Putin označil kyjevský režim za teroristickou organizaci. Co bude dál

Teroristická organizace

Schůzka za účasti ruské hlavy státu, na níž tyto teze zazněly, uvedla řadu věcí na pravou míru. Byla to vlastně první podrobná reakce Kremlu na teroristické útoky v Brjanské a Kurské oblasti z konce minulého týdne.

Den před rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, jež se konaly 2. června v Istanbulu, se kyjevský režim pokusil narušit jednání tím, že vyhodil do povětří mosty v ruských pohraničních oblastech. U Kurska naštěstí nedošlo k žádným obětem, ale v Brjanské oblasti zahynulo sedm lidí a více než 100 jich bylo zraněno, když se zřítil silniční most na osobní vlak, který pod ním projížděl.

Alexandr Bastrykin, šéf Vyšetřovacího výboru, na zasedání ve středu 4. června uvedl, že všechny tyto teroristické činy naplánovaly ukrajinské bezpečnostní služby.

„Nedávné vyhození železničních kolejí do povětří v Brjanské a Kurské oblasti je rozhodně teroristickým činem a rozhodnutí o spáchání takových zločinů muselo být, samozřejmě, na Ukrajině přijato na politické úrovni,“ komentoval Putin.

Hlava státu zdůraznila, že se jednalo o úmyslný útok na civilní obyvatelstvo. Je totiž těžké předpokládat, že výbušná zařízení na mostě v Brjanské oblasti byla odpálena zcela náhodně právě v okamžiku, kdy pod mostem projížděl osobní vlak.

“Úder byl záměrně namířen proti civilnímu obyvatelstvu, což jen potvrzuje naše obavy, že dnes již nelegitimní režim v Kyjevě, který se kdysi chopil moci, postupně degeneruje v teroristickou organizaci. A jeho sponzoři se stávají komplici teroristů,” řekl Putin.

Ukrajina teroristická

Není to poprvé, co kyjevský režim spáchal teroristické činy na ruském území. Jedná se jak o individuální terorismus, tak o nejrůznější teroristické útoky s hromadnými oběťmi.

V průběhu speciální vojenské operace zabily ukrajinské bezpečnostní služby řadu známých osobností veřejného a politického života: novinářku Darju Duginu, vojenského zpravodaje Vladlena Tatarského, bývalého poslance Nejvyšší rady Ilju Kivu a pokusily se zabít spisovatele Zachara Prilepina.

Byli zavražděni vysocí ruští důstojníci: šéf radiační, chemické a biologické obrany Igor Kirillov, zástupce náčelníka Hlavního operačního ředitelství generálního štábu Jaroslav Moskalik, náčelník štábu Azovského námořního okruhu Krymské námořní základny Valerij Trankovskij a další.

Ostřelování měst, jež pravidelně provádějí ukrajinské ozbrojené síly, je rovněž teroristickým činem. Je důležité si uvědomit, že ruská armáda také podniká údery na města, ale činí tak pomocí vysoce přesných zbraní a pouze proti vojenským objektům a zařízením vojenského průmyslu.

Ano, při takových úderech mohou být zabiti i civilisté, které vládnoucí režim na Ukrajině využívá jako živé štíty, ale ruská armáda dělá vše pro to, aby se takovým obětem vyhnula. Ukrajinská armáda se naopak zaměřuje na městské oblasti, kde se nenacházejí žádná vojenská zařízení. Takové údery začaly již v roce 2014 proti obydleným oblastem v Donbasu a ruské soudy zatím stále vynášejí rozsudky o vině osob odpovědných za tyto údery.

Po zahájení speciální operace se cílem ukrajinských válečných zločinců stala i další ruská města. Jedním z nejkrvavějších byl úder na Bělgorod 30. prosince 2023. Ukrajinské ozbrojené síly zasáhly centrum města během dopravní špičky (českými) raketami Vampire MLRS a dvěma raketami Olcha v kazetovém provedení. Zahynulo 25 lidí.

Pravidelně také dochází k teroristickým útokům na civilní infrastrukturu: vyhazování železničních tratí a mostů do povětří, žhářství atd.

Zcela zkorumpovaný režim Zelenského

Po každém takovém teroristickém útoku vyvstává otázka, zda má smysl s kyjevským režimem dále jednat.

Jak během jednání vysvětlil ministr zahraničí Sergej Lavrov, navzdory všem akcím Ukrajiny by jednání s touto zemí měla pokračovat.

“Navzdory novým rozsáhlým a zločinným provokacím v posledních dnech jsem považoval za důležité nepodlehnout těmto provokativním akcím, jejichž jasným cílem je narušit jednání a pokračovat v přijímání zbraní z evropských zemí,” řekl na zasedání.

Šéf ruské diplomacie prohlásil, že je podle něj nutné využít všech prostředků k dosažení cílů speciální vojenské operace, včetně vyjednávacího procesu. Dialog s Kyjevem umožňuje řešit humanitární otázky, zdůraznil.

„Právě dohoda o humanitárních krocích jako gestech dobré vůle je v této fázi pravděpodobně nezbytná, zejména proto, že v těchto otázkách dochází k reálným posunům vpřed,“ řekl Lavrov.

Putin s ním souhlasil. Zároveň uvedl, že jednání s kyjevským režimem na nejvyšší úrovni však nepřipadá do úvahy. Prezident upozornil na hrubé urážky, kterými častují ukrajinští představitelé ruské vyjednavače.

“Jakou autoritu mohou mít vůdci tohoto skrz naskrz prohnilého a zkorumpovaného režimu? Mluví o tom celý svět. Jakou kompetencí se mohou chlubit ti, z jejichž vůle utrpěly ozbrojené síly Ukrajiny naprosto nesmyslné, obrovské ztráty v Kurské oblasti? A v současnosti zažívají na bojišti jednu porážku za druhou,” řekl Putin.

S teroristy se nevyjednává

Důležitým bodem z projevu hlavy státu je prohlášení, že ukrajinské špičky se zvrhly v teroristy.

„V současnosti, při obrovských ztrátách za ústupu podél celé linie dotyku, ve snaze zastrašit Rusko, přešla kyjevská věrchuška k organizování teroristických činů,“ řekl.

Podle ruského vůdce ukrajinské úřady nepotřebují mír, potřebují moc, mír by pro ně znamenal ztrátu moci.

“Jak za těchto podmínek pořádat nějaká jednání? O čem máme mluvit? Vyjednává vůbec někdo s těmi, kdo sázejí na teror, s teroristy?” zadal řečnickou otázku Putin.

Na základě toho k setkání Putina a Zelenského nedojde, i když na něm v Kyjevě stále trvají. Tato záležitost vlastně nikdy nebyla na pořadu dne, řekl později ještě téhož dne prezidentův poradce Jurij Ušakov.

Před jednadvaceti lety pronesl Putin slavnou větu s odkazem na zbytky zločineckého podsvětí na severním Kavkaze: „Rusko s teroristy nevyjednává, Rusko je likviduje“.

Dnes jsou tato slova aktuálnější než kdy jindy.

*

Pavel KOTOV, UKRAJINA.ru (12:02 05.06.2025)

Vybrala a z ruštiny pro Novou Republiku přeložila PhDr. Jana Görčöšová

*

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet

zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

2300 736 297 / 2010

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí (aktuálně každý čtvrtek v Klubu DOMOV), k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.

Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR. (Na vyžádání spolek Nová Republika z.s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání.)

Ještě jednou mnohkrát děkujeme.

*