Ivan David
Desítky obyvatel Texasu zahynuly uprostřed masivní sněhové bouře, která minulý měsíc opanovala stát. Bouře vyřadila elektrickou síť a ponechala více než 4 miliony obyvatel bez tepla a světla. Státní prodejci elektřiny přidali k tomuto neštěstí další ránu tím, že zaslali zákazníkům absurdně vysoké účty za elektřinu (něco přes 10 000 $ pro domácnost). Nedá se to říct jinak, než že prodejci „dolovali“ peníze podle principu „cen za přepočet“, tedy zvýšení cen v době zvýšené poptávky – a to vše za stavu, kdy energii lze doslova stěží vydolovat ze zásuvky.
Texas je však jen jeden stát – zbytek země určitě nemůže být tak děsivě nekompetentní, pokud jde o něco tak základního, jako je elektřina? Ale ne, na západě USA je to Kalifornie, která selhává více a lépe. Vlastní dodavatel elektřiny „Golden State“, společnost PSE & G, byla žalována za vznik požárů, které zničily celé čtvrti v letech 2017 a 2018. PSE & G je skutečně obviněna z více než 1 500 požárů jen od roku 2014 a je v procesu bankrotu poté, co byla žalována více než 70 000 jejich obětí, včetně celého města Paradise. Pokud jde o snahu nezapálit zemi, je společnost tak neschopná, že po léta raději vypínala proud, často na delší období – během léta, aby elektrické instalace v kalamitním stavu nezavinily další požáry.
Dobře, ale určitě jsou takové úchylky vzácné, že? Určitě to není to tak, že vláda USA úmyslně vyhání lidi z jejich země? Obyvatel Georgie Tim Leslie právě teď prožívá svoji vlastní kafkovskou noční můru poté, co koupil pozemek v okrese Polk, aby se tam svou rodinou mohl usadit a chovat zvířata. Protože si ještě nestavějí dům, žijí (legálně) z přívěsu na vlastním pozemku – nebo žili, dokud je policie nepřinutila opustit jejich zvířata a přestěhovat se do „regulérního“ kempu. Je těžké si představit komunitu tak prostou zločinu, že není nic prospěšnějšího, čím by se policisté mohli zabývat během hodin, kdy obtěžovali rodinu Leslieových. Ale pronásledování občanů dodržujících zákony je mnohem snazší než honit se za zločinci.
Policie – kdysi hrdost a radost největšího vězeňského státu na světě – se sama rychle zhoršila. New York utrpěl díky lockdownu velký nárůst kriminality, kdy policisté, kteří se mohli kriminalitě postavit, byli potupně pověřeni střežit obří silniční malbu „Black Lives Matter“ starosty Billa de Blasia nebo (poněkud schizofrenně) posláni mydlit demonstranty BLM. NYPD dokonce potrestala své vlastní důstojníky za zveřejnění jejich fotografií s Trumpovými fanoušky, zatímco skutečné zločiny byly ignorovány a nebyly trestány. New York také v loňském roce propustil stovky údajně odsouzených k nízkým trestům „kvůli covidu“, jen aby se veřejnost později dozvěděla, že se dopustili mnohem závažnějších trestných činů, přičemž mnozí z nich po spáchání dalších trestných činů skončili přímo ve vazbě. Zlověstný stav věcí pro zemi s největším počtem vězňů na obyvatele na světě a tato čísla budou téměř zaručeně dále explodovat díky nové zaměření donucovacích orgánů na „domácí teroristy“ – což je skupina definovaná tak široce, že zahrnuje kohokoli, kdo vyjadřuje názory mimo stále se zužující mainstream.
Možná soustředí USA své úsilí pouze na boj proti pandemii Covid-19? Američané utrácejí více peněz za zdravotní péči než kterákoli jiná země “civilizovaného“ světa, ale už před pandemií koronaviru za své peníze mnoho nedostávali. Když pandemie zasáhla, v mnoha státech vypuklo peklo, a když bylo nemocnicím zakázáno brát „normální“ pacienty pro lukrativní léčebné postupy, daly na ventilaci všechno, co se hýbalo, aby dostaly náhradu od vlády – i když 88 procent intubovaných zemřelo. Guvernéři neapelovali na léčbu vedoucí k záchraně životů- některou dokonce zakázali. Místo toho zoufale prosili o ventilátory, a to vše při přesunu pacientů infikovaných covidem do domovů s pečovatelskou službou, kde pokračovali v decimování bezmocné populace.
Pokud takto USA zachází se svými nemocnými, co jejich děti? Navzdory tomu, že někteří vědci potvrzují, že jen málo dětí onemocní, hlavní učitelské odbory se odmítají vrátit do učeben, bez ohledu na to, jak špatně funguje distanční výuka, což se jasně ukázalo. V některých oblastech zavření škol odhalilo problém, který USA nějakou dobu zakrývaly – nutnost krmit miliony chudých dětí, které pro které škola představuje nejen výuku, ale také zdarma jídlo, které si jejich rodiny nemohou dovolit. Zároveň rodiče těchto dětí trávili hodiny v nevytopených domácnostech, aby si mohli nakoupit potraviny z nejbližší potravinové banky. Miliony lidí zůstávají nadále bez práce nebo vykonávají silně prekarizovanou práci, mnohým hrozí vystěhování na ulici. Potřebné „stimulační šeky“, halasně projednávané, mnohým lidem nikdy nepřišly, jejich jediným východiskem je nyní požadovat kontrolu daní v naději, že jim budou později vráceny.
Většina z těchto problémů by mohla být vyřešena chytrou politikou a zlomkem hotovosti, která již byla věnována velkým korporacím. Je ale třeba vést války a neexistují žádné důkazy, že by vládnoucí třída chtěla své domácí problémy napravit. Místo toho se zdá, že mají až sadistické potěšení z toho, že se Američanům snaží vsugerovat, že zbytek světa na tom chce být tak skvěle jako oni. Koneckonců – nikdo tam nemůže letět, aby se přesvědčil na vlastní oči.
