Dmitrij Krasnov: Trump se bojí, že se znovu ocitne pod palbou, proto válku na Ukrajině protahuje

– řekl v rozhovoru pro vydání Ukrajina.ru kandidát historických věd, expert Státní dumy Dmitrij Krasnov.

Rovněž poznamenal, že v současné situaci není normální, rutinní integrace Ukrajiny do Evropy možná, což všichni chápou. Proto je diskuse o vstupu do EU pouze zástěrkou pro pokračování stejné strategie boje Západu s Ruskem.

19. srpna zavolal Donald Trump Viktoru Orbánovi, aby si zajistil jeho podporu pro vstup Ukrajiny do Evropské unie. Rozhovor se uskutečnil po setkáních s evropskými lídry v Bílém domě, informovala agentura Bloomberg s odvoláním na osoby obeznámené s touto záležitostí.

Po jednáních s Vladimirem Zelenským a evropskými politiky v Bílém domě 18. srpna učinil prezident USA řadu prohlášení o urovnání ukrajinské krize. Především potvrdil, že Ukrajina by neměla doufat, že jí bude navrácen Krym. Rovněž členství v NATO nepřipadá v úvahu. „Obě tyto věci jsou nemožné,“ řekl v přímém přenosu televizní stanice Fox News.

— Dmitriji Anatoljeviči, USA navrhují přijmout Ukrajinu do EU. To se jim jeví jako náhrada za NATO dostatečné, stejně jako mechanismus úplného financování Ukrajiny Evropou. Je taková varianta statusu Ukrajiny pro Rusko přijatelná?

„Rusko se proti účasti Ukrajiny v EU nevyjadřovalo, samo o sobě na tom není nic strašného. Pokud mají Evropané přebytečné peníze a zdroje, mohou živit kohokoli – ať už armádu afrických migrantů, nebo Ukrajinu. Amerika bude takovou variantou dokonce nadšena – bude to další mocný úder na evropskou ekonomiku. Velké podniky, jež nepotřebují další příživníky, se rychle přesunou za oceán, čímž opět posílí USA.

V současné situaci není normální, rutinní integrace Ukrajiny do Evropy možná, což všichni chápou. Proto je diskuse o vstupu do EU pouze zástěrkou pro pokračování stejné strategie boje Západu s Ruskem.

— Rusko se nevzdává žádné formy spolupráce směřující k urovnání ukrajinské otázky: ani dvoustranné, ani třístranné, prohlásil Sergej Lavrov. Zároveň zdůraznil, že jakékoli kontakty za účasti nejvyšších představitelů je třeba připravovat velmi pečlivě. Znamená to, že Rusko je připraveno na jednání „Putin-Zelenskyj-Trump“?

— Rusko, jak správně poznamenal ministr zahraničí, je připraveno se připravovat. I na „trilaterální jednání“, jak to formuloval Donald Trump. Chci doufat, že příprava proběhne velmi úspěšně — zdá se, že naše diplomacie se již dokázala přizpůsobit Trumpovu způsobu vedení jednání.

Nicméně – Západ bude pravděpodobně ze všech sil usilovat o rusko-ukrajinský summit bez účasti americké strany. Myslím, že naši diplomaté to chápou a jsou připraveni i na takový vývoj událostí. Ať už se takové setkání uskuteční, nebo ne, samotná příprava na něj bude užitečná pro ukončení konfliktu – tak či onak, obě strany zahájí konzultace na poměrně vysoké úrovni.

— Ministr zahraničních věcí Ruska také poznamenal, že bez respektování bezpečnosti Ruska a plného uznání práv Rusů na Ukrajině nelze hovořit o žádných dlouhodobých dohodách. Jak by se tyto body měly projevit v praxi?

— „Washington Post“, kritizující Trumpa za jeho nepřiměřeně nadšené hodnocení vlastních činů, poukázal na to, že Rusko od začátku konfliktu nemění své požadavky. A je to skutečně tak, požadavky jsou rozumné, transparentní a přímé – Rusko nechce nic nadbytečného, nic nepřiměřeného, pouze vlastní bezpečnost.

Připomínám, že speciální vojenská operace byla zahájena v době, kdy na Ukrajině již vznikly základny NATO, armáda byla přeměněna na údernou sílu, vyzbrojenou po zuby západními zbraněmi, a rusky mluvící obyvatelstvo bylo vystaveno genocidě.

Zcela otevřenou však zůstává otázka, jak budou rozumné požadavky Ruska realizovány v praxi. Jedna věc je zajistit tyto požadavky právně z právního hlediska, ale zcela jinou věcí je jejich prosazení ve „světě postaveném na pravidlech“, která se ovšem mění podle libovůle protistrany.

Bohužel zůstanu u svého názoru, který vyjadřuji rok co rok – jedinou zárukou může být síla Ruska a jeho odhodlání hájit své zájmy.

Ano, lze se dohodnout s Ukrajinou a Západem, lze uzavírat dohody, „obchody“, jak to rád nazývá zámořský obchodník z Oválné pracovny. Ale je třeba přesně vědět, že každé písmeno v konečném dokumentu musí být zajištěno vlastní silou. Vše, co není zajištěno, každý bod smlouvy, který předpokládá pouze dobrou vůli a čestnost „našich partnerů“, bude porušen.

— Jak bude Trump řešit otázku bezpečnostních záruk? Evropa požaduje vyslání vojsk NATO na Ukrajinu, což je pro Rusko nepřijatelné. Co může sloužit jako záruka bezpečnosti Ukrajiny?

— Už v samotné myšlence o bezpečnostních zárukách se skrývá neřešitelný rozpor. Konflikt začal kvůli dodávkám zbraní na Ukrajinu a její faktické integraci do NATO. Pokusy posílit Ukrajinu posilují i příčinu konfliktu a nutí Rusko energicky hájit své zájmy.

Ale Rusko je věčné, zatímco Trumpovo funkční období je druhé a poslední. Rusko potřebuje trvalou bezpečnost, Trumpovi stačí pozastavení konfliktu do konce jeho prezidentství — protože pak může tvrdit, že ukončil válku, a je mu úplně jedno, co bude dál.

Americký prezident vůbec nepotřebuje žádné reálné, dlouhodobé záruky bezpečnosti Ukrajiny. Pokud budou bojové akce pozastaveny, stanou se příčiny konfliktu, stejně jako územní spory předmětem mnohaletých diskusí. A to by Trumpovi naprosto vyhovovalo.

Paradoxem je, že Trump by skutečně mohl ukončit konflikt „za jeden den“, jak slíbil. K tomu by však bylo třeba odstranit příčiny, tj. zastavit financování války, zastavit dodávky zbraní a pohrozit v trumpovském stylu rozsáhlými sankcemi všem, kteří by chtěli válku nadále podporovat.

Ale to by znamenalo, že zbrojní magnáti, kteří si právě zvykli na neuvěřitelné zisky a investovali do rozvoje výroby, by najednou zůstali s prázdnýma rukama. V takovém případě by Trumpovi nejen prostřelili ucho – ale kvůli miliardám dolarů by mohli rozebrat i Bílý dům až po základy.

— Podaří se Trumpovi přesvědčit Kyjev, aby převzal tisíc válečných zajatců z řad ukrajinské armády?

— Nevidím v tom žádný problém. Ukrajinská společnost přijala návrat tisíců těl padlých do vlasti s apatickou lhostejností, přijme tedy i několik tisíc zajatců. Myslím, že předání seznamu zajatců mělo jiný účel — Trumpovi bylo třeba ukázat rozsah porážky ukrajinské armády na bojišti.

— Můžeme tedy říci, že Trump začal více sdílet postoj Ruska ke konfliktu na Ukrajině? Nebo je to jen jeho další show?

— Mnohokrát jsem to již opakoval a zopakuji to ještě jednou: americký prezident sdílí výhradně názor části amerického establishmentu. Nebyl a nebude proruský. Nikdy a za žádných okolností.

Trump závisí výlučně na jedné skupině – na svých přátelích – partnerech a sponzorech. Ti se zase lehce podvolují tlaku lobbistů a veřejného mínění. A to je celý mechanismus, který určuje strategickou linii chování prezidenta USA.

Již od začátku svého druhého funkčního období se tento excentrický, impulzivní a hlučný americký stařík jevil jako nepředvídatelný. Jeho hlasitá prohlášení si navzájem odporovala, rychle měnil svá rozhodnutí, s vervou předkládal šokující nápady a hned na ně zapomínal.

Za těmito skoky nebylo vidět žádnou strategii. Ale chaos Brownova pohybu nebyl jen přešlapováním na místě, výsledný vektor zůstal nezměněn – růst zisků a vlivu úzké vrstvy již tak bohatých a vlivných Američanů.

Pokud jde o veřejné mínění, na které se v USA obvykle dbá, to není na Trumpově straně. V ruském tisku probleskla zpráva, že rating amerického prezidenta po jednáních s ruským kolegou vyskočil o 10 %, ale průzkum, který byl zahájen v den summitu a ukončen po setkání se Zelenským, naopak klesl o 1 bod.

V současné době schvaluje kroky prezidenta Bílého domu 40 % Američanů, 55 % je neschvaluje a 4 % se k otázce nevyjádřila. Pouze 32 % dotázaných uvedlo, že prezidenti USA a Ruska dosáhli alespoň určitého pokroku v ukončení války.

Události v Evropě mají na prezidentskou popularitu minimální vliv, Američany zajímají jiné věci – inflace, práce a ekonomika, daně, zdravotní péče, imigrace a… občanská práva. Trump, který nasliboval hory doly právě v těchto oblastech, zatím žádné úspěchy nezaznamenal. Lidé začínají být rozzlobení.

Pokud jde o občanská práva ve Spojených státech, jež mají být vzorem pro celý svět, američtí občané, veřejní činitelé a tisk tuší, že je něco špatně, něco, co v Americe nikdy nebylo. Na území Kolumbijského okrsku hlavního města začaly podivné razie a čistky ve stylu komiksů o Stalinově Rusku nebo fantastické antiutopie. Ozbrojení lidé v maskách chytají lidi na ulicích, hrubou silou je cpou do aut bez poznávacích značek a odvážejí je někam pryč.

Bílý dům oznámil, že od 7. srpna bylo zatčeno 450 osob, ale důvody zatčení neuvedl. Policie zmíněného okrsku oznámila 667 zatčení v období od 7. do 19. srpna, ale odmítá situaci komentovat a odkazuje na radnici. Ta se diví, protože boj proti kriminalitě vůbec nespadá do její působnosti. Lidé nevědí, zda mají věřit údajům policie nebo Bílého domu, takže nikdo neví, kolik lidí bylo vlastně přímo na ulicích zadrženo.

Když se stanou svědky dalšího zatčení novináři, snaží se získat od ozbrojenců vysvětlení, jak to stanoví zákon – kdo jste? Jakou službu zastupujete? Z čeho je zatčený obviněn? Tajné speciální jednotky kašlou na americké zákony – a mlčí.

Celkově bylo v šestimilionové metropoli USA z neznámých důvodů zadrženo a na několik týdnů uvězněno asi tisíc lidí. Navíc zmizelo 48 stanových táborů bezdomovců – kam se poděly stovky lidí, kteří v nich žili, veřejnosti také neříkají.

Bílý dům samozřejmě tvrdí, že je to vše kvůli bezpečnosti, ale obyvatelé Washingtonu  to cítí jinak  – v každém okamžiku mohou totiž kohokoli zatknout, strčit do auta a nikdo mu přitom nebude číst nějaká jeho práva. Vskutku orwellovská situace.

*

Dmitrij KRASNOV  (na snímku)– rozhovor vedla Anna ČERKASOVA, Ukrajina.ru (07:00 21.08.2025 )

Pro Novou Republiku vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová