V tuhle chvíli by asi příjemnou filmovou hudbu vystřídalo takové to kvílení houslí ve vysokých tónech, které kdesi v dálce ukazuje na blížící se katastrofu. Na scénu přichází Brusel. Zpočátku chvályhodné spojenectví, které má Evropu ještě více posílit a udělat z ní skutečnou velmoc. Jenže ten tón už tam je. A už nikdy nezmizí.
Jako spousta zla, i toto vychází z původně dobrých myšlenek. Budeme více dbát na ekologii a uděláme Evropu čistým kontinentem. V rámci možností. Jenže pak Brusel vyškrtl to v rámci možností a dostal se za hranu nemožného. Zcela bez ohledu na důsledky nám přikázal veškerý průmysl, a ten automobilový zvlášť, předělat na „ekologický“. Tedy ekologický v Evropě, jak to bude ničit přírodu jinde, nám bylo fuk. Elektřinu chceme vyrábět z větrníků a solárů, auta chceme mít elektrická a plná všemožné omezující elektroniky, cokoliv na co se podíváte, bude na zdrojích energie závislé. Na plynu nebo dřevu si díky povolenkám a emisím už nemáte ohřát ani párek.
Jenže tím, že jsme se sami rozhodli, že si znemožníme používat energetické zdroje, které máme k dispozici, jsme se dobrovolně vydali do rukou toho, kdo je k dispozici má. A ten někdo na ekologii kašle, tomu se moc líbí držet nás pod krkem a vydělávat na tom. Ten někdo je Čína, kterou sice nenávidíme, moc rádi se nad ní ofrňujeme, jednou za rok máváme tibetskou vlajkou, ale sami jsme tím nastartovali její raketový ekonomický boom.
Příklad. Do každého nového elektroauta potřebujeme cca 0,5 kg vzácných zemin, (ve kterých jsou unikátní kovové prvky – pozn. red. Nové Republiky -vd-). Do spalovacího je to polovina, bez zbytečně povinných „kravinek“ ještě míň, ale ty jsme si zakázali. Bez vzácných zemin se neobejdou ale hlavně výrobci turbín a větrných elektráren, které jsme si naopak nařídili. A pro legraci dodávám, že ani ty stíhačky F-35 bez Číňanů nedostaneme. 
A co ještě do všech těch elektromotorů a senzorů které jsme si nařídili používat nutně potřebujeme? Magnety. Spoustu magnetů. A ani pro ně ale nemáme suroviny. Takoví jsme my fištróni. Evropské automobilky varují, že pokud se jim nepodaří najít alternativní dodávky, budou muset některé výrobní linky v polovině letošního července zastavit nadobro, Mercedes sice vyrábí dál, ale nehotová auta hromadí na parkovištích a asi čeká na zázrak. Na čínský zátrak.
My se tady svorně bijeme v prsa, jak jsme se zbavili závislosti na Rusku, které nám poskytovalo stabilně víceméně cokoliv bylo nasmlouvaného, abychom se vrhli do náruče Číny. Jak moc? No takhle. Čína má pod kontrolou asi 70 procent světové těžby vzácných zemin, 85 procent globálních kapacit pro jejich rafinaci a dokonce 90 procent výroby. Takže z 90 % jsme s naší výrobou závislí na rozhodnutí komunistů v Číně. Těch, komunistů, které jsme si tu teď zákonem zakázali. Já vím, že to nesouvisí, ale je to poměrně vtipné.
A co když Čína ty dodávky neobnoví? Co když nás bude pěkně vydírat? Co pak? Asi nic. Oprášíme staré kotle, oprášíme staré ukryté Octávky a Fabie nebo vyprášíme tyhle probruselské šílence od moci nejprve u nás? My musíme z tohoto spolku opravdu odejít. Jiná možnost není.
*
Jana Marková, Litterate
Na snímku vlajky před budovou Parlamentu EU. Kdysi možná slibný projekt se zvrhl.
*
Poznámka Nové Republiky:
Často se chbně píše o vzácných zeminách, ale přitom jde o kovy vzácných zemin. Jedním z nich je např. neodym užívaný při výrobě silných magnetů. Většina kovů vácných zemin (je jich dohromady 17) jsou stříbřité se řadí spolu s dalšími kovy do skupiny tzv. technologických kovů. Tady je pár z nich a jejich využití:
Cer/Cerium se používá v žárovkách, tv a světelných trubicích. Tento kov se mísí ve slitinách a používá se ve větrných turbínách, elektrických vozidlech a jaderných reaktorech. Čistý se používá v laserech a vláknech kabelům.
Europium se používá v žárovkách, jaderných reaktorech a laserech.
Holmium se používá v magnetech a jaderných reaktorech. Tento kov se mísí ve slitinách a používá se v bateriích a vodíkových vozidlech.
Lutetium se používá jako katalyzátor v rafinačních zařízeních.
Neodymium se používá v silných magnetech a laserech. Tento kov se mísí ve slitinách a používá se v motorech letadel, kabelech a magnetech v letadel.
Promethium se používá v např. pacemakerech
Samarium se používá v mikrovlnných zařízeních a magnetech.
Terbium se používá v žárovkách, paměťových médiích a rentgenech navíc se používá v laserech.
Ytterbium se používá v displejích, rentgenových přístrojích a kabelech fiber-fiber.
Yttrium se používá v mnoha vyspělých zařízeních.
Země, které mají největší zásoby kovů vzácných zemin: Čína (38%), Vietnam (19), Brazílie (18%), Rusko (10%), Indie (6%), Austrálie (4%) , USA (1%) a o zbylá 4% se podělí ostatní země.
Takže jsště jednou: ne vzácné zeminy ale kovy vzácných zemin.
-vd-
