A varoval, že pokud v Bruselu nedojde k razantní politické změně, může se rozpočet EU na roky 2028-35 stát posledním rozpočtem EU.
A dále řekl, že EU vstoupila do stavu rozpadu a fragmentace, a: „Pokud to takto půjde dál. A je velká šance, že to tak bude. Evropská unie vstoupí do dějin jako zklamání z ušlechtilého experimentu.”.
A že předchozí americká administrativa prezidenta Joe Bidena: „otevřeně prosazovala nastolení jiného politického režimu v Rusku. A z toho se nyní stala ekonomická a finanční soutěž mezi EU a Ruskem. A v ní jsou Rusové v tuto chvíli na straně vítězů. A tato situace je sice oslabí, ale nás země EU ochromí.”.
A dále řekl, že USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa nyní ukončují “export demokracie do všech zemí světa”, a že celý svět se tak vrací do bývalé éry politiky velmocí, a bude následně rozdělen na jednotlivé regionální politicko-ekonomické bloky, a ty mezi sebou budou soutěžit.
Éra jednotné “bruselizace” celé Evropy tak logicky podle Orbána končí, a s ní bude vzrůstat i význam Střední Evropy jako více samostatného ekonomicko-politického celku s podobnými zájmy. Evropskou Unii je podle Orbána tak třeba rozčlenit do několika větších geopolitických “kruhů”, které sdílejí různé společné výhody, ale nejsou nařízeními z Bruselu homogenizovány do jednotné standardizované podoby, která vyhovuje pouze bruselským Eurokratům. V nové Evropě “nezávislých soustředných kruhů” si Orbán dovede představit, jak prohlásil, i Velkou Británii, i Turecko, i zbytek Ukrajiny.
Premiér Maďarska Victor Orbán včera na shromáždění v Kötcse. Zdroj: Komunikační oddělení premiéra/Zoltan Fischer
Orbánova vize dalšího směřování EU se tak nápadně podobá decentralizovanému pojetí organizace BRICS, která je defacto Orbánovými nezávislými soustřednými kruhy tvořena. Pokud po válce na Ukrajině dojde ke fragmentaci EU, jak Orbán avizuje, že nastane, když nedojde k rychlému vyhnání Eurokratů z Bruselu, i z vlád všech zemí EU, pak je možné předpokládat, že jednotlivé, zejména východoevropské země budou současně členy kruhů Bruselu i BRICS. A nastane tak stav, který defacto Putin vyhlásil za svůj konečný politický cíl už na konferenci v Mnichově v roce 2007, a který všechny tehdejší americké i evropské vládnoucí “vývozce západní demokracie” tak do běla rozzuřil, že i tehdejší šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg byl vládou Mirka Topolánka (ODS, KDÚ-ČSL a Zelení) oficiálně pověřen, aby za Českou republiku vyjádřil ostrou kritiku tohoto Putinova projevu.
V noci ze soboty na neděli 7. září podniklo Rusko další masivní nálet 800 drony a raketami na Ukrajinu, a tamní režim podle svého ustáleného scénáře, jak následky těchto ruských útoků mediálně i politicky využívat ke zvyšování tlaku na země Západu, aby se ještě aktivněji zapojily do probíhající války proti Rusku, spustil tradiční mediální i politickou masáž.
Na ni jako první reagoval vůdce tzv. válečnické frakce uvnitř německé strany CDU premiéra Merze, bývalý důstojník Bundeswehru Roderich Kiesewetter, a ten včera vyzval, aby Ukrajina v reakci na poslední masivní ruský útok obdržela německé rakety Taurus i povolení je odpalovat kamkoli do Ruska, a vychvaloval baltské země EU za mnohem agresivnější protiruskou politiku, než nyní projevuje Německo. Kiesewetter však nemá v CDU zrovna na růžích ustláno, a jeho vliv končí u hlasitých mediálních výkřiků. Kiesewetter v lednu 2025 mimořádně rozzuřil kancléře Merze, když byl jedním ze 12 poslanců CDU – sabotérů, kteří torpédovali v Bundestagu přijetí zpřísněného protiimigračního zákona, který se Merzova vláda snažila zoufale protlačit. Kiesewetter se sice po hlasování vymlouval, že se nikdy nemůže poskvrnit společným hlasováním s poslanci AfD, leč všichni si ho pamatují jako zavilého příznivce volné imigrace do Německa. V roce 2020 třeba Kiesewetter podepsal tzv. výhružný dopis 16-cti poslanců adresovaný německému ministrovi vnitra Horstu Seehoferovi (vláda Angely Merkel), a v něm požadoval okamžitě do Německa importovat 5000 syrských uprchlíků zadržených v Řecku při nelegálním průniku na území EU z Turecka. Kiesewetter se při hlasování o nástupci Angely Merklové navíc snažil místo Merze dosadit ještě mnohem komičtějšího německého politika Armina Lascheta, známého tím, že neustále všude tajemně naznačuje, že je přímým potomkem samotného legendárního germánského císaře Karla Velikého.
Kiesewetterovi postoje k Rusku, i k válce na Ukrajině, se v české politické realitě nejvíce přibližují postojům náčelníka generálního štábu AČR generála Karla Řehky. Ten na posledním summitu IISS konaném v Praze ve dnech 3. až 5. září 2025, kterého se účastnil i nejvyšší šéf NATO Mark Rutte, ve vší vážnosti navrhoval: “Máme možnosti jako třeba přesné cílené údery (proti Rusku). Můžeme také někde potopit nějakou (ruskou) loď. Neměli bychom mít strach z překračování červených linií Ruska. Podporováním Ukrajiny jsme ji překročili už tak padesátkrát. (Rusové) jsou k smíchu. Neměli bychom mít z toho strach.”. Řehka těmito návrhy, které by s nejvyšší pravděpodobností definitivně rozpoutaly III. světovou válku, zřejmě až k smrti vyděsil značně konzervativnějšího Marka Rutte, a ten se pak vyjadřoval raději k pouhé potřebě soustředění se aliance NATO na dlouhodobé vojenské soupeření s Ruskem, a s Čínou, a s řadou dalších zemí, a Řehkovy výzvy, k okamžitému zahájení přímých válečných akcí proti Rusku, v obou svých veřejných příspěvcích po svém zvyku “teflonově” ignoroval. (Příspěvek 1. Příspěvek 2.)
Snaha generála Řehky i bývalého důstojníka NATO Kiessewettera zatáhnout co nejrychleji všechny země NATO do přímé válečné konfrontace s Ruskem, je pro přežití celé evropské populace mimořádně nebezpečná. Shodou okolností ve stejné době, kdy generál Řehka v Praze naprosto pošetile vyzýval Alianci NATO k potápění ruských lodí a k přesným útokům (raketami?) proti Rusku, 4. září 2025, bývalý polský prezident Duda v rozsáhlém interview pro tamní média potvrdil, že Kyjev se snažil v roce 2022 na přímo zatáhnout Polsko do války proti Rusku. A prý nešlo o ojedinělý pokus.
Všechny tyto pokusy evropských válečných avanturistů a představitelů kyjevského režimu, jak eskalovat válku na Ukrajině a přeměnit ji do konfliktu mezi NATO a Ruskem, však narážejí na ekonomickou a geopolitickou realitu. Ta je krásně vidět na současném zřetelném rozporu mezi sankční proti-ruskou politikou USA a sankční proti-ruskou politikou EU. Nejvyšší představitelé Bruselského komisariátu a jejich věrná mainstreamová média v posledních týdnech velmi často napadají amerického prezidenta Trumpa, že svojí váhavou proti-ruskou sankční politikou, umožnil Putinovi úspěšně pokračovat ve válce proti Ukrajině. Skutečnost je však přesně opačná. Trump v posledních měsících zavedl cla proti Indii, a včera oznámil, že zváží “druhé kolo dalších sankcí proti spojencům Ruska“. Bruselský komisariát však ve stejné době diplomatickými kanály do Indie potvrdil, že v žádném případě nehodlá Indii sankcionovat za nákupy ruské ropy. Tajemství, proč Eurokrati na jedné straně v médiích vřeští, že se musí na Rusko a jeho spojence za obchody s ropou uvalit další sankce, a diplomatickými kanály ujišťují Indii, že to nemají v úmyslu, tkví v připravované dohodě FTA. Nejzavilejší evropská Rusofóbka Kaja Kallasová už dokonce potvrdila indické straně, že v listopadu přiletí do Dillí na přátelskou návštěvu, a Leyen i Costa, kteří v médiích nevynechají jedinou příležitost, jak vyhrožovat Rusku sankcemi za prodej ropy, už telefonicky ujišťovali premiéra Indie Nárendru Módího, že Indie se sankce týkat v žádném případě nebudou. Průmysl EU totiž naléhavě potřebuje nová odbytiště, a Indie je připravená s EU kooperovat, a odstranit řadu celních bariér, které ovšem USA odstranit nehodlá. Eurokrati tak z Dillí dostali na výběr, buď riskovat další pokles evropského průmyslu, a tím růst nespokojenosti voličů s jejich politikou, a nebo využít laskavosti Indie, a moci začít vyvážet na její trh s výhodou nižších celních sazeb, než jaké zatěžují zboží a služby importované z USA. A Eurokrati nezaváhali, a obětovali Ukrajinu, která má malý trh, a plný chudých občanů, za Indii, protože má miliardy občanů, a hlavně desetitisíce milionářů. Rozděl a panuj, byla stará britská politika, která kdysi dobyla Indii, a je vidět, že současní indičtí politici se dobře poučili!
Podle Kyjeva Trump nyní tlačí na EU, aby důrazně sankcionoval ruskou ropu. Brusel však raději šilhá po tom, jak evropským zbožím vytlačit americké zboží z indického trhu. Proč je zřejmé z nejnovějších Macronových plánů. Ten se obává, že na podzim propuknou ve Francii rozsáhlé nepokoje vyvolané rostoucí nespokojenosti s jeho politikou, růstem chudoby, a růstem násilí kriminálních gangů nelegálních imigrantů. A protože tyto nepokoje stejně jako v minulosti opět způsobí obrovské materiální škody, a protože francouzský státní rozpočet je už defacto na hraně vyhlášení státního úpadku. Plánuje Macron na všechny Francouze uvalit povinné 5% pojištění, a z něj pak financovat všechny náhrady škod způsobené při budoucích nepokojích. Ukrajina je tak na odpis. Ostatně, jak napsal 3. září maďarský ministr zahraničí Péter Szijjartó – Ukrajina nemá šanci se stát členem EU, protože by to zničilo maďarské zemědělství, pracovní příležitosti i bezpečnost celé země. A co říkají Maďaři i Poláci veřejně, to Bruselský komisariát posílá do Indie diplomatickými kanály.
*
Michael Svatoš, MaP 2402
Na snímku indický premér Ráwendra Módí s lísajíc se Ursulou von der Leyen, která se uchází o indický trh s miliardou obyvatel a miliony milionářů.
Řehka je očividně psychopat, který by neměl mít ani zbrojní průkaz. Ti, kteří ho instalovali do funkce náčelníka generálního štábu, by měli jít prostě bručet jako nepřátelé státu….