Mojmír Grygar: Bez limitu a červených čar – cesta ke třetí světové válce?

Rozhodnutí západních vlád k neohraničené podpoře Ukrajiny, k ignorování všech červených čar neznamená  nic jiného než otevřít cestu ke třetí světové válce, píše Mojmír Grygar v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Mojmír Grygar
Mojmír Grygar

Na úvoní grafice je zachycen Napoleonův ústup od Moskvy (1812). Naši dnešní spojenci a jimi řízená vláda a prezident si chtějí historii zopakovat, leč v nukleární podobě.

Není to samozřejmě přání řadových Američanů, Angličanů nebo občanů jiných států sdružených v NATO, nýbrž přání těch, kteří již dnes vydělávají na válce a lobbují pro ni. (I u nás se najdou takoví, jeden náš zbrojař je dokonce prezidentovým poradcem. A druhý vyhrožuje zavíráním protistátních „sviní“ do koncentráků.)  

Ale tak to v dějinách, bohužel, běželo a běží. Během studené války vznikla rovnováha postavená na jednoduché rovnici: pokud Američané měli jako jediní v rukou atomovou zbraň, Sověti byli vystaveni útoku, který by rázem podlomil všechna jejich vojenská a průmyslová  centra. Tím by se kontrola šestiny světa, vyznačující se největším přírodním bohatství planety, octla v dosahu cizího kapitálu. Trumanův plán z roku 1946 se nezdařil jen proto, že k útoku by bylo zapotřebí přes 60 bomb (jen na Moskvu počítali se třemi pumami), ale ve skladišti měli jen malý zlomek požadovaného počtu; jejich výroba si žádá nejen mnoho peněz, ale také času. Jakmile SSSR získal atomovou pumu, situace se radikálně změnila.

Hitler již ve svých zápiscích ze začátku dvacátých let konstatoval, že jedinou mocností, kterou stojí za to napadnout a podrobit si, je Sovětský svaz. Koloniální mocnosti předtím již vyždímaly přírodní i lidské zdroje z asijských, afrických a jihoamerických zemí. Bohatství Británie, Francie, Belgie, Holandska (zčásti také opožděného Německa a Itálie) vděčí za svůj růst vojenské síle, které země třetího světa, včetně Japonska, Číny, Západní a Východní Indie, nemohly odolat. Spojené státy si vybraly svou koloniální daň již masivním dovozem otroků, mají tedy vykořisťovatelskou mentalitu zapsánu již ve svých počátečních genech, kdy „otcové republiky“ slavně šířili podvratné ideje svobody a demokracie. Od Washingtona a dalších prezidentů to bylo pokrytectví, kterého se americká společnost a politika nedokáže zbavit. O čem to svědčí, nechají-li bojovat za své zájmy někoho jiného, třeba muslima, Ukrajince nebo jiného podrobeného pěšáka na své mocenské šachovnici?

Když Napoleon na svém tažení na Východ dospěl se svou Velkou armádou do Litvy, vyjádřil prý své podivné pocity slovy „tak jsem už tady, ale vlastně ani nevím, proč“.  Zřejmě si byl vědom toho, že ponechá-li statisícovou armádu pár měsíců bez činnosti, armáda ztratí disciplínu, rozpadne se. V té době Josef Dobrovský v dopise příteli prozřetelně poznamenal, že Francouzi zatím nepoznali, co ti Rusové dovedou. Potom to poznali. Když ruští kozáci dorazili do Paříže, kde chtěli rychlé občerstvení, zůstaly po nich dodnes bistra a podvědomé pocity, že před Rusy je třeba se mít na pozoru. (Srovnej dnešní hysterické výkřiky prezidenta Macrona.) 

Hitler se na útok proti východní bolševické říši důkladně připravil, věděl přesně, co chce, navázal na všechny militaristické tradice Německa a rasistický nacionalismus mu umožnil cítit se pánem Evropy a celého světa. Stalina obelstil a překvapil. V Londýně a v Paříži nikdo z vládní a armádní elity tehdy nevěřil, že Sověti blitskrieg, úder moderní tankové armády vydrží. Churchill byl překvapen, že Němci neobsadili Moskvu a že nezdařený pokus dobýt Stalingrad–Caricyn znamenal víc než jen další prohraný boj o průmyslové město. Co způsobilo, že sovětská říše odolala? Byla to obrana bolševického režimu? Byl to boj o komunistickou budoucnost? Projevila se tu solidarita s centrální mocí, s tou byrokratickou mašinérií ovládající každé město, každou vesnici, všechny národnostně, klimaticky, historicky a kulturně odlišné oblasti? Ne, Rusové spolu s občany dalších národností poznali na vlastní kůži, co mohou od Němců čekat. Prošli tím, co Šolochov nazval „školou nenávisti“. Nečeká obyvatele Ruska další podobná škola, kdy se z regionální operace stane záležitost jejich života, jejich „životního stylu“, jejich existence?

Ze zkušenosti dějin lze vyvodit, že třetí světová válka, kterou připravují západní jestřábi a krahujci, se v něčem bude vyvíjet podle starých historických modelů. Nerozhodne dovednost, zbraně a technika generálů, ale postoj lidových vrstev. Spoléhat na vysoce účinné zbraně obsluhované hrstkou převážně zahraničních odborníků, patří k pošetilosti některých západních stratégů. Kdo sleduje dnešní Rusko, vůbec nemá dojem, že ukrajinská speciální operace, jak válku označují, je v centru pozornosti všech občanů, že převrací jejich životní rytmus. Život je sice náročnější, ale jde se dál – sankce Rusko nepodlomily, ekonomika integrovala válečnou výrobu, střely zasypávající Ukrajinu mají přesné cíle, nejde tu o žádnou spálenou zemi, o žádné celoplošné americké a britské bombardování. Myslíte, že by to nedokázali? Myslíte, že by neměli nástroje a schopnost k tomu zničit vládní budovy v Kyjevě, strategické křižovatky dálnic a drah nebo mosty na ukrajinských řekách? Dávám zapravdu jednomu západnímu znalci, který tvrdil, že Rusové zatím bojují s jednou rukou za zády. Samozřejmě oni i celý svět vědí, že bez účasti Západu by už válka dávno skončila.

Zatím Putin dále hraje úspěšnou hru na velké mezinárodní šachovnici a malé píchnutí v Kurské oblasti ruský medvěd na své kůži zřejmě vůbec necítí. Bude-li však válka eskalovat a dojde-li na přání generála Pavla a dalších vojenských znalců, aby se rozpoutala válka bez limitu, bez ohledu na červené čáry, kdy se cílem dalekonosných raket stane Krymský most, atomové elektrárny, přehrady, hustě osídlená města včetně Moskvy, potom dojde k zásadní proměně.  Měla-li vojenská operace za hlavní cíl  o c h r a n u   r u s k é h o    o b y v a t e l s t v a   n a   U k r a j i n ě  (odhlížím teď od Putinova nejasného výkladu národnostních poměrů na Ukrajině), potom v nové fázi války drtivá většina občanů Ruska bude na změněnou situaci ostře reagovat. Ti mladí, kteří nechtěli nasazovat ve válce svůj život, jsou již dávno v cizině (pokud se již zklamaně nevrátili). Uvědomí-li si běžní ruští občané, že oni všichni jsou  n a p a d e n i    j a k o  n e p ř á t e l é  Ukrajiny a celého NATO, nepochybuji, že v té chvíli se budou chovat jako jejich otcové, dědové, pradědové. Mají již v genech zkušenosti předků, vědí, co to je bránit se v obklíčení proti  v e t ř e l c ů m  ze Západu.

V dějinách není málo příkladů, kdy se dobyvatelé stávají obětí vlastní propagandy, kdy vidí svého nepřítele jako obra na hliněných nohách, jako nebezpečného barbara a břídila. Proti takovému hastroši se snáze bojuje. Buď jak buď – historii, jejíž páteří není hospodářství a politika, nýbrž kultura (v rezoluci NATO roku 2017 je Rusko označeno jako nepřítel, který je nebezpečný  svým  ž i v o t n í m  s t y l e m, tj. svou  k u l t u r o u), lze do jisté míry znásilňovat. Ale není možné do nekonečna se ohánět vojenskou silou, ignorovat příčiny války a bezstarostně překračovat červené čáry. Dříve nebo později se ukáže, že nelze bez limitu a do nekonečna provádět politiku, která jako každá válka plodí zlo, páchá nenahraditelné lidské, materiální a kulturní škody. Odhaduje-li se dnes počet válkou zničených ukrajinských rodin na 75 % a bude-li eskalací války tato statistika stoupat, kdo jednou odstraní důsledky této katastrofy?                     

V prezidentském duelu Harrisová, podporovaná dvěma moderátory, útočila na Trumpa, který nesouhlasil s eskalací války. Jeho prostý argument, že války ničí životy, že je zlá a hrozí třetí světovou válkou, neobstál – označili ho za slabocha a Putinova stoupence. Přitom tu nejde o žádný neřešitelný problém, o žádnou kvadraturu kruhu; klade se tu jasná otázka: má v politice zásadní úlohu hrát boj o prostor a hranice, má válku živit msta, je spor mezi Ukrajinci a Rusy „věkověčný“, jak tvrdí Zalužnyj, nebo zda je možné všechny pozitivní rusko-ukrajinské vztahy hodit do odpadiště dějin. Naléhavě se tu vnucuje skutečnost, že oba národy po staletí žily vedle sebe, společně prožívaly doby dobré i zlé, zraňovaly se i podporovaly a především to, že je jim dějinami určeno žít v blízké i nedohledné budoucnosti vedle sebe.

Finančníci, investoři a  politici bez svědomí již jednají o tom, které firmy budou vydělávat na rekonstrukci zničených továren, elektráren, domů, silnic, železničních tratí, přehrad, mostů. Uvědomují si vůbec tito manipulátoři, že někdo musí začít napravovat nemateriální škody, které se nedají zaplatit, ani zatlouct do země, protože jde o nezbytný předpoklad soužití smrtelně poškozeného válkou.  

Ptejme se, co můžeme v této chvíli čekat od Ameriky, od státu, kterému sudičky daly do vínku úkol násilně dobýt a ovládnout celý cizí kontinent? Jak lze ignorovat skutečnost, že si Američané osvojili mýtus o prozřetelností udělené roli četníka světa, že se považují za privilegovaného šiřitele vlastního způsobu života? Přesto stojí za zmínku, že v prezidentském duelu to byl Trump, miliardář a obchodník, který si dovolil popřít tradiční imperativ porážky Ruska a důrazně vyslovit prostý lidský požadavek ukončit nesmyslné zabíjení. Na druhé straně to byla paradoxně Herrisová, která se zpronevěřila svému prostředí a popřela vše, co jí pomohlo ke kariéře, když s kamennou tváří prohlásila, že bude válku se všemi důsledky podporovat.

V závěru se zmíním ještě o von der Leyenové, předsedkyni Evropské unie. V tom, s jakým důrazem mává pěstičkou a pronáší bojové protiruské výzvy, jsem postřehl působení genů jejích předchůdců – aristokratů, kteří se podíleli na Hitlerově válce proti ruským barbarům. Její dědové, prastrýci a bratranci z druhého kolena by měli radost z toho, jak statečně prosazuje ideu Nové Evropy v éře slábnoucího patriarchátu. Podobně nic pozitivního nemůžeme čekat ani od herce-komika, který se snaží v ukrajinském převlečení dostat do dějin jako úspěšný Napoleon nebo jako řadový frontový voják, který nepotřebuje padnoucí pruskou uniformu ani lebku s hnáty jako vojenský emblém – stačí mu skromná mikina a trojzub. Karel Kosík svého času prozřetelně varoval před šaušpílery vyznačujícími se příliš zduřeným egem.

*
Mojmír Grygar,

Související: Mojmír Grygar: O uprchlících, ukrajinské válečné vědě a feminismu

5 12 hlasy
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
26 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Praded
Praded
před 23 dny

Všichni ti řadový emeričani se celou historii přiživují na parazitizmu a to jim nevadí.

Karel2002
Karel2002
před 23 dny

Tak je to jednoduché. Pokud bude zvolen za dva měsíce Trump prezidentem, svět bude mít šanci se zachránit. Pokud bude zvolena Harrisová, na této planetě zmizí život.

Praded
Praded
před 23 dny
Odpověď uživateli  Karel2002

Trump? To snad nemyslíte vážně. Kdyby se jen trochu odchýlil od parazitizmu, tak bude jen jedním z prezidentů, kteří tragicky zahynuly.

Karel2002
Karel2002
před 22 dny
Odpověď uživateli  Praded

Pak není žádná naděje. Sežeňte si kyanid a použijte ho v pravý čas, abyste pak nemusel několik dní umírat bez pomoci na popáleniny 3. stupně či nemoc z ozáření.

Praded
Praded
před 22 dny
Odpověď uživateli  Karel2002

Žádné strachy před velkými zvířaty. Jsou v řiti a nepomůže jim ani svěcená voda. Jsem celoživotní optimista a věřící.

standa
standa
před 23 dny

Dobrej článek, ale …Jak velký je v současnosti tzv. ukrajinský národ ? Odečtěte Rusíny, Maďary, Poláky, Rusy zbytek tvoří kdo ? Ukrajinci byli komunitou někdy mezi Lvovem a Kyjevem – byla velmi malou. Ukrajinská směs se nazývá Ukrajici ? Vždyť to není pravda. Lidé by si měli vůbec něco přečíst o bolševismu a nečíst propagnadu… Číst vice »

standa
standa
před 23 dny
Odpověď uživateli  standa

Chruščov byl trockista – zakomplexovaný človíček plný nenávisti a milující moc nade všemi ! Merkel je trockistka a taky to tak dopadlo s EU ! Gorbačov trockista – celý život pracoval proti dílu Stalina a proti SSR – skončil jako reklama na Pizzu ! Všichni kdo propagují rozbití rodiny, národních států, LGBTQ+, gender, politické… Číst vice »

Praded
Praded
před 23 dny
Odpověď uživateli  standa

Čtěte BIBLI, tam to všechno je, i ta Sodoma a Gomora. Rozhovory zo Šmonom. Michalák: Izrael robí Palestincom to, čo robili nacisti židom po čas druhej svetovej vojny.

kolokol
kolokol
před 23 dny

Jako vcelku dobře podaný námět. Ale, tak jako ne zdaleka všichni na Západě touží po likvidaci Ruska, tak v samotném Rusku zdaleka ne všichni touží po jeho udržení. A kolik Rusů je niterně připraveno jít za vlast bojovat je taky otázka. A když se podíváme na nepoměr lidských a ekonomických zdrojů, mohou západní jestřábi cítit svoji… Číst vice »

kolokol
kolokol
před 23 dny
Odpověď uživateli  kolokol

…, vojenská podpora Franka během občaské války ve Španělsku ze strany Německa. A samozřejmě Mnichovská dohoda. Všechno články jednoho řetězu.
Atomové bomby té třetí budou už jen třešinkou na dortu.

Naposledy upraveno před 23 dny uživatelem kolokol
standa
standa
před 23 dny
Odpověď uživateli  kolokol

Ale, tak jako ne zdaleka všichni na Západě touží po likvidaci Ruska, tak v samotném Rusku zdaleka ne všichni touží po jeho udržení. A kolik Rusů je niterně připraveno jít za vlast bojovat je taky otázka. – Velmi nepromyšlené, vypadá to na podlehnutí Západní propagandě ahodnocení podle sebe bez porozumní ruské kultuře.. Rusové spolu drží… Číst vice »

kolokol
kolokol
před 23 dny
Odpověď uživateli  standa

Pokud jsem psal o těch, kteří v samotném Rusku netouží po jeho udržení, měl jsem na mysli značnou část řídících elit. Tedy lidí a klanů, které byly přivedeny k moci po rozpadu Sovětského svazu především americkou administrativou. Pokud jde o běžné občany Ruska, nevím, neznám. Ale nezapomínejte, že i mezi nimi a hlavně mezi těmi mladými dokázala liberální agenda… Číst vice »

Primak
Primak
před 23 dny
Odpověď uživateli  kolokol

Jistě je mnoho mladých lidí v Rusku, kteří jsou nakaženi západní propagandou, Americkým Snem, tak jako lidi U Nás – nejen ti mladí. A zeptejte se jich, co jim Rus udělal, řeknou, že nás okupoval. A co se nám při té okupaci stalo? Nakonec ta nenávist by byla i bez té okupace v 1968. Prostě nenávist a neví… Číst vice »

Praded
Praded
před 23 dny
Odpověď uživateli  Primak

Celý svět nemá na čem parazitovat, jako euroatlantická civilizace na zbytku světa. Teď se teprve projeví, ty skutečné hodnoty euroatlantické kultury.

SunTzu
SunTzu
před 23 dny
Odpověď uživateli  standa

Nevím jak přesně je to v ruské společnosti – národě, ale čeho jsme si všiml, když začnou na shromážděních hrát “svatou válku”, všichni, děti, mladí, střední věk, staří se POSTAVÍ A VZDÁVAJÍ TAK ČEST SVÝM PŘEDKŮM, padlím za vlast !!

cablik
cablik
před 23 dny

Když jsme u Hitlera tak prohlásil kdyby věděl kolik má Sovětský svaz tanků tak by přehodnotil útok na Rusko. Dnes by to bylo rozhodnuto za den. Rusko má i jiné možnosti pokud začnou střílet rakety dlouhého doletu na Ruská města tak ať sundají US satelity a bude po ptákách.

kolokol
kolokol
před 23 dny
Odpověď uživateli  cablik

Cablik, přiznejte se, že vy jste mi dal to minus. Ale já přece vůbec nezpochybňuji sílu vojenského arzenálu Ruska. A už vůbec ne jeho jadernou útočnou sílu. Uvědomte si ovšem, že v rámci zobecněných prostředků řízení stojí použití vojenské síly až na posledním 6.stupni priorit řízení. I o tom je, byť nepřímo, ten můj… Číst vice »

cablik
cablik
před 23 dny
Odpověď uživateli  kolokol

To se kolego pletete mínus se vám nedal tady obcházejí neziskovkáři a když dostanu mínus jsem na to hrdý. pokud vyhrají ti druzí tak nám zakroutí krkem.

kolokol
kolokol
před 23 dny
Odpověď uživateli  cablik

OK 🙂

standa
standa
před 23 dny
Odpověď uživateli  cablik

Hitler na začátku nevěděl kolik má Rusko tanků. Stalin však dokázal přesunout jejich výrobu k Uralu a tak překvapil Hilera novým typem tanků a jejich masovou výrobou. Je pěkný film o konstruktérovi T-34, na základě skutečných událostí, a cestě 2ks z Charkova do Moskvy, což je cca  700 km – což bylo těžkou zkouškou pro tanky… Číst vice »

cablik
cablik
před 23 dny
Odpověď uživateli  standa

Skopčáci mohli dostat nakládačku už ve Francii pokud by jejich lepší tanky byly dobře nasazeny a to samé jejich letectvo. Jak se objevili KV 1 a T34 tak jejich tanky byly velice zranitelné 50 kanon. na to neměla

Karel2002
Karel2002
před 23 dny
Odpověď uživateli  cablik

Francouzi byli na 2. světovou válku špatně připraveni. Stejně jako v 1. světové válce podcenili německý útok ze severu. Navíc Francouzům se nechtělo bojovat, jako v 1. světové válce. Němci byli lépe motivováni, chtěli se pomstít.

skeptik
skeptik
před 23 dny
Odpověď uživateli  Karel2002

Jelikož Francie i Anglie pomáhaly Hitlerovi připravit se napadnout SSSR, tak samozřejmě nepočítaly s tím, že by byly Německem napadené.

Praded
Praded
před 23 dny
Odpověď uživateli  skeptik

Nejenom Francie a Anglie.

Karel2002
Karel2002
před 22 dny
Odpověď uživateli  skeptik

Což byla chyba, protože Hitler od prvního okamžiku, co opustil po skončení 1. světové války nemocnici, kde ležel s těžkým zraněním, netoužil po ničem než se pomstít Francouzům (a také Angličanům) za tu pokořující porážku, když už Němci měli vítězství skoro v kapse. Židé měli být vyhlazeni jako vnitřní nepřítel Němců a vyhlazení Slovanů se rozumělo samo… Číst vice »

Ludvik
Ludvik
před 23 dny
Odpověď uživateli  standa

Tanky T-34 nebyly pro německé tankisty nic “nového pod sluncem”. Poprvé se s nimi seznámili ještě před 22.červnem 1941 při manévrech v SSSR, na které byli pozváni. Překvapením pro ně spíše byl jejich neustále rostoucí počet, neustálá renovace a způsob nasazení.