Jak Green Deal evropského kolektivního Západu na celé čáře slavně zvítězil v Pekingu na jednání Šanghajské organizace!

Ohledně dění v Pekingu, počínajíc nedělí 31.8.2025 nás česká mainstreamová media opravdu informačně nerozmazlují. Ne že by se snad snažila tentokráte všechno vymlčet, jak se v minulosti už mockrát stalo, ale ono zpravodajství je dietní. Těžce dietní. Jako strava pacienta, kterému odebrali nejméně polovinu žaludku.  A úderní komentátoři typu Mitrofanov, Honzejk a jim podobní jaksi asi odjeli na dovolenou. Někam hodně daleko.

Nicméně je jasné, že se v rámci zasedání ŠOS i při bilaterálních jednáních na jejím programu dály věci!

Některé s hlubokým celosvětovým dlouhodobým významem. Udělejme s i takovou malu rekapitulaci – na Parlementních listech jí shrnuli takto:

Summit se zaměřil na rozvoj ekonomických vazeb mezi členskými státy. Země SCO reprezentují 43 % světové populace a 23 % globálního HDP. Klíčovým tématem byla podpora obchodu, dopravních koridorů a propojení národních projektů s čínskou iniciativou Pás a stezka. Předloženy byly návrhy na vytvoření Rozvojové banky SCO a rozšíření mezibankovní asociace. SCO chce urychlit tvorbu platební infrastruktury a podpořit platby v národních měnách, což má snížit závislost na americkém dolaru.

Prezident Si Ťin-pching vyzval k odmítnutí „hegemonismu a politiky síly“ a prosazování „spravedlivějšího multipolárního světového řádu“, což bylo vnímáno jako kritika politiky USA, zejména vysokých cel Donalda Trumpa.

Globální Jih jako protiváha USA

Summit sloužil jako platforma pro demonstraci jednoty mezi zeměmi, které se stavějí proti západnímu vlivu. Přítomnost vůdců jako Putin, Modi a Pezeškian spolu s bilaterálními jednáními zdůraznila snahu Číny vytvořit koalici Globálního Jihu jako protiváhu USA. Výrazným momentem byla scéna, kdy Si, Putin a Modi společně pózovali a veřejně si projevovali přátelství, což analytici označili za záměrný signál vůči Západu.

Oba ty obrázky jsou za milion slov. Respektive nikoli za milion, nýbrž za 3 miliardy a nikoliv slov, nýbrž lidí. Zhruba tolik obyvatel planety tyhle 3 státy reprezentují.

První snímek ukazuje jak Putin a Modi kráčí na jednání ruku v ruce, tak jak jsme spolu chodili kdysi v mateřské školce….

A ta druhá fotografie? Řekl bych, že po jejím shlédnutí mohl mít Trump docela bezesnou noc!

Jedním z klíčových výsledků bylo zlepšení vztahů mezi Čínou a Indií, které byly dlouhodobě poznamenány pohraničním sporem. Modiho první návštěva Číny po sedmi letech a jeho setkání se Si Ťin-pchingem přinesly dohodu o posílení obchodu a spolupráce, přičemž oba lídři zdůraznili, že se navzájem nevnímají jako rivalové, ale jako partneři. Tento posun byl částečně motivován americkými cly na indické zboží, která Indii donutila hledat bližší vazby s Pekingem. Ta druhá fotografie to přesvědčivě dokládá!

Závěrečné prohlášení summitu, dlouhé 20 stran (vzpomínáte na kraťoučké sterilní ba impotentní závěrečné deklarace G7 nebo summitů NATO, pokud vůbec existovaly?), vyvolalo kritiku ze strany Ukrajiny, protože zcela opomnělo ruskou invazi do této země, přestože zmiňovalo jiné konflikty a teroristické útoky. Ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo toto opomenutí za „výmluvné“ a kritizovalo SCO za ignorování největšího válečného konfliktu v Evropě od druhé světové války. Řekl bych, že Zelenský nejspíš, když to četl, dostál svému nomen omen a zezelenal. Vzteky. O Ukrajině fakt ani slovo!

Deklarace zemí SCO odsoudila „jednostranná donucovací opatření“, jako jsou Trumpova cla nebo útoky Izraele a USA na íránská jaderná zařízení, k nimž došlo letos v červnu.

Si Ťin-pching oznámil plán na vytvoření centra pro spolupráci v oblasti umělé inteligence pro země SCO a pozval členské státy k účasti na čínském programu výzkumu Měsíce. Tyto iniciativy mají posílit technologickou soběstačnost a spolupráci mezi členskými státy.

A já dodávám, že jde v podstatě o strategické rozhodnutí nejspíše kolosálního dosahu – totiž o odstřihnutí se od amerických technologií AI v samém začátku jejich exploatace, aby zde USA nezískaly na své protivníky další páku, jako je tomu zatím ve s větě financí, platebního styku, čipů, software pro navrhování čipů a mnoho dalšího. Není pochyb o tom, že AI a programy na její nasazení získají minimálně stejnou důležitost, ale odhaduji, že ještě daleko větší. A Čína nabízí a zejména VČAS alternativu!!!

Summit SCO 2025 v Tianjinu byl významnou diplomatickou událostí, která posílila pozici Číny jako globálního lídra a koordinátora zemí Globálního Jihu. Výsledky, včetně plánů na ekonomickou a technologickou spolupráci, zlepšení vztahů s Indií a kritiky západní politiky, ukazují na ambici Číny vytvořit multipolární světový řád. Setkání lídrů podtrhlo oslabení vlivu USA v důsledku Trumpovy politiky America First a cel, která postihla země jako Indie a Čínu. Zatímco Čína a Rusko posilují své „bezmezné partnerství“, summit ukázal, že SCO může sloužit jako platforma pro koordinaci zemí, které se stavějí proti západní dominanci.

Tohle všechno a mnoho dalšího přineslo jednání ŠOS! Největší, nejrozsáhlejší, nejhlasitější, nejpompéznější a nejsledovanější v historii!!! A jednání v kuloárech během konference.

Nicméně v titulku píši, že v Pekingu zvítězil na celé čáře Green deal evropského kolektivního Západu. Opravdu na celé čáře. A ještě o tom nepadlo ani písmeno. A jak mohl zvítězit, když se jednající o něm, včetně závěrečného komuniké, o něm sebeméně nezmínili?

Přesto Green deal opravdu zvítězil. A nejen to! Leyenové, Merzovi, Zelenskému Macronovi, Starmerovi a samozřejmě i Fialovi se splnil jejich velký, ba největší sen. Tedy zatím jen v příslibu. Ale nejspíše  už betonovém. Což bude znamenat konečné vítězství Green dealu na evropském kolektivním Západě. Vítězství naprosté, nesporné, nezpochybnitelné! Kolektivní Západ, zejména ten evropský, nepamatuje, kdy tak rozhodně vyhrál. Žádná ironie.

Že už jsem vás napínal dost je čas vybalit, kde a jak vyhrál a o jakou výhru se jedná? Pravda pravdoucí. Dost slovních hrátek.

Rusko podepsalo do teď, během Putinovy návštěvy prý více než 20 smluv s Čínou. O většině není nic moc známo. S výjimkou dvou.

Obě se týkají dodávek ruského potrubního plynu do Číny.

V první smlouvě se dohodla Moskva s Pekingem na výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2, přímým spojením. Jde o dodávky z plynových polí na západní Sibiři rovnou trasou přímo do odběratelské země. mohl do Číny dodávat dalších 50 miliard krychlových metrů (bcm) z arktických plynových polí Jamal, což dává největšímu světovému spotřebiteli energie větší možnosti, jak se chránit před budoucí závislostí na americkém zkapalněném zemním plynu. Nebo proti nepřátelským akcím US NAVY , pokud by se vyhrotily vztahy s USA a americká marina dostala rozkaz zablokovat transporty energetických uhlovodíků z Perského zálivu do Číny.

V druhém případě jde o navýšení kapacity už fungujícího plynovodu Síla Sibiře 1 o 15% na 44 miliard krychlových metrů (bcm) ročně z 38 bcmplynovodem Sojuz -Vostok. Z východosibiřských nalezišť.

V obou případech je partnerem ještě Mongolsko, přes jeho území povedou nová potrubí.

Celkově jde o deal zatím v odhadní ceně za nějakých 400 miliard USD. Jakkoli ještě cenová jednání probíhají. Nicméně podle oznámení generálního ředitele Gazpromu Alexeje Millera jde už teď o formu o „právně závazného memoranda“ o výstavbě plynovodu Power of Siberia2.

Bloomberg předpokládá, že Peking nyní souhlasí s vyššími cenami plynu uprostřed zhoršujících se problémů v globální ekonomice.

Pokud bude skutečně dosaženo dohody o výstavbě plynovodu, bude Ruská federace schopna v podstatě kompenzovat ztrátu evropského trhu s plynem. A dosáhnout externí financování, které je prakticky imunní vůči sankcím.

A to se jistě stane Putinovým trumfem v jednáních o Ukrajině. A čínským při handlování s USA! Kolektivní Západ opravdu zvítězil, jak se patří!

Evropa na sebe musí, nikoli může, ale opravdu musí být hrdá. Splnily se jí hned dva velké a zatím skoro nedosažitelné sny:

– odstřihla se, téměř definitivně od Ruska, alespoň co se plynu týče. Prostudujte si trasu, resp. výchozí bod Síly Sibiře 2. Jde o Jamal. Tedy stejná naleziště, z jakých se čerpal plyn do Evropy! Který ta tak hrdě odmítala a odmítá. Ale dosud horečně kupuje.

Psal jsem na tohle téma ještě před vypuknutím ukrajinské války, když se objevily první informace o snaze všelijakých Leyenových a Fialů omezit ruské energetické dodávky a Moskva s Pekingem přikročily k rozhovorům o možném vybudování Síly Sibiře 2 a ten, že začne v Jamalu – že Evropa také snadno ztratí jakýkoliv přístup k těmto zdrojů, když bude příliš střečkovat.  Stalo se.

Jen jednání mezi čínskou a ruskou vládou se ukázala být příliš komplikovaná. Šlo, jak jinak – o peníze!

Čína, vědoma si ruské nouze při západních sankcích,požadovala, aby jí Moskva plyn dodávala za vnitřní ruské ceny. Což Putin odmítl.

Tato pozice stále trvala. Do nedávna. Když USA spolu s Izraelem zaútočily na Irán, v okamžitém komentáři jste četli, mimo jiné – toto:

Flash: Seymour Hersh měl pravdu! Bohužel..

Domnívám se, že nyní asi bude všechno poněkud jinak. Čína si daleko více uvědomí svou potřebu vykrýt svůj import energií z jiných, bezpečnějších a především Američany nenarušitelných zdrojů a přepravních tras. Což v žádném případě dovoz přes půl zeměkoule, procházející dvěma úzkými hrdly – Hormuzským a Malackým průlivem, který nyní budou ze sta procent pod kontrolou USA, v žádném případě není.

Takže se nabízí Síla Sibiře 2 jako ideální řešení. Očekávám nyní rychlou shodu na cenách a dalších technických otázkách. A ještě rychlejší výstavbu. A velmi pravděpodobně třeba i dohody o dalších potrubních spojení. Třeba na ropu.

Tím Čína i Rusko vyřeší svoje strategické problémy. Ti první získají a za levno, energetické zdroje a spolehlivou přepravu, ti druzí pak nahradí ztracené evropské odběry a tím získají nutnou finanční stabilitu.

Kdo ostrouhá v každém případě bude opět Brusel a s ní celý evropský kolektivní Západ. Jakmile se položí trubky směr Čína, lze na ruské dodávky jak plynu, tak ropy z Ruska zapomenout! Možná ne zcela, ale z podstatné části ano. Rusko je bohaté na zdroje všeho druhu. Včetně plynu a nafty, ale nikoliv bezedné. A na Evropu zbudou maximálně drobečky jestli vůbec.

To co trvalo přes 6 let, se nyní vyřešilo během dvou měsíců. Čína už evidentně nehodlá riskovat. US NAVY klidně může blokovat Hormuzský a Malacký průliv, ale trubky ze Sibiře nepodváže.

Brusel a její poskoci v členských zemích mohou úlevně vydechnout.Konečně žádný ruský plyn. Čína totiž vezme skoro celou volnou kapacitu!

Tím pádem je jasné, že Green deal konečně zvítězil! Žádný levný potrubní plyn nehrozí! Už vidíme na konec jeho dostupnosti, i kdybychom zrušily sankce. Čína si ho pojistí dlouhodobými smlouvami, na ostatní zbyde jen málo. A Putin, který dodává , pokud to technicky lze, podle uzavřených kontraktů i svým nejlítějším nepřátelům smlouvy, minimálně ty energetické – ctí!!!

To všechno navíc v době, kdy zeleně zešílená Evropa hromadně zavírá poslední bloky uhelných elektráren, aby je nahradila – hádejte čím – no přece plynovými elektrárnami!!! Tohle nevymyslí ani oscarový hollywoodský scénárista. To až Brusel, Fiala a podobní. Odkud do těch plynovek vezmeme plyn? Netuším. Ale ony se jistě nějaké molekuly svobody najdou… Otázkou je

ZA KOLIK?

Ale Green deal prostě vyhrál! Protože v takovéhle kombinaci už energetickému mixu, postaveném na solárech, větrnících a ebonitových tyčích a liščích ocasech už opravdu nestojí v cestě vůbec nic!

Za mne je tohle jeden z vůbec nejpodstatnějších výsledků summitu ŠOS!

Nechápu, že se tím Fiala , Rakovina, Jurečka, Pospíšil a Hřib nechlubí a mainstream neoslavuje. Respektive o tom, pokud možno ani nemukne…