V čele Severoatlantické aliance stojí psychopat

Eduard Chmelár
9. 6. 2021 první zprávy.cz


Již delší dobu pozoruji z profesionálních důvodů generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga a musím konstatovat, že na čele Severoatlantické aliance stojí čistý psychopat
Ten člověk se jednoduše zbláznil. Nikdo nemá tolik nepřátel ve světě jako USA, ale on po setkání s Bidenem v Bílém domě prohlásil, že žádná jiná světová mocnost nemá tolik přátel a spojenců jako Spojené státy. Jelikož však podle jeho slov „Čína nesdílí naše hodnoty” (závratný objev), Rusko je stále agresivnější a naši nepřátelé investují do nového vojenského potenciálu, musíme se bránit a výrazem naší obrany je to jediné správné, horečnaté zbrojení.
Člověk nemusí být rusofil, aby pochopil, že toto je nemocné uvažování a zvrácená filozofie. Evropa by se měla zamyslet nad tím, proč má stále více nepřátel ve světě, proč nás Spojené státy stahují do spirály nekonečných válek a závodů ve zbrojení a zda je NATO cesta k míru a bezpečnosti. Členské státy Severoatlantické aliance šíleným tempem zvyšovaly zbrojení i přes pandemii a uplynulý rok na něj vynaložily více než 1,1 bilionu (1100 miliard) dolarů. To je 4krát více než Čína a 16krát více než Rusko.
Bezkonkurenčně nejvíce zemí napadly za poslední desetiletí Spojené státy (Čína nebo Írán ani jednu), mají na svědomí miliony lidských životů a my zde mluvíme o nějaké čínské nebo ruské hrozbě? Kdo komu vyhrožuje?
To, co produkuje NATO, je jedna lživá až primitivní propaganda, která nemá oporu v číslech. Pokud chce Evropa zůstat “mírovým projektem”, musí se bezpodmínečně emancipovat a když to bude nutné, tak odtrhnout od zhoubného militaristického vlivu USA a změnit filozofii své bezpečnosti. Adresovat Číně výčitku, že „nesdílí naše hodnoty”, je projevem neokoloniální agresivity, ne partnerství a  respektu. V Pekingu tato zpupnost nikoho nevyděsí, pouze prohloubí nedůvěru.
Na druhé straně, německý ministr zahraničí Heiko Maas prohlásil, že Evropská unie by měla zrušit právo veta členských zemí v otázkách zahraniční politiky. „Nemůžeme dovolit, aby z nás dělali zajatce lidé, kteří svými vetami maří evropskou zahraniční politiku. Veto musí být zrušeno, i kdyby to mělo znamenat, že budeme přehlasovaní, “řekl Maas na konferenci německých velvyslanců v Berlíně. S tímto jeho postojem souhlasí evropská elita v Bruselu a zejména liberální síly.
Maasova argumentace, že vždyť i Německo by mohlo být přehlasováno, je však falešná a určená pro naivní. Podívejte se, jak to vypadá v Severoatlantické alianci. Každá členská země má teoreticky právo veta, ale ještě nikdo se neodvážil postavit proti dominanci Spojených států, protože NATO je jen nástroj pro uplatňování jejich globálního vlivu. Velmi podobně je to v Evropské unii. Jak říkával Vladimír Mináč: „Chtěli jsme evropské Německo a dostali jsme německou Evropu. Tlak Německa je již dnes velmi velký (podívejte se, jak dopadlo vzdorující Řecko) a po zrušení práva veta by byla celá střední Evropa satelitem nebo protektorátem Berlína“.

Maasův požadavek by měl logiku ve funkční federaci. Za současných okolností je však mimořádně nebezpečný. Nejprve si upřesněme, v jakém kontextu to řekl. V Bruselu i Berlíně jsou v  posledních měsících neobyčejně podráždění ze suverénního chování Maďarska. Na rozdíl od Ficovy či Pellegriniho vlády, která například doma odsuzovala sankce vůči Rusku, ale v Bruselu se přizpůsobila většině, Budapešť vícekrát zablokovala rozhodnutí evropské 27-ky. Šéf diplomacie EU Josep Borrell zuřil, když Maďarsko vetovalo několik deklarací nejen vůči Izraeli, ale i proti Číně a Rusku. „Upřímně řečeno, úplně nerozumím, jak můžete nesouhlasit,” rozčiloval se. Nuže, praktikovaná demokracie v Bruselu nikdy nebyla vítaná, ačkoli byla mnohokrát deklarována. Krásně to bylo  vidět i na frašce, která se dnes prezentuje pod názvem “Konference o budoucnosti Evropské unie”.
Už vícekrát jsem upozornil, že podobných projektů jsem zažil za poslední dvě desetiletí několik a vždy skončily fiaskem a  nesplněnými sliby. Podobně tragikomicky to probíhá i v současnosti, přestože se organizátoři dušují, že tentokrát to už bude opravdu, ale opravdu úplně jiné … Ale kdeže. Cituji klasika – možná to chtěli udělat nejlepší, ale dopadlo to jako vždycky: setkali se tři technokraté (Ivan Korčok, Ladislav Mika a Peter Kmec), popovídali si o EU, pak laskavě dovolili pečlivě vybranému „lidu”, aby jim kladl otázky a oni mu nakonec vysvětlili, v čem se mýlil … Ale toto povýšené poučování není diskusí. Lidé, kteří se v tom vyznají, nepotřebují vysvětlení, potřebují respekt. Nic se nezměnilo. Přesně takto probíhaly diskuse o  demokratickém deficitu EU. Bruselští technokraté si mysleli, že tento nedostatek se odstraní, když ho vysvětlí. Ale on tady je a bude i po  jejich poučováni. A pokud jednou Evropa zahyne, zahyne na toto nevýslovné pokrytectví byrokratů, kteří realitu nechtějí měnit ale vysvětlovat, kteří problémy nechtějí řešit, ale zametat.

Západ potřebuje svou „politiku glasnosti”, protože dnes se chová přesně tak jako Sovětský svaz před kolapsem: jak přebyrokratizovaný moloch žijící ve lži a uzbrojený k smrti. 

 
(na obrázku Jens Stoltenberg před Bílým domem)