Bude Johnson & Johnson vylévat vakcíny do kanálu?

Avatar
Původní autoři

Ivan David

1. 4. 2021


Již poněkolikáté se během probíhající pandemie koronaviru ukazuje, jak globalizace zdevastovala evropský průmysl. Farmaceutická divize nadnárodní korporace Johnson & Johnson zveřejnila informaci, že nemůže plnit své závazky o dodávkách vakcín podle utajované smlouvy s Evropskou komisí. Firma, která předem inkasovala z unijního rozpočtu stovky milionů eur, nemůže dodávat vakcíny údajně proto, že nemá víčka k zašpuntování lahviček s vakcínou.

Při přečtení oznámení farmaceutického giganta jsem si vzpomněl na legendární scénku „Těžký týden referenta Kubrta“, kterou koncem reálného socialismu natočili Oldřich Kaiser s Jiřím Lábusem. Druhý z autorského dua opakovaně nechává vylít nálev když zjistí, že opět nedorazily gumičky k uzavření lahví na okurky. Docela by mě zajímalo, jestli i v továrnách Johnson & Johnson vylévají vakcíny, nebo jestli si z občanů členských států EU jen touto cestou dělají „srandičky“, které pro obveselení referenta Kubrta předváděl Oldřich Kaiser.

Podle zpráv z druhé strany Atlantiku totiž firma do USA vakcíny dodává. Evropská komise této nadnárodní korporaci z unijního rozpočtu profinancovala výzkum a vývoj. Další peníze firmě poslaly členské státy ze svých rozpočtů. Evropská komise s touto firmou nasmlouvala dodávky, aniž si ověřila, jestli je firma schopná je realizovat. V komerční firmě, která není přisátá na dotace z veřejných rozpočtů, by za takový výkon Ursula von der Leyenová dostala padáka stejně jako Kubrtův podřízený, který vylil nálev, i když už gumičky konečně dorazily.

Pro zajímavost přidám informaci, že firmě Johnson & Johnson šla velmi na ruku i Evropská léková agentura (EMA). Její vakcínu, kterou na unijním trhu ještě nemohl „ochutnat“ nikdo kromě dobrovolníků účastnících se testovacích pokusů, EMA schválila hbitě. Na rozdíl od ruské vakcíny Sputnik, jejíž výrobce je schopen vakcíny dodat okamžitě. A navíc nabízí v zájmu ještě rychlejších dodávek možnost licenční výroby v továrnách, které mají volné kapacity.

V případě Sputniku však EMA dlouhé měsíce řízení blokovala prohlášením, že výrobce nepodal žádost a pak nedodal nějaké papíry, které eurokraté požadují. Potup EMA vyvolává dojem, že se tato dekoncentrovaná agentura EU, která je podřízena Komisi, snaží doslova za každou cenu a všemi prostředky některé výrobce zvýhodnit a jiné znevýhodnit. Bez ohledu na životy občanů členských států, které tím ohrožuje. V případě Johnson & Johnson ke plnění dodávek, k nimž se firma smluvně zavázala a které dostala předem zaplaceno, ani to nestačí.

Zhruba před rokem jsme ve frakci Identita a demokracie (ID), v níž působí i europoslanci zvolení v ČR za SPD, navrhli zastavit během pandemie jednání o všech návrzích Zeleného údělu. Navrhovali jsme jednat jen o předpisech, které souvisí s bojem proti pandemii a s obnovou výrobních kapacit v EU. Evropská komise pod tlakem Evropské rady vytvořila Fond obnovy, do něhož si půjčila s garancí členských států 750 miliard eur. Tehdy jsme Komisi upozorňovali, že k obnově ekonomiky nebude stačit jen utracení půjčených peněz, ale že budou nutné změny celní politiky a unijních předpisů, které by podpořily výrobu v členských státech.

Rok utekl a skandál s chybějícími víčky na lékovky s vakcínami ukazuje, že jsme měli pravdu. Nadnárodní korporace Johnson & Johnson za peníze, které inkasovala z unijního rozpočtu a rozpočtů členských států, nenasmlouvala dodávky výrobně jednoduchého dílu sestávajícího z hliníkového víčka vybaveného gumovou průchodkou v některé továrně v některém členském státě EU. V zájmu maximalizace zisku komponenty objednala v Asii, kde jsou sice levnější, ale jak se ukázalo, bez jistoty dodávky. Stačí jen na pár dnů ucpaný Suezský průplav a občané EU mají smůlu.

Ostatní frakce odmítly náš návrh na úplné zastavení Zeleného údělu do doby po skončení pandemie, až se ukáže, jestli si něco takového můžeme dovolit. Od loňského léta Evropský parlament a Rada ministrů znovu a znovu projednávají návrhy směrnic a nařízení z balíku Zeleného údělu, které v žádném případě nepomohou s obnovou průmyslu v členských státech. Klimatické šílenství naopak hrozí způsobit odstěhování dalších výrobních kapacit z území EU do Asie. Půjčené peníze EU rovněž neinvestuje do obnovy výrobních závodů v Unii. Peníze budou utraceny na nesmyslné projekty Zeleného údělu jako dotace fotovoltaických a větrných elektráren nebo nabíjecí stanice na elektromobily. Nebo v rámci digitalizace na mobilní sítě 5G.
Nikdo se pak nebude moci divit, pokud za další rok budou chybět nejen víčka na lahvičky od vakcín, ale i injekční stříkačky a jehly. Obojí je vyráběno z plastů, které podle Bruselu škodí životnímu prostředí. Velkým průšvihem jsou podle klimafanatiků zejména jednorázové injekční jehly, které jsou z nerezové oceli a jsou tudíž uhlíkově velmi náročné. Zelené šílence nezajímá, že jednorázové jehly zachraňují životy, ani to, že jde o jediný způsob jak v rámci vakcinace zamezit šíření nejen covidu, ale i jiných život ohrožujících nebo smrtelných infekcí.
Letos europarlament jednal již na čtyřech plenárních zasedáních. Ani jednou nepřišlo na pořad jednání téma nedostatku vakcín proti koronaviru. Předseda naší frakce Marco Zanni tento bod navrhoval zařadit na každém jednání Konferenci předsedů, která sestavuje program pléna. Probruselské strany náš návrh vždy zablokovaly. Většina europoslanců vytrvale odmítá vůči Komisi plnit kontrolní úlohu, kterou EP svěřuje Smlouva o EU a o fungování EU. Místo řešení nejpalčivějšího problému současné doby, jednáme o nesmyslech jako je Program pro životní prostředí a ochranu klimatu nebo Program Digitální Evropa, které nám Konference předsedů zařadila jako hlavní body příští plenární schůze.