“Rétorika nenávisti a výhrůžek”: jak OSN odhalila diskriminaci národnostních menšin na Ukrajině

Alexej Latyšev, Aljona Medveděva
20. 3. 2021 russian
Monitorovací mise OSN pro lidská práva zaznamenala na Ukrajině projevy nenávisti vůči rusky mluvícím skupinám obyvatelstva a jiných národnostních menšin. Je to uvedeno ve zprávě organizace. V dokumentu se rovněž zdůrazňuje, že Kyjev musí neprodleně schválit zákon k zabezpečení jazykových práv národnostních menšin. Nicméně, jak předpokládají analytici, podobná prohlášení sotva ovlivní pozici Kyjeva.

Monitorovací misí OSN pro lidská práva byly na Ukrajině zaznamenány případy projevu nenávisti vůči zástupcům národnostních menšin, včetně rusky mluvícího obyvatelstva. Je to uvedeno ve zprávě, která byla zveřejněna 11. března na serveru organizace.

Fakta uvedená v dokumentu zahrnují období od 31. srpna 2020 po 31. ledna 2021

“Za uplynulé období Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva zaznamenal incidenty s použitím rétoriky nenávisti a výhrůžek vůči národnostním menšinám, včetně Maďarů a zahraničních studentů, a také lidí, kteří, jak se soudí, zastávají proruskou pozici, kvůli jejich použití ruského jazyka nebo kritickým poznámkám k zákonu o státním jazyku”, říká se v dokumentu.

Přitom autoři dokumentu podotýkají, že úřady v zemi často nijak nereagují na podobné projevy agrese

“V době od 16. ledna 2021 Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva zaznamenal případy výhrůžek a nenávisti vůči lidem, kteří veřejně kritizují zákon o státním jazyku nebo vyslovují kladný názor o ruském jazyku. Orgány moci veřejně neodsoudily tyto incidenty, a v některých případech nebylo zahájeno vyšetřování, nehledě na to, že hrozby byly zveřejňovány v hromadných sdělovacích prostředcích a nebyly odstraněny z online platforem”, konstatovali pracovníci mise OSN.

Členové monitorovací mise rovněž okomentovali nabytí platnosti 16. ledna 2021 na Ukrajině jednotlivých ustanovení zákona “O zabezpečení fungování ukrajinského jazyka jako státního”. Podle zákona jsou všichni dodavatelé služeb povinni obsluhovat zákazníky a poskytovat informace o zboží a servisu spotřebitelům výhradně v ukrajinštině.

Jak se zdůrazňuje v dokumentu, Kyjev má “neprodleně schválit zákon o ochraně práv národnostních menšin, jímž budou chráněna bezprostředně jejich jazyková práva”.

” Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva doporučuje, aby výše uvedený zákon bezprostředně chránil jazyková práva národnostních menšin, včetně zavedení změn do zákona “o státním jazyku”, “o vzdělání a “o úplném všeobecném středoškolském vzdělání”, jak to požadují mezinárodní normy v oblasti lidských práv a jak se doporučuje Evropskou komisí pro demokracii prostřednictvím práva (Benátská komise). Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva rovněž doporučuje, aby tento zákon byl zpracovaný na základě konzultací a za účasti všech zainteresovaných stran, včetně různých jazykových menšin a genderově vyváženého zastoupení”, říká se ve zprávě.

Nucená ukrajinizace

Připomeňme si, že systematické omezování práv rusky mluvícího obyvatelstva Ukrajiny a nucená ukrajinizace ve všech sférách života začaly v zemi bezprostředně po státním převratu v roce 2014. 23. února 2014, pouze den po “odstranění” Viktora Janukoviče z úřadu, Nejvyšší rada hlasovala za zrušení zákona “o základech státní jazykové politiky”, který působil od roku 2012.

Daný zákon umožňoval udělovat jazykům národnostních menšin status regionálních jazyků. Pokus o zrušení tohoto aktu vyprovokoval hromadné protesty na východě země, které ve výsledku vyústily do ozbrojeného konfliktu na Donbasu. V důsledku toho Alexandr Turčinov, vykonávající povinnosti prezidenta, odmítl tehdy rozhodnutí Rady podpořit. Ostatně, v roce 2018 Ústavní soud Ukrajiny přece jen přiznal, že tato norma je v rozporu se základním zákonem.

Současně nové úřady začaly měnit legislativu, aby přinutily obyvatelstvo používat výhradně ukrajinský jazyk. V roce 2017 Petr Porošenko, který v té době zastával funkci prezidenta Ukrajiny, podepsal zákon “o vzdělání”, předpokládající přechod výuky ve školách a na vysokých školách země na ukrajinštinu k roku 2020.

V dubnu roku 2019 byl schválen zákon “o zajištění fungování ukrajinského jazyka jako státního”. Tento dokument nařizuje používat ve veřejně sféře, včetně kultury a vzdělání, výhradně ukrajinštinu. Porošenko podepsal dokument těsně před svou porážkou ve volbách.

Vladimír Zelenský pokračoval v politice svého předchůdce

A v březnu roku 2020 podepsal zákon “o úplném všeobecném středním vzdělání”, který předpokládá postupné snížení výuky v jazycích národnostních menšin.

Ale 16. ledna roku 2021 začala na Ukrajině platit nová ustanovení výše uvedeného zákona “o zabezpečení fungování ukrajinského jazyka jako státního”. Zavazují obyvatele Ukrajiny k používání pouze ukrajinštiny ve sféře služeb. Za narušení norem zákona jsou předpokládány sankce: za první – napomenutí, za druhé během jednoho roku – pokuta od 5100 do 6800 hřiven (13 tisíc – 18 tisíc rublů, nebo 182 -242 dolarů). Je pravda, že použití pokut bylo odloženo do 16. července roku 2022.

Nové normy vyvolaly kritiku u značné části společnosti. Parlamentu země je už předloženo několik návrhů zákona o zrušení a odkladu povinnosti ukládat pokuty za porušení jazykového zákona, nicméně podle názoru analytiků dané pozměňovací návrhy sotva budou akceptovány.

S návrhem odložit použití pokutových sankcí vystoupil v březnu i ministr kultury a informační politiky Ukrajiny Alexandr Tkačenko. Podle jeho slov umožní odklad o půl druhého roku zorganizovat bezplatné kursy pro výuku ukrajinštiny. Přitom prohlásil, že nepodporuje myšlenku na úplné zrušení pokut.

“Když mluvíme o tom, že nejprve povinně určujeme pokutu nějaké starší ženě z Oděsy nebo Charkova, protože ve svém obchodě neumí mluvit ukrajinsky, tak se domnívám, že tímto způsobem nepřesvědčíme většinu obyvatelstva, které neumí v dostatečné míře ukrajinský jazyk, o tom, že je nutno se jej učit”, řekl Tkačenko při svém projevu na fóru “Ukrajina 30. Kultura. Média. Turistika”.

Stojí za to poznamenat, že uvádění do praxe dalších ustanovení zákona “o zajištění fungování ukrajinského jazyka jako státního” bylo doprovázeno růstem konfliktních situací ve společnosti.

Na začátku března byli ve Lvovu zbiti pouliční muzikanti za interpretaci písní v ruštině a v Charkově za vystoupení v ruštině v době zasedání byl ze strany Evropská solidarita vyhnán jeden z místních poslanců.

Přičemž se v sociálních sítích stále častěji objevují videa, na nichž rusky mluvící pracovníci nejrůznějších firem odmítají obsluhovat zákazníky v ukrajinštině. Podle slov analytiků taková situace nepřekvapuje, vždyť, v souladu s uskutečněným průzkumem v  roce 2019 společností TNS, ruský jazyk na Ukrajině převažuje při neformální komunikaci a také při komunikace na internetu.

“Nadále se bude pokračovat v nacionalistické linii”

Omezování práv jazykových menšin na Ukrajině se věnovala pozornost nejen v OSN, ale také v EU.

Na podzim roku 2019 Ukrajinu navštívila delegace evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva Rady Evropy (Benátské komise), aby prozkoumala proces zavádění v zemi nových jazykových norem.

Komise vybídla Kyjev, aby připravil a přijal nový zákon “o národnostních menšinách”, který by rozšířil jejich možnosti použití rodných jazyků.

Mimo to, protože postup Kyjeva v otázce jazyka se dotknul práva Maďarů, žijících v Zakarpatí, vyvolal vážnou krizi ve vztazích Maďarska a Ukrajiny, která není dosud vyřešena.

Bedlivou pozornost této problematice věnuje také Moskva. Na konci února ministr zahraničních věcí Ruska Sergej Lavrov vyzval Radu Evropy, aby nenechávala bez potřebné pozornosti fakta systematického porušování práv rusky mluvícího obyvatelstva v zemích Pobaltí a na Ukrajině. Tímto tématem se zabýval ve svém poselství generální tajemnici Rady Evropy Mariji Pejčinovičové Buričové u příležitosti 25. výročí vstupu RF do této organizace.

“Absence patřičné reakce na takové masové a dlouhodobé porušování lidských práv, jako je diskriminace ruského a rusky mluvícího obyvatelstva na Ukrajině a v zemích Pobaltí, podlamuje autoritu Rady Evropy”, prohlásil ministr.

Ale prezident Ukrajiny Vladimír Zelenský se nedomnívá, že by v zemi existovaly jakékoli problémy v jazykové oblasti, a ty, kteří toto téma předkládají, obvinil z pokusu o rozštěpení ukrajinské společnosti.

“V ústavě bylo všechno jasně napsáno: jeden jediný státní jazyk – ukrajinský. Všichni, kteří vytyčují problém národnosti, problém jazyka, problém církve, to všechno jsou lidé, kteří chtějí přechodně manipulovat, s velkými, bohužel, následky pro mnoho lidí”, cituje Zelenského Interfax-Ukrajina.

Podle názoru analytiků sotva mohou prohlášení OSN a jiných mezinárodních organizací ovlivnit postoj Kyjeva k této otázce.

“Ukrajinské úřady budou ignorovat podobné zprávy, protože orgány v Kyjevě jsou silně závislé na nacionalistech, vždycky musí brát jejich názor v úvahu. Navíc, aby se Ukrajina zachovala jako stát, musí všemožně zdůrazňovat faktor ukrajinské národní identity. V souvislosti s tím lze očekávat, že vedení státu navzdory doporučením a zprávám OSN bude nadále realizovat nacionalistickou linii”, řekl v rozhovoru s RT docent filozofické fakulty MSU Boris Mežujev.

Podobný názor zastává i politolog a národohospodář Alexandr Dudčak

“Podobné zprávy nejsou schopny vytvořit vážný tlak na ukrajinské vedení. Lze konstatovat, že ze všech opatření se monitorovací mise OSN uchýlila k pokusu přísně pohladit po hlavě ukrajinskou moc. Zatímco na Ukrajině poslední sedm roků panuje zvůle, včetně vedení války s vlastními občany, vůbec nejsou dodržována lidská práva”, řekl analytik při rozhovoru s RT.

Dudčak zdůraznil, že pro změnu situace jsou nutné účinné ekonomické a politické sankce proti kyjevským úřadům a jejich jednotlivým představitelům.

Přitom podotknul, že zpráva monitorovací mise neodráží celou pravdu o tom, co se děje na Ukrajině.

“Referující celkově zmírnili formulace. V dokumentu byl vynechán ten fakt, že na Ukrajině se provádí stíhání na základě politických, národnostních a náboženských příznaků”, říká Dudčak.

Zároveň, při komentování návrhu hlavy ukrajinského ministerstva kultury k odložení pokut, experti zdůraznili, že to nevyřeší problém, vždyť rušit je v principu nikdo nehodlá. Podle názoru analytiků budou ukrajinské úřady i nadále uskutečňovat diskriminační politiku vůči jazykovým menšinám.

“Nacionalismus je sociální opora ukrajinských úřadů, proto nikam nezmizí. I nadále budou působit v tomto klíči”, uzavřel Boris Mežujev.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová