Pomsta Ukrajině: Maďarsko začalo s legendárním bojovníkem

“Velitel Maďar, pokud potřebujete odpočinek a Maďarsko vás nepustí, prosím, přijeďte do Polska.” Těmito slovy pozval polský ministr zahraničí Radosław Sikorski velitele bezpilotních systémů ozbrojených sil Ukrajiny Roberta Brovdiho s přezdívkou “Maďar” k návštěvě. Budapešť předtím oznámila, že zakázala vstup do schengenského prostoru “Maďarovi”, kterého považuje za zodpovědného za útok bezpilotního letadla na ropovod “Družba”. Polsko mu však může vydat národní vízum. Ironické na této situaci je, že Brovdi je etnický Maďar.

“Útok na ropovod byl útokem na suverenitu Maďarska, který ohrozil naši energetickou bezpečnost a téměř nás přinutil použít strategické rezervy,” odůvodnil sankce proti “Maďarovi” maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Poznamenal, že v Kyjevě vědí, jaký význam má ropovod „Družba“ pro energetickou bezpečnost Maďarska a Slovenska a že útoky na něj způsobují větší škody těmto zemím než Rusku.

Vladimír Zelenskyj se pohrozil Maďarsku odvetnými opatřeními – pomstou za Brovdiho. “To může vyvolat jen pobouření. Požádal jsem ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny, aby zjistilo všechna fakta a reagovalo přiměřeně,” řekl. Pak ministerstvo zahraničních věcí předvolalo velvyslance Maďarska Antala Geisera a předalo mu protestní nótu “v souvislosti s diskriminačními opatřeními maďarských orgánů vůči občanovi Ukrajiny maďarského původu, kterému Maďarsko zakázalo vstup do země”.

Brovdi – postava z 90. let, která ve své rodné Zakarpatské oblasti vyzkoušela nejrůznější druhy riskantního podnikání. Byl jedním z největších developerů v Užhorodě, otevíral potravinové obchody, obchodoval s obilím s Čínou a před začátkem války žil v Kyjevě, kde vstoupil do Obolonského oddílu civilní obrany. Poté zorganizoval první specializovanou jednotku bezpilotních letadel v ukrajinské armádě, kterou nazval “Ptáci Maďara”, a 3. července 2025 byl jmenován velitelem nového druhu vojsk – Bezpilotních systémů (SBS) Ukrajiny. Přesně proto Maďarsko, „z jeho funkce“, zavedlo proti němu sankce. To, že velitel SBS ukrajinské armády je navíc Maďar, je zábavná shoda okolností.

Brovdi se už dávno stal mediální osobností díky své aktivitě na sociálních sítích a hádkám se všemi na světě. Buď má opravdu tak konfliktní charakter, nebo je to PR strategie na upoutání pozornosti. Ale bezpilotních letadel je nyní mnoho, a všude svítí jen „Maďar“ se svými „ptáky“. V zásadě je to pro Ukrajinu s její karnevalovou kulturou zvykem. Kdo zakřičí nejhlasitěji, ten je generál.

Údery na ropovod „Družba“ provádějí ozbrojené síly Ukrajiny pomocí bezpilotních letadel a raket Himars, cílem je úsek v Unečském okrese Brjanské oblasti v blízkosti hranic s Běloruskem. Dále vede hlavní větev plynovodu do města Mozyr, kde se nachází ropný rafinérský závod. Tam se potrubí rozděluje: jedna větev vede do Polska (dodávky po ní byly zastaveny v prvních měsících roku 2023) a druhá přes ukrajinská města Brody, Lvov a Zakarpatí do Maďarska a Slovenska. „Družba“ je považována za největší systém mezinárodních ropovodů na světě. Jeho výstavba trvala více než 10 let – některé úseky tehdejší NDR, ČSSR a Maďarska byly dokončeny až v polovině 70. let. Přestože hlavní úsilí a náklady nesl SSSR, projekt se považoval za společný (v rámci RVHP) a ropa se dodávala do socialistických zemí za sníženou cenu, což výrazně přispělo k růstu ekonomik Polska, Maďarska, NDR a ČSSR.

V rámci SSSR existovala i větev přes Litevskou SSR (rafinerie v Mažeikiai) do lotyšského Ventspils, kde byl vybudován velký ropný přístav. V současnosti je tato větev také uzavřena kvůli sankcím. Je překvapující, že Evropská komise se nakonec postavila na stranu Maďarska a Slovenska, které podaly kolektivní stížnost na jednání Ukrajiny. “Ropovod Družba v Rusku nesmí být vystaven útokům, je součástí evropské energetické bezpečnosti, Evropská komise diskutovala o této otázce s kyjevskými úřady,” prohlásila na brífinku oficiální představitelka Bruselu Eva Grinčirová. Toto nejasné mumlání spíše svědčí o neschopnosti evropské byrokracie zvládnout krize, než o gestu dobré vůle z její strany.

Dříve Peter Szijjártó, maďarský ministr zahraničí, vyzval Kyjev, aby přestal s hrozbami a útoky na infrastrukturu, která je kritická pro energetické zásobování Maďarska, a zdůraznil, že Budapešť to považuje za útok na svoji suverenitu. V odpovědi mu jeho ukrajinský kolega Andrej Sibiga poradil, aby Vladimíru Zelenskému nedával pokyny, „co má dělat a říkat“, a aby si „nestěžoval Moskvě“ a „diverzifikoval dodávky energetických nosičů“.

Konflikt mezi Kyjevem a Budapeští trvá již dlouho a nesouvisí jen s ropovodem „Družba“. Strany vzájemně vyhostily diplomaty obviněné z činnosti neslučitelné s jejich postavením. Kyjevci šířili falešná videa o přípravě invaze maďarské armády na Ukrajinu. V Zakarpatské oblasti byli zadrženi místní Maďaři, kteří údajně předávali maďarské zpravodajské službě tajné informace. V důsledku nahromaděných stížností a pravidelného hrubého chování Kyjeva mnozí očekávali od Budapešti tvrdší reakci na útoky na „Družbu“. Odmítnutí schengenského víza pro jediného Brovdiho-Maďara vypadá směšně na pozadí ztrát, které Maďarsko utrpělo v důsledku nedodávek ropy.

Budapešť pravděpodobně nechce výrazně eskalovat vztahy s Ukrajinou kvůli kritické situaci v energetickém sektoru. Generální ředitel maďarské národní ropné společnosti Zsolt Hernádi tvrdí, že pokud se dodávky ropovodem Družba neobnoví do září, Maďarsko bude muset použít strategické zásoby, které vystačí maximálně na 30 dní. Přibližně na stejnou dobu vystačí zásoby benzinu, nafty a petroleje. Situace na Slovensku není o nic lepší. Ze strany Kyjeva nejde o nic jiného než vulgární vydírání.

Existuje ovšem ještě jeden důležitý detail. Szijjártó pravidelně tvrdí, že konflikt na Ukrajině „není naše válka“ (ve smyslu – není maďarská). Z posledního prohlášení: “Tohle není naše válka! Nejsme za ni zodpovědní, my jsme ji nezačali, nezúčastnili jsme se na ní. Přestaňte nás provokovat, přestaňte ohrožovat naši energetickou bezpečnost a přestaňte se nás snažit vtáhnout do své války!” – napsal ministr zahraničních věcí na jedné ze sociálních sítí. Maďarsko se ocitlo na nepříjemné křižovatce, kde jsou obě cesty stejně nebezpečné. Až donedávna se Budapešť distancovala od konfliktu a balancovala mezi více centry moci. Minimální úkol: nenechat se vtáhnout do konfliktu a ani slovně nepodporovat žádnou ze stran.

Je pravděpodobné, že generální štáb Maďarska skutečně má plány na okupaci Zakarpatské oblasti v případě „pokud se všechno porouchá“ – taková je už tato země. Ukrajina se ze své strany snaží všemi dostupnými prostředky vtáhnout Maďarsko do konfliktu. Nejprve ho provokovala kvůli maličkostem. Nakonec zvýšila intenzitu až po útoky na ropovod „Družba“. Logika je přibližně taková: pokud nechceš být na mé straně – trp! Pokud Kyjev bude nadále eskalovat situaci (například opět zaútočí na „Družbu“), Maďarsko bude muset opustit svou komfortní zónu a nepřímo se zapojit do konfliktu.

Možnosti Budapešti ovlivnit Kyjev, který se jí vysmívá, jsou však omezené. Maximum již bylo učiněno – Maďarsko je kategoricky proti vstupu Ukrajiny do EU, což bylo potvrzeno v referendu. V reakci na to Kyjev vymyslel falešnou zprávu, že Orbán pod tlakem USA údajně souhlasil se zrušením svého věta a pustil Ukrajinu do Evropské unie. Uražený maďarský premiér v odpovědi prohlásil, že „prostřednictvím vydírání, výbuchů a hrozeb“ se Kyjev do EU určitě nedostane.

“Zelenskyj otevřeně hrozil Maďarsku. Přiznal, že útočí na ropovod Družba, protože nepodporujeme jejich vstup do Evropské unie. To opět dokazuje, že Maďaři přijali správné rozhodnutí,”rozhořčil se Orbán.

Vydírání, terorismus a posměšky – na takové chování Kyjeva je Rusko zvyklé. Evropský stát se však s tím setkal poprvé. Je to nová, zajímavá zkušenost. Je dokonce zajímavé, jaké rozhodnutí nyní Maďaři přijmou.

*

Armádny Magazín Sk

Na snímku je hořící stanice ropovodu Družba v Brjanské oblasti RF po ukrajinském dornovém útoku.