Lesk a bída ruské ekonomiky

Avatar
Původní autoři

Václav Umlauf 1.8.2021 e-Republika

Nyní se v RF jedna generace občanů obětovala za to, aby země byla nevydíratelnou velmocí. Další generace by měla dostat spravedlivý podíl na ekonomickém bohatství státu, který je politicky a ekonomicky nezávislou zemí. Jenže dělení neoliberálně nakradeného bohatství jednoho procenta oligarchů byl a je zásadní problém, a to nejen v Rusku.

O situaci v Rusku jsme už dlouho nepsali, poslední články byly vždy v souvislosti s Ukrajinou nebo válkou na Donbase. Pro celkový vývoj v Rusku doporučujeme články našeho ruského kolegy Fjodora Tatarinova (ZDE). Současný vývoj Ruské federace (RF) hezky popisuje rozhovor s novinářem Vladimírem Divišem s ironickým názvem Nezávislá Ukrajina a krachující Rusko, který původně vyšel v Haló novinách. K podrobné analýze doporučuji ročenku Ruské státní banky z března 2021 v PDF (ZDE) a její západní doplněk od Světové banky z května 2021 (ZDE). Pro naše účely se podívejme na vývoj ruské ekonomiky ve dvou otázkách.

Jsou Rusové ekonomicky vydíratelní?

Odpověď je jednoduchá: Už ne. Klíčovým ukazatelem je zahraniční dluh a státní rezervy, které má RF hlavně ve zlatě.

Graf jasně ukazuje, že útok na rubl ze zahraničí prakticky nelze provést, protože ruský zahraniční dluh v červené je skoro nulový v porovnání se státními rezervami (modrá). A Rusové se zcela zbavili dolaru a obchodují v místních měnách, v čínském jüanu a v eurech. Navíc je RF prakticky nezávislá na obchodování skrze SWIFT, protože od roku 2014 má vlastní záložní systém bankovních plateb jménem SPFS. V tomto systému dnes povinně jedou všechny ruské banky, i když používají SWIFT. V Rusku také běží od roku 2015 vlastní systém bankovních karet pod názvem Mir. Útok na bankovní systém nemá smysl a Západ o tom přestal mluvit, i když proti RF vede studenou válku. Po odtržení ukrajinského zbrojního průmyslu se strategickým významem je armáda prakticky ze 100 % vyzbrojována pouze z domácí produkce. Stejný, ale pomalejší vývoj byl v průmyslové výrobě. Západní poradci tvrdili Jelcinovi a neoliberálním ekonomům Ruska, že země má být benzínkou Západu. Za vyvezené suroviny (u nás za práci montoven) si prý může koupit prvotřídní západní zboží. Jelcinovo zbankrotované Rusko se stalo zcela závislým na dovozech spotřebního zboží. Celá řada odvětví postupně zanikla, jako u nás. Putin tento trend zastavil a otočil. Napjatá mezinárodní situace urychlila snahu o domácí produkci a začala státní podpora nahrazování dovozů. V zemědělství to mělo obrovský dopad, což výrazně zvýšilo produkci od roku 2014. Z grafu jasně vidíte změnu ekonomické politiky po roce 2014, kdy se změnil podíl dovozu a vývozu z RF.

Vláda rovněž podporuje domácí farmaceutický průmysl, takže vakcína Sputnik V není žádná náhoda. V důsledku politiky zahájené v roce 2013 bylo do roku 2017 více než 80 % léčiv prodaných v Rusku vyrobeno na domácím trhu. Rusko dnes vyrábí téměř vše, včetně produkce mezinárodních IT firem jako Yandex, Kaspersky a Telegram. Služby dnes tvoří 60 % HDP a zaměstnávají 63 % pracujícího ruského obyvatelstva. Vývoz ropy a plynu nyní tvoří pouze 15 % HDP. Rusko má ekonomiku prakticky soběstačnou, protože produkuje téměř všechno, co spotřebuje. Doma se vyrábí asi 85 % všech domácích spotřebičů a 80 % všech vozů. Automobilky jsou z velké části zahraniční, ale vyrábí se v Rusku. Ruské průmyslové výrobky jsou konkurenčně schopné jen na místním trhu, ale v zahraničí zatím ne. Vývoz surovin proto pořád tvoří 60 % celkového ruského vývozu. Největší dynamiku má ruské zemědělství, které po embargu EU dosáhlo nejen vlastního zásobování země, ale postupně nabírá stále vyšší podíl na exportu.

Rusové v produkci prvotřídního geneticky nemanipulovaného obilí už předstihli geneticky manipulované obilnářství USA a zemědělství vydělává zemi více, než export zbraní. Takže zničit zemi obchodní a bankovní blokádou není možné zhruba od roku 2015. Embarga a blokace všeho druhu mohou ekonomiku RF poškodit a zpomalit, ale nemohou ji zničit. A co Rusko nezabije, to ho posílí, viz pozitivní vývoj domácí soběstačné ekonomiky.

Klíčovým problémem ruské ekonomiky je pomalý rozvoj malých a středních podniků, které dnes vytvářejí kolem 20 % HDP. Hlavním důvodem je slabý právní stát, protože malé podniky jsou vystaveny svévolnému tlaku ze strany zkorumpovaných úřadů. Ruská “přepadačka” odpovídá českému vytunelování. Podnik po vydírání převezmou konkurenti, kteří využívají spojení se zkorumpovanou policií, soudními orgány a dalšími úřady. Provozování malé firmy v Rusku je vysoce riziková záležitost. Také není snadné pro malé podnikatele získat levný úvěr. Ruská centrální banka se obává po západnímu vzoru hlavně inflace, proto dlouhodobě udržuje úrokové sazby na vysoké úrovni. Malé a střední podniky buď nemohou získat půjčky, nebo za ně musí zaplatit vysokou cenu. Stát naopak nabízí velkorysé dotace velkým státním podnikům. Ty jsou sice méně efektivní, ale mají politický vliv na rozdělování státních dotací a velkých zakázek.

Po pandemii už vše běží normálně. Ministerstvo hospodářství oznámilo, že ruský hrubý domácí produkt (HDP) se v první polovině roku 2021 meziročně zvýšil o 4,6 %. Podle ministerstva dosáhl HDP země v červnu předpandemické úrovně odpovídající čtvrtému čtvrtletí roku 2019. Ve druhém čtvrtletí roku 2021 činil růst HDP 10,1 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 a 1,5 % ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2019. Současný HDP je většinou tažen neenergetickými odvětvími, včetně zemědělství, zpracovatelského a stavebního průmyslu. Domácí poptávka zůstala hlavním hnacím motorem ekonomiky i v roce 2021. Průměrné příjmy populace na konci druhého čtvrtletí letošního roku se blížily konci roku 2019.

Jak se daří normálním Rusům?

Odpověď je opět jednoduchá: Pořád stejně špatně. V kupní síle jsou Rusové na polovině proti Západu, ale pozor, ceny nemovitostí a dalšího zboží tomu zhruba odpovídají. A podle švédských studií je podíl černé ekonomiky kolem 40 %. To jsou peníze v hotovosti přidané k oficiálnímu a zdaněnému platu, což není vidět ve statistikách. Ale na stavu osobních aut to vidět je, protože jejich kvalita a stáří je lepší než ve východní Evropě. Občané RF zaplatili vysokou cenu za rozpad integrované ekonomiky SSSR, za vybudování vojenské odstrašující síly v paritě k USA a za dlouhodobé embargo Západu spojené s devastujícím vlivem neoliberální loupeživé ekonomiky určené k zániku Ruska. Jenže bez atributů vojenské a ekonomické autonomie by dnes Rusové byli surovinovou kolonií Západu, podobně jako je Česko kolonií pracovní. Navíc platí, že v ruském systému oligarchických miliardářů jsou finanční prostředky plýtvány na problematické projekty, neproduktivní náklady a nadměrné hromadění zásob, s tím souvisejícím problémem byl a je masivní únik domácího kapitálu do zahraničí. Jen málo investic vytváří multiplikační efekt, který vede k blahobytu a zvyšuje životní úroveň. A za zničená a ztracená 90. léta se nyní buduje stejně jako v Číně nová infrastruktura země, což v rozsáhlém Rusku stojí miliardy. A to všechno platí normální Rusové, kterým se už léta nezvyšuje životní úroveň. Podívejte se na tento komplexní graf posledních pěti let.

Černá ukazuje růst maloobchodních cen, červená pokles reálného příjmu rodin, oranžová pokles reálných mezd a zelená pomalý růst nominálních mezd, např. nyní zvýšené minimální mzdy ve státním sektoru. Tomu odpovídá rostoucí zadlužení ruských domácností.

Ekonomická stagnace domácností je vidět na hlavním ukazateli, což je růst kupní síly. Ten například v Číně roste málem exponenciálně, ale v Rusku nikoliv.


Graf ukazuje základní paradox. Za ekonomického ničení Ruska v divokých devadesátých dostali občané zlomek z oligarchického a západního plundru, který se ekonomicky zhodnotil v další dekádě. Dolar málem nahradil rubl. Z hlediska kupní síly na tom byli Rusové lépe než nyní, kdy mají vlastní nezávislou ekonomiku a stát. Putinův poslední projev o stavu RF byl z 80 % věnovaný nikoliv získané nezávislosti a stabilitě státu, ale ekonomické situaci normálních Rusů. Ta je zatím špatná, na rozdíl od zahraničního postavení Ruska a směřování makroekonomiky. Rusko musí jít stejnou cestou jako Čína, pokud nechce mít doma vzbouřené obyvatele. Pro srovnání se podívejte na raketový nástup kupní síly Číny v jedné generaci 30 let (oranžová) v porovnání s degradující EU (zelená) a Japonskem (červená) a polovičního růstu Indie proti Číně (tečkovaná zelená). Graf je kalibrovaný podle PPP/HDP v USA jako základního měřítka pro daný rok.

Nyní se v RF jedna generace občanů obětovala za to, aby země byla nevydíratelnou velmocí, což je realizovaný a nepopiratelný fakt. V dalším kroku by měla následující generace Rusů dostat spravedlivý podíl na ekonomickém bohatství státu, který je už nyní politicky a ekonomicky nezávislou zemí. Jenže spravedlivé dělení neoliberálně nakradeného bohatství jednoho procenta oligarchů byl a je zásadní problém, a to nejen v Rusku.

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!


Související články: