Šest klíčových zásad, které budou v nejbližší době základem rozvoje Ruska…

Autor upoozorňuje, že je “velmi podivné, že médiím unikl tak důležitý aspekt Putinova poselství”, protože tyto teze tvoří koncepci klíčových směrů, které vidí vrcholné mocenské kruhy v Rusku.

Projev je obsáhlý, proto zdůrazním to nejdůležitější …

První zásadou je otevřenost.

Železná opona nepřipadá v úvahu. Musíme rozvíjet hospodářskou spolupráci mezi zeměmi, včetně spolupráce se Západem. Rusko hodlá prohloubit vědeckou, technologickou, kulturní, humanitární a sportovní spolupráci na principech rovnosti a respektu k partnerům.

Vláda bude napomáhat budování zahraničních obchodních vazeb prostřednictvím vytváření logistických a kooperačních vazeb, dopravních koridorů a platební infrastruktury v národní měně.

Druhou zásadou je spoléhání se na podnikatelské svobody.

Tato zásada je založena na liberalizaci trestního zákoníku, daňového zákoníku a omezení administrativních kontrol a byrokracie.

Snížení administrativní zátěže, moratorium na plánované a neplánované kontroly podniků, odstranění nejasných norem daňových předpisů z hlediska hospodářských trestných činů, zkrácení promlčecí lhůty u daňových trestných činů, dekriminalizace řady hospodářských trestných činů, zvýšení hranice pro neplacení celních a jiných plateb, rozšíření předběžného šetření.

Třetí zásadou je odpovědná a vyvážená makroekonomická politika.

To znamená přísnou fiskální a měnovou politiku! Uložit vládě, aby připravila nové rozpočtové pravidlo, které by mělo zajistit předvídatelnost fiskální politiky a vytvořit podmínky pro co nejlepší využití zahraniční hospodářské konjunktury.

Čtvrtým principem je sociální spravedlnost.

Zde je vše jasné, snižování nerovnosti, boj proti chudobě, valorizace sociálních dávek a důchodů, zvyšování příjmů, boj proti negativním demografickým trendům a tak dále.

Snižování chudoby je hlavním ukazatelem efektivity úřadů a státu jako celku. Navíc by se zde přes všechny objektivní potíže mělo letos dosáhnout hmatatelných výsledků, a takový úkol byl před vládu postaven.

Důchody, minimální mzda a životní náklady byly valorizovány o 10 %. Zvýhodněná sazba hypoték byla snížena z 9 % na 7 %. 12 milionů rublů pro Moskvu a Petrohrad a šest milionů rublů pro ostatní federální subjekty.

Pátou zásadou je přednostní rozvoj infrastruktury.

Oprava 85 % silnic do 5 let, modernizace bytového fondu a veřejných služeb (40 % sítí má být vyměněno a 3 % sítí jsou každoročně zchátralé, přičemž nová míra výměny činí 2 %). Rozvoj příjemného městského prostředí v malých městech a historických sídlech – 20 miliard na roky 2023-2024. Obnova měst na Dálném východě. Integrovaný rozvoj a rozvoj venkovských oblastí. Podpora jezera Bajkal, rozvoj čistých zelených technologií.

Šestým principem je dosažení skutečné technologické suverenity,

– vytvoření uceleného systému hospodářského rozvoje, který není závislý na zahraničních institucích, pokud jde o kritické prvky.  Ne vše je tak jednoznačné – o tomto důležitém bodu v jiném článku.

Dodatek o podpoře podnikání:

  • Půjčky z rozpočtu na infrastrukturu. Ty jsou vydávány na 15 let se sazbou 3 %.
  • Průmyslové hypotéky. Jedná se o zvýhodněné dlouhodobé půjčky s úrokovou sazbou 5 %.
  • Důraz při podpoře podnikání by se měl přesunout od fiskálních stimulačních opatření k tržním mechanismům bankovních úvěrů.
  • Podnikatelé téměř ve všech odvětvích získali právo na odklad pojistného za druhé čtvrtletí letošního roku. Výrobní podniky však mají více možností – odklad budou moci využít i ve třetím čtvrtletí.
  • Financování projektu prostřednictvím VEB z prostředků Fondu národního blahobytu v hodnotě 120 miliard rublů.
  • Dlouhodobé smlouvy mezi velkými společnostmi a vládou a malými a středními podniky na podporu poptávky po výrobcích.

Rozvoj průmyslových klastrů v Rusku

Co lze převzít (co nejstručněji z prezentace):

  • První z nich je financování. Projekty zahájené v těchto seskupeních by měly získat dlouhodobý úvěrový zdroj dostupný až na deset let a se sazbou nejvýše 7 % v rublech.
  • Druhým je zdanění. V klastrech je nutné zajistit nízkou úroveň předpokládaných daní, včetně pojistného.
  • Třetí věcí je podpora výroby v počáteční, rané fázi, vytvoření balíčku zakázek, včetně poskytování dotací na nákup hotových výrobků těchto podniků.
  • Za čtvrté je to zjednodušení administrativy, včetně minimálních nebo žádných kontrol, a také práce podniků v pohodlném a nezatěžujícím režimu daňové a celní kontroly.
  • Za páté, vytvořit mechanismy pro zajištění dlouhodobé poptávky po nových inovativních produktech, které právě vstupují na trh. Toto preferenční zacházení a odpovídající průmyslová seskupení by měly být zavedeny již od 1. ledna 2023.

Sám za sebe dodávám, že: –  V tom všem chybí to hlavní – totiž kompenzace nedostatku podnikatelské důvěry tváří v tvář přílišné makroekonomické a geopolitické nejistotě.

Podniky nemohou investovat, pokud neznají směr vládní politiky a nemají přibližný výpočet střednědobých a dlouhodobých nákladů.

Vše se rychle mění – náklady na financování, logistické vazby, způsoby vypořádání, záruky zajištění aktiv i plnění závazků mezi protistranami. Jeden den zahraniční protistrany fungují, druhý den ne. Teď uzavírají smlouvy, zítra odmítnou pracovat a tak dále. Složení rizikových faktorů se stává nepřijatelným.

Nelze tedy vypočítat ziskovost projektu, dobu návratnosti, a tedy ani plánovat obchodní operace. Nedostatek důvěry a nejasné vyhlídky blokují investice.

Právě proto jsem mluvil o rostoucím zapojení státu do ekonomiky. Podnik je vázán závazky vůči věřitelům, akcionářům a protistranám, což značně omezuje manévrovací prostor.  Podnikatelská sféra má ve své podstatě úzký a velmi omezený horizont plánování, pokud se nejedná o megakorporace s příjmy v řádu desítek miliard dolarů.

Transformace a strukturální přeměna ekonomiky s sebou nesou rostoucí nejistotu, tj. staré vazby jsou zpřetrhány a staré koncepty přestávají fungovat. Efektivita podnikání se snižuje s klesající ochotou riskovat a v důsledku toho má investiční dynamika negativní trajektorii.

Za těchto podmínek musí stát převzít iniciativu, aby kompenzoval nedostatek důvěry soukromého sektoru.

zdroj: https://t.me/spydell_finance, překlad: St. Hroch 20220624