Schneider: Jak cíleně a s velkým předstihem prohrát volby?

Avatar
Původní autoři

Jan Schneider a -rp-

12. 3. 2021 PrvníZprávy

Asi takto: Ponechat ještě chvíli ve funkci ministra zdravotnictví Jana Blatného, píše Jan Schneider v komentáři pro Prvnizpravy.cz.


Ten totiž v odpovědi na interpelaci v Poslanecké sněmovně, zda je možné si sundat roušku na vylidněné ulici, kde není koho nakazit, odpověděl, že to možné není. I při chůzi po liduprázdné ulici musí podle něj mít každý nasazenou minimálně roušku, přestože v takové situaci člověk nemá koho nakazit. Ministr Blatný ale nechce do protiepidemického opatření dávat výjimky, protože by se tak prý snížila efektivita opatření.

Na rozdíl od ministra Blatného učiním z toho úvodního tvrzení výjimku, která jeho účinek nesníží, ale naopak zvýší. Vyhrát volby s ministrem zdravotnictví Blatným by se jistě podařilo, kdyby nadpoloviční většinu voličů tvořili občané typu Forresta Gumpa. Mnohým čtenářům a divákům se totiž jistě hned vybaví následující scéna ze stejnojmenného filmu:

Seržant: Gumpe, jaký je váš jediný cíl v armádě?
Forrest Gump: Plnit vaše rozkazy, pane seržante!
Seržant: Hergot Gumpe, vy jste snad génius. Nejdokonalejší odpověď, kterou jsem kdy slyšel. Vy musíte mít IQ aspoň 160. Vy máte na víc, vojíne Gumpe.

Jan Schneider: Blatný je prd platný

Ministr Blatný zřejmě očekává, že občané, poučeni tímto jeho filmovým vzorem, budou se chovat tak, že jejich jedinou starostí bude do slova a do písmene a do posledního dechu, stůj co stůj, dodržovat nařízení ministra zdravotnictví. A nebudou v tom poťouchle hledat nějakou logiku.

Za normálních, i za poměrně mimořádných podmínek by to stále byla ještě sranda, míza Středoevropanů, pomáhající jim leccos přežít, aniž by se z toho pomátli.

Nicméně za situace, kdy se tímto bezduchým výkladem začali řídit někteří městští strážníci při svých drsných zásazích, už začíná jít o bezpečnost občanů. Ministr zdravotnictví se tak stává veřejným ohrožením, protože jeho výklad k takovému chování strážníků navádí.

Lze odhadnout, že obyvatelé budou takovouto atmosférou znechuceni. Jedny to bude odrazovat od dodržování opatření i tam, kde mají logiku, druzí pak si na to vzpomenou ve volební místnosti.

Nezbývá než znovu apelovat na vládu, aby z lidí nedělala Forrest Gumpy, ale aby uplatnila selský rozum při svém jednání s lidmi. Aby je neodpuzovala, ale vtáhla do řešení problému. Aby nebyli poštíváni nesmysly a nelogičnostmi, ale aby byli uznáni za svobodné jedince, kteří sami ze svého rozhodnutí chtějí nešířit nakažlivou nemoc.

Jedince, kteří budou chodit ven, pohybovat se na čerstvém vzduchu a dýchat z plných plic, kde to jen jde, aby si posílili psychiku a imunitu. Jedince, kteří se při setkání s druhými budou vzájemně zdravit, ne jako dříve smeknutím klobouku, ale vzájemně si prokáží respekt včasným nasazením roušky.

A teprve ty, kteří se tak nebudou chovat, požene stát k odpovědnosti, včetně té trestní, protože jinak by to nebylo důstojné. Není totiž svobody bez odpovědnosti.