Cenzura, NE bezpečnost: Odhalení pravdy o britské online agendě

Ve Spojeném království byl zákon o online bezpečnosti (Online Safety Act, OSA) veřejnosti prezentován jako nástroj k ochraně zranitelných lidí před škodlivým obsahem a k ochraně dětí před predátory na internetu. Na papíře vypadal jako záruka bezpečnějšího a odpovědnějšího digitálního prostoru. Nyní se však ukazuje jeho skutečný účel — a ten se setkává s vlnou odporu — nejen ze strany ochránců soukromí, ale i běžných uživatelů internetu, technologických expertů, umělců a dokonce celých frakcí parlamentu. Statisíce lidí již podepsaly petice a probíhají soudní výzvy.

Stále častěji tak zaznívá otázka: Bylo to vůbec někdy o bezpečnosti?

Co tento britský zákon skutečně dělá

OSA svěřuje britskému regulačnímu úřadu Ofcom bezprecedentní pravomoci nad digitálním obsahem. Platformy jsou nově povinny aktivně monitorovat, cenzurovat a odstraňovat jakýkoliv obsah, který bude označen jako „škodlivý“ — i když není nezákonný. To zahrnuje, podle čím dál vágnějších definic, „hate speech“, dezinformace nebo šikanu — a v krajních případech dokonce hrozí vězení firmám, které nevyhoví.

Mezi nejhlasitější kritiky patří šifrované aplikace jako WhatsApp a Signal. Zákon umožňuje vládním orgánům donutit tyto služby ke zřízení „zadních vrátek“, kterými by bylo možné skenovat obsah zpráv. Tím se zásadně podrývá princip koncového šifrování. Společnostem, které odmítnou spolupracovat, nyní hrozí pokuty, blokace nebo kriminalizace. Soukromí, které nám bylo slíbeno, je tak nyní přímo postaveno mimo zákon.

Zákon rovněž kriminalizuje „neoprávněný přístup“ k online obsahu – což podle kritiků může zahrnovat naprosto běžné činnosti, jako je kliknutí pravým tlačítkem myši, zobrazení zdrojového kódu nebo přístup k archivovaným stránkám.

Je to zákon s rozsáhlým záběrem, ale s mlhavými definicemi.

Velký odpor

Více než 300 000 lidí už podepsalo petice požadující naléhavou reformu, nebo úplné zrušení zákona. IT odborníci varují, že OSA může doslova „rozbít“ internet, protože firmy nutí k činům, které jsou buď technicky nemožné, nebo zásadně ohrožují soukromí. Reform UK přislíbila, že v případě vítězství zákon zcela zruší. Konzervativní poslanci jsou rozděleni – stále více z nich vyjadřuje znepokojení nad rozsahem a provedením zákona.

Spisovatelé, umělci a hudebníci kritizují, že zákon potlačuje politický nebo kontroverzní obsah pod vágním označením „škodlivý“. Novináři upozorňují, že ohrožuje investigativní žurnalistiku, akademici varují před omezením výzkumu a svobody slova a experti na kyberbezpečnost říkají, že zákon podrývá základní šifrovací principy, čímž ohrožuje bezpečí uživatelů.

Z okrajové záležitosti se tak zrodil celonárodní, napříč ideologiemi sjednocený odpor.

Když se z „bezpečnosti“ stane kontrola

Veřejná bezpečnost byla oficiálním důvodem přijetí zákona. Kritici ale tvrdí, že ve skutečnosti jde o další nástroj sledování a kontroly veřejnosti.

Zvlášť znepokojivá je pravomoc Ofcomu zasahovat do šifrovaných platforem. Je jedna věc, když vláda požaduje právo skenovat soukromé zprávy „kvůli bezpečnosti“ – a jiná, když kriminalizuje odpor vůči takovému zásahu.

Jak napsal The Critic: zákon zachází s dospělými jako s neposlušnými dětmi. The Spectator jej pak přirovnal k internetové cenzuře autoritářských režimů. OSA tak podle mnoha hlasů není o bezpečnosti, ale je to nástroj k disciplinaci veřejného prostoru — a první krok k určení, co se smí říkat, jak a kdo to může říkat.

Proč právě teď?

Spojené království prochází obdobím hluboké nedůvěry vůči vládě. Ekonomické napětí, masová migrace a politická nestabilita. Online platformy se staly hlavními arénami, kde veřejnost ventiluje nespokojenost – články, memy, videa.

Nálada v zemi je mizerná – a snaha omezit způsoby, jakými lidé vyjadřují své pocity, dokonce i skrýt protesty, má opačný účinek: lidé jsou ještě naštvanější.

Zákon tak působí spíš jako nástroj pro řízení nespokojenosti, snaha rozbít jakoukoliv formu politické opozice dřív, než se zorganizuje, a škrtit svobodu slova, zatímco se veřejnosti říká, že je to pro jejich vlastní dobro.

Na hraně cenzury

Podle OSA je trestné i šíření obsahu, který je vágně „škodlivý“, i když není nezákonný. To může zahrnovat politickou kritiku, satiru či kontroverzní názory. Algoritmy pro moderaci obsahu tak budou muset činit morální rozhodnutí o tom, co je „emočně“ či „psychicky“ škodlivé. A to jsou systémy, které jsou již dnes chybové. Bude existovat nějaký dohled, odvolání?

Právě zde vidí kritici největší nebezpečí. Linie mezi „škodou“ a „urážkou“ je rozmazaná a dává regulátorům volnou ruku k potlačování obsahu podle vlastních představ.

Reakce z internetu ukazují, co si lidé myslí:

„A je to tady – skutečný důvod pro OSA: zamezit nesprávnému myšlení. Plebs nesmí myslet mimo mantinely.“

„Zajímavé, že reklamy na hazard na YouTube zákonu nevadí.“

A ve spojení s nedávným rozhodnutím snížit volební věk:

„Šestnáctiletí smí volit, ale nesmí zjistit, co se v zemi děje?“

„Tento zákon blokuje přístup mladistvých ke zpravodajství z válečných zón. Takže mohou volit stranu, která chce vést válku, ale nevidí, co to znamená.“

Takové názory zaznívají napříč celou zemí – a nejsou od „konspiračních teoretiků“, ale od obyčejných lidí, kteří si kladou otázku, jak může být svobodná společnost slučitelná s tímto typem digitální kontroly.

Nálada veřejnosti a vzestup Reform UK

Strana Reform UK pod vedením Ziy Yusufa učinila zrušení OSA ústředním bodem svého programu. Yusuf prohlásil, že zákon je „dystopickým přesahem“ a zradou demokratických principů. Jeho kritika oslovuje širší frustraci: že ti, kdo mají sloužit veřejnosti, jí už nevěří, že může myslet, mluvit a rozhodovat sama za sebe.

Tento odpor je výjimečný v tom, jak sjednocuje různé tábory: technologické libertariány, umělce i populisty. Všichni vidí stejnou hrozbu: že to nikdy nebylo o bezpečnosti. Bylo to o poslušnosti.

Přepisování infrastruktury projevu

Zákony tohoto typu mění způsob, jakým komunikujeme. Internet se nemění silou, ale třením. Platformy začínají předběžně mazat obsah, novináři váhají s publikací, whistlebloweři mlčí a veřejnost se naučí raději mlčet, aby se vyhnula cenzuře.

Závěrečné zamyšlení

Zákon o online bezpečnosti zahajuje novou éru regulace projevu ve Velké Británii. A veřejnost ho zjevně nechce. Pokud šlo o bezpečnost, vláda minula cíl. Pokud šlo o kontrolu, je na správné cestě.

Jde o ochranu dětí? Nebo o udržení všech v řadě?

Podělte se o svůj názor níže.

*

G. Calder, ZDROJ, vybrala a pro CZ24news přeložila Ivana Kollárová, CZ24.news