Nové sankce proti Rusku? EU asi zůstane sama, Trump je proti

Zatím poslední, 17. balíček sankcí EU proti Rusku vstoupil v platnost v úterý 20. května. Brusel očekává, že USA sankce, které mimochodem porušují mezinárodní právo, podpoří. Americký prezident Donald Trump už ale v pondělí naznačil, že je proti zpřísnění sankcí. Protože by to mohlo mařit mírové úsilí v ukrajinském konfliktu, což je ale přesně cíl EU.

USA nechtějí uvalit další sankce proti Rusku, “protože existuje šance” na pokrok v řešení ukrajinského konfliktu, řekl v pondělí americký prezident Donald Trump.

I americký ministr zahraničí Rubio řekl: Trump chce mír – Evropa usiluje o válku.

Komentáře následovaly po dvouhodinovém telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V příspěvku na Truth Social Trump napsal, že tón a duch rozhovoru byly “vynikající”. Putin označil diskusi za “velmi užitečnou”.

Trump v rozhovoru s reportéry v Bílém domě krátce po telefonátu naznačil, že je proti zpřísnění sankcí proti Rusku.
“Protože si myslím, že existuje příležitost něco udělat, a pokud se to udělá, může se to ještě hodně zhoršit,” řekl podle CNN prezident v Oválné pracovně. “Ale může nastat chvíle, kdy k tomu (uvalení nových sankcí, pozn. red.) dojde,” dodal.
Trump také uvedl, že bezprostředně po telefonátu s ruským prezidentem sdělil podrobnosti o jejich rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a také s vůdci Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Finska a Evropské komise.

Podle Financial Times byli lídři EU “ohromeni” Trumpovým líčením toho, co bylo dohodnuto během jednání. Zdroj obeznámený s konverzací deníku řekl, že je zřejmé, že americký prezident “není připraven vyvíjet větší tlak na Putina”.

Trumpovy obavy, že by nové sankce mohly podkopat mírové úsilí v ukrajinském konfliktu, Brusel nesdílí. Protože tam počítají s eskalací: Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová v úterý oznámila formální vstup v platnost 17. sankčního balíčku proti Rusku.

Brusel drastické zpřísnění sankcí zdůvodňuje argumentem, že Moskva nesplnila ultimátum, které dal mimo jiné kancléř Friedrich Merz, a nesouhlasila s 30denním bezpodmínečným příměřím v ukrajinském konfliktu.

Kallasová také vyzvala USA k “tvrdým opatřením” vůči Rusku, pokud Moskva ultimátu nevyhoví. “Takže chceme vidět tyto důsledky také ze strany USA,” zdůraznila.

Nové sankce uvalené Bruselem se mají zaměřit také na téměř 200 ropných tankerů, které Západ považuje za součást ruské “stínové flotily”.
Podle zpráv médií z minulého týdne jsou sankce EU poprvé namířeny také proti německým občanům, kteří pracují jako novináři a nedrží se narativů Bruselu a Berlína.

Na Prvních Zprávách psali:
Simion málem králem a Fiala větším škůdcem než Putin. Vidlák zostra

Podle zpráv EU již pracuje na 18. balíčku sankcí proti Rusku. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot řekl, že USA a EU musí “jít dále” a uvalit “zničující sankce”, aby “jednou provždy udusily ruskou ekonomiku”.

Tento krok podpořil republikánský americký senátor Lindsey Graham, který navrhl “kosti drtící” sankce včetně 500procentních cel na vývoz z Ruska, pokud bude odporovat mírovým jednáním.

Rusko je nadále odhodláno k dlouhodobému řešení ukrajinského konfliktu, ale nebude tolerovat používání “jazyka ultimát”, řekl minulý týden mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Uvedl také, že Rusko je zvyklé na tlak ze Západu a nových sankcí se neobává.

Že EU dělá chybu, řekl i slovenský premiér Robert Fico. Přirovnal nové kolo sankcí, jakož i sankce obecně, k “morové ráně” a vysvětlil, že poškozují samotnou EU, zatímco Rusko téměř neovlivňují,“ shrnul aktuální dění ohledně nového balíku sankcí proti Rusku na facebooku lékař a europoslanec Ivan David (SPD).

*

MUDr. Ivan David – europoslanec za SPD a přidružené (Trikolora, PRO, Svobodní)