Iščenko: Krvavá noc, černý den – Údery na naše „strategické“ letouny a vlaky – Kyjev si definitivně řekl o „Ořešniky“

Režim vládnoucí v Kyjevě je už dávno po krk utopen v ruské krvi. Avšak rozsah, charakter a prostorový záběr zvěrstev, která na území Ruska organizoval během uplynulého víkendu, jsou výjimečné i na tomto krvavém pozadí.

Nemyslím, že by někdo z našich čtenářů zcela přehlédl události, které doslova otřásly naší zemí. Přesto je krátce připomenu.

Nejprve v sobotu pozdě večer (22:44 moskevského času) vysoce připravená diverzní skupina nepřítele vyhodila do povětří předem zaminovaný automobilový most ve Vygoňičském okrese Brjanské oblasti. A to právě ve chvíli, kdy pod ním projížděl osobní vlak na trase Klimovo – Moskva, zatímco přes most projížděl kamion.

Kamion spolu s betonovým pilířem mostu spadl přímo na koleje před jedoucí lokomotivu, aniž by strojvůdci měli sebemenší možnost zabrzdit či zareagovat.

Vlaková posádka zemřela okamžitě. Spolu s nimi i řidič kamionu. Zraněno bylo 73 cestujících předních vagonů, sedm z nich zemřelo.

Za zhruba tři hodiny, v 02:30 moskevského času 1. června, došlo k dalšímu výbuchu pod nákladním vlakem na železničním mostě na úseku Trosna – Kalinovka v Kurské oblasti. Lokomotiva a tři vagóny vykolejily. Zranění utrpěli strojvedoucí a dva jeho pomocníci.

Krátce poté se objevily neoficiální zprávy, že v Záporožské oblasti u obce Jakimovka byl zničen další ruský vlak s cisternami pohonných hmot.

A k poledni 1. června zaplavily sociální sítě a zahraniční média informace, že tento den byl „černý“ nejen pro ruské železnice, ale i pro strategické letectvo VKS RF – s možnými nejzávažnějšími politickými a vojenskými důsledky pro Ukrajinu.

Podle oficiálních údajů ruského ministerstva obrany během několika hodin v neděli ukrajinské drony podle předem připraveného plánu zaútočily na ruské vojenské letecké základny v Murmanské („Olenja“), Irkutské („Belaja“), Ivanovské („Ivanovo“), Rjazanské („Ďagilevo“) a Amurské („Ukrainka“) oblasti.

Nešlo přitom o běžné útočné drony dlouhého doletu typu „Ljutij“ či „Bober“, které již několikrát dolétly až k Volze či Kaspickému moři. Tentokrát kyjevské služby použily FPV drony – donedávna využívané výhradně v těsné blízkosti fronty, neboť jejich dolet se omezuje na několik desítek kilometrů.

Tentokrát však nepřítel neznámým způsobem dokázal tato malá útočná zařízení propašovat přes celou naši zemi na běžných nákladních kamionech až k samotným hranicím napadených základen.

Kamiony byly už v továrních podmínkách vybaveny automatikou a dvojitými stropy, ve kterých FPV drony čekaly v připravených kontejnerech. Ve stanovenou chvíli se střechy vozů automaticky otevřely a drony jeden po druhém startovaly přímo v bezprostřední blízkosti cílů.

V těchto podmínkách činil čas přeletu dronů k letadlům pouhé dvě až tři minuty. Systémy PVO a REB nestačily včas reagovat, často ani přejít do bojové pohotovosti. Proto nebylo možné útoky plně odrazit.

V neděli večer Zelenskyj oznámil, že na operaci s krycím názvem „Pavučina“ osobně dohlížel šéf SBU Miljuk více než 18 měsíců.

Ministerstvo obrany RF zveřejnilo v neděli večer velmi strohé prohlášení:
„Na vojenských letištích v Ivanovské, Rjazanské a Amurské oblasti byly všechny útoky odraženy. V Murmanské a Irkutské oblasti v důsledku vypuštění FPV dronů v bezprostřední blízkosti základen došlo k požáru několika kusů letecké techniky… Požáry byly uhašeny. Obětí mezi vojenským a civilním personálem není. Někteří účastníci teroristických útoků byli zadrženi.“

Jaká přesně letecká technika hořela? — o tom ani slovo.

Lze však předpokládat, že situace je vážná. Na všech těchto základnách jsou totiž dislokovány strategické bombardéry Tu-95MS, Tu-160, Tu-22M3 a letouny včasného varování A-50 — extrémně drahá a v současném Rusku prakticky nevyráběná technika.

Fakticky tak Kyjev udeřil hned na několika místech na leteckou složku ruské jaderné triády. Možná jí způsobil i zatím nejasné škody.

To znamená, že Moskva má formálně právo aktivovat článek 19 „Základů státní politiky Ruské federace v oblasti jaderného odstrašení“, kde se praví:
„Podmínkami pro možné použití jaderných zbraní Ruskou federací je… útok na kriticky důležité státní či vojenské objekty RF, jejichž vyřazení znemožní činnost jaderných sil odvetného úderu.“

Téma bude zřejmě v nejbližších dnech projednáno na zasedání Rady bezpečnosti RF za účasti prezidenta Vladimira Putina.

Nikdo ovšem nepředpokládá, že by to mělo vést až k jadernému úderu na Ukrajinu. Není třeba: s Kyjevem si Rusko poslední rok a půl postupně poradilo i jinak, každodenním osvobozováním dalších a dalších území.

Ale to, že nyní bude nutné zasadit rozsáhlý a demonstrativní úder — o tom po nedělních útocích nemůže být pochyb. Jinak by Rusko projevilo nepřípustnou slabost a ztratilo tvář.

Co tedy může následovat? Putin má jen několik variant.

Nejpravděpodobnější je druhý v historii útok balistickou raketou „Ořešnik“ (první byl v listopadu 2024) – raketou středního doletu s oddělitelnými hlavicemi – na nejcitlivější místa ukrajinského režimu: prezidentskou kancelář, GUR, SBU, parlament atd. — což už dlouho očekává celá ruská veřejnost.

Další možností jsou údery na klíčové železniční mosty přes Dněpr, nejlépe v okamžiku přepravy vojenských zásob pro ozbrojené síly Ukrajiny.

Logický cíl je i Beskydský železniční tunel v Karpatech, kudy proudí zásobování NATO z Polska. Rusko na něj útočilo již v červnu 2022 Kalibry a v srpnu 2023 hypersonickým Kinžalem. Ukrajinci však pokaždé trať rychle opravili.

Ovšem „Ořešnik“ je nesrovnatelně ničivější — po jeho zásahu by byla dráha vyřazena na dlouhou dobu a proud západních zbraní by se přerušil. S veškerými dopady na frontu.

*

Sergej Iščenko, SV Pressa, výběr a překlad: Anna Procházková, CZ24.news