Válka na Ukrajině teprve začíná: NATO vstupuje u Charkova zcela otevřeně do konfliktu

Pepe Escobar přináší zprávy z ukrajinského bojiště, kde se po otevřeném vstupu NATO do války původně jen Speciální vojenská operace rychle mění na operaci protiteroristickou, v níž Moskva s blížící se zimou drží v rukou víc než jen raketové trumfy

Zahraniční zdroj
Zahraniční zdroj

Status operace na Ukrajině se možná brzy změní. Zřejmě se z ní stane protiteroristická operace. Tím se možná stane bitevním polem „skutečné války“. Dojde tak na známý nedávný Putinův výrok: „Ještě jsme ani nezačali“.

Války se nevyhrávají pomocí psychologických operací. Zeptejte se nacistického Německa. Přesto je až k nevíře sledovat, jak západní média v souvislosti s Charkovem unisono škodolibě hovoří o „úderu kladivem, který vyřadí Putina“, či „Rusové jsou v průšvihu“ a různých podobných nesmyslech. Fakta jsou tato:

Ruské plány Západ ani netuší

Ruské síly se stáhly z území Charkova na levý břeh řeky Oskol, kde jsou nyní zakopány. Linie Charkov-Doněck-Luhansk je stabilní. Krasnyj Liman je sice ohrožen, obléhán přesilou ukrajinských sil, ale nejde o obléhání smrtelné.

Nikdo – dokonce ani Maria Zacharovová, současná ženská obdoba Herma, posla bohů – neví, co má ruský generální štáb v tomto i všech ostatních případech v plánu. Pokud někdo tvrdí, že ano, tak lže. Za současného stavu lze s přiměřenou mírou jistoty usuzovat, že linie „Svjatogorsk – Krasnyj Liman – Jampol – Bělogorovka“ může se současnými posádkami vydržet dostatečně dlouho. Dokud sem nebudou moci vtrhnout čerstvé ruské síly, aby zatlačily Ukrajince zpět za linii řeky Severský Doněc.

Proč se stalo to, co se stalo v oblasti Charkova? Tam se rozpoutalo prakticky peklo. Lidové republiky a Rusko nikdy neměly dostatek mužů na obranu 1000 kilometrů dlouhé fronty. Všimly si toho všechny zpravodajské kapacity NATO a profitovaly z toho. V těchto místech totiž nebyly žádné ruské ozbrojené síly, pouze Rosgvardie. Jenže tyto vojenské policejní jednotky nejsou určeny k boji s vojenskými silami.

Ukrajinci a žoldáci NATO v mlýnku na maso

Kyjev zaútočil s převahou asi 5:1. Spojenecké síly ustoupily, aby se vyhnuly obklíčení. Neexistují žádné ztráty ruských vojáků, prostě proto, že v oblasti žádné ruské jednotky nebyly. Navíc jde pravděpodobně o jednorázovou akci. Kyjevské síly pod vedením NATO totiž nemohou udělat reparát nikde v Donbasu, ani v Chersonu, ani v Mariupolu. Tato místa jsou chráněna silnými pravidelnými jednotkami ruské armády.

Pokud Ukrajinci zůstanou v okolí Charkova a Izjumu, budou rozprášeni masivním ruským dělostřelectvem. Vojenský analytik Konstantin Sivkov tvrdí, že „většina bojeschopných formací Ukrajiny je nyní uzemněna (…) podařilo se je vylákat na otevřené prostranství, a nyní je systematicky ničíme“.

Ukrajinské síly řízené NATO a přeplněné žoldáky NATO strávily půl roku hromaděním techniky a rezervováním speciálních prostředků právě pro tento charkovský okamžik. Nedostatečně vycvičené brance posílají do masivního mlýnku na maso. Bude velmi těžké udržet tento stav, aby se něco podobného podařilo znovu.

 Zoufalství v EU – NATO jde otevřeně do války

Příští dny ukážou, zda Charkov a Izjum souvisejí s mnohem větším tlakem NATO. Nálada v EU ovládané americkým NATO se blíží tichému zoufalství. Existuje velká pravděpodobnost, že tato protiofenzíva znamená, že NATO otevřeně vstupuje do války. Už to nelze věrohodně popírat. Závoj falešného utajování nemůže zakrýt masívní přítomnost „poradců“ a žoldáků v celém spektru bojů.

Speciální vojenská operace není koncepčně o dobývání území: je – nebo dosud byla – o ochraně ruskojazyčných občanů na okupovaných územích, tedy o demilitarizaci a denacifikaci. Tato koncepce bude však zřejmě brzy upravena. Vypovídá o tom útržkovitá a rozporuplná debata v Rusku o mobilizaci. Přesto ani částečná mobilizace nemusí být nutná. To, co je potřeba, jsou rezervy, které spojeneckým silám řádně umožní krýt týlové a obranné linie, zatímco tvrdí bojovníci typu Kadyrovova kontingentu by nadále hráli útočnou roli.

Charkov jako propagandistický impuls

Je nepopiratelné, že ruské jednotky ztratily strategicky důležitý uzel v Izjumu. Bez něj je úplné osvobození Donbasu podstatně těžší. Jenže pro Západ, jehož mrtvola se halí do obrovské bubliny, jsouz mnohem důležitější psychologické operace, než malé vojenské úspěchy. Proto ta škodolibost, že prý Ukrajina dokázala vyhnat Rusy z Charkovské oblasti za pouhé čtyři dny, zatímco na osvobození Donbasu měla šest měsíců, a neudělala to. Na Západě má mít veřejné mínění názor – horečně podněcovaný experty na psychologické operace – že ruská armáda dostala „úder kladivem“, a jen těžko se z něj vzpamatuje.

Charkov byl velmi přesně načasován, protože generálská zima je za rohem. Veřejné mínění už nechce o Ukrajině ani slyšet. Propagandistická mašinérie potřebovala impuls k promazání mnohamiliardové dojící linky na dodávky zbraní.

Generálové Volt a Mráz

Přesto Charkov donutil Moskvu zvýšit práh bolesti pro druhou stranu. Stalo se tak prostřednictvím několika dobře umístěných „Kindžálů“, kteří opustily Černé a Kaspické moře, aby předložili své vizitky největším tepelným elektrárnám na severovýchodě a ve středu Ukrajiny.

Většina energetické infrastruktury se nachází na jihovýchodě. Polovina Ukrajiny náhle přišla o elektřinu a vodu. Zastavily se vlaky. Pokud se Moskva rozhodne vyřadit všechny hlavní ukrajinské rozvodny najednou, stačí pár raket, aby zcela rozbila ukrajinskou energetickou síť a dodá „denacifikaci“ nový obsah v podobě deenergetizace.

Expertní analýzy říkají, že „pokud budou poškozeny transformátory 110-330 kV, pak je téměř nikdy nebude možné uvést znovu do provozu (…) A pokud se to stane alespoň u 5 rozvoden najednou, pak je vše kaput. Doba kamenná navždy.“

Ruský vládní úředník Marat Baširov byl ještě barvitější: „Ukrajina se řítí do 19. století. Pokud nebude energetický systém, nebude ani ukrajinská armáda. Do války přichází generál Volt a po něm generál Mráz.

Návrat do doby kamenné

Definitivní odpověď od ruského štábu přijde v nejbližších dnech. Opět se rozhoří vášnivá debata o tom, co bude Rusko dělat dál. Armáda se může rozhodnout pro vážný strategický úder typu dekapitace jinde. To by byla změna k horšímu – tedy pro NATO. Kreml se může rozhodnout pro vyslání většího počtu vojáků na ochranu frontové linie i bez částečné mobilizace. A především může rozšířit mandát speciální operace. Pak by přešla k totálnímu zničení ukrajinské dopravní a energetické infrastruktury, od plynových polí po tepelné elektrárny, rozvodny a odstavení jaderných elektráren.

A může být kombinace všeho výše uvedeného: Ruská verze obvyklého amerického modelu „Šok a hrůza“, která vyvolá bezprecedentní socioekonomickou katastrofu. To už Moskva naznačila: „Můžeme vás kdykoli během několika hodin vrátit do doby kamenné.“

Protiteroristická operace

Všechny oči se proto nyní upírají k tomu, zda se „centra rozhodování“ typu Kyjeva brzy dočkají návštěvy „pana Kindžála“. To by znamenalo, že Moskva už toho má dost. Siloviki v Rusku určitě ano. Ale ještě tam nejsme. Zatím. Pro eminentně diplomatického Putina se skutečná hra točí kolem dodávek plynu do EU, té mrňavé hračky americké zahraniční https://thesaker.is/politiky.

Putin si je jistě vědom, že vnitřní fronta doma je pod určitým tlakem. Přesto odmítá dokonce i částečnou mobilizaci. Přesným ukazatelem toho, co se může stát v zimě, jsou referenda na osvobozených územích. Mezním datem je 4. listopad, Den národní jednoty. Tato oslava byla zavedena v roce 2004, aby nahradila oslavy Říjnové revoluce. Tento svátek existoval už za carských časů. Po připojení těchto území k Rusku by se případná ukrajinská protiofenzíva kvalifikovala jako válečný akt proti regionům začleněným do Ruské federace. Každý ví, co to znamená.

Válka teprve začíná

Nyní může být bolestně zřejmá jedna důležitá věc. Představte si, že proti vám Západ jako celek vede válku, hybridní a kinetickou, se vším všudy, od masivních zpravodajských informací až po satelitní data a hordy žoldáků. A vy trváte na vedení jen mlhavě definované Speciální vojenské operace. To se můžete dočkat hodně nepříjemných překvapení.

Status operace na Ukrajině se proto dost možná brzy změní, a zřejmě se z ní stane protiteroristická operace. A tím dostaneme na pole skutečné války. Dle známého nedávného Putinova výroku:

„Ještě jsme ani nezačali“.

 

Autor: Pepe Escobar, zdroj: The Saker, překlad: Protiproud

3.7 3 hlasy
Hodnocení článku
2 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
spartak
spartak
před 13 dny

Nemám rád silácké řeči a Rusku toto moc neprospívá.

vaclav
vaclav
před 12 dny
Odpověď uživateli  spartak

To nejsou silácké řeči, to je skutečnost před kterou se nemohou zavírat oči.