Čas jediných pravd, čas darebáků

Avatar
Původní autoři

Vladimír Pelc
5.7.2021 VašeVěc

Časy bývají různé: Čas shromažďování i rozmítání kamení, čas sázení i vytrhávání, čas objímání … (Kaz. 3,1-22). Nyní přichází čas jediných pravd, nenávisti, čas darebáků.

(Nechvalně známý americký senátor  Joseph Raymond McCarthy – uprostřed)
Když čtu například tvrzení o tom, že v případě výbuchů ve Vrběticích (2014) existuje (po téměř sedmi letech policejního nicnedělání) pouze jedna jediná verze policejního vyšetřování („udělalo to Rusko“), je zřejmé, že jsme v čase jediných pravd. A v čase nenávisti. Protože jediné pravdy vznikají pouze v čase nenávisti.

Přitom je logické, že u tak komplikované události, jakou kauza Vrbětice je, jedna jediná vyšetřovací verze být nemůže. A pokud je, pak je lživá. Ostatně i prezident Miloš Zeman, a nejen on, o více verzích události nejednou hovořil.

Abychom si rozuměli: Jestliže ale policie má politické zadání postupovat ve vyšetřování tak, že existuje pouze jedna jediná verze události, pak je jedinou vyšetřovací verzí. Avšak politické zadání je v daném případě křivé – je ideologicky motivované jako antiRusko, jde o produkci neperspektivního, avšak aktuálního politického diskurzu, o tvorbu politického nazírání, hodnocení, propagování a mocenského utvrzování militantního pohledu na svět založeného na zášti vůči současnému Rusku. Je to český mccarthyismus; jako český se liší v tom, že občané nejsou za své názory, jimiž jedinou pravdu nesdílejí, (zatím?) souzeni.

Politické působení Josepha Raymonda McCarthyho v 50. letech XX. století, amerického (USA) republikánského politika, senátora, bylo lživé: Byl hlavním reprezentantem primitivního antikomunismu studené války. Nepřátelští komunisté byli podle něj všude, ve státní i místní správě, sdělovacích prostředcích, kultuře. A mohli za všechny problémy USA. Svá obvinění však nikdy nebyl schopen dokázat. Avšak běda, kdo si v té době dovolil o této jediné pravdě byť jen zapochybovat. Byl společensky zostouzen, profesně šikanován i souzen.

Někdy v osmdesátých letech vyšla kniha pamětí Lillian Hellmanové o mccarthyismu Scoundrel Time. Autorka vzpomínala, jak mccarthyismus rozdělil občany na ty správné, pravověrné (s možností kupř. získat práci ve státní správě, pracovat ve svém novinářském, uměleckém aj. oboru), a na ty nespolehlivé (loyalty risks), kteří takové možnosti neměli. Cílem mccarthyismu bylo prosadit jedinou verzi politického diskurzu: Dosáhnout zploštělého, egalizovaného, jedině správného pohledu na svět, v němž prohrává reálné politické promýšlení skutečnosti, naopak vítězí až náboženská politická víra před rozumem. S cílem poslušné obyvatelstvo jedinému správnému myšlení naučit.

Současný český mccarthyismus chce vytvořit čas jediných pravd. Čas nenávisti. Darebáků. Čas ničemný a darebácký. Scoundrel Time.