V případě Ruska to znamená, že Putin dává spojencům jako Číně možnost se vyhnout nepříjemným otázkám typu „Proč podporujete zjevného agresora?“. Poskytuje jim to určitou věrohodnou popíratelnost – Rusko může tvrdit, že dělá vše pro mír. Ve skutečnosti se však ruské požadavky nijak nezměnily – a Ukrajina ani Západ se jim ani zdaleka nepřibližují.
Poprvé se dokonce zdá, že to začínají připouštět i západní mainstreamová média:
Tady to máte černé na bílém.
Vance odpověděl, že Rusko „chce příliš“:
Ale poslouchejte, jak to říká – sám přiznává, že Rusko má navrch, postupuje, zabírá území – a jen těsně se vyhne tomu, aby přiznal, že USA vyjednávají jen proto, aby zabránily totálnímu kolapsu Ukrajiny:
Viceprezident USA Vance uvedl, že Rusko nemůže počítat s těmi částmi Ukrajiny, které ještě nedobylo, píše Strana.
Otázka: Včera jste vystoupil na mnichovské bezpečnostní konferenci zde ve Washingtonu. Řekl jste, že Rusko v rámci mírové dohody s Ukrajinou v podstatě žádá příliš. Co bychom měli teď udělat? Stáhnout se, nebo naopak posílit vojenskou pomoc Ukrajině?
„Uvidíme, jak se to celé vyvine. Ale víme, že Rusko bude požadovat příliš, protože z jejich pohledu se na bojišti odehrává vítězství. A Ukrajinci by samozřejmě chtěli příměří, částečně proto, že poslední měsíce pro ně byly tragické.
Naší pozicí je, že nechceme, aby Ukrajina padla. Samozřejmě chceme, aby zůstala suverénní zemí. Ale Rusko nemůže očekávat, že mu budou přiznána území, která ještě ani nedobylo. A to byl jejich původní mírový plán.
Já osobně si myslím, že je pokrok už to, že Rusové a Ukrajinci vůbec začali jednat. A že jsou na stole konkrétní návrhy. Od začátku jsme věděli, že první ruský návrh bude přemrštěný.
Věděli jsme, že požádají o víc, než je možné dát. To je v jednáních běžné. To mě netrápí.
Znepokojil bych se, kdybychom došli k závěru, že Rusko jedná ve zlém úmyslu. A pokud se tak stane, ano – stáhneme se. Prezident řekne: končíme s tímto procesem.“
Všichni chápou – a i Trump to naznačil – že Rusko stále drží volant, a přesto se od něj čeká, že prostě zastaví postup výměnou za nic. Ukrajina by dál dostávala zbraně, mohla by si ponechat neonacistickou ideologii – to je prostě směšné.
Evropští lídři si myslí, že Putina „zahánějí do kouta“ ultimáty. Ale vypadá vám to jako obraz vítězného sebevědomí?
Kontrast mezi těmito obrazy je šokující. Západ vypadá čím dál izolovaněji, slaběji a zoufaleji. Ve své znovuoživené agresivitě, koloniálním nadřazenství a v otevřených pokusech přepisovat dějiny se sám vyčleňuje z formujícího se multipolárního světa.
Naprostým opakem byla oslava Dne vítězství v Moskvě – pohled do kontur právě takového multipolárního světa: otevřeného, inkluzivního a minimálně formálně oddaného dialogu. Přivedla dohromady lídry antiimperialistického bloku – od Číny přes Kubu až po Venezuelu a Burkinu Faso. Připomínala třetí světový internacionalismus 20. století.
Na těchto obrazech vidíme, jak se ideologická struktura imperialismu hroutí – nadvláda bělošského Západu, která dlouho ovládala světový řád, je odmítána.
A poprvé jsem slyšel i důležitou změnu ve výrazech, jimiž Rusko západní loutky dříve označovaly – nyní už není „izolované“, ale „izolované v Evropě“. Ten rozdíl je nenápadný, ale vypovídá vše – i oni už vědí, že globálně izolované není.
Rusko „vyzařuje sebevědomí“ po grandiózním Dni vítězství – Čína veřejně podpořila SVO, prezident Si nosil georgijevskou stužku.
Ale zpět k postupu na frontě – „jednání“ slouží jen jako zástěrka pro Západ, který zoufale tvrdí, že konflikt je „zamrzlý“ a „jediná cesta ven je diplomatická“. Ve skutečnosti ruský postup znovu nabírá tempo, pod záminkou mírových iniciativ probíhá obsazování dalších území.
Začněme méně důležitými. Suriyak shrnuje poslední dva týdny – Rusové zaujali nové pozice podél staré Záporožské linie.
Na charkovsko-luhanském směru se jednotky rozšiřují z oblasti Nove a vstoupily do Ridkodubu. O kousek dál na jih pronikly do Kolodyazi.
Největší posuny však přišly u Pokrovska a Velké Novosilky.
Minule jsme skončili u okraje obce Bagatyr – dnes jsou Ruští vojáci téměř v polovině města.
Ukrajinské vojenské kanály zachvátila panika:
„V Bogatyru je to v háji. Rusáci vtrhli až do centra města, obsadili budovy. Boje přímo v ulicích.“
„Někteří nováčci se doslova posrali strachy a utekli v noci – proto se fronta zhroutila.“
„Nejhorší je, že tam není kam se schovat. Většina domů je už zničená. Hodně štěstí těm, co se tam zakopali.“
„Na videích zajatí rusáci pořád říkají: ‚jsme v háji, nic nemáme‘ atd. Ale když jsou tak v háji, jak to, že tlačí na všech frontách?“
Na západním okraji Pokrovska přišla další rána – Rusové plně dobyli Novooleksandrivku, dorazili na okraj Novomykolajivky a k řece Solona (méně než kilometr od Dněpropetrovské oblasti). Postup zaznamenán i jižněji, v Horichovém.
A jižně odtud – v Kotlarovce – vojáci 2. praporu 35. brigády slavnostně vztyčili vlajku. Osada padla.
Dále na východ, u Konstantinovky, se situace pro AFU hroutí téměř stejným tempem. Žádná velká města zatím nedobytá, ale ruské síly zlepšily pozice na křivé frontové linii, vyrovnávají boky a připravují se na útok.
Nejvýznamnější ukrajinský analytik Mirošnikov přiznal:
„Směr Konstantinovka padá rychleji, než jsem čekal…
Nepřítel už je téměř u jižních přístupů do města.
Ano, zatím jen z jedné strany.
Ale v létě to bude pro okupanty výborný prostor pro hlavní operaci.“
„A myslíte si, že teď najednou zastaví? Udělají nějaký ‚dohodu‘? Kdepak. Půjdou dál. Na Konstantinovku. Na Pokrovsk. Na Kupjansk. Na Oskol. Na Družkivku.“
„Jediné, co je může zastavit, jsou ozbrojené síly Ukrajiny. A jsme rukojmí toho, že Trump váhá s novou pomocí. Proto musí Evropané ten výpadek zacelit.“
„A ne vést žvásty o nějakých ‚dohodách‘, které se stejně nestanou. Jen ztrácíme čas.“
Ruská zpráva o tomto směru:
Naše nejmocnější 8. armáda je soustředěna v oblasti Mirnograd–Konstantinovka. Nepřátelské velení zde zanechalo pouze dvě brigády TO – nejslabší z nich je 117. sumská. Podle hlášení našich útočných jednotek jsou opevnění ukrajinské armády většinou prázdná – desítky vyhloubených okopů bez jediné nohy pěšáka. 117. brigáda utrpěla těžké ztráty a byla doplňována čerstvým „masem z ulice“, které při první příležitosti prchalo do týlu.
Intenzivní boje probíhají u křižovatky poblíž Nové Poltavky. Severně od Alexandropolu – bitva o Romanovku. Naši průzkumníci byli spatřeni až v Jablunovce. Nepřítel by mohl situaci zachránit pouze urgentním přesunem rezerv, které ale zřejmě neexistují – všechny zálohy útočí na Tetkino…
Zmiňují se i opuštěné zákopy – přesně to, co hlásila ukrajinská strana z jiného úseku fronty: „zelenáči“ utíkají, obrana se rozpadá.
Ruský report z oblasti severně od Torecka:
Nepřítel zde budoval obranu už od roku 2022. Nyní se ale linie láme. Stará opevnění praskají pod tlakem. A německý generál ve výslužbě François Chauvancy dodává:
„Rusové denně získávají několik čtverečních kilometrů a jsou si jistí svým vítězstvím. Ultimátum Zelenského a ‚koalice euroidiotů‘ jsou naprostý nesmysl.“
A další zpráva z Dněpru:
Opět přichází zprávy o vylodění ruských jednotek podél Dněpru – tentokrát u Nové Kachovky, kde údajně padly velké říční ostrovy.
Divgen hlásí:
„Ostrovy na Dněpru v Chersonské oblasti přešly pod kontrolu Ozbrojených sil Ruské federace.“
Něco se chystá…
Zajímavé je, že se narativ začíná měnit – zatímco dřív byl čas nepřítelem Ruska, teď i mainstream přiznává, že Ukrajině dochází čas:
The New York Times píše, že poslední balík Bidenovy pomoci se vyčerpá toto léto, a že Evropě potrvá klidně deset let, než spustí své vlastní výrobní linky:
„Evropští lídři a investoři sice chtějí pumpovat peníze do zbrojní výroby, ale experti říkají – bude to trvat roky, než se linky rozběhnou.“
Kdo by to byl řekl?
„Evropa se snaží nahradit americkou pomoc, ale nemá kapacitu. Mezi rozhodnutím a reálnou pomocí je velké zpoždění,“ říká Chernev.
Mezitím ruská výroba zbraní exploduje:
‼️ Rusko prudce navýšilo produkci vojenské techniky, uvádí The Economist.
▪️ Všechny zbrojní závody vykazují po roce 2022 prudký nárůst aktivity.
▪️ Největší skok: Kazaňský vrtulníkový závod – výroba až 950 jednotek.
▪️ Permský a Kazaňský střeloprachový závod – produkce vzrostla na 598 a 329 jednotek.
Reuters informuje o masivním rozšíření Závodu J. M. Sverdlova, kde se staví nové výrobní linky na RDX a HMX – výbušniny pro dělostřelectvo.
Plán zahrnuje 20 nových objektů, nové sklady, tunely, ochranné stěny a koleje. Po dokončení bude závod produkovat 6 000 tun výbušnin ročně – dost na naplnění 1,28 milionu granátů ráže 152 mm.
Generál americké armády Christopher Cavoli odhaduje, že Rusko může brzy dosáhnout produkce 250 000 granátů měsíčně – až 3 miliony ročně, čímž třikrát překoná zásoby USA a EU dohromady.
Ukrajina střílí už jen opatrně – a přenechává útok dronům.
Ruský pozorovatel z fronty hlásí:
„Nepřítel používá dělostřelectvo téměř výhradně defenzivně, jen proti postupujícím jednotkám. Vše ostatní – až do hloubky 30 km – teď likvidují FPV drony a těžké útočné bezpilotní stroje.“
Ještě pár silných momentů:
Forbes si konečně všiml, že ruský FPV dron zničil jednotku HIMARS – další důkaz, že drahá západní technika padá jako hračky.
Další HIMARS byl údajně zlikvidován úderem Iskanderu.
A reakce na evropské „hrozby“ sankcemi? Novinář Ben Aris:
„Už to prostě nemůžu brát vážně.“
„Macron varuje Rusko: pokud poruší 30denní příměří, čekají ho masivní sankce EU a USA.“
„Na Rusko už uvalili přes 30 000 sankcí, a přesto vykázalo 4,3% růst HDP. Zato EU upadla do recese.
Tohle už je jen prázdná retorika. Sankce poškozují víc EU než Rusko.
Jediné zpomalení ruské ekonomiky způsobila sama centrální banka kvůli boji s inflací. A přesto poroste rychleji než evropské ekonomiky.
Mirošnikov znovu varuje:
„30denní příměří“ se šíří mezi masami, ale pokud bude odmítnuto, přijdou sankce a pomoc Ukrajině se prý navýší.
Ale Rusko to neodmítne přímo. Bude to klasické „Ano, ale…“.
A i kdyby to Trump bral jako odmítnutí – Rusko to stejně neohrozí. A slibované „navýšení vojenské pomoci“? Nic, co by bylo schváleno Kongresem.
USA mají poslední 4 miliardy dolarů z balíku pomoci. Evropa nebude schopná dát víc.
Jediná šance je výrazné posílení ukrajinské armády.
Ne „lžičkou za hodinu“, ale 2–3× více tanků, děl, granátů, desítky baterií PVO, stovky miliard dolarů.
Jinak je konec.
Kanál DeepState o katastrofální „protiofenzívě“ u Torecka:
➡️ „Protiútok“ 100. motorizované brigády v Torecku
Přes dvě desítky kusů techniky, velký počet pěchoty – výsledkem zničené kolony a úplné fiasko.
Vypadalo to jako další nesmyslný útok s mechanizovanou kolonou přes otevřený terén. Ale chyba…
Bojovníci brigády provedli protiútok – s extrémními ztrátami, které nepřinesly žádný zisk.
Naopak – taktická i mediální výhoda připadla Rusům.
Znovu jsme zopakovali všechny chyby, které jsme 3 roky kritizovali u Rusů:
– Nasazení velkého množství techniky v jediné koloně přes otevřené pole – ideální cíl pro FPV drony;
– Chybějící artilerie k podpoře pohybu;
– Nedostatek dronů – nepřátelské posádky útočily zcela bez trestu;
– Nulový plán B, chaos, dezorganizace.
Závěr:
Přestaňme si lhát. Ty padlé vojáky už nikdo nevrátí. A ti, co to přežili, půjdou zítra znovu. Ale s jakou motivací?
A ještě na závěr:
Obávaný „generál Armagedon“ Surovikin byl spatřen v Alžírsku po fyzické transformaci – srovnání ruské armády 2022 vs. 2025 se nabízí samo.
Na oslavách 9. května navíc vyvrcholilo partnerství Ruska se Severní Koreou – delegace generálního štábu KPA pronáší nejdelší projev večera, následuje vřelé objetí s Putinem.
A poté Kim vydává bezprecedentní slib:
„Pokud loutky USA a Západu znovu zaútočí na Rusko, neváhám vyslat ozbrojené síly KLDR k odražení invaze.“
Tohle je spojenec.
Simplicius
*
Výběr, Překlad: Michal Svoboda, CZ24.news
ZDROJ: Simplicius, Substack.com
Tak tohle všechno jasně potvrzuje co tady léta píši, že všemocný trh s neviditelnou rukou je zvrhlý podvod parazitů a ani 10 a více násobné ceny Záchodní výroby, nemůžou porazit pocit lidí ve spravedlnost pro všechny obyvatele státu. Jasně také tam není všechno v pořádku, ale občané musí cítit, že se pro tu spravedlnost… Číst vice »
Na YO jsou zajímavé záběry od žoldáků – střílejí a házejí granáty a nikde žádný ruský voják. Kdežto záběry od ruských vojáků ukazují buď padlé Ukrajince nebo jak se Ukrajinci vzdávají, zachraňují si život.