Ivan David: Ztracená a zbytečná afghánská mise

Avatar
Původní autoři

Ivan David

 

20.8.2021 VašeVěc

V 80. letech řekl americký prezident Ronald Reagan o afghánských mudžahedínech: ”Sebeurčení, právo svobodně si zvolit vlastní osud, bylo centrálním bodem afghánského boje. Afghánci jasně prokázali, že odolají jakékoliv snaze cizinců, aby jim vnutili vedení. Rozhodli jsme se, že jakékoli rozhodnutí o vládě ve svobodném Afghánistánu bude — musí být — svobodná volba samotného afghánského lidu. S ukončením zahraniční okupace jsem přesvědčen, že Afghánci si budou moci převzít kontrolu nad vlastními věcmi a vykonat impozantní úkol obnovit svou zemi.”

A ještě toto: „Dívat se na odvážné afghánské bojovníky za svobodu, jak bojují s moderními arzenály pomocí jednoduchých ručních zbraní, je inspirací pro ty, kteří milují svobodu. Jejich odvaha nám dává skvělou lekci — že na tomto světě jsou věci, které stojí za to bránit.”

To jsou prosím slova amerického prezidenta z dob, kdy afghánští mudžahedíni, vyzbrojení made in USA, bojovali proti prosovětské vládě a okupaci Sovětskou armádou a kdy jedním z těchto vážených bojovníků za svobodu byl i Usáma bin Ládín. Na svůj facebook je jako připomenutí, že „tempora mutant“ neboli „časy se mění“ dal Jan Červenka.

V pondělí mnozí zaznamenali projev dnešního amerického prezidenta Joe Bidena, kterým reagoval na kritiku za zpackané stažení vojsk z Afghánistánu. A že zpackané věru je, vidí každý. Mnozí přirovnávají chaotické odlety z letiště i od americké ambasády k útěku Američanů z vietnamského Saigonu v roce 1975. Oficiálně padlo za oběť „střelby do vzduchu“, kterou spustily americké Zelené barety na kábulském letišti, 5 lidí, německý novinář Jan Jessen píše na svém facebooku o 10 mrtvých a 20 zraněných. Další lidé byli ušlapáni či spadli ze startujících letadel.

Prezident Biden se snažil ve svém projevu poukázat na jakési úspěchy v boji proti Al Kajdá, zabití „bojovníka za svobodu“ Usámy bin Ládína a potlačení protiamerického terorismu. Mnohá selhání se snažil svést na svého předchůdce v úřadě Donalda Trumpa, který mu prý předal neproveditelnou misi. Že on sám posunul termín odsunu z Afghánistánu z května na září a mezitím Američané znovu bombardovali pozice Tálibánu, čímž ti jaksi začali považovat dohodu s Trumpem za padlou, to nijak nevysvětlil. Také pohrozil, že v případě, že kdokoli bude ztěžovat odchod Američanů a jejich četných spolupracovníků, bude čelit „rázné odvetě“. Jaké, to neupřesnil.

Celý svět vidí, že král je nahý. To je jasný výsledek afghánské mise s vylhaným začátkem, uměle a draze udržovaným průběhem a chaotickým koncem. Američané podle Bidena nemohou bojovat za národ, který sám za sebe nebojuje a horempádem předává vše Tálibánu. Jen málokdo věří, že to nevěděli od začátku, když vsadili na vládu, která byla téměř všemi Afghánci nenáviděna, bez ohledu na to, zda fandili Tálibánu či ne. Prezident Al Ghání se ostatně tento týden řídil heslem „kdo uteče, vyhraje“, a osud milovaného národa, kterému chtěl opatřit za peníze celého Západu demokracii, mu jaksi byl náhle zcela ukradený.

A co jsme tam dělali my? S našimi polními nemocnicemi a výcvikem afghánské armády a policie, které nikde nejsou? Proč jsme se účastnili okupace, má jediný důvod – NATO. Teď nastolujeme demokracii v africkém Mali, a od příštího dobrodružství s vývozem demokracie nás možná zachrání jen to, že nemáme námořnictvo – v hledáčku je totiž Jihočínské moře. Máme se nyní postarat o ty, kteří našim vojákům s nastolováním demokracie v Afghánistánu pomáhali. Tudíž to jsou kovaní demokraté a není čeho se obávat, integrace zaručena…

Stejně se ptají v Německu. Angela Merkelová „válčila“ v Afghánistánu 16 let. Málokdo se odváží shrnout demokratizační úsilí Bundeswehru nahlas, kult osobnosti kancléřky je stále velmi silný. Přitom už v roce 2014 prohlásil novinář a válečný reportér Peter Scholl-Latour na zasedání zahraničního výboru Bundestagu: „Válka v Afghánistánu je prohraná – to bychom měli přiznat. A měli bychom přemýšlet o tom, jak se odtamtud můžeme dostat.“

Peter Scholl-Latour, v roce 2014 už 90letý, byl už s francouzskými parašutisty v Indočíně, zažil konžskou občanskou válku a doprovázel ajatolláha Chomejního, když se z exilu ve Francii vrátil do Íránu, znal dobře i Afghánistán. Už v roce 2014 viděl tedy moudrý muž Scholl- Latour, že mezinárodní společenství se od roku 2001 očividně nic nenaučilo. Představa, že poté, co se ochranné síly stáhnou, je možné s malým zbývajícím kontingentem vycvičit afghánskou armádu, byla podle něj „zcela iluzorní“. Tím spíše, že jak se on sám dozvěděl v rozhovorech s vojáky, sestávala tato údajná armáda z bezduchých „nádeníků“. To byl prý také důvod, proč pokus o zatčení vůdce Al-Káidy Usámy bin Ládina v bitvě u Tora Bora v roce 2001 selhal: protože operace byla přenechána Afgháncům. Ani Bundeswehr Scholl-Latour nešetřil, řekl o nich, že „téměř neopouštějí své tábory a nejsou připraveni na partyzánskou válku, která vládne Afghánistánu. Zvláště proto, že každý dvanáctiletý afghánský chlapec je rozený partyzán.“ Tolik shrnutí článku o vystoupení Petera Scholl-Latoura ve WELTu z roku 2014.

Moudré muže bohužel málokdy někdo poslouchá, buď proto, že nechce, anebo proto, že nesmí. My a Němci, stejně jako většina armád NATO účastná v okupaci Afghánistánu, kromě USA, jsme ten druhý případ. Čekáme na povely, sedm let poté, co je válka prohraná, a naše názory nikoho nezajímají. Naše vlády se tomu zcela přizpůsobily – jedna mise nevyšla, půjdeme jinam, kam nás odvelí. Tlumočníci z Mali jsou po těch afghánských naše příští a jediná akvizice. Demokracie je heslo, v jehož jméně bude provedeno ještě mnoho invazí a okupací s jediným výsledkem – zvýšením nestability „demokratizovaných“ regionů a nekonečným proudem uprchlíků a migrantů.

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Žádné komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře