Univerzální evropská hodnota …

V minulém týdnu došlo k jedné události, která si zaslouží jiný pohled než ten, který se přetřásal a pořád ještě přetřásá v médiích. V Praze proběhl Pochod pro život, což je akce, která má upozornit na problematiku potratů a organizuje to spolek, který se snaží pomáhat ženám s nechtěným těhotenstvím, aby své dítě donosily, neb lidský život je posvátný. Akce se koná každoročně a v praxi je to pochod rodin s dětmi. Kdo tento pochod zaštiťuje? Katolická církev a KDU-ČSL.

Letos se proti tomuto pochodu postavila mnohem větší protidemonstrace pravdy a lásky, která ho zablokovala, nenechala účastníky dojít do cíle a Markéta Gregorová pak měla na sociálních sítích obrovskou radost, jak to těm „klerofašistům“ s malými dětmi konečně nandali.

Prosím, já dneska nechci hodnotit problematiku potratů, jejich liberalizaci nebo naopak zákazy. Půlku života jsem prožil na hranici velmi problémových lokalit na Sokolovsku a jestli jsem se tam něco naučil, tak především nedělat kategorické soudy. Složitost lidských osudů se do paragrafových schemat prostě nevejde. Je to příliš záležitost života (i smrti), než abych měl jasný, nezpochybnitelný a jednoznačný názor. Zároveň je demografie jediný společenský faktor, který se nedá nijak změnit nebo napravit. Pokud se v této společnosti za poslední tři roky Fialovy hrůzovlády nenarodilo padesát tisíc dětí, už se to nedá dohnat.

Já bych rád poukázal na fakt, že tentokrát to nebyl zápas liberálů s dezoláty. Tentokrát tam nehráli žádnou roli Putin ani Čepiga s Myškinem, ani to neorganizoval žádný vlastenecký spolek a víceméně se ho ani nikdo z „obvyklých podezřelých“ nezúčastnil. Pochod pro život neukradl žádný Vidlák, žádné médium nemluvilo o zpolitizování celé akce. Na akci nebyl ani Okamura, ani Rajchl a vlastně, kdyby pochod normálně došel do cíle, nikdo by to vůbec neřešil.

V podstatě to byla akce lidí okolo KDU-ČSL a proti nim stáli lidé okolo STAN a od Pirátů.

Přesto jejich střet vypadal vlastně hůř, než když se Řeporyjec šel promenovat s ukrajinskou vlajkou na naši demonstraci, nebo když Popelka vyzýval k sundání vlajky z Národního muzea. Vypadalo to hůř, než jakákoliv demonstrace Okamury. „Klerofašisté“ nesmějí projít a neprošli. K příznivcům Lidovců se koaliční kamarádi Lidovců chovali vlastně ještě šíleněji než k dezolátům.

Výsledkem je prý vyřazení některých lidí z kandidátek KDU, několik výzev poslanců za KDU, aby ministr Rakušan odstoupil, kritika práce policie, poukazování na dvojí metr při policejním zásahu a prudké vystřízlivění jedněch pravdoláskařů, do kterých se pustili druzí pravdoláskaři. Vítejte v realitě, tohle zažíváme už minimálně čtyři roky… nenávist je totiž nakonec naprosto univerzální evropská hodnota.

Petr Hampl myslím napsal velmi trefně, že je to jako být trhán vlastními psy…

Jak se do lesa volalo na dezoláty, tak se z lesa ozvalo na Lidovce. Práci odvedli ti stejní. Dehumanizace je také univerzální evropská hodnota a jak vidno, nezastaví se ani v případě dětí. Když je možné z jedněch dělat kolaboranty, z druhých je možné dělat klerofašisty. Když je možné potlačovat právo na názor u jedněch, velmi snadno se to dá vybičovat i proti druhým. Když vypustíte z lahve hnědého džina proti jedněm, on se nakonec obrátí i proti vám.

Nenávist je prostě univerzální evropská hodnota. Nezastaví se jen u dehumanizace dezolátů. Ti jsou jen první na řadě. Kdo je na řadě hned po nich, to jsme teď mohli vidět v praxi. Různí Oganesjanové jsou ve svém počínání velmi velmi flexibilní a univerzální. Démoni se snadno vypouštějí a velmi těžko se vracejí zpátky za mříže.

Ale třeba na to Otík Foltýn ještě vydá nějakou komunikační kartu…

*

Daniel Sterzik -Vidlák, Litterate