Jaroslav Bašta: Přeřeknutí nebo politický program?

Jaroslav Bašta
4. 4. 2021  PrvníZprávy

Předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru o nasměrování volební kampaně své strany na seniory, kteří až doposud tvoří jádro voličů vládního hnutí ANO, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

(Na snímku Jaroslav Bašta – historik, publicista, spisovatel, bývalý ministr a velvyslanec v Rusku a na Ukrajině)



Ivan Bartoš použil pozoruhodný výraz – jeho strana chce nabídnout „důstojný exit“ Babišovým voličům, aby se nemuseli stydět, jak volili ve volbách minulých. Pomíjím aroganci, která z jeho výroku čiší (jsou staří a hloupí, proto volili ANO a teď se kvůli tomu musejí stydět) a chci se soustředit na ten „důstojný exit“.

Pan Bartoš přehlédl, že starší generace má pevně zafixován aforismus Jana Vodňanského „Freude, Freude, Freude, vždycky na tě dojde“. Statistika ukazuje, že v letošním roce umírá ve věkové kategorii nad 60 let asi o 50% více lidí než v letech minulých. Slovní spojení „důstojný exit“ je jedním ze sloganů paliativní péče a vztahuje se k umírání. Vychází mi z toho jen dvě možnosti – buď je pan Bartoš slovoslepý nebo popustil uzdu svému pirátskému cynismu.

Pirátská strana je jedno z mála českých politických uskupení, které je součástí evropské anticivilizační levice. V Evropském parlamentu jsou součástí frakce Zelených, jejichž ideologie se stala hlavní inspirací fundamentálních změn, které nás v budoucnu čekají. Doporučuji všem přečíst si usnesení a rezoluce za poslední dva roky EP přijaté.

Evropská unie, jejíž součástí jsme se v roce 2004 stali, chystá (a již uskutečňuje) dva zásadní kroky, které mají ambici změnit naše každodenní životy daleko zásadnějším způsobem než to dokázal nacistický a komunistický režim ve svých nejbrutálnějších fázích. První z nich je Zelený úděl, který pod záminkou záchrany světa před klimatickými změnami má zničit naší ekonomiku. Jeho snahou je vrátit Evropu do období před průmyslovou revolucí. Praktickou ukázku života po zavedení principů Zeleného údělu zažíváme nyní jako zkušební softverzi v podobě lockdownů, v praxi bude doplněna přísně vegetariánskou stravou a energetickou chudobou. Stačí si přečíst Velký reset Klause Schwaba. Druhý, který pomáhá v praktické rovině naplnit tento cíl, představuje postupná náhrada původní evropské populace přistěhovalci z Afriky a Asie.

Dle názorů progresivistů je západní civilizace zatížena dědičným hříchem rasismu, otrokářství, kolonialismu industriální éry, v níž Evropané ovládli celý svět. Tuto historickou nespravedlnost je třeba napravit, takže nás chtějí donutit, abychom zavrhli své dějiny. Chtějí to, co ve Spojených státech už probíhá – aby lidé, kteří nikdy nebyli otrokáři ani kolonizátoři, platili odškodné lidem, kteří nikdy nebyli otroky. Obojí se zdůvodňuje barvou pleti. Pokud jde o lidskou stránku problému, musím konstatovat, že tak fundamentální nepřátelství k evropské civilizaci a jejím nositelům nevyjadřovala žádná totalitní ideologie 20. století. Progresivní anticivilizační levice z barvy pleti učinila zásadní kriterium minulosti, přítomnosti a budoucnosti, které se spíše podobá nacistickému antisemitismu než třídnímu boji v komunistickém pojetí.

Proto očekávám, že současná dočasná omezení občanských a ekonomických práv a svobod se stanou každodenní realitou, protože pandemii vystřídá boj proti klimatickým změnám. Stejně jako nyní budou pod jejich vládou nadále ohrožováno naše zdraví a životy. Anticivilizační levice má svou představu o tom, kdo a jak má na našem území žít. Brzy na tom budeme podobně jako na západě EU, stačí vhodně nastavit kvóty povinné solidarity a naplno rozjet migraci. Možná nám potom ještě jednou nabídnou důstojný exit.

Bohužel, evropská historie ukazuje, že za určitých okolností se mohou i ty nejdrsnější totalitní režimy dostat k moci legální a fakticky nenásilnou cestou vítězstvím v parlamentních volbách. Podařilo se to nacistické straně v roce 1933 v Německu a komunistům u nás v únoru 1948. Výhra anticivilizační protičeské levice a jejich spojenců vážně hrozí také v našich podzimních volbách. Stojíme na osudové křižovatce.