západ, tím lépe.

Západu se nedaří a nejspíš ani nepodaří Putina porazit, jeho zemi zotročit stejně, jako se to nyní vede na Ukrajině. Válku nemá kdo financovat a nemá ani kdo bojovat. Brzezinského uzbrojení na Šojgua nefunguje, světové ceny uhlovodíků se nesníží pod těžební ceny a z ekonomických embarg mají Rusové legraci jako ze sněhu v zimě. Současné Rusko není řízeno západními slouhy ani senilními gerontokomunisty. Je to tvrdě konkurenční země, plná buď tvrdě pracujících nebo živořících lidí. Přežili Hitlera a přežijí i evropské hlupáky.

Vraťme se ale několik měsíců zpátky. Rusové byli první, kdo oficiálně vyvinul očkovací látku proti nemoci covid-19. Dlouho se o tom u nás mluví, ale dříve nikdo neměl zájem. Najednou se všechno změnilo, premiér začal jezdit do zemí, kde tím masivně očkují. Co říci na ten obrat?

Není pravda, že dlouho neměl nikdo zájem. Tato vláda je stále přes všechna protivenství proevropská. Dlouhodobě věřila Evropské komisi, že centrální nákup západních ověřených vakcín zajistí spravedlivé dodávky. Žvásty o nerozborném přátelství a spolupráci. No, ale když zjistíte, že na trhu vakcín, roušek i respirátorů není spravedlnost, ale džungle bez pravidel, v níž vládnou silní, začnete uvažovat jinak.

Dlouhodobě bylo tématem, že Sputnik V nemá certifikaci od EMA, o kterou evidentně sami Rusové nepožádali…

Nemáte pravdu, požádali. 29. ledna.

Teď začala unijní léková agentura ruskou vakcínu zkoumat po německé žádosti. Jakou má vůbec, podle vás, váhu tento orgán EU? Máme spoléhat pouze na jeho doporučení a certifikace?

Shodli jsme se s ostatními zeměmi EU na tom, že budeme v rámci EU, EHS a dalších struktur dodržovat nějaká pravidla. Nejenže se jezdí vpravo, a ne vlevo, ale respektujeme patenty, Europol, respektujeme výměnu informací a garantujeme si navzájem certifikaci výrobků pro společný trh. Tak je to správně, pokud to funguje.

Když to přestane fungovat, testování si pro svůj lokální trh zajišťuje každý sám. Pro svůj lokální trh, zdůrazňuji. Česko tím pádem například nemůže očkovat evropsky neschválenou vakcínou žádného cizince. S neschválnou vakcínou nelze obchodovat mezi zeměmi EU.

ParlamentníListy.cz v posledních dnech mluvily s několika zasvěcenými zdroji, které měly jasné vysvětlení pro důvod, že sami Rusové netouží po certifikaci EMA: vakcín nemají mnoho a jde jim o byznys v jiných částech světa, tak proč by riskovali ideologicky motivovanou kampaň v EU. Je na tom něco? Anebo to jsou pouze výmluvy pro neověřenou kvalitu Sputniku V?

Dle mých informací, ano i ne. Vakcín opravdu nemají mnoho, vlastní výroba se rozběhla na několika místech, ale Rusko je velké. 146 milionů obyvatel z něj činí 9. nejlidnatější stát na světě. Své závazky má ve spřátelených zemích na svém „blízkém“ pohraničí, které by nemělo ztratit.

Například v Bělorusku byly expedovány první dávky vakcíny z testovací poloprovozní výroby. Zároveň byla nastartována průmyslová výroba, která začne dodávat vakcínu na trh na konci března. Řešením jsou licence. O licenční výrobě vakcíny Sputnik v Rakousku jednal kancléř Kurz s prezidentem Putinem. Rakousko má na svém území značné kapacity pro výrobu vakcín, které je možné přeprofilovat pro výrobu Sputniku. Běžně se v těch závodech vyrábějí například vakcíny proti chřipce nebo hepatitis. O licenční výrobu Sputniku projevilo zájem Španělsko a už probíhají intenzivní jednání na ministerské a vládní úrovni.

Sputnik je dnes schválen ve 40 zemích světa. Bez problémů. Evropa tvoří politické problémy na zakázku už dlouho. Tak proč spěchat? Zbourali jsme pomník Koněva, postavili jsme pomník vlasovcům. Boříme vše, co Rusové ctí, pliveme na jejich historii a podporujeme rozvraceče jejich režimu. Tak co chceme?

Smutné je, že dle mých informací na tento stav doplatili i ruští diplomaté v Praze. Ještě je nikdo nenaočkoval… Přitom ambasáda je exteritoriálním územím.

Přestože ještě nedávno vláda odmítala jakékoli tyto možnosti, nyní prezident na žádost Andreje Babiše požádal čínského prezidenta o jejich vakcínu Sinopharm s tím, že nám prý Číňané okamžitě vyhoví. Nemáme se bát dalšího našeho závazku vůči totalitnímu čínskému režimu?

Víte co? Jděte do prdele s nálepkou „totalitní“. Když nám nevadí dětská práce bangladéšských nezletilých, šijících naše oblečení, když nám nevadí žebrácká mzda indických otroků, tkajících látky na naše levná trička, když nám nevadí rozkrádání bohatství Afriky, abychom měli levné telefony, nemáme žádné morální právo nálepkovat cizí politické systémy, notabene ekonomicky jednoznačně úspěšnější, než jsme my. Jsme členy OSN, kde platí právo na sebeurčení a nezasahování do vnitřních záležitostí ostatních.

Za vakcíny jsme zaplatili. Číňané ukazují, že si váží přátelství a spolupráce, i když ony rozsáhlé investice, které čekal český prezident, se nakonec nerealizují. Nová hedvábná stezka není ale projekt na rok. Čína umí realizovat velké strategie, nepotřebuje předvolební selanku. Směr na západ je pro export čínského průmyslu prozatím logický.

Mě osobně spíše než vakcína Sinopharm zajímá vakcína firmy SinoVac. Vakcína CoronaVac, vytvořená čínskou biofarmaceutickou společností ve spolupráci s brazilskou laboratoří Butantan, se řadí mezí inaktivované vakcíny. Tato metoda využívá mrtvé (inaktivované) virové částice, které přímo stimulují náš imunitní systém stejně jak za časů zakladatelů variolizace či u Jonase Salka, který použil mrtvý patogen k vytvoření jeho vakcíny proti obrně v roce 1950. Přitom počáteční variolizace působila 2% úmrtnost. Usmrcení virů musí být provedeno takovým způsobem, aby byly zachována struktura antigenů, které rozpozná imunitní systém. Metoda SinoVac je výrobně nejriskantnější, ale nejúčinnější. Musíte zajistit masovou výrobu plnohodnotného viru, který je následně usmrcen. Výrobu je nutno dokonale zabezpečit proti úniku. Sinovac v současné době vyvíjí vakcínu i proti univerzální pandemické chřipce, včetně různých kmenů ptačí či prasečí chřipky. CoronaVac byla ve fázi III klinických studií v Brazílii, v Chile, v Indonésii, Malajsii, na Filipínách a v Turecku. Používá se už v očkovacích kampaních v některých zemích, například v Indonésii, v Jižní Americe v Brazílii či Chile a v Evropě v Turecku. To má vzhledem ke vzdělání obyvatelstva ambiciózní cíl: zaočkovat 60 procent populace.

Vakcína, o kterou požádal prezident, je ovšem vakcína firmy Sinopharm, čínské státní společnosti. Ta vyvíjí dvě vakcíny proti covidu-19, které jsou, stejně jako Sinovac, také inaktivované vakcíny. Vakcínu BBIBP-CorV, tvořenou ze tří variant koronaviru inaktivovaného beta-propiolaktonem, schválily už Spojené arabské emiráty a Bahrajn. Zkoušky fáze III proběhly v Argentině, Bahrajnu, Egyptě, Maroku, Pákistánu, Peru a ve Spojených arabských emirátech. Sinopharm očekává, že v roce 2021 vyprodukuje jednu miliardu dávek BBIBP-CorV a SAE v roce 2021 vyrobí licenčně 75 až 100 milionů dávek. Vakcínu lze přepravovat a skladovat za normálních teplot chlazení.

Dalším dle mých informací horkým kandidátem na úspěch, ale pouze v Rusku, je ruská vakcína EpiVacCorona, vytvořená v laboratoři Vektor s fragmenty extrahovaných z virových syntetických peptidových antigenů tří variant viru. Ta je v Rusku schválena od října 2020, klinické studie se ale opožďují, společnost Vektor plánuje za šest měsíců vyrobit pouze 11 milionů dávek vakcíny. Když se mne zeptáte proč, odpovím pouze, že laboratoř Vektor má půl století zkušenosti s vývojem biologických zbraní. Ředitel Rinat Maksjutov včera odmítl, že by firma poskytla licenci a prohlásil, že obdržel více než 50 žádostí z jiných zemí o dodávky vakcín a provádění klinických studií v těchto zemích. Dokud však nebudou uspokojeny potřeby Ruska, nebudou brány v úvahu.

Zvládnout očkování je nejen ekonomický, ale hlavně výrobní a logistický problém. Vzhledem k pohybu lidí i zboží je třeba nakoupit obrovské množství vakcín zároveň. Pro ty je třeba vybudovat výrobní a distribuční kapacity, včetně patřičně vybavených terénních pracovišť. To je extrémně náročné ekonomicky. Pak je třeba zvládnout plošné zaočkování celé populace nebo její většiny za dobu životnosti imunitní odpovědi. A ta, prozatím zjištěno, není dlouhá. To je náročné personálně. Je třeba vybudovat celoevropskou, resp. celosvětovou evidenci naočkovaných. To je náročné hardwarově i telekomunikačně. Čili za půl roku to nebude. Očkovat se budeme pravidelně několik let a několik let bude virus kolovat po planetě. Několik let budeme poslouchat krávy, které budou řečnit na demonstracích proti očkování.

(celý rozhovor najdete ZDE)