Neboj! Aneb práce se strachem a nejistotou

Strach a tribalismus jsou nástroje sebeobrany. Odvaha a nezávislost jsou zbraně. Přijímat rány pod tíhou železné košile není vítězná strategie.

Cecílie Jílková
Cecílie Jílková

Nad nejděsivějším pražským tunelem pro pěší se jednoho dne objevil nasprejovaný nápis: Neboj. Tunel měří tři sta metrů. To je asi sedm minut doufání svižnou chůzí, že vás za tu dobu nikdo nepřepadne.

Řada chodců tudy každý den projde zcela v klidu, aniž by vůbec tušili, že prochází protiatomovým krytem a přitom míjí dveře laboratoře na urychlování částic, vybudované v místě, kde původně byla hala určená ke skladování mrtvol. Neboj…

Boření hranic jako survival strategie

Něco v nás touží překonávat vlastní strach a bořit pěstí hranice nekomfortu. Odjakživa mě děsila představa, že nějakou nešťastnou náhodou spadnu v metru na koleje. Později jsem začala prožívat něco jako fyzické nutkání se na ty koleje vrhnout sama, čistě z toho strachu ze smrti. Aby už od toho nepříjemného pnutí byl pokoj.

-> Čtěte celý článek na serveru Blogosvět.cz

2.5 8 hlasy
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
3 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
kutnohorsky
kutnohorsky
před 21 dny

Jako malého kluka mě vodila maminka na dětské oddělení nemocnice kolem márnice. Na můj dotaz co je to za domek mi šetrně odpověděla k čemu slouží. Vždy když jsme šli kolem, začal mě stejně jímat děs, hrůza a strach. To postupem času nahradila zvědavost a obava, že tam jednou budu ležet ale už… Číst vice »

Palosino
Palosino
před 21 dny

To jste napsala moc hezky. Znám podobné pocity po dlouhodobé léčbě TBC…měl jsem strach sám ze sebe a balkónu, když popojdu kousek blíž, tak skočím…2. patro…a o to se jeden už kdysi v této léčebně pokusil…mrtvý, prd ví…:-)

palasovar@gmail.com
palasovar@gmail.com
před 21 dny

Ja tedy mam radsi klid