Daniel Kaiser si předsevzal, že zodpoví jednu z kardinálních otázek předvolební scény – kdo byl větší ekonomický neumětel – Andrej Babiš nebo Fiala?

Za mne osobně článek dávám mimořádně rád! Jakkoli vím, že odpověď drtivé většiny čtenářů Kosy je zcela jasná. Stejně tak jasná by zazněla od konzumentů Šafrova Fora24.cz

Ale tenhle článek není určen ani jednomu z těchto dvou nesmiřitelných táborů! Nýbrž těm, co zatím nejsou rozhodnuti kdo je menší, či větší zlo pro náš stát. Chci oslovit především nerozhodnuté voliče – vy určíte vítěze a toho, kdo náš stát bude řídit příští 4 roky!!! Navíc nepochybuji, že právě pro VÁS svůj text Daniel Kaiser psal a VÁM jej určil.

Já si jen na konec dovolím připodotknout pár svých poznámek k těm fazetám, které Kaiser buď pominul zcela nebo téměř. Ale nic tak říkajíc „na krev“.

Kdo byl horší hospodář – Babiš, nebo Fiala?

Když jsme se před lety ohlíželi za vládou Petra Nečase a tázali se, jak mohla být smetena tak snadno, nabíral zpětně na významu jeden faktor, který si člověk ve víru policejní razie na Úřadu vlády tolik neuvědomoval. Kupní síla průměrného Čecha se během dvou let razii předcházejících zmenšila o dvě procenta. Ekonomické zahnívání, zní jedna hypotéza, tak ve společnosti vytvářelo pocit nespokojenosti, v jakém pak i naprosto absurdní policejní zátah mohl u veřejnosti projít s jakýmsi porozuměním.

Co ve světle této nedávné zkušenosti vyvodit z faktu, že za čtyři roky kabinetu Petra Fialy se kupní síla obyvatelstva pohybovala jako na horské dráze? Zatímco ve třech předcovidových letech rostla každý rok o více než pět procent a za covidu se díky státnímu pumpování peněz do ekonomiky jakžtakž držela nad nulou, za Fialy následoval prudký pád. Roku 2022 se kupní síla propadla o rekordních 9,5 procenta a ještě v roce následujícím o 2,4. Teprve poslední dva roky – loni plus 4,6, letos výhledově plus pět procent – téměř vymazaly brutální pokles životní úrovně z prvního Fialova poločasu. Byť přinejmenším ta dvě „nečasovská“ procenta oproti roku 2021 nám pořád chybí. Hlavně ale i kdyby už se kupní síla vyrovnala, během tohoto cyklu u nás řádila historicky vysoká inflace a českému střadateli se z peněz uložených v bance i po započtení úroků vypařilo odhadem 30 procent. Václav Klaus tuto inflaci označuje přívlastkem stoletá a nepřehání. Klausova inflace z let 1990–93 dosahovala sice ještě násobně vyšších hodnot, ale to byl doprovodný jev přechodu z plánovaného na tržní hospodářství. Nic podobně epochálního se teď nedělo, ani válka na Ukrajině nemá takovou váhu.

Inflace z let 2021–23 vedla k odstranění české anomálie, jíž byla nižší cenová hladina oproti srovnatelně výkonným národním ekonomikám jinde po Evropě. Ceny se vesměs dorovnaly na průměr EU. Dříve ovšem ekonomové většinou předpokládali, že ta anomálie bude odstraněna posilováním kurzu koruny vůči euru, nikoli inflací.

Inflace? K otcovství se nikdo nehlásí

Tady jsme u otázky z rodu těch, které rozhodují o výsledku voleb: Kdo za stoletou inflaci nejvíc může? Vládní politici a jim blízcí ekonomové rádi poukazují na Českou národní banku, do jejíhož čela tehdy nastoupil bývalý Babišův poradce Aleš Michl. O designovaném guvernérovi se předpokládalo, že je nepřítelem zvyšování úrokových sazeb a že prezidentu Miloši Zemanovi, který guvernéra centrální banky jmenoval, slíbil, že úroky už zdvihat nebude. Proto dosluhující Rusnokova měnová rada základní sazbu ještě rychle zdvihla na sedm procent. Michl skutečně doporučení odborného aparátu ČNB sazbu dál zvednout až na devět procent ignoroval, vzhledem k tomu, že pohyby v měnové politice se do ekonomiky promítnou nejdřív za rok a v prosinci 2023 už bylo zřejmé, že inflace se vybouřila, je však třeba mu přiznat, že on hlavním viníkem vysoké inflace není. Navíc představa, že centrální banka sama musí inflaci porážet vysokou úrokovou sazbou hlava nehlava, vykazuje znaky ekonomického autismu. Zákon sice bance ukládá jako hlavní úkol starost o cenovou stabilitu, drastické úroky by však zdražily hypotéky a ztížily podnikání uprostřed energetické krize.

Podhoubím inflace byla politika devizových intervencí ČNB zahájená roku 2013, umělé oslabování kurzu ve jménu pomoci exportu. Další ingrediencí inflace byl objem peněz, který do české ekonomiky jako odškodnění za umělé přiškrcení během lockdownů zběsile nalévala vláda ANO s ČSSD. Strany pozdější pětikoalice se v první covidové sezoně na těchto orgiích podílely a tehdejšího premiéra Andreje Babiše kritizovaly, že pomoc firmám a živnostníkům není ještě objemnější. Naopak mimořádných valorizací důchodcům se dnešní vládní tábor zúčastnit odmítal. Za tuto složku inflace tedy strany Fialovy vlády nesou odpovědnost menší, vyviňovat bychom je přesto neměli. Na jaře 2020 se ustavila pomyslná národní fronta v hospodářské politice, jejíž oba tábory provozují fiskální expanzi a dělají rozpočtové deficity v řádu stovek miliard. V posledním předcovidovém roce hospodařila republika s deficitem pouhých 28,5 miliardy, byl tedy na desetině schodku navrženého Zbyňkem Stanjurou na příští rok. Pokud tedy jde o inflační podhoubí, jsou Babiš a Fiala jeho spolutvůrci.

Bezprostřední příčinou inflace se samozřejmě stala energetická krize startující v létě 2021, tedy půl roku před ruským vpádem na Ukrajinu. A právě cena energií je velkou částí správné odpovědi na otázku, proč zrovna u nás vystoupila inflace tak vysoko. Za Fialy energie zdražily masivně a i po následném zlevňování zůstávají citelně výše než v letech před covidem. U plynu, za jehož cenu národní vláda fakticky nemůže, dnes na trhu kupec zaplatí zhruba 2,5násobek toho, co zaplatil na podzim 2020. Jiná historie je elektřina. Ta se v republice na rozdíl od plynu produkuje, a to za velmi nízkých nákladů, proto je vývoj její ceny tak výbušným politikem. Počítáno přes nejrozšířenější sazbu firmy ČEZ pro domácnosti (DO2d) je dnes u nás proud až třikrát dražší než před energetickou krizí.

Jak by se s energetickou krizí popasoval Andrej Babiš, nevíme, rychlost nabrala v prvních měsících po jeho odchodu. Zato víme, že když už plně vypukla, Fiala váháním ztratil více než půl roku a cenový strop byl na podzim 2022 uvalen pozdě a posazen výš, než jaký byl tehdy evropský standard, a také jinde – totiž místo u výrobců až u prodejců. Ceny energie se promítají skoro do všech dalších cen, proto jsou to ceny energií, kde Fialova vláda rozhodujícím způsobem přispěla k rekordní inflaci za rok 2022 a následně i k nejprudšímu poklesu reálné mzdy v celé OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj čítá 38 členů).

Keynesiánci, kam se podíváš

Je záhada, proč v probíhající kampani strany české vlády tak rutinně používají Maďarsko a Slovensko jako etalon mizerie, jako temnou projekční plochu, na níž by pak mohly lépe vyniknout vlastní výkony. Pokud jde o koncové ceny energií v hlavních městech – ty každoročně porovnává rakousko-maďarsko-finská studie HEPI –, vychází Praha jak z visegrádského, tak z celoevropského srovnání neslavně. Nejnovější grafika ze srpna ukazuje, že zatímco v ceně plynu si Praha udržuje evropský průměr, elektřinu má třetí nejdražší po Berlínu, Bruselu a Bernu, a to v absolutních cenách, bez ohledu na kupní sílu (!). Naopak Bratislava je v cenách elektřiny na polovině a Budapešť na čtvrtině Prahy, u plynu pak Bratislava na 60 procentech a Budapešť opět na čtvrtině.

Orbánovo Maďarsko sice od covidu prodělalo ještě horší inflaci než my, avšak reálná mzda tam za stejnou dobu vyrostla o jedenáct procent. Ano, Maďarsko (a podobně Slovensko) svým domácnostem energie dotuje a státní dluh Maďaři mají na „západoevropských“ 73 procentech HDP. Nicméně před čtyřmi lety, než energetické subvence nastartovali, byl podíl dluhu na 76 procentech. Trend je tedy dobrý, což o sobě Česká republika takto říci nemůže. Za osm let, kdy české státní finance ovlivňoval předseda ANO, buď z ministerstva, nebo z Úřadu vlády, podíl státního dluhu na HDP vytrvale padal, z 38 až na 28 procent. Babišovi tu nesmírně pomáhala globální konjunktura. Pak uhodil covid a podíl rostl, až na 40 procent v roce 2021, kdy Babiš ekonomiku Fialovi předával. Loni státní dluh dosahoval přes 42 procent HDP. Dluhovou křivku máme tedy na konci Fialovy éry mírně nepříznivou.

Tady přichází vzácná příležitost, kdy je Fialův kabinet třeba jednoznačně pochválit. Tzv. konsolidační balíček, který celkové nové zadlužení do konce jeho mandátu snížil asi o 300 miliard korun, byl sice přijat pozdě v létě 2023. Předtím se čekalo na prezidentskou volbu, obava, že by úspory pomohly Babišovi, byla zjevně nedotažená, i proto, že z Hradu by prezident Babiš těžko mohl podporovat ANO tak, aby s nějakým jiným lídrem dostávalo v průzkumech trvale nad 30 procent. Nicméně dluhovou křivku konsolidační balíček aspoň načas zastavil, místo 1,6 bilionu nás Fiala, Výborný a Pekarová Adamová zadluží celkově „jen“ o 1,2 bilionu korun.

Hlavní, co se přitom podařilo, byly parametrické změny důchodového systému z dílny ministra práce Mariana Jurečky. Pozdější odchody do důchodu a mírnější valorizace (o třetinu místo o polovinu růstu reálné mzdy) mají potenciál velkých úspor. Podle analýzy Národní rozpočtové rady bude za třicet let důchodový systém vytvářet dluh cca 1,6 procenta HDP. Bez Jurečky by směřoval k čtyřem procentům HDP ročně, což v dnešních cenách vytváří úsporu 200 miliard každý rok. Samozřejmě že ANO jde do kampaně se slibem tyto rozumné úpravy zrušit.

Bohužel Fialova vláda sama stihla záchvěvy zodpovědnějšího hospodaření devalvovat svým hurá zbrojením. Dnes platná dvě procenta HDP na obranu znamenají 155 miliard (v prvním roce Fialovy vlády šlo na armádu 89 miliard), do roku 2030 mají dosáhnout tři a o dva roky později až 3,5 procenta. To by bylo absurdních 13 procent všech státních výdajů. Babiš nad dvě procenta pro obranu jít odmítá. A tady se také skrývá pointa našeho porovnání hospodářů Babiše a Fialy. Andrej Babiš reprezentuje sociální keynesiánství, Petr Fiala, který by šetřil na důchodech, aby bylo na zbraně, reprezentuje militární keynesiánství. Fiala skutečně věří tomu, že nákupy zbraní lze stimulovat ekonomiku. Kdo je proti Keynesovi a pro volný trh, musí u voleb za měsíc hledat jinde.

*****

Daniel Kaiser odvedl velmi dobrou rešeršní práci! Patří mu poděkování. Rozmetal například demagogické bludy o slovenském a maďarském pekle. Nicméně z mého pohledu nevyčerpal materii, kterou tak pečlivě nashromáždil. Proto si dovolím připojit pár vět.

Tak především – Fiala a jeho Obludárium v nominálních hodnotách za 4 roky svého bačování zvedli dluh České republiky o skoro o 50%!!! Absolutní rekord.

Ad důchody – tady se dle mého názoru Daniel Kaiser dopouští základní chyby! Projektuje o kolik bez Jurečkovy důchodové krádeže, by se výdaji na platby důchodů zvedlo zadlužení státu. Jenže podle samotného Jurečky důchodový účet za rok 2025 se dostane jen do kosmetického mínusu – asi 13 miliard a příští rok – tedy 2026 by poprvé po dlouhých létech se měl dostat DO PŘEBYTKU!!

Já vím, že Jurečka a skalní příznivci Obludária nyní vítězně vyletí – tohle jsme DOKÁZALI MY! Třeba i za cenu té tvé velké důchodové krádeže vlku!!! MY….

Je nutné je okamžitě ochladit  – ano, ta čísla se TAKÉ propsala přes tu důchodovou krádež. Jenže počítáno přes palec, kdyby k ní nedošlo, a poslední valorizace proběhla podle tehdejšího zákona, ta čísla pro rok 2025 a 2026 by byla max. 40 miliard horší. Říkáte hrozná suma? Fajn. OK.

Jenže ono to je jinak. O kolik asi přišel stát, firmy a občané tím, že máme jednoznačně nejdražší elektřinu, kterou sami vyrábíme asi nejlevněji v Evropě? Na výkonu průmyslu, na zabrzděné ekonomice???!!!! A o kolik přijdeme tím, že řada firem prostě v tuzemsku zavírá a odchází jinam? A že máme za posledních 8 let nejvyšší nezaměstnanost? Ne ještě tenhle parametr není kritický. Ale brzy bude!!!! Protože průmysl v prostředí superdrahých energií, fanatismu green dealu a klesající konkurenceschopnosti jasně zdegraduje. Což se projeví na růstu nezaměstnanosti v každém případě. A na tomto trendu se nevratně podepsal Fiala a jeho vláda posledními 4 roky. S tím Babiš, aniž bych mu dělal advokáta, nijak nesouvisí.

A tím se dostáváme k tomu, co Kaiser sice zmínil, ale zcela ignoruje. Jeho projekci, jak moc by důchodový účet byl zatížen bez Jurečkovy důchodové krádeže pokládám za chybný. Nejsem schopen ani odhadnout o kolik, jen konstatovat, že prostě nesedí. Protože výhledy jeho salda pro letošní a příští rok dokládají, že jeho bilance závisí úplně na jiných paramentrech než předložila vláda! A dvěma základními hodnotami jsou výkonnost ekonomiky jako celku, zda roste, stagnuje nebo klesá a s tím i celkový objem v ní vyplácených mezd, z nich se vypočítávají odvody do sociálního/důchodového systému!!

Ergo kladívko – snadno lze dovodit soustavu rovnic, říkající, že levnější energie = lepší výkon ekonomiky, zejména ekonomiky průmyslové= vyšší zaměstnanost= lepší konkurenceschopnost= lepší odbyt a postavení na trzích= vyšší mzdy= vyšší příjmy důchodového systému!!!! Odmítám, že by v tomto logickém řetězci existovala nějaká chyba!!

Takže učiním závěr: jestliže Fiala a jeho squadra na samém začátku toho logického řetězce nastavila energie jako extradrahé i v poměrech Evropské uHni, nutně to přinese devastující účinky! A když s tím budoucí vláda bleskově nic neudělá? Tak to má Česká republika sečtené a podtržené!

A ještě pár poznámek k tomu opravdu elegantní mu obratu s Babišovým sociálním versus Fialovým keynesiánstvím zbrojním! Skutečně skvělá metafora, to se musí nechat! Budiž, přijmu ji.

A dovolím si dodat – ono je keynesiánství a keynesiánství. Podívejme se na dopady vůči ekonomice. Babiš, dle Kaisera chce vrážet peníze do spotřeby, řekněme potřebných. Když se tak stane, pak tyhle peníze se okamžitě objeví v ekonomice. Jako spotřeba. S nějakým multiplikačním efektem a přímým dopadem do tuzemského hospodářství. A protože jde transfer sociálně slabším, pak sotva hrozí, že si za tyhle peníze koupí Mercedes, či vyrazí na luxusní dovolenou na Havaj. Bude to o potravinách a dalších statcích zejména tuzemského původu. Třeba jako příspěvek dětem na splácení hypotéky nebo jako podpora studia vnuků. Zkrátka tyhle finance se otočí v tuzemsku a leckdy i několikrát.

A keynesiánství zbrojní? Co za to nakoupíme? Další tanky, letadla, protiletadlové systémy, obrněné transportéry, munici a kdo ví co dalšího. Náš zbrojní průmysl, jak se mi dnes objevilo na skle, kryje potřeby armády z 25% max. To znamená , že nejlepším případě 3 ze 4 nově vydaných korun z toho zvýšeného zbrojení odplují primárně do zahraničí už v okamžiku vydání!!!! Multiplikační efekt, v lepším případě nulový, zpravidla ale záporný!!!

Proč žádný, či spíše záporný? Protože armáda a její výbava představují klasickou železnou krávu! Pořitovací cena zmizí do zahraničí. Nám zůstane jen povinnost nést náklady na udržování pořízené techniky a vybavení. Náklady, jež by rozpočet netížily, kdyby výdaje na armádu zůstaly na 2% HDP!!! Prostě nebyly. Všechno musí být pojištěno, někde skladováno, pravidelně ošetřováno a servisováno, atd. atd. Nemluvě o DROBNOSTI, že jak to primární nakoupení, tak ty náklady na udržování se nafinancují NA DLUH!!! Takže je tam k tomu i úrokový náklad!  Tohle je ono Fialovo zbrojní keynesiánství!!!  Ze záporným multiplikačním efektem!!!

Zkouší nyní někdo namítnout, že i důchody jsou na dluh, když velkoryse pomineme ten zcela průkazný multiplikační efekt do české ekonomiky?  No jak se to vezme. Letos a minimálně příští rok rozhodně ne, či jen mimořádně málo. Vím – přechodná perioda. Nicméně – sociální systém, jehož je ten důchodový součástí, vždycky vygeneruje příjmy státního rozpočtu a z naprosto podstatné míry bude krýt sám sebe. Náklady na armádu a její provoz NEVYGENERUJÍ nikdy nic!!! Finančně vyjádřeno jde o čistý náklad, navíc bez multiplikátoru, jak jsme si prokázali!

Tohle Daniel Kaiser ve svém velmi dobrém, kvalitním a elegantním textu nedocenil nebo pominul. Nedělám advokáta Andreji Babišovi. Fakt ho nemusím. Nikdo po něm nešel v minulosti důrazněji než já.

Ale píši pro nerozhodnuté voliče. Cítím vůči jim závazek jim podat informace, o něž se mohou opřít. Opakuji – nepochybuji, že Daniel Kaiser svůj text psal se stejným záměrem. Proto nešlo jinak, než abych Kaiserův text pro ně dopsal.

Konec konců – při volbách bychom neměli řešit, kdo z nich BYL horší, když seděl u vesla, nýbrž kdo z nich BUDE tím horším, když se při své volbě spleteme!

*

Pro Kosu otevřel A., Kosa Zostra