V uplynulých letech západní analytici a pozorovatelé obviňovali Rusko a jeho vedení z nezodpovědného uplatňování hrozby jaderných zbraní jako prostředku k „chřestání zbraněmi“ – strategickému blafu, jehož cílem je zakrýt operační a taktické nedostatky ruských vojenských schopností.
V roce 2020 Rusko poprvé zveřejnilo neutajovanou verzi své jaderné doktríny. Dokument s názvem „Základní principy státní politiky Ruské federace v oblasti jaderného odstrašování“ uváděl, že Rusko „si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně“, pokud Moskva jedná „v reakci na použití jaderných a jiných typů zbraní hromadného ničení proti ní a/nebo jejím spojencům, jakož i v případě agrese proti Ruské federaci s použitím konvenčních zbraní, kdy je ohrožena samotná existence státu“. Dokument rovněž uváděl, že Rusko si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě „útoku protivníka na kritické vládní nebo vojenské objekty Ruské federace, jehož narušení by podkopalo reakce jaderných sil“.
V roce 2024 Vladimir Putin nařídil aktualizaci ruské jaderné doktríny s ohledem na složité geopolitické reality, které vyplynuly z probíhající speciální vojenské operace (SMO) na Ukrajině, kde se konflikt proměnil v zástupnou válku mezi kolektivním Západem (NATO a USA) a Ruskem.
Nová doktrína prohlašovala, že jaderné zbraně budou povoleny k použití v případě „agrese proti Ruské federaci a (nebo) jejím spojencům ze strany jakéhokoli nejaderného státu za účasti nebo podpory jaderného státu, která se považuje za jejich společný útok“.
Ruský jaderný arzenál by se uplatnil i v případě „akcí protivníka, které by ovlivnily prvky kriticky důležité státní nebo vojenské infrastruktury Ruské federace, jejichž vyřazení z provozu by narušilo reakci jaderných sil“.
Hrozby nemusely přicházet v podobě jaderných zbraní. Nová doktrína z roku 2024 dokonce výslovně stanovila, že Rusko může reagovat jadernými zbraněmi na jakoukoli agresi proti Rusku zahrnující „použití konvenčních zbraní, která vytváří kritickou hrozbu pro jeho suverenitu a (nebo) územní celistvost“.
Operace Pavučina, rozsáhlý útok na kritickou ruskou vojenskou infrastrukturu přímo související s ruským strategickým jaderným odstrašováním pomocí bezpilotních letounů, prokazatelně překročil ruské hranice, pokud jde o spuštění jaderné odvety a/nebo preventivního jaderného úderu s cílem zabránit následným útokům. Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) pod osobním vedením svého šéfa Vasyla Maljuka převzala odpovědnost za útok.
Operace Pavučina je tajný útok s přímým zásahem na kritickou ruskou vojenskou infrastrukturu a kapacity přímo související s ruskými strategickými jadernými odstrašujícími schopnostmi. Nejméně tři letiště byla napadena pomocí dronů FPV operujících z korby civilních nákladních vozidel Kamaz, které byly upraveny jako odpalovací rampy pro drony. Zasažena byla letiště Djagilevo v Rjazani, letiště Bělaja v Irkutsku a letiště Olenja v Murmansku, kde se nacházejí strategické bombardéry Tu-95 a Tu-22 a letouny včasného varování A-50, což mělo za následek zničení a/nebo těžké poškození řady letadel.
To by bylo ekvivalentem útoků dronů nepřátelského aktéra proti bombardérům B-52H amerického letectva umístěným na letecké základně Minot v Severní Dakotě a na letecké základně Barksdale v Louisianě a bombardérům B-2 umístěným na letecké základně Whiteman v Missouri.
Načasování operace Pavučina je jasně navrženo tak, aby narušilo mírové rozhovory plánované na 2. června v Istanbulu.
V první řadě je třeba si uvědomit, že pro Ukrajinu je nemožné se vážně připravovat na věcné mírové rozhovory a zároveň plánovat a provádět operaci, jako je operace Pavučina; ačkoli SBU mohla tento útok provést, nemohlo se tak stát bez vědomí a souhlasu ukrajinského prezidenta nebo ministra obrany.
Navíc k tomuto útoku nemohlo dojít bez souhlasu evropských partnerů Ukrajiny, zejména Velké Británie, Francie a Německa, kteří všichni v dnech a týdnech předcházejících provedení operace Pavučina vedli přímé konzultace s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Evropa povzbuzuje Ukrajince, aby byli vnímáni jako aktivní podporovatelé istanbulského mírového procesu, s ohledem na to, že pokud by rozhovory selhaly, vina by byla svalena na Rusko, nikoli na Ukrajinu, což by Evropě usnadnilo další poskytování vojenské a finanční podpory Ukrajině.
Zdá se, že významnou roli hrají i američtí aktéři – senátor Lindsey Graham , republikán z Jižní Karolíny, a senátor Richard Blumenthal , demokrat z Connecticutu, minulý týden společně navštívili Ukrajinu, kde s ukrajinskou vládou úzce koordinovali nový balíček ekonomických sankcí souvisejících s ochotou Ruska přijmout mírové podmínky založené na 30denním příměří – jednom z hlavních požadavků Ukrajiny.
Operace Pavučina se jeví jako soustředěné úsilí o odvrácení Ruska od istanbulských rozhovorů, a to buď vyprovokováním ruské odvety, která by poskytla Ukrajině zástěrku k tomu, aby zůstala doma (a Grahamovi a Blumenthalovi záminku k pokračování v legislativě o sankcích), nebo vyprovokováním Ruska k odstoupení z rozhovorů, zatímco zvažuje své možnosti do budoucna, což by rovněž spustilo sankční opatření Graham-Blumenthal.
Není známo, do jaké míry prezident Trump, který prosazuje úspěšná mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, věděl o ukrajinských akcích, včetně toho, zda je předem schválil (Trump zřejmě nevěděl o tom, že Ukrajina během nedávné cesty do Kurska zaměřila drony na ruského prezidenta Putina).
Jak Rusko zareaguje na tuto nejnovější ukrajinskou akci, je zatím neznámé; útoky dronů na ruské vojenské základny následovaly po nejméně dvou ukrajinských útocích na ruské železniční tratě, které vedly k značnému poškození lokomotiv a osobních automobilů a k úmrtí a zranění desítek civilistů.
Ale jedno je jasné: Ukrajina by nemohla provést operaci Pavučina bez politického souhlasu a operační pomoci svých západních spojenců. Americké a britské zpravodajské služby cvičily ukrajinské speciální operační jednotky v partyzánských i nekonvenčních válečných akcích a předpokládá se, že předchozí ukrajinské útoky na kritickou ruskou infrastrukturu (Krymský most a letecká základna Engels) byly provedeny s pomocí amerických a britských zpravodajských služeb ve fázi plánování a provádění. Útoky na Krymský most i leteckou základnu Engels byly skutečně považovány za spouštěč pro vydání úprav ruské jaderné doktríny z roku 2024.
Rusko v minulosti reagovalo na provokace Ukrajiny a jejích západních spojenců směsicí trpělivosti a odhodlání.
Mnozí interpretovali tento postoj jako známku slabosti, což mohlo ovlivnit rozhodnutí Ukrajiny a jejích západních zprostředkovatelů provést takovou provokativní operaci v předvečer klíčových mírových jednání.
Míru, do jaké je Rusko schopno i nadále projevovat stejnou úroveň zdrženlivosti jako v minulosti, prověřuje samotná povaha útoku – masivní použití konvenčních zbraní, které zasáhly ruské strategické jaderné odstrašovací síly a způsobily škody.
Není nijak zvlášť možné si představit, že by tato taktika mohla být v budoucnu použita jako prostředek k ochromení ruských strategických jaderných zdrojů (letadel a raket) a vedení státu (útok na Putina v Kursku tuto hrozbu podtrhuje).
Pokud se Ukrajině podaří umístit kamiony Kamaz poblíž ruských strategických leteckých základen, mohla by tak učinit proti ruským základnám, v nichž jsou umístěny ruské mobilní raketové síly.
To, že Ukrajina provedla takový útok, rovněž ukazuje, do jaké míry západní zpravodajské služby testují půdu pro jakýkoli budoucí konflikt s Ruskem – konflikt, na který se podle členů NATO a EU aktivně připravují.
Ve SVO jsme dosáhli existenční křižovatky.
Pro Rusko byly ty samé červené linie, které považovalo za nezbytné definovat ohledně možného použití jaderných zbraní, očividně porušeny nejen Ukrajinou, ale i jejími západními spojenci.
Prezident Trump, který prohlašuje, že podporuje mírový proces mezi Ruskem a Ukrajinou, se nyní musí rozhodnout, jaké je s ohledem na tento vývoj stanovisko Spojených států.
Jeho ministr zahraničí Marco Rubio uznal, že za předchozí administrativy Joea Bidena vedly Spojené státy zástupnou válku s Ruskem. Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg nedávno uznal totéž ohledně NATO.
Stručně řečeno, pokračující podporou Ukrajiny se jak USA, tak NATO staly aktivními účastníky konfliktu, který nyní překročil hranici použití jaderných zbraní.
Spojené státy a svět stojí na pokraji jaderného Armagedonu, který si sami způsobíme.
Buď se distancujeme od politik, které nás dovedly až sem, nebo přijmeme důsledky svých činů a zaplatíme za to cenu.
Nemůžeme žít ve světě, kde je naše budoucnost diktována trpělivostí a zdrženlivostí ruského vůdce tváří v tvář provokacím, za které jsme sami zodpovědní.
Ukrajina, nikoli Rusko, představuje existenční hrozbu pro lidstvo.
Za povzbuzování Ukrajiny k takovému bezohlednému chování je zodpovědné NATO, nikoli Rusko.
Stejně tak Spojené státy. Protichůdná prohlášení amerických politiků ohledně Ruska poskytují Ukrajině a jejím spojencům v NATO politické krytí pro plánování a provádění operací, jako je operace Pavučina.
Senátoři Graham a Blumenthal by měli být obviněni ze vzpoury, pokud jejich intervence na Ukrajině byla provedena s cílem úmyslně sabotovat mírový proces, který prezident Trump označil za ústřední bod jeho vize americké národní bezpečnosti do budoucna.
Ale je to sám Trump, kdo musí rozhodnout o osudu světa.
V nadcházejících hodinách nepochybně uslyšíme od ruského prezidenta, jak Rusko zareaguje na tuto existencionální provokaci.
I Trump by měl reagovat.
Tím, že Grahamovi, Blumenthalovi a jejich příznivcům řeknou, aby se v otázce ruských sankcí odklonili.
Tím, že nařídil NATO a EU, aby přestaly a zdržely se dalšího poskytování vojenské a finanční podpory Ukrajině.
A tím, že se v SVO postaví na jednu stranu.
Vyberte si Ukrajinu a spusťte jadernou válku.
Vyberte si Rusko a zachraňte svět.
*
Scott Ritter, Global Research, překlad Nová Republika
*
Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.
2300 736 297 / 2010
Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.
Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR. (Na vyžádání spolek Nová Republika z.s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání.
Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné s podmínkou, že uvedete zdroj.
*
