Zajoch
22.6.2021 Outsidermedia
Co udělal sovětský rozvědčík Sorge a co nebylo v jeho silách * Japonské vojenské kruhy nepřikládaly paktu o neutralitě zvláštní význam * Čína se rozhodla pro velmi jednoduchou metodu k potrestání těch, kteří se řídí sankcemi proti ní
Jak Chruščov využil Sorgeho proti Stalinovi
Anatolij Koškin
12. června 2021
Vynikající sovětský zpravodaj Richard Sorge odeslal z Japonska do Moskvy nejcennější informace o válečných plánech Berlína i Tokia. Článek o tom se objevil v internetových novinách Lenta.ru s názvem „Legendární sovětský rozvědčík prozradil plány Hitlera. Proč jej Stalin nezachránil od popravy?“
V článku se říká: „Sorge se dokázal vetřít mezi fašistickou elitu v Japonsku a odhalit plány Hitlera a jeho spojenců. Varoval Stalina, že se Německo připravuje vpadnout do Sovětského svazu a dokonce uvedl čas napadení. Ale k informacím rozvědčíka nebylo přihlíženo.“
Autor článku v Lentě použil Chruščovovu verzi. Chuščov využil Sorgeho zprávy k diskreditaci Stalina. Podle televizního seriálu Sergeje Ginzburga se Sorge dozvěděl o německém plánu Barbarosa od německého velvyslance v Tokiu. Kdysi se sovětští novináři chtěli zavděčit Chruščovovi a psali, že Sorge informoval „o zahájení války Německem na úsvitu dne 22. června ve třech strategických směrech“.
Jaká byla skutečnost ohledně Sorgeho zpráv o blížící se válce bez spekulací, podle dokumentů, a ne spekulace. První závažná informace o tom přišla od Sorgeho dne 11. dubna 1941. Richard Sorge (šifra Ramsay) oznámil:
Zjistil jsem existenci choulostivých vztahů Německa se Sovětským svazem od člověka jménem Huber z německého velvyslanectví v Tokiu. Přijel zástupce se sdělením pro Hubera, aby neprodleně odjel do Německa, protože nový člověk předpokládá, že válka mezi Sovětským svazem a Německem může začít v kterýkoliv moment po návratu Matsuoka (japonský ministr zahraničí) do Tokia.
Německý námořní atašé mi řekl, že dostal neočekávaně příkaz nevozit suroviny přes Sibiř, ale na parnících operujících v jižní části Tichého oceánu jakožto vojenské bojové lodě. Nakonec od toho upustili a on předpokládá, že se napětí mezi Německem a SSSR snížilo.
Německé velvyslanectví dostalo od Ribbentropa telegram, v němž je uvedeno, že Německo válku proti Sovětskému svazu nezačne, pokud jím nebude vyprovokováno. Ale bude-li válka vyprovokovaná, bude krátká a zakončí se tvrdou porážkou SSSR. Německý generální štáb ukončil veškerou přípravu. V kruzích Himmlera a německého generálního štábu existuje silné směřování k tomu, aby válka proti Sovětskému svazu začala, ale tento směr ještě nepřevažuje.
Ramsay
Ačkoliv byl dne 13. dubna 1941 v Moskvě podepsán sovětsko-japonský pakt o neutralitě, neměl Kreml jistotu, že v případě německého útoku na SSSR bude japonské vedení pakt dodržovat. Dne 16. dubna dává náčelník rozvědky generálního štábu Rudé armády Sorgemu úkol:
V souvislosti s uzavřením paktu o neutralitě mezi SSSR a Japonskem hlídejte zahraničně-politický směr a válečná opatření japonské vlády a japonského velení. Oznamte konkrétní opatření ohledně expanze Japonska na jih a na ukončení války s Čínou, veřejné mínění v Japonsku. Vzájemné vztahy Japonců s Anglií. Co víte o nakládání japonských jednotek na lodě v Sibauře. Čekám vaše informace.
D.
Moskva počítala s tím, že když má Tokio pakt o neutralitě se Sovětským svazem, soustředí své úsilí na ukončení války s Čínou a na odpor Angličanům a Američanům. A v prvních chvílích by nepřipustili provokace hrozící velkou válkou na hranici Sovětského svazu s Mandžuskem.
O reakci Tokia na uzavření paktu o neutralitě na sovětsko-mandžuské hranici píše Sorge ve zprávě ze dne 16. dubna:
Otto (Hotzumi Ozaki) navštívil Konoeho ve chvíli, kdy ten dostal telegram od Manuoka o uzavření paktu o neutralitě. Všichni přítomní i s Konoem byli mimořádně potěšeni z uzavření paktu. Konoe ihned telefonoval ministru války Tódžóovi, který se ani nepodivil, ani neradoval, ani nerozhněval, ale souhlasil s názorem Konoeho, že by nějaké prohlášení k novému paktu neměla vydávat ani armáda, ani námořnictvo, ani Kuantungská amáda.
Během hodnocení důsledků paktu nebyla nanesena otázka Singapuru.
Hlavní pozornost všech přítomných byla soustředěna na využití paktu k ukončení války v Číně. Jestli by se Čankajšek dále spoléhal na Ameriku, bylo by užitečné obrátit se ještě jednou na ni s návrhem na dosažení přátelského porozumění s Japonskem ohledně Číny.
Otto si myslí, že výše připomenuté body budou příštím základem budoucí zahraniční politiky Japonska. Konoe Ottovi řekl, že on si myslí, že mezi Matsuokou a Ošimou (velvyslanec Japonska v Německu) došlo v Berlíně ke střetu, když Ošima poslal telegram, v němž vyjadřuje nespokojenost s jednáním Matsuoka v Berlíně.
Když se nakonec Otto Konoeho přímo zeptal na vztahy se Singapurem, odpověděl Konoe, že se německý velvyslanec a jiní lidé o tuto věc zajímají. Ať je to jak chce, Otto předpokládá, že v případě, když bude Anglie dále porážena jako nyní, přijde znovu na pořad útok na Singapur velmi naléhavě a i kdyby ne nyní, tak po nějaké době.
Ramsay
Japonské vojenské kruhy nepřikládaly paktu o neutralitě zvláštní význam. V „Tajném deníku války“ japonského generálního štábu bylo dne 14. dubna zapsáno:
Význam této dohody nespočívá v zajištění ozbrojené akce na jihu. Smlouva není prostředkem k tomu, jak se vyhnout válce s USA. Dává jenom dodatečný čas k přijetí samostatných rozhodnutí o začátku války proti Sovětům.
Dne 18. dubna 1941 píše do centra:
Otto má určitý vliv na Konoeho a na další osoby a může dát otázku o Singapuru jako závažný problém. Proto se vás ptám, jestli máte zájem na tom, aby Japonsko proti Singapuru vystoupilo, nebo ne.
Mám jistý vliv na německého velvyslance Otta (na mysli má Eugena Otta) a mohu jej nabádat nebo nenabádat k nátlaku na Japonsko ohledně jeho akce proti Singapuru. Jestliže o to máte zájem, sdělte mi své pokyny co nejdříve.
Ramsay
Centrum tento Sorgeho návrh odmítlo. V podstatě to opět vyvrací tvrzení ruských medií z devadesátých let o tom, že prý válku mezi Japonskem a Amerikou zorganizoval Stalin a jeho tajné služby. Šifra Sorgemu z Moskvy oznámila:
Vaším hlavním úkolem v současnosti je hodnověrně informovat o všech konkrétních opatřeních japonské vlády a velení ve věci uzavření paktu se SSSR, co konkrétně dělají v přesunu vojsk, odkud a které části se přesouvají a kde se soustřeďují. Vašim úkolem není činit nátlak na Konoeho a další vlivné osoby a zajímat se o to.
Následující důležitou informaci o blížícím se napadení Sovětského svazu Německem odesílá Sorge do Moskvy 2. května 1941:
Měl jsem rozhovor s německým velvyslancem Ottem a námořním atašé o vztazích mezi Německem a SSSR. Ott mi řekl, že Hitler je pln odhodlání zničit Sovětský svaz a získat jeho evropskou část jako obilní a surovinovou základnu pro dobytí celé Evropy Německem. Velvyslanec i atašé se shodli na tom, že po dobytí Jugoslávie se ve vztazích Německa se Sovětským svazem blíží dvě kritická data.
Nejprve čas ukončení setí v Sovětském svazu. Po něm se může válka proti SSSR začít kdykoliv, potom Německo jenom sklidí úrodu.
Druhé kritické datum jsou jednání Německa s Tureckem. Bude-li Sovětský svaz dělat nějaké těžkosti ohledně přijetí německých požadavků Tureckem, bude válka nezbytná.
Možnost vzniku války kdykoliv je velká, protože Hitler a jeho generálové jsou přesvědčeni, že válka se Sovětským svazem nebude nikterak překážet válce proti Anglii. Němečtí generálové hodnotí bojeschopnost Rudé armády tak nízko, že se domnívají, že Rudá armáda bude zničena během několika týdnů. Zdá se jim, že je systém obrany na německo-sovětské hranici mimořádně slabý.
Rozhodnutí o začátku války proti Sovětskému svazu bude Hitlerem přijato buď v květnu, anebo po válce s Anglií.
Ramsay
Z této zprávy je vidět, že se připouštěla možnost zahájení války proti SSSR „po válce s Anglií“. Bylo možno na podkladě takové vzájemně se vylučujících informací učinit nějaké závěry? Samozřejmě ne. Měl v tom vinu Sorge? Zase ne. Předal všechny informace, které získal, i ty protikladné. Závěry byly na Moskvě. Avšak činit závěry bylo velmi těžké. Vždyť i z dalších zpravodajství, především ze sovětské zpravodajské sítě v Evropě „Rudá kapela“ přicházela řada údajů o nadcházejícím napadení Německa na Sovětský svaz: 15. dubna, 1. května, 20. května. Je dost důvodů si myslet, že tyto termíny uváděli Němci kvůli dezinformacím.
Převzato z Fondsk.ru
Datum napadení Sovětského svazu Hitlerem Sorge neoznámil
Anatolij Koškin
15. června 2021
Sorgeho následující zprávy o termínech napadení Sovětského svazu Německem se také nevyznačovaly určitostí. Připouštělo se, že válka ani nemusí začít. Zde je šifra z Tokia ze dne 19. května 1941:
Noví němečtí představitelé, kteří sem přijeli z Berlína udávají, že válka mezi Německem a Sovětským svazem může začít koncem května, protože dostali rozkaz vrátit se do té doby do Berlína. Avšak uvedli, že v tomto roce nebezpečí nemusí být.
Uvedli, že Německo má proti SSSR devět armádních sborů složených ze 150 divizí. Jeden armádní sbor je pod velením známého Reichenaua. Strategické schéma útoku na Sovětský svaz bude podle zkušenosti z války proti Polsku.
Ramsay
Tentýž den Sorge vysílá:
Otto (Ozaki) se dozvěděl, že v případě německo-sovětské války bude Japonsko zachovávat neutralitu, přinejmenším v prvních týdnech. Avšak v případě porážky SSSR zahájí Japonsko vojenské akce proti Vladivostoku.
Japonsko a němečtí vojenští atašé sledují přesuny sovětských vojsk z východu na západ.
Ramsay
Dne 30. května Sorge odeslal:
Berlín informoval velvyslance Otta, že německá ofenzíva proti SSSR začne ve druhé polovině června. Ott je na 95 % přesvědčen, že válka začne … Důvodem německého vpádu je to, že existence mocné Rudé armády nedá Němcům možnost rozšířit válku v Africe, protože Německo musí držet velkou armádu ve východní Evropě. Aby bylo likvidováno veškeré nebezpečí ze strany SSSR, musí být Rudá armáda zahnána co možno nejdřív. To řekl Ott.
Ramsay
Zpráva o tom, že Berlín informoval svého velvyslance v Japonsku o době útoku na SSSR, nevypadá věrohodně. Hitler přísně zakázal informovat Japonce o čemkoliv v plánu Barbarossa, aby nedošlo k úniku informací. Datum invaze utajil i před svým nejbližším spojencem Mussolinim, který se o útoku dozvěděl až 22. června ráno.
V Kremlu si nemohli být jisti správností údaje o útoku „ve druhé polovině června“, což byl názor německého velvyslance v Tokiu. Krátce před tím, a to 19. května Sorge odvysílal, že „v tomto roce nebezpečí nemusí být“.
O tom, že Ott nečerpal informace o válce Německa proti Sovětskému svazu z oficiálních zdrojů z Berlína, ale od Němců navštěvujících Tokio, svědčí Sorgeho šifra z 1. června 1941. Text zprávy zněl:
Očekávání začátku německo – sovětské války kolem 15. června je založeno výlučně na informaci, kterou dovezl z Berlína podplukovník Scholl. Z Berlína odjel dne 3. května do Bangkoku. V Bangkoku se ujme funkce vojenského atašé.
Ott prohlásil, že k vypuknutí německo – sovětské války nemůže dodat žádné informace přímo z Berlína a má jen informace od Scholla. Z debaty se Schollem jsem poskládal, že Němce láká k nastoupení proti Rudé armádě její taktická chyba, kterou podle Scholla Sovětský svaz udělal.
Podle německého názoru je velkou chybou, že obranná linie Sovětského svazu je rozložena především proti německé linii bez velkých rozvětvení, a to je velká chyba. To pomůže porazit Rudou armádu v první velké bitvě. Scholl prohlásil, že nejsilnější úder bude zasazen levým křídlem německé armády.
Ramsay
V Moskvě se nemohli spolehnout na informaci německého podplukovníka, tím spíš vojenského diplomata napojeného na rozvědku v zemi třetího řádu, a ne na zpracované operativně-strategické plány. Přesto zprávy pozornost Centra vyvolaly. Žádali Sorgeho o vysvětlení:
Srozumitelněji vysvětlit podstatu velké taktické chyby, o které se zmiňujete, a váš vlastní názor na pravdivost tvrzení Scholla ohledně levého křídla.
Rezident sovětské rozvědky dne 15. června 1941 telegrafuje do Centra:
Německý kurýr … řekl vojenskému atašé, že je přesvědčen, že se válka proti SSSR zabrzdí, pravděpodobně do konce června. Vojenský atašé neví, zda bude.
Viděl jsem začátek zprávy do Německa, že v případě zahájení německo-sovětské války potřebují Japonci asi šest týdnů, aby začali útok na sovětský Dálný východ, ale Němci počítají s tím, že Japonsko potřebuje více času proto, že půjde o pozemní i námořní válku (konec věty je zkreslený).
Ramsay
Nejurčitější zpráva Sorgem odeslaná do Moskvy šla 2. května 1941:
Německý velvyslanec v Tokiu Ott mi sdělil, že je válka mezi Německem a SSSR nevyhnutelná … Německá vojenská převaha dává možnost zničit poslední velkou evropskou armádu tak dobře jak to bylo v samém začátku … (zkreslení), protože strategické obranné postavení Sovětského svazu je dosud ještě zcela neschopné boje, jako to bylo v obraně Polska.
Invest (Hodzumi Ozaki) mi řekl, že japonský generální štáb už posuzuje otázku postoje pro případ války.
Návrhy na japonsko-americká jednání a otázky domácího boje mezi Matsuokou a Hiranumou se zastavily proto, že všichni očekávají rozhodnutí vztahů mezi SSSR a Německem.
Ramsay
Důležitost této zprávy nelze podceňovat, ale přece datum napadení nebylo uvedeno. Z Tokia přišla i další zpráva. Sovětská rozvědka zachytila telegram vojenského atašé francouzského velvyslanectví (Vichy) v Japonsku, který oznamoval:
Opět se objevují skutečné zvěsti o brzkém útoku Německa na Rusko. Mnozí japonští diplomaté známí svojí rezervovaností dávají vědět, že některé události, jejichž následky budou velice závažné pro budoucí válku, nastanou přibližně 20. června 1941.
Zde se datum uvádí, ale připouští se, že se může jednat „buď o napadení Anglie, nebo Ruska“.
Známý historik, profesor Vilnis Sipols, důkladně prostudoval různé informace došlé v předvečer války a dospěl k závěru:
Dokonce v polovině června 1941 nebyla v Sovětském svazu ani v dalších zemích dost úplná informace o úmyslech Německa. Až do 21. června docházela informace dávající naději, že invazi je ještě možno odvrátit. Vyvstává otázka, zda ta dezinformace, která přišla do Moskvy, nevypadala o hodně přesvědčivěji, než ty částečně správné, ale neúplné, většinou útržkovité a rozporuplné, které o německých plánech shromáždily naše orgány.
I když přesné datum útoku známo nebylo, měl Kreml na základě dostupných informací uvést vojska do plné bojové pohotovosti dříve, než to bylo uděláno. Tím spíše, že Stalin varoval ještě měsíc před válkou: „Můžeme být vystaveni náhlému útoku.“ Upozornil na to účastník války, armádní generál Valentin Varennikov.
Není bez zajímavosti verze událostí, kterou poskytl německý historik F. Fabry. Odvolal se na známou zprávu TASS ze 14. června 1941. Sděluje:
Sovětská historiografie z období „destalinizace“ podrobila Stalina za toto sdělení ostré kritice. Nalezla v něm svědectví důvěřivosti a naivity Stalina, který prý vážně spoléhal na to, že tímto důkazem své dobré vůle zadrží Hitlera od ukvapených akcí. Ale pokud tento dokument prostudujete obšírně, je vidět něco jiného. Vždyť Kreml dal Hitlerovi otevřeně najevo, že má zprávy o rozmisťování německých vojsk, že přijal odvetná opatření, ale že, pokud si bude Německo přát, je ochoten zahájit jednání, která by měla přirozeně jediný cíl – získat čas.“
To, že Stalin byl dalek jakékoliv naivity uznávali i nepřátelé. Goebbels si zapsal do svého deníku: „Stalin – realista do morku kostí.
Ale k Sorgemu, k jeho hrdinskému činu rozvědčíka. Po německém vpádu byla pro Kreml kriticky důležitá informace o tom, jaký postoj zaujme Japonsko. Po potvrzení hodnověrnosti Sorgeho zpráv o blížící se invazi Německa vzrostla v Moskvě důvěra k němu. Dne 26. června posílá radiogram:
Vyjadřujeme naše nejlepší přání pro těžké chvíle. My zde budeme všichni dále houževnatě pracovat…
Matsuoka řekl německému velvyslanci Ottovi, že nejsou pochyby, že po nějaké době Japonsko proti Sovětskému svazu vystoupí.
Ramsay
Přestože se v Chruščovově období dávala Sorgemu zásluha varování o nastávajícím útoku Německa na Sovětský svaz, bylo ve skutečnosti jeho hlavní zásluhou včasné odhalení japonských strategických plánů a informování Kremlu o přesunutí japonské invaze na SSSR z léta a podzimu 1941 na jaro dalšího roku. Tak mohlo sovětské velení uvolnit část vojska z Dalekého východu a Sibiře k přesunu pod Moskvu.
A co se týká tvrzení v článku v Lentě o tom, že „sovětské vedení mělo šanci zachránit rozvědčíka před smrtí výměnou za zajaté Japonce a Stalin to odmítl“, je nejspíš výmysl z doby Chruščova. Ani v SSSR, ani v Japonsku se nedaly najít žádné, ani nepřímé důkazy něčeho takového.
Převzato z Fondsk.ru
Čína přijala zákon o sebeobraně před západními sankcemi. Nám by takový také neškodil
15. června 2021
Naše úřady mudrují o škodlivosti západních sankcí a východní soused nesedí s rukama v klíně, ale přijímá tvrdá rozhodnutí.
Na 29. zasedání stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců byl přijat zákon o rezistenci k zahraničním sankcím. Týká se to západních zemí, které vystupují jednotně proti bouřlivému rozvoji Číny.
Čína se rozhodla pro velmi jednoduchou metodu ke ztrestání všech, kteří se sankcemi proti ní řídí. Platí to pro společnosti i jednotlivce.
U společností je to víceméně pochopitelné. V Rusku je také zákon proti sankcím a ten předpokládá potrestání společností. Ale prakticky nefunguje.
Zajímavější je to s fyzickými osobami. Na ty mohou být uplatněna následující opatření: Zamítnutí výdeje víza, nucená deportace, zrušení již platných víz, uvěznění a zabavení majetku. Nejzajímavější je poslední bod. Týká se nejen těch, kteří porušují zákon, ale i jejich příbuzných.
Okruh lidí, na které je možno uplatnit odvetné sankce Číny, je neobyčejně široký. Navíc zákon zavazuje čínské občany a společnosti napomáhat úřadům k obraně proti uvaleným sankcím.
Čína opět dala příklad tvrdého a nekompromisního přístupu k obraně svých práv a zájmů. Přitom ji reakce Západu málo zajímá. Jak by se asi zachoval German Gref, kdyby takový zákon byl přijat u nás. Vždyť Sberbank zatvrzele odmítá otevírat své pobočky na Krymu.
Před zahraničními společnostmi v Číně nestojí jen prostá volba, na kterou stranu se postavit. Ani ta prostá volba není nijak jednoduchá, znamená to, že se pro mnohé známé značky stal čínský trh hlavní pro odbyt a odejít z něho není tak jednoduše možné.
Převzato z Pulse.mail.ru
