Velcí šéfové se dohodli, že válka zatím nebude, ale Babiše s Hamáčkem k jednání ani nepozvali

Bylo velmi zajímavé konferenci sledovat už kvůli srovnání způsobů, s nimiž různé země světa přistupují k problému ochrany životního prostředí. Americký prezident ve svém projevu ohlásil zájem snížit emise CO2 o 50%. Německá kancléřka i francouzský prezident prezentovali plán EU nazvaný Zelený úděl. Přesněji řečeno cíle, jichž by EU chtěla do roku 2050 dosáhnout, a kterým je tzv. uhlíková neutralita. Macron apeloval na tvorbu „chytrých“ pracovních míst. Aniž by řekl, co se tím vlastně myslí. Merkelová hovořila o potřebě nových technologií, které by umožnily snížit emise oxidu uhličitého. 

Si Tin-Pching představil konkrétní projekty modernizace elektráren, které mají být v rámci v současné době v Číně probíhající pětiletky odsířeny. Stručně popsal i již schválené plány na modernizaci výrobních podniků, které mají výrazně snížit emise škodlivin do ovzduší. Čína sice nepodepsala ani Kjótský protokol o boji proti globálnímu oteplování ani závěrečné komuniké z Pařížské konference o klimatu, zato v praxi již realizuje konkrétní projekty na zlepšení životního prostředí. 

EU má sice velký a jak se v Bruselu s oblibou říká „ambiciózní“ plán, zatím však nemá ani technologie ani konkrétní projekty, které by v praxi snížily poškozování životního prostředí. Má schválen záměr rozdat firmám dotace za 1,5 bilionu eur na projekty, které si předloží, a jež Komise schválí. Mají mezi nimi být především dotace solárních a větrných elektráren.

Konkrétní projekty modernizace průmyslu představil i ruský prezident Vladimír Putin. Stručně popsal již prováděný plán, v jehož rámci jsou uhelné elektrárny podle prezidentského dekretu postupně přestavovány na plynové. Jde o investičně velmi nákladný projekt, který je rozepsán na mnoho let. Hlavně je ale již prováděn. A podílí se na něm nejen ruské strojírenské firmy. Jde doslova o „megakšeft“. Zájem účastnit se na něm mají i firmy z EU.

Vedle veřejné části jednání, které bylo přes televizní obrazovky a internet přenášeno do celého světa, probíhala i jednání na dálku, která veřejná nebyla. Podobně to v on-line režimu funguje i při jednání Evropského parlamentu a jeho výborů nebo Rady ministrů. V rámci videokonference se v neveřejné části setkali šéfové států a vlád tzv. Normandského formátu – tedy Rusko, Německo a Francie. Jednali spolu o situaci na východě Ukrajiny, kde se pomalu znovu rozhořívá občanská válka. Do jednání s trojkou se zapojil i US prezident.

Podle experta na mezinárodní vztahy prof. Oskara Krejčího se tito nejvýznamnější státníci dohodli, že válka se prozatím odkládá. Vladimíru Putinovi se podařilo přesvědčit západní protějšky, aby ukrajinskému prezidentovi Vladimíru Zelenskému rozmluvili záměr znovu vojensky napadnout Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, které během první občanské války na Ukrajině vyhlásili nezávislost.

Zelenský k jednání šéfů vlád nejvýznamnějších zemí pozván nebyl. Biden, Merkelová a Macron mu pouze posléze sdělili, na čem se s Putinem dohodli. Vysvětlili mu, že USA, Německo i Francie sice stojí za Ukrajinou, ale do války proti Rusku spolu s ní nepůjdou. A zřejmě mu velmi důrazně doporučili ukončit boje na Donbasu a nějak se s Ruskem dohodnout. Zelenský včera veřejně pozval ruského prezidenta Vladimíra Putina k jednání o míru na půdě povstaleckých republik. Putin mu ve veřejné odpovědi doporučil jednat o ukončení bojů a o míru se zástupci Doněcka a Luhanska, jak se k tomu Ukrajina zavázala v dohodách z Minska v roce 2015. Výzvu k osobnímu setkání však neodmítl a pozval Zelenského na setkání v Moskvě.

Putin současně předvedl akt dobré vůle. Nařídil, aby se prvosledové elitní jednotky stáhly od ukrajinských hranic. Podle rozkazu ruského ministra obrany Sergeje Šojgua výsadkáři ihned vyklidili pozice na linii dotyku a odjeli do kasáren ve vnitrozemí. Balit začali včera podle agentury TASS i vojáci ostatních zbraní. Večer již byly od hranice odváženy vlakem i tanky a obrněné transportéry.

Uvolnění napětí přišlo v pravou chvíli pro Německo. Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn ve středu večer po jednání Bundestagu o krizi v dodávkách vakcín oznámil záměr nakoupit z Ruska velké množství vakcín Sputnik V. Německá vláda podle něj bude v Moskvě jednat o dvojstranné rusko-německé smlouvě o dodávkách desítek milionů dávek vakcíny. Brusel z bude z jednání po předchozí špatné zkušenosti vynechán. Možnost licenční výroby Sputniku v Německu dojednal již před měsícem bavorský zemský premiér Marcus Söder.

Pro vládu kancléřky Merkelové jsou dodávky ruské vakcíny záchranou „za minutu 12“. Podle německého deníku Bild je Německo ve stavu těsně „před povstáním“. Horní komora německého parlamentu – Spolková rada – včera vetovala zákon, podle něhož měl být u našich západních sousedů vyhlášen nejtvrdší lockdown. Podle zákona z dílny spolkového kancléřství měl být vyhlášen zákaz nočního vycházení a omezení pohybu. Za jeho porušování by pachatelům podle návrhu vlády kancléřky Merkelové hrozil za určitých podmínek trest až 5 let vězení. Proti zákonu ve čtvrtek při závěrečném hlasování v dolní komoře – Bundestagu v Berlíně i v dalších městech demonstrovaly velké davy lidí. Demonstranti se sešli i přes úřední zákazy shromažďování, které již v rámci antikovidových opatření v Německu platí. Prostor před Braniborskou bránou ve čtvrtek duněl pokřikem: Merkel muss weg! (Merkelová musí jít)“. Toto heslo mezi veřejností zdomácnělo během migrační krize v roce 2015.

Veto lockdoownového zákona včera veřejně oznámil předseda zemské vlády svobodné země Durynsko Bodo Ramelow, který jednání předsedal. Ramelow je bývalý předseda strany Die Odkaze, který je ve své spolkové zemi velmi populární a od roku 2014 vede zemskou vládu. K uklidnění rozvášněných demonstrantů byl vyslán bavorský zemský premiér Marcus Söder, který veřejně vyhlásil, že Německo nyní potřebuje především naději. „Tou nadějí je očkování. Jedině rychlá vakcinace nás může vyvést z této krize“, řekl Söder (CSU).

Německé noviny včera v podstatě unisono psaly o tom, že ruský Sputnik bude Evropskou lékovou agenturou (EMA) registrován v květnu. Web Tagesschau citoval vyjádření zemského premiéra Saska Michaela Kretschmera (CDU), který při jednání v Moskvě o nákupu 30 milionů dávek Sputniku pro Sasko řekl, že Německo a Rusko spojí síly v tlaku na EMA. „Ruský ministr je v této věci optimistický a my také,“ řekl po příletu do Německa Kretschmer.

Nesmyslný víkendový krok českého premiéra Andreje Babiše a jeho ministra vnitra Jana Hamáčka, kteří kvůli důkazy nepotvrzenému obvinění ruských špionů z účasti na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 vyhostili v neděli 18 ruských diplomatů, tak ČR zbytečně dostal do velmi nevýhodné situace. Česká vláda se doposud při obstarávání vakcín spoléhala na EU. Prezident Miloš Zeman přitom již počátkem roku v Kremlu pro ČR vyjednal 200 tisíc dávek Sputniku a možnost jeho licenční výroby. Vladimír Putin počátkem dubna zvýšil nabídku vakcín o dalších 500 tisíc balení. Vinou předchozího ministra zdravotnictví Jana Blatného (ANO), který odmítal povolit očkování Sputnikem bez souhlasu EMA, však balíky ruské vakcíny, které Moskva na zkoušku poslala už v březnu, dodnes leží uzamčené ve vládních skladech. 

Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (ANO) minulý týden oznámil záměr nechat očkovat Sputnikem aspoň dobrovolníky v rámci studie ověřující účinnost ruské vakcíny. Na pondělí byl do Moskvy objednán k jednání o velkých dodávkách vakcíny ministr vnitra Jan Hamáček, který byl v té době i zastupujícím ministrem zahraničí. Během víkendu však cestu nenadále zrušil. Poté, kdy na něj a na premiéra Andreje Babiše někdo honě vlivný vyvinut nátlak, oba v sobotu večer zveřejnili historku o účasti ruských rozvědčíků na výbuchu ve Vrběticích, kterou následně zdůvodnili vyhoštění 18 ruských diplomatů.

Tímto nesmyslným krokem nám extrémně ztížili šanci na včasné získání dostatku vakcín. A to přesto, že ČR je v EU koronavirovou pandemií nejhůře postiženou zemí. A že kvůli výpadku dodávek vakcín od západních firem má očkování velké zpoždění. Nyní ruskou vakcínu používá 57 zemí. Po registraci EMA se fronta vládních politiků v Kremlu natáhne minimálně na dvojnásobek. A Babiš s Hamáčkem nás pár dní před rozhodnutím EMA, které si Německo určitě dokáže vynutit, poslal z doposud výhodného místa až na samý konec fronty.

Je opravu nejvyšší čas, aby si oba pánové šli odpočinout z vládních křesel do poslaneckých lavic. Zemi by k volbám měla dovést vláda nestranických odborníků jmenovaných prezidentem republiky, kteří by se snad mohli pokusit napravit škody v česko-ruských vztazích. A hlavně konečně dojednat větší dodávky Sputniku a jeho dostupnost lidem, kteří by se rádi nechali očkovat dříve než před Vánoci, když jiné vakcíny ostatně ani nejsou k dispozici. Češi už jsou totiž z nekonečných lockdownů znechucení přinejmenším stejně jako Němci.