Vítězství Talibánu – bylo to tak překvapivé?

Avatar
Původní autoři

Ivo Rušák

 

23. 8. 2021
V médiích v posledních dnech neustále slyšíme zoufalá konstatování, že se vláda v Kábulu zhroutila nečekaně rychle, že Talibán zvítězil s překvapivou rychlostí, že se afghánská armáda netušeně rychle rozpadla a vzdala, že s tím nikdo nepočítal a že ani zpravodajské služby neměly dostatečné informace o tom, jaká je skutečná situace. A tedy že Američané museli ze země místo postupného předávání kompetencí afghánské armádě v podstatě utéci a že je to obrovská prohra USA a států NATO. A tedy že teď je všude chaos a brutální násilí a zejména Evropě že hrozí nová, masivní uprchlická vlna.

Je tomu skutečně tak? Opravdu nikdo neměl dost informací? Skutečně Talibán zvítězil tak překvapivě rychle a dobyl všechna velká města po přímo bleskovém postupu napříč Afghánistánem či ze severu na jih apod…?

Je toto skutečný a reálný obraz vývoje posledních dní a týdnů…?

Nevíme!

Problém je, že žádná národní tisková agentura, natož potom národní deníky či zpravodajské portály, dnes nemají nikde ve světě své vlastní zpravodaje. Většinu zpráv přebírají z těch tří největších světových agentur, ev. ze CNN či z Al Jazeery. A tak máme „zprávy“ jen z těchto zdrojů, které již dávno představují spíš to, co si za nimi stojící zájmové skupiny přejí, abychom viděli a abychom si mysleli.

Naštěstí jsou tu ale stále ještě i jiná než mainstreamová média, internet, sociální sítě, diskusní fóra, odborné časopisy, Wikipedie… A tak se nám i z bezpečí domova může pozvolna skládat obrázek sestávající ze střípků a útržků svědectví lidí, kteří v některých místech krizové oblasti, v tomto případě Afghánistánu, pobývali, něco tam plnili, budovali, někteří tam dokonce i bojovali.

Co nám tedy některé z těch kostiček barvité mozaiky říkají o Afghánistánu posledních dní, měsíců a let?

Především je třeba si zopakovat několik základní zeměpisných a demografických dat:

Afghánistán se nachází v subtropickém pásmu, ale skutečné podnebí velmi ovlivňuje nadmořská výška jeho terénu. Tento stát má rozlohu 8 x větší než ČR, tedy 647,5 : 79 tis km2 (viz obr. 1).


Obr. 1 Porovnání rozlohy ČR a Afghánistánu (mapy.cz, IR)

Momentálně odhadovaný počet obyvatel je asi 3,6 x vyšší než počet obyvatel ČR, tedy 38,6 : 10,7 mil. Čtyři pětiny povrchu Afghánistánu pokrývají hory, které v centrální oblasti dosahují výšek kolem 4.000 m  (Hindúkuš, viz obr. 2), a směrem na severovýchod k čínské hranici se zvedají do výšek přes 7.000 m n.m. a nejvyšší hora Nošak 7 492 m n.m.
I rovinaté podhorské oblasti jsou ve velkých nadmořských výškách. Sám Kábul a jeho letiště se nachází ve výšce cca 1.790 m n.m. a spolu se základnou Bagram asi 35 km severně od letiště Kábul je na náhorní planině v trojúhelníku hor, kde jižní přepona a východní odvěsna hřebenů dosahuje výšky přes 3.000 m n.m. a západní odvěsna přes 4.500 m n.m.

Obr. 2 Povrch Afghánistánu (Wikimedia Commons)

Pro zajímavost: V Evropě bylo Švýcarsko a Rakousko uznáno za neutrální státy mj. asi i proto, že jejich teritorium je vojensky prakticky neovládnutelné (Alpy s nadmořskou výškou mezi 3.000 a 4.500 m n.m. Podobně je již tradičně neutrální Švédsko (a bývalo i Norsko), ale po 2. sv.v. bylo za neutrální uznáno Finsko. A to mj. nejspíš i proto, že zejména zimy se kolem polárního kruhu a výše vyznačují velkým množstvím sněhu, krutými mrazy a na tomto teritoriu je minimum cest, což se také pro vojenské účely ukázalo jako kritické, viz katastrofální zkušenosti SSSR v Zimní válce na přelomu let 1939/40.

A teď si představte, že Finso, Švýcarsko a Rakousko dohromady mají plochu cca 575 tis. km2 a nikdo je nebyl ochoten vojensky dobývat, nebo si na tom „vylámal zuby“. Afghánistán má rozlohu cca 647 tis. km2, většinu jeho území pokrývají hory podstatně vyšší než Alpy, zimy jsou v nich stejně kruté jako v tom Finsku a přes Hindúkuš vede jediná hlavní silnice napříč, jedna silnice místního charakteru podélně a pak několik místních cest do jeho nitra, končících v uzavřených údolích.

Toto území se v 19. stol. nepodařilo dobýt Britům, v 80. letech 20. stol. Sovětům a teď ani těm nejvyspělejším vojenským mocnostem NATO. Ano, dá se na takovém území lokalizovat a zničit základna globálního teroristického hnutí. Ale ovládnout vojensky celé toto území – to je naprostý vojenský nesmysl. A soudím, že to ve skutečnosti ani nikdo neměl v úmyslu.

Ovládnout se tu dají jen velká města a území nížinných rovin, ale centrální a severovýchodní horské oblasti jsou mimo realitu. Asi i proto postupně jak SSSR, tak po nich USA a NATO vybudovalo kolem Afghánistánu okruh velkých vojenských základen (viz obr. 3).

Obr 3 Velké vojenské základny po obvodu Afghánistánu a jejich předávání afghánské armádě (mapy.cz, IR)

Směrem do strategicky důležitých údolí a kolem strategických cest pak byly vybudovány kontrolní a opěrné body, na nichž se pravidelně střídaly malé jednotky vysílané z těch vojenských základen. Další malé jednotky pak z těch základen trvale kontrolovaly strategické cesty mezi velkými sídly a základnami. Ale to centrální a horské teritorium zřejmě nikdy nikdo zcela neovládal. Ano, lze je kontrolovat ze satelitů, průzkumných letadel či dronů, občas na nějaké místo vysadit „speciály“ s cílem likvidace zjištěných skupin dříve mudžáhidů, později Talibánu a po splnění úkolu je zase stáhnout. Ale plně fyzicky takové území ovládnout? To je prostě nad síly jakkoli velkého expedičního sboru jakékoli mocnosti…

Kolik by tedy bylo třeba vojáků k úplnému ovládnutí území Afghánistánu?

Vezměme za základ počet vojáků povolený Smlouvou o kontrole ozbrojených sil (Smlouva o KOS) pro ČR. Tato smlouva nám umožňuje mít ve zbrani 93.333 vojáků (s koncem r. 2020 jsme jich měli 26.621), což se při jejím podpisu považovalo spolu se smluvně danými počty těžkých zbraní za počet dostačující k obraně území ČR při konfliktu střední až velké intenzity. Současně tyto počty měly předejít tomu, aby ČR a signatářské státy Smlouvy o KOS ohrožovaly své sousedy přílišnou militarizací. Vezmeme-li tedy za základ úvahy počet obyvatel, tak má-li Afghánistán 3,6 x více obyvatel než ČR, měl by mít ve zbrani 335.999 vojáků. Vezmeme-li za základ rozlohu státu, tak by měl mít 8 x více vojáků než ČR, čili 746.664. Ve skutečnosti měl Afghánistán v r. 2018 tabulkově cca 186.700 vojáků (plus 150.000 policistů). V letošním roce měly mít afghánské ozbrojené složky (tedy armáda a policie dohromady!) tabulkově cca 350.000 osob. Talibán měl mít loni dle hrubých odhadů asi 60.000 bojovníků a letos se objevila zpráva, že by jich mohl mít až 80.000. Nicméně se usuzuje, že většina těchto bojovníků jsou fanatici oddaní myšlence boje proti vetřelcům a zrádcům a šíření islámu a při vyzbrojení ručními a lehkými zbraněmi zřejmě jen malé procento z nich působí v nějaké formě podpůrných jednotek. Naopak je-li afghánská armáda organizována tak trochu podobně jako armády západních zemí, tak musí mít značné procento z těch cca 180.000 vojáků v různých podpůrných jednotkách a jen část z uváděného počtu je bezprostředně nasaditelná v poli.

Faktory ovlivňující bojeschopnost afghánských ozbrojených složek:

Z různých pramenů a zmínek vojenských analytiků a veteránů také vyplývají další faktory, které zásadně omezují bojeschopnost či jakoukoli nasaditelnost afghánské armády. Jako hlavní omezující faktory uvádějí tyto zdroje toto:

– nízkou vzdělanost až negramotnost prostých vojáků,
– naprosto chybějící oddanost státu jako celku, naopak
– oddanost své národnosti, kmeni, klanu, obci, což omezuje nasaditelnost v určitých oblastech či proti určitým skupinám,
– neochotu účastnit se jakkoli rizikových operací,
– pracovní „návyky“ a „kultura“ práce, jejímž výsledkem je neschopnost udržet zbraně a techniku provozuschopnou či letuschopnou,
– historicky zakořeněná tendence měnit strany kdykoli, kdy je to pro mě výhodné,
– nemožnost absolutně spolehlivě odlišit od běžných rekrutů bojovníky Talibánu, kteří se infiltrací do armády cíleně nechají vycvičit, aby se pak s novými zkušenostmi (příp. i s lehkými zbraněmi) vrátili k Talibánu,
– sezónní „migrace“ vojáků, kteří se na podzim po sklizni nechají rekrutovat, v zimě mají zajištěné teplé odění, ubytování a stravu, a tak nezatěžují svou rodinu, a na jaře prostě odejdou domů zasít; takto údajně „migrovala“ až třetina vojáků.

Rychlost postupu Talibánu

Nejdříve pohled do tabulky č. 1, která ukazuje vývoj počtu US vojáků v Afghánistánu.


Tab. 1 Vývoj počtu vojáků USA v Afghánistánu v čase

Je zřejmé, že od r. 2001 počet US vojáků v Afghánistánu rapidně narůstal z původních cca 5.200 až po 98.200 v r. 2011. Od toho roku začal postupně klesat tak, jak byla cvičena afghánská armáda a postupně zapojována do společných operací. Postupně se též připravoval úplný odchod US vojsk a předávání určitých kompetencí afghánské armádě spolu s předáváním některých základen do jejího užívání. Minima dosáhl počet US vojáků v r. 2015, a to 9.100 osob. S poklesem počtu vojáků USA a NATO však začala narůstat intenzita akcí Talibánu, který napadal stále více opěrných bodů i základen a následně začal i obsazovat nejen obce a celá území, ale i části velkých měst, ba celá města. Obecně známé je dočasné obsazení města Kunduz Talibánem v září r. 2015. Počty vojáků USA a NATO tedy začaly opět narůstat, kdy v r. 2017 měly USA v Afghánistánu 11.100 vojáků. Neznámý je ovšem počet soukromých kontraktorů, jejichž počet v době poklesu počtu US vojáků v této zemi také asi narůstal. Ti a různé krycí firmy zde plnili riskantní úkoly na zakázku jak pro US Army, tak pro CIA.

Žel, v letech 2018 až 2020 USA počty svých vojáků v Afghánistánu neuváděly. Každopádně ale bylo již za prezidenta Trumpa rozhodnuto o definitivním stažení US vojsk z Afghánistánu a v tomto roce již zde zůstalo pouze 2.500 US vojáků. V jejich držení také zůstaly už pouze dvě základny, a to Bagram cca 35 km severně od Kábulu a samotné letiště Kábul (Bagram viz obr. 4 a 5).

Obr. 4 Základna Bagram vyznačená v topografické mapě (mapy.cz)


Obr. 5 Základna Bagram zachycená v letecké mapě (mapy.cz)

Základnu Bagram pak US Army opustila nad ránem 2.7.2021, takže v jejím držení zůstalo jen letiště Kábul a zřejmě kritické/diplomatické části Kábulu. Obr. 6 znázorňuje, která území měla pak počátkem srpna údajně pod kontrolou vláda a vojska NATO.

Obr. 6 Území pod kontrolou afghánské vlády, USA a NATO počátkem srpna 2021 (Wikimedia Commons)

Myslím, že tento obrázek je příliš optimistický. Nedovedu si představit, jak by afghánská vojska a NATO mohlo mít pod kontrolou tak rozsáhlé území v centrálním Afghánistánu kompletně pokryté horami s nadmořskou výškou Alp. A nebo co se myslí pojmem „pod kontrolou“? Že by je armády a úřady kontrolovaly jen z družic a dronů?

Velmi pravděpodobné tedy je, že s definitivním odchodem vojsk USA a NATO Talibán postupně obsazoval území Afghánistánu a po občasných, spíše symbolických bojích s afghánskou armádou a policií (pro intenzitu bojů a odhodlanost afghánských ozbrojených sil berme v úvahu body v kapitole „Faktory ovlivňující bojeschopnost“ výše) se jeho bojovníci zřejmě usazovali v okolí větších měst, přičemž afghánská armáda se pravděpodobně v daných oblastech zřejmě také postupně více či méně rozkládala. Jakmile pak vojáci USA/NATO opustili Bagram jako poslední vojenskou základnu, kterou měli v držení, byl to zjevný signál pro Talibán, aby začal obsazovat města, kolem kterých už stejně byli jeho bojovníci asi rozmístění. A tak začali vjíždět do jednoho města za druhým, často v pickupech afghánské armády a policie (jak ukazují TV záběry), které buď ukořistili, nebo prostě jen převzali od afghánských ozbrojených sil. A TV záběry též ukazují, že místní obyvatelé je začasté nadšeně vítali.

Chaos na kábulském letišti a co z toho plyne pro ČR a obecně

Po opuštění poslední vojenské základny vojáky USA, a tedy po rychlém vstupu Talibánu do měst včetně Kábulu vypukla, zejména v tom Kábulu, panika a mnozí lidé nějak spojení svou spoluprací s vládou, se zahraničními vojsky či ambasádami se vydali na letiště, protože to se stalo jedinou branou umožňující opuštění Afghánistánu a rychlé vyhledání bezpečí ve vzdálených vyspělých zemích. Je zřejmé, že této příležitosti určitě chtěla využít řada lidí i z jiných důvodů a mnoho osob se tam nahrnulo prostě v důsledku rychle vzniklé davové psychózy. To pak vedlo i k obětem na životech, jak se bezpečnostní síly snažily zachovat provoz na letišti, po němž se pohybovaly tisíce lidí, i v důsledku toho, že někteří lidé zahynuli pádem ze startujících letadel, na něž se zavěsili při jejich pojíždění.

Jakýs takýs pořádek se podařilo nastolit až po výstražné střelbě a urychleném posílení US vojsk v Kábulu až na 6.000 osob a vysláním dalších 800 britských vojáků. Po dvou dnech zmatků zprávy z letiště konstatovaly, že byl obnoven jak vojenský, tak civilní provoz, ale jen v režimu letu podle vidu (VFR) a že před letištní budovou se nachází stovky osob dožadujících se odletu. Kam se poděly ty předchozí tisíce, není známo. Odletěly?, nebo se prostě po opadnutí davové psychózy rozešly domů? Opět nevíme. Mimochodem, pokud by na letiště proniklo např. 5.000 osob, bylo by to 0,125 % obyvatel čtyřmilionového Kábulu…

Stejně tak jako nevíme, kdo uspořádal jakési demonstrace proti Talibánu v některých jiných městech, kdo jsou bojovníci, se kterými došlo tu či onde k přestřelkám, obdobně jako kdo byli ozbrojenci, kteří přepadli v noci na dnešek (23.8.21) ostrahu kábulského letiště, z níž bylo několik osob zabito.

Ze situace v Kábulu tedy vyplývá mj. i několik takovýchto závěrů:

1) 2.500 US vojáků nebylo schopno udržet pořádek a bezpečnost na jediném velkém letišti a na souvisejících příjezdových trasách (jejichž kontrolu převzal Talibán) a v diplomatické či vládní oblasti Kábulu a bylo potřeba ke zvládnutí situace jejich počet zvýšit na téměř dvouapůlnásobek. Nevíme, kolika vojáky přímo nasaditelnými v poli disponují Ozbrojené síly AČR, ale odhaduje se (či spíš spekuluje) že by jich mohlo být kolem 9.000 (ostatní jsou v jednotkách palebné podpory, logistiky, jednotkách spojovacích, vojenských zdravotníků, v letectvu a PVO, ve vojenských školách atd. atp., tedy zjednodušeně v podpůrných jednotkách). Co by takový počet vojáků s lehkou výzbrojí (těžká výzbroj je v takových situacích k ničemu, pokud bychom nechtěli docílit spousty mrtvých a zdevastované objekty a domy v rámci „kolaterálních“ ztrát), tedy co by tento počet vojáků asi ubránil? Dvě pražská letiště a některé vládní budovy, ministerstvo obrany? Štěstí je, že Hrad má vlastní jednotku hradní stráže.

Právě takovéto situace jako v Kábulu po ukončení mnohaleté války, tedy chaos a nepokoje, rabování a násilnosti (ale třeba též po velkých živelních pohromách, viz např. New Orleans během povodní v srpnu 2005) ukazují, že armáda s těžkou výzbrojí je určená proti těžce vyzbrojenému vnějšímu nepříteli, ale pro tyto potřeby a pro potřebu teritoriální ochrany by měla mít vycvičené zálohy v počtu několikanásobku svého mírového stavu, avšak zejména k udržení pořádku na svém teritoriu by stát, tedy hlavně pořádkové síly měly mít k dispozici zálohu nějaké dobrovolné, lehce vyzbrojené a mobilní domobrany či národní gardy.

2) Talibán, který nyní ovládnul asi většinu území Afghánistánu, se ovšem dostává do stejné situace jako vojska spojenců, se kterými si teď vyměnil roli: Má-li mezi 60 až 80 tisíci bojovníky, je to počet naprosto nedostatečný k zavedení pořádku na celém území tak rozlehlého státu. Pokud tedy urychleně nezíská na sovu stranu podstatnou část ozbrojených sil, tedy armády a policie, budou si za chvíli na území státu dělat třeba bojovníci IS, různé nově vzniklé bojůvky, klanové milice a zločinecké skupiny, co se jim zamane. Nemluvě o tom, že různé zpravodajské služby a jejich kontraktoři budou moci na území Afghánistánu vyvolávat jakékoli nepokoje a škodit jakkoli, jak to bude nějakým nadnárodním zájmovým skupinám právě vyhovovat. A kdo potom Afghánistánu pomůže nastolit pořádek a zákonnost (byť by byla založena třeba na muslimském právu)??? Vloží se do situace jiné mocnosti než USA, které s Afghánistánem sousedí mnohem bezprostředněji??? Opět nevíme…

3) A tak nejspíš (při naší rozloze a vojensko-ekonomické a mezinárodní „váze“) zase a jako vždy skončíme s ČR v poli postižených pozorovatelů, kteří mohou jen z povzdálí sledovat, co se na ně z různých stran žene. Ony se nás totiž události i v tak vzdálené zemi mnohdy dotýkají zcela bezprostředně. Třeba prudkými změnami cen paliv, cen a směnných kurzů na burzách komodit, surovin, na finančních burzách. A taky uměle vyvolávanými migračními vlnami, mainstreamovými médi, neziskovými a nevládkami tak ochotně podporovanými třeba šířením poplašných zpráv o bleskovém postupu nepřítele a o rychlém hroucení vlád či armád, přestože to předávání moci a odpovědnosti probíhalo v Afghánistánu ve dvou vlnách již od roku 2015 (kolik je to roků?!?). Přestože si zpravodajské služby i velení všech zúčastněných armád už v té první vlně „odcházení“ mohly prakticky vyzkoušet, jak a čím asi bude ten definitivní odchod provázený. Ale ono je třeba z hlediska globálního obchodu asi výhodnější, vytvářet a šířit poplašné zprávy, vyvolávat davové psychózy v postižených oblastech a obavy všude po světě a u všech obchodních i vojenskopolitických konkurentů (a tak jim nenápadně, nepřímo, leč o to účinněji škodit), byť je oficiálně označujeme za své koaliční partnery a spojence.

Prameny:

Rovenský D.: Spojené státy odcházejí z Afghánistánu, ATM č.5/2021, s. 2-5.

Američané se v noci vytratili z Bagrámu. Afgháncům to neřekli, ADAM RYŠÁNEK; https://www.seznamzpravy.cz/clanek/americane-se-v-noci-vytratili-z-bagramu-afghancum-to-nerekli-169128#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=FvO1lpZc3i5-202107070844&dop_id=169128&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

V Tádžikistánu mobilizují 20 tisíc vojáků kvůli situaci na hranici s Afghánistánem, 6. 7. 2021 AC24 a Sputnik; http://www.novarepublika.cz/2021/07/v-tadzikistanu-mobilizuji-20-tisic.html

Sbohem, Američané, vítejte, Číňané. Tálibán si našel „přítele“, DANIELA KUČEROVÁ, 9.7.2021 14:25; https://www.seznamzpravy.cz/clanek/sbohem-americane-vitejte-cinane-taliban-si-nasel-pritele-169341#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=pz4bMBQwDkK-202107091309&dop_id=169341&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Události v Afghánistánu ohrožují Rusko, Ljuba Stěpušová, 10. 7. 2021 pravda; http://www.novarepublika.cz/2021/07/udalosti-v-afghanistanu-ohrozuji-rusko.html

Blinken posvětil čínské angažmá v Kábulu, 30.7.2021 18:22, znk, brw, ČTK, BBC, Právo; https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/blinken-posvetil-cinske-angazma-v-kabulu-40367642#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=2INoRpspdxK-202107311659&dop_id=40367642&source=hp&seq_no=7&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Generál Blaško má vztek. Ostuda USA, zbraně selhaly. Teď nastoupí čínské peníze, 02.08.2021 12:51; https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/General-Blasko-ma-vztek-Ostuda-USA-zbrane-selhaly-Ted-nastoupi-cinske-penize-672459

Soumrak dvacetileté okupace Afghánistánu: Američtí vojáci vyslaní zabíjet a umírat – pro co?, Walter Smolarek, 13. 8. 2021 Zvědavec; http://www.novarepublika.cz/2021/08/soumrak-dvacetilete-okupace.html

Tálibán obsadil prezidentský palác, v chaosu přebírá moc, TEREZA ULRYCHOVÁ, ČTK; https://www.seznamzpravy.cz/clanek/v-kabulu-probiha-jednani-o-prechodne-vlade-prezident-odjel-ze-zeme-172129#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=v2qgQ3JvYat-202108152332&dop_id=172129&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Pět mrtvých po chaosu na letišti v Kábulu, zoufalé lidi rozhání helikoptéry, SEZNAM ZPRÁVY, 16.8.2021, 5:58; https://www.seznamzpravy.cz/clanek/valka-skoncila-hlasi-taliban-prvni-letadlo-do-ceska-zamirilo-i-s-mistnimi-172188#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=7aETMyRwJDR-202108160956&dop_id=172188&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Pryč ze země! Cizinci prchají z Kábulu, Kyjev nabídl pomoc, MILAN ROKOS, 16.8.2021 14:04; https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pryc-ze-zeme-cizinci-prchaji-z-kabulu-kyjev-nabidl-pomoc-172214#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=3gJTyPz7wDY-202108161904&dop_id=172214&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Tak jsme si ty migrační kvóty nakonec zavedli sami, 16. 8. 2021, Petr Hampl , https://www.petrhampl.com/afghan/

Chudí vesničané? Naopak. Tálibán inkasuje miliardy z prodeje opia, další od dárců, Martin Novák, 18.8.2021; https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/jak-hnuti-taliban-vydelava-penize/r~1d13b986ff5c11ebad06ac1f6b220ee8/

Kdo povládne Afghánistánu: kandidátů z řad Tálibů je několik, 18.8.2021, 11:56 – Kábul

Alex Švamberk, Novinky; https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/kdo-povladne-afghanistanu-kandidatu-z-rad-talibu-je-nekolik-40369375#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=f4ryXYrAlNC-202108181117&dop_id=40369375&source=hp&seq_no=8&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Takhle vyhrocené to nikdo nečekal, zachránili jsme v podstatě všechny, říká Kulhánek, Jan Horák, 18.8.2021; https://zpravy.aktualne.cz/domaci/kulhanek-evakuace-tlumocnici/r~9e09fc78004011ec94d2ac1f6b220ee8/

Výsadkář: Afghánci se neobětují za stát, 18.8.2021, 15:44; Oldřich Danda, Právo; https://www.novinky.cz/domaci/clanek/vysadkar-afghanci-se-neobetuji-za-stat-40369434#source=hp&seq_no=13&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=P018z0sX48d-202108190653&dop_id=40369434&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Foldyna: Tálibán schopnější než NATO? 19. 8. 2021 Janinna 1 komentář Afghánistán, čr, Foldyna, migranti; https://www.pokec24.cz/politika/foldyna-taliban-schopnejsi-nez-nato/, Zamyšlení poslance SPD Jaroslava Foldyny k aktuálnímu vývoji v Afghánistánu.

Generál Blaško hořce vzpomíná. Afghánistán? Nestrkejte do toho nos, řekli mi. Výsledek? Kluci v rakvích, zničené životy. Stálo to za to?, 19.08.2021 17:42; https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/General-Blasko-horce-vzpomina-Afghanistan-Nestrkejte-do-toho-nos-rekli-mi-Vysledek-Kluci-v-rakvich-znicene-zivoty-Stalo-to-za-to-674207

Hloupý khaki mozek, vygumovaný. Expert sjel generála, kterému se chtělo zvracet, když slyšel, že by se čeští vojáci měli stáhnout z Afghánistánu, 19.08.2021 18:58; https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Hloupy-khaki-mozek-vygumovany-Expert-sjel-generala-kteremu-se-chtelo-zvracet-kdyz-slysel-ze-by-se-cesti-vojaci-meli-stahnout-z-Afghanistanu-674211

Šándor: „Toho se bojím podstatně více.“ Věc, o které se po Afghánistánu nemluví, 21.08.2021 12:42; https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Sandor-Toho-se-bojim-podstatne-vice-Vec-o-ktere-se-po-Afghanistanu-nemluvi-674363

Zpravodajci CIA měli v Afghánistánu palety peněz. Ukazovali prstem a dělili. Nemáte ani představu, co se tam dělo! Zdroj z Izraele pro PL, 21.08.2021 4:42;

https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/armada-policie/-Zpravodajci-CIA-meli-v-Afghanistanu-palety-penez-Ukazovali-prstem-a-delili-Nemate-ani-predstavu-co-se-tam-delo-Zdroj-z-Izraele-pro-PL-674280

https://cs.wikipedia.org/wiki/Afgh%C3%A1nist%C3%A1n

Wikimedia Commons mapy.cz

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Žádné komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře