Ruské brigády dronů “Shahed” – organizace, operační možnosti, taktika náletů a rozmístění. Analýza

Průnik několika ruských dronů Geranium v neozbrojené variantě “klamný cíl” do Polska před pár dny vyvolal řadu relevantních otázek o “naprosté neschopnosti” aliance NATO účinně kontrolovat svůj vzdušný prostor. Alianční vzdušné síly dokázaly při odrážení tohoto ruského nočního demonstrativního průzkumného náletu sestřelit pouze 4 drony z 19, a svými vlastními protiletadlovými raketami ke všemu zlikvidovaly jeden vlastní civilní objekt. Výsledek obranné operace aliančních vzdušných sil tak je totální fiasko, a generální štáb ruské armády tak má potvrzeno, že nová ruská “komplexní centralizovaná strategická útočná architektura brigád dronů Shahed” je úspěšná, plně funkční, a připravená k akcím. Protože západní aliance žádnou takovouto komplexní architekturu nemá, a protože jde o velmi složitý organizační systém, a ten bude ovlivňovat příští podobu všech moderních vojenských organizačních i zbraňových systémů, v dnešní analýze se ” novým ruským brigádám Shahed” budeme věnovat podrobněji.

V celé analýze budu ruské drony nazývat pouze termínem Geranium, protože jde o komplexní systémovou otevřenou architekturu, a ta umožňuje tyto ruské drony Geranium přímo konfigurovat z vyráběných dílů až v “podzemních logistických komplexech jednotlivých odpalovacích brigád” vždy podle požadavků na přesně vybranou náletovou operaci. Drony Geranium sice vycházejí z iránských dronů Shahed, ale jejich modernizace a zdokonalení z nich učinily zcela vlastní kategorii, absolutně převyšující původní iránské modely.

Základní ruskou operační jednotkou pro provádění náletů drony Geranium proti Ukrajině je samostatná letecká brigáda dronů Geranium. Letecká brigáda dronů Geranium, typicky “chersonská brigáda”, odpaluje drony Geranium na šířce odpalovací linie 125 km ze vzdálenosti pouhých 5 až 15 km od linie fronty. Vzdálenost odpalovacích postavení mezi jednotlivými mobilními bateriemi podřízenými jedné brigádě činí při náletu 6 až 7 km. Každá odpalovací baterie vypouští svoje drony Geranium k náletu do vlastního předem centrálně naplánovaného náletového koridoru. V jednom náletovém baterijním koridoru se průměrně při náletu pohybuje 7.7 dronu. Toto číslo není náhodné. Ruská odpalovací baterie má k dispozici buď 10 odpalovacích vozidel SUV, každé s jedním dronem, a nebo 2 odpalovací nákladní kontejnerová vozidla, každé s 5 drony. Terénní vozidla SUV se používají k odpalovaní v blízkosti fronty, a typicky zejména v oblasti podél jižního toku řeky Dněpr, kdežto nákladní vozidla k odpalování zejména z Brjanské a Kurské oblasti Ruska.

Protože “chersonská brigáda” odpaluje drony ze vzdálenosti 5 až 15 km od linie fronty, je zřejmé, že zejména mobilní odpalovací komplexy na SUV jsou extrémně rychlé, a zřejmě i umně využívají známou slabinu ukrajinských dronů vidět v noci “ochlazené cíle”. Zda však Rusové používají elektrická SUV, která nemají tak výraznou tepelnou stopu, není známo.

Každá ruská samostatná letecká brigáda dronů Geranium má vybudován rozsáhlý podzemní logisticko-operační komplex. Ten se nachází ve vzdálenosti 60 až 70 km od linie fronty, tedy dostatečně blízko liniím odpalů dronů ve vzdálenosti 5 až 15 km od linie fronty, a současně mimo dosah naprosté většiny ukrajinských průzkumných a útočných dronů. Celkový počet ruských samostatných leteckých brigád se nyní podle počtu odpalovacích linií a náletových baterijních koridorů odhaduje na 7 až 8, a jedna další “brjanská druhá” je ve výstavbě. Každá ruská samostatná letecká brigáda dronů Geranium je schopná v jediné salvě vypustit nejméně 100 dronů. Z následujících tří map z letošního července, a září si můžete udělat představu, jak se odpalovací linie včetně náletových koridorů mění při každém útoku, ovšem cíle zůstávají relativně stejné: (Údery proti Oděse se vedou převážně přes moře, protože na něm nejsou aktivní ukrajinská mobilní komanda určená k sestřelování dronů.)

Nálet z 9. na 10. září.

Nálet ze 6. na 7. září

Nálet z 12. na 13. července

Centrálním uzlem každé brigády dronů Geranium je obrovský, z velké části podzemní a dobře maskovaný a PVO silně chráněný komplex, a ten se skládá ze skladů, montážních středisek, a sálů pro operátory dronů a štábní plánovače. Do těchto komplexů se z ruských průmyslových výrobních linek dodávají stavebnice dronů architektury Geranium, a v těchto komplexech se potom tyto drony sestavují do konečné konfigurace každého jednotlivého dronu pro každý připravovaný nálet. Tento otevřený systém sestavování a konfigurace dronů Geranium v brigádních podzemních uzlech umožňuje centrálnímu ruskému štábu zodpovědnému za provádění destrukce Ukrajiny pomocí dronů, raket a křižujících střel, vydávat přesné pokyny, kolik dronů, a v jaké přesné konfiguraci, má být pro každý nálet připraveno.

Takto přesně nakonfigurované drony Geranium jsou pak těsně před náletem naloženy na baterijní mobilní odpalovací vozidla, a ta v přesně spočítaný okamžik rychle vyrazí do svých určených odpalovacích prostorů. Přesun do těchto neustále se měnících odpalovacích prostorů trvá baterijním vozidlům podle odhadů maximálně 2 hodiny. Podzemní brigádní komplexy se podle zjištění nacházení 70 až 100 km od linie fronty, a zároveň do dvou hodin jízdy SUV od místa brigádního komplexu.

Kromě podzemních brigádních komplexů Rusové vyvinuli i mobilní brigádní komplex, který dokáže drony konfigurovat a připravovat ve speciálních nákladních automobilech, respektive v kontejnerech, které mohou nákladní auta přepravovat. Výhodou tohoto mobilního brigádního komplexu je, že se při postupu fronty může pohybovat v závěsu za postupujícími vojsky, respektive může rychle manévrovat podél celé statické fronty o tisíc kilometrů sem a tam, a tak umožnit rychlé výrazné změny v počtu nalétávajících dronů vypouštěných z jednotlivých směrů. Tento mobilní systém je však finančně velmi nákladný, a oproti podzemním, a v budovách skrytým komplexům, i mnohem více zranitelný.

Všeobecně se hodnotí, že vysoká mobilita ruských odpalovacích baterií dronů Geranium, které neustále mění své odpalovací prostory, představuje první klíčový prvek vysoké úspěšnosti, s níž drony Geranium překonávají ukrajinskou obranu. Ukrajinci totiž do posledního okamžiku nikdy netuší, odkud, kolik, v jaké konfiguraci, a kdy, proti nim bude dronů Geranium vypuštěno. Celá příprava k ruskému náletu dronů Geranium je tak rychlá a skrytá, že Ukrajinci ani nejsou schopni svými vlastními útočným FPV drony včas zdecimovat do palebných postavení najíždějící ruské baterie dronů Geranium, a ty se přitom těsně před vypuštěním svých dronů pohybují až 30 minut v potenciálním operačním prostoru ukrajinských FPV dronů. Tato ukrajinská absolutní neschopnost včas detekovat k náletu najíždějící ruské baterie, a zdecimovat je vlastními drony FPV, dříve než proti Ukrajině vypustí k náletu drony Geranium, ukazuje na trestuhodné selhání ukrajinské i západní elektrotechnické rozvědky, i na zřejmou absenci ukrajinského vzdušného průzkumu v režimu okamžitých přenosů dat do rozhodujících velitelských center.

Druhý klíčový prvek úspěchu ruských dronů Geranium je jejich otevřená stavebnicová konstrukce, která umožňuje okamžité sestavení výbušných, návnadových, nebo průzkumných dronů těsně před každým náletem, přičemž každý dron může být okamžitě osazen nejnovější elektronikou nebo čidly, aby eliminoval technický pokrok protistrany v radioelektronickém boji. Centrální systém řízení náletu od generálního štábu přes brigády k bateriím umožňuje Rusku koordinovaný mnohostupňový útok v reálném čase. To sice naznačuje, že ruské drony do Polska nepronikly náhodně, ale zároveň ukazuje, že Rusové disponují na rozdíl od Aliance NATO moderní mohutnou architekturou pro vedení průmyslové války v masovém měřítku, a že tento systém neustále zdokonalují. Aliance tak opět zaostává, ačkoli vydává na svoji obranu částky značně přesahující všechny ruské válečné i vojenské výdaje dohromady.

Michael Svatoš, MaP 2414

Na snímku ruský dron z překližky a plastů Geranium letí k cíli.

Sdílet