Kterak Turecko nejen v Evropě vládnout bude…

Avatar
Původní autoři

 Ivan David
21. 6. 2021

Zdá se, že Turecko bude nejen pro Evropskou unii, ale i pro USA stále důležitějším partnerem. Jasně to potvrdila schůzka prezidentů Joea Bidena a Recepa Erdogana ve čtvrtek 17. 6. 2021 v Bruselu na summitu NATO. Turecko má posílit svůj vliv v Afghánistánu, odkud se stahují americké a další síly. Lidská práva tak může Erdogan zvesela hodit za hlavu. 
 
Al Jazeera píše: „Prezident Joe Biden a turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se na svém setkání v Bruselu tento týden shodli, že Turecko převezme hlavní roli při zajišťování letiště v Kábulu, jakmile Spojené státy stáhnou své jednotky z Afghánistánu.“
Oba vůdci však prý podle Al Jazeery nebyli schopni vyřešit dlouhodobý spor, který poněkud napjal vazby mezi Washingtonem a Ankarou ohledně tureckého nákupu ruského raketového systému země-vzduch S-400. Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan ve čtvrtek novinářům řekl, že Biden a Erdoğan na svém setkání 14. června na summitu NATO diskutovali o bezpečnostní otázce ohledně letišť v Afghánistánu. “Byl stanoven jasný závazek obou prezidentů, že Turecko bude hrát hlavní roli při zajišťování mezinárodního letiště Hamida Karzáího, a nyní pracujeme na tom, jak to konkrétně provést,” řekl Sullivan.
 
Sullivanovy výroky nabízejí první podrobnosti ze strany USA o setkání mezi Bidenem a Erdoğanem, který řekl americkému prezidentovi, že Ankara nezmění svůj postoj k ruskému raketovému systému S-400. Nákup ruských protiletadlových zbraní Ankarou narušil americké plány na prodej pokročilých bojových stíhaček F-35 v Turecku. Washington odstranil Ankaru z programu stíhacích letounů F-35 a uložil sankce. “Řekl jsem prezidentu Bidenovi, že by neměli očekávat, že Turecko učiní jiný krok v otázkách F-35 a S-400, protože jsme pro F-35 udělali, co jsme museli, a dali jsme potřebné peníze,” řekl Erdoğan novinářům. “Musíme pečlivě sledovat vývoj. Budeme hájit všechna svá práva, “ řekl.
Oba vůdci po svém setkání zněli optimisticky, i když neoznámili, jaký konkrétní pokrok udělali. Jednou z možných oblastí spolupráce je právě Afghánistán, kde Ankara nabídla hlídání a provozování letiště v Kábulu poté, co se v následujících týdnech stáhly síly USA a NATO.
 
Minulý týden mluvčí Talibanu uvedl, že Turecko by mělo stáhnout své jednotky z Afghánistánu v rámci dohody o stahování amerických sil z roku 2020, ale Sullivan uvedl, že komentáře Talibanu neodradily „podrobný a efektivní“ bezpečnostní plán, který USA sestavují. “Je zřejmé, že bereme vážně obavu, že Taliban nebo jiné složky v Afghánistánu zaútočí na západní nebo mezinárodní přítomnost … Nevěříme, že to, co Taliban veřejně řekl, by mělo nebo odradí právě probíhající úsilí o nastolení této bezpečnostní přítomnosti,” řekl Sullivan. 
 
Podle řeckých zdrojů se ale Erdogan a Biden shodli i ohledně systémů S-400. Z úniků informací na turecké straně rovněž vyplývá, že došlo k prvnímu jednání o této otázce, protože list Cumhuriyet uvedl, že po schůzce zůstanou systémy S-400 roky skladovány a nebudou používány, protože obě strany budou „diskutovat“. To zřetelně připravuje půdu tureckým F-35, protože pokud bude dohoda definitivně uzavřena za 1–2 roky, Turecko se nejen znovu připojí k programu, ale již bude mít připravena letadla, protože některé jeho F-35 již byly postaveny, jiné zůstávají „zmrazené“ a mohou se kdykoli připojit k tureckému letectvu. Podle Řeků to znamená, že pokud bude Bidenova administrativa pokračovat stejnou cestou, může se Řecko přes noc setkat s 8 až 12 tureckými F-35! 
 
Z toho vyplývá, že Bidenova politika závislosti na Turecku (na rozdíl od Trumpovy) ještě vzrostla, protože kromě politiky zadržování Ruska má americký prezident v úmyslu dát Turecku roli hlídacího psa v Afghánistánu. Objevují se informace, nikterak neuvěřitelné, že Turci již rekrutují syrské žoldnéřské islamisty, aby je poslali do Kábulu, podle vzoru agresí do Afrínu, Sýrie, Libye a Arménie. Biden také na schůzce s Erdoganem podle Erdoganových vlastních slov raději nezmínil otázku uznání genocidy Arménů, přestože původně na programu setkání byla.
 
Když k tomu připočteme fakt, že Berlín odmítá pozastavit prodej šesti ponorek typu 214 Turecku, podle smluv podepsaných před několika lety, máme pozici Turecka v Evropě i Asii jako na dlani. Podle Athén toto posílení tureckého námořnictva riskuje posun rovnováhy sil v Egejském moři ve prospěch Ankary. Tyto konvenční útočné ponorky používá řecké námořnictvo také. Řecká vláda tento krok Německa sice kritizovala, ale to je tak asi všechno, co s tím může dělat.
 
Takže si to shrneme – Turecko pozastaví ruské systémy S-400, aniž by je vrátilo, a bude s největší pravděpodobností mít americké stíhačky F-35, kterými bude vesele bombardovat severní Irák, tedy autonomní Kurdistán. Tam útočí údajně na pozice guerillových jednotek Kurdské strany pracujících (PKK), ale bere to šmahem i s uprchlickými tábory. Stíhačkami F-35 bude pronikat do vzdušného prostoru členských států EU Řecka a Kypru, kteréžto demonstrace síly budou podporovány zezdola německými ponorkami. Věznění a vraždy opozičních politiků v Turecku nikoho zajímat nebudou, když EU ani USA nezajímají ani útoky Turecka proti členským státům EU a NATO. Natož aby tyto organizace byť jen uvažovaly o sankcích. Všechny podobné iniciativy budou v Europarlamentu blokovány stejně jako dosud.