Kauza bitcoiny. Jan Schneider: Kde je teď Koudelka z BIS?

Parlamentní listy

Hostem pořadu Zákony bohatství Tomáše Lukavce byl chartista Jan Schneider, bezpečnostní analytik, publicista a někdejší ředitel kanceláře Rady vlády pro zpravodajskou činnost. V úvodu rozhovoru se vyjádřil k bitcoinové kauze, která otřásá českou politickou scénou. „Je to kauza, jejíhož konce je těžko dohlédnout. Asi nastane taková věc, že oni to přežijí. Jsou teflonoví, dělají, že nic. Pokud je nezařízne Rakušan, tak myslím, že dovládnou. Ke své hanbě, protože čím budou víc na očích, tím čerstvější dojem voliči budou mít, až půjdou k volbám, takže si podřezávají větev. Možná že kdyby Fialu zaparkovali zpátky do Brna, dali tam někoho jiného a tvářili se, že se z toho poučili, možná by se s tím dalo něco dělat. Ale oni do toho půjdou tvrdě. Zadělávají si na dost velký průšvih. Ostatní nemusejí dělat vůbec nic, stačí to připomínat. Porovnávat to s kauzou Čapí hnízdo je trapné a právně bezpředmětné,“ řekl Schneider.

Připomněl, že zatímco v bitcoinové kauze jde o miliardu, v případě Čapího hnízda šlo o padesát milionů korun, které byly vráceny, takže škoda nevznikla. Zmínil také kauzu Dozimetr. „Tam jsou nějací lidé předčasně zesnulí,“ uvedl a dodal, že lidé by to konečně mohli této vládě spočítat. Dále řekl, že do politiky jde jen určitá „sorta lidí“, což se projevuje také na vývoji vztahů Elona Muska a Donalda Trumpa.

„Když Havel kdysi mluvil o nepolitické politice, byla to reakce na zavedenou praxi politických stran. Do vrcholné politiky se vyškrábe jen určitý typ. Když se tam dostane někdo trochu vymykající se tomuto stereotypu, tak je to zázrak,“ uvedl chartista.

Starý Havel měl tvrdé srdce

Havlova nepolitická politika měla být pokusem dělat věci jinak. „Ale dopadá to vlastně ještě hůř. Všechny ty neziskovky, které se tváří lidumilně a jsou placené kdovíodkud, to je tragédie. A není nad tím žádná kontrola. Neziskovky mají větší vliv než politické strany, ale volit je nelze. Neucházejí se o žádný mandát, ale ovlivňují život společnosti mnohem víc. Je to v podstatě legalizovaná korupce,“ soudí Schneider.

Připomněl, že Václav Klaus ideu nepolitické politiky odmítl, protože tušil její záludnosti. „Říkal, že neví o žádných špinavých penězích. Věděl o nich dobře. Ale jako teoretický ekonom se s praktickým životem trochu míjel. Jeho vize nebyly špatné. Na druhou stranu Václav Klaus velice příjemně překvapuje v zahraniční politice,“ soudí disident z dob normalizace.

Havel podle něj původně chtěl, aby NATO bylo rozpuštěno, ale potom změnil názor. „Život Václava Havla rozlišuji na dvě půlky. Říkám mu ‚mladý Havel‘ a pak ten starý, který měl tvrdé srdce a kterému jsem nerozuměl. Klausův vývoj je z mého pohledu obrácený. Z člověka, který mi nebyl moc pochopitelný, po člověka, který je schopen přijímat nové podněty a koukat na svět bez předsudků,“ řekl Schneider a připomněl slova exprezidenta Zemana, že „jenom blbec nemění názor“.

Schopnost vyvíjet se a pružnost ducha jsou podle něj velice vzácné. „U téhle vlády to nejde. Tam ten nejchytřejší z nich je největší gauner,“ domnívá se chartista.

Bitcoinová kauza: buď kolosální nedbalost, nebo úmysl

Potom se ještě vrátil ke kriminální činnosti Tomáše Jiřikovského, která vyústila až v bitcoinovou kauzu. Připomněl, že provozoval darknetové tržiště, z čehož měl určitou provizi. „Žil si bohatě a blaze. Pak provoz toho tržiště zastavil, což způsobilo problémy lidem na obou stranách toho tržiště, prodávajícím i kupujícím. A tím vzbudil velký hněv. Podle mě už v base se domluvili, že mu jde o kejhák, a když ho pustí, tak utrousí nějakou částku oficiálně pro stát. Co šlo bokem, to nevíme. Když dostal elektroniku zpátky, tak se tam děly věci. Vyřizoval resty, kvůli kterým mu zřejmě šlo o krk. Kdo ví, jestli to stihl všechno a jak to má vypořádané. Chyba je v tom, že když mu přinesli tu elektroniku, tak se od něj neměli hnout. Měli tam být notáři, policajti a měli sledovat každé jeho ťuknutí do klávesnice. To se odehrálo úplně jinak a za to je potřeba, aby byli někteří lidé trestně odpovědní. Buď je to kolosální nedbalost, nebo úmysl – dali mu čas, aby si ty své špinavé záležitosti vyřídil,“ domnívá se Schneider.

Dále poukázal na velkou nekoordinovanost činnosti státních orgánů. „BIS má tunu másla na hlavě. To ani není máslo, je to něco smradlavějšího. Koudelka je vidět při každé možné i nemožné příležitosti, ale tady aby ho člověk pohledal. Je skryt hluboko pod kamenem,“ řekl chartista a připomněl, že ekonomické zájmy České republiky má chránit také civilní rozvědka.

Zmínil i Finanční analytický úřad, který ale nemá operativu. „A pak je tu Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Určitě musejí vědět o darknetu. Mají svá tykadla a mohli být v pozadí, mohli lecčím přispět. Čili máme nejméně čtyři státní instituce, které jsou příslušné o té problematice něco vědět. Každá se vymlouvá, že to není v její působnosti. Státní aparát není seřízen. Máme čtyři ‚nože‘, ale nekrájí dohromady, nezabezpečují obranu státu dostatečným způsobem, což je velice tragické,“ poukázal bývalý ředitel kanceláře Rady vlády pro zpravodajskou činnost.