Vládní mafie šílejí: SPD a STAČILO! před branami! Baxa jen předal vzkaz. Invaze nebude. Psi se rvou. Demonstrace před Hradem. Tragikomický Sládek. Najdou odvahu a sílu k velkému gestu? Za modlitbu to stojí

Za týden bude skončeno. Podtrženo a sečteno – jde jen o to, jak poctivě. Starý “bonmot” praktika totalitního vládnutí o tom, že není důležité, jaké hlasy se objeví ve volebních urnách, ale kdo je počítá, platí tentokrát obzvlášť případně.

Všechny letité masové demonstrace požadující demisi katastrofální Fialovy vlády, jimž se pětidemoliční gang vysmíval, se zhmotní do pátku a soboty. Všechna arogance a ignorance vůči “hnutí odporu”, všechny hnusné výroky o dezolátech, agentech Kremlu a sviních mají nyní toto jediné vyústění.

Viděli jsme to nejen ve Spojených státech při poslední volbě prezidenta, ale také třeba v Německu během nedávných parlamentních voleb. Samozřejmě ještě je tu na extrémní straně zkušenost rumunská a dost možná i aktuální moldavská. Tu u nás však po výroku ústavního soudu na téma “ne-koalic” STAČILO! A SPD pravděpodobně nepoužijí.

Nástroje a (ne)možnosti

Jednak proto, že jsme přece jen geograficky ve středu Evropy, takže příliš okatá likvidace posledních zbytků zdání demokracie by mohla být příliš skandální. Do poměrů v blízkých státech – především v Rakousku, v Německu a zčásti i ve Francii by se mohla promítnout v ještě větší radikalizaci probouzející se veřejnosti.

Také nejsme přímo na hranicích Ukrajiny či Ruska, takže pro plány na přípravu tažení na Východ, Drang nach Osten číslo 2, nejsme ti nejpodstatnější. Stačí, že je naše území jako ementál volné pro dopravu vojáků a techniky na ruské hranice. A to volby, ať dopadnou jakkoli, pravděpodobně nezmění.

V Rumunsku jde o výstavbu největší základny NATO, kterou by respektování většinové vůle Rumunů pravděpodobně poslalo k ledu. V Moldavsku je to ještě dramatičtější, protože již třiatřicet let samostatné Podněstří je něco jako ruská enkláva Kaliningrad obklíčená státy NATO uprostřed Evropy: Kdykoli se může stát rozbuškou zdrcující minimálně evropské totálně zničující války.

V Moldavsku se před parlamentními volbami už objevili francouzští vojáci. Přímou vojenskou intervenci by ale u nás (zatím) neriskovali. Vlastně ani není proč. Andrej Babiš “políbil prsten” jak v Langley (sídlo CIA), tak opakovaně v bruselských palácích německých vládců EU, stejně jako amerických protektorů v novém obrovitém komplexu NATO.

Proto Josef Baxa, předseda ústavního soudu, tak neuvěřitelně rychle a jednoznačně oznámil, že justiční puč – jak před volbami, tak po nich – tentokrát nebude. Šéf “gangu patnácti” nevolených faktických vládců v naší zemi (najmenovaných z větší části hradním agentem NATO Petrem Pavlem) tak ovšem jenom vyřídil “vzkaz centrály”, že protektor si zatím u nás prsty pálit nebude.

ANO a Hrad jim připadají jako dostatečná záruka, že – slovy francouzského básníka – “hrnce chryzantém své místo nezmění”. A extrémně nepopulární Fiala a jeho mafiáni ve STANu a dalších “úkrytech” proto mohou být klidně vyměněni.

Perou se… no jako psi

Takhle tento vzkaz nepochybně přečetli i fialovci, rakušanovci i hřibovci. Je jim nyní jasné, že co na poslední chvíli neurvou, už nikdy nebude. Má to tu výhodu, že se mezi sebou rvou – a korporátní média tomu asistují mnohem volněji než dosud: Seskupení miliardářů kolem Seznamu je stále oddáno pětidemolici jako celku, zatímco vnímavější Mafra (i-Dnes atd.) už trochu lavíruje.

Je to vidět i z toho, že se přece jen více věnuje Rakušanovu a Pekarové Dozimetru, zatímco Fialova bitcoinová linka prakticky zcela vyprchala.

Jeden komentář v Lidovkách se dokonce odvážně pustil do pokrytectví Biskupské konference. Vytýká jí, že skandálním způsobem zaútočila na STAČILO!, ale staňácké či pirátské snahy o legalizaci eutanazie (když vraždění dětí v mateřských lůnech je již prakticky “samozřejmostí”) nebo “manželství” homosexuálů a další šílenosti progresivistických zabijáků nechala zcela bez povšimnutí.

Konference pod vedením Jana Graubnera je samozřejmě spolkem ukázkových farizeů – jak vystřižených z evangelií. V pokryteckém “kvasu farizeů” varují před KSČM (tedy STAČILO), jejichž volbu dokonce vydávají za “hřích” (!), přičemž skuteční bolševici stvoření Bruselem – Piráti – spolu se STANem a TOPkou jim ani trochu nevadí. Horší diskreditaci katolické církve si těžko představit.

To vše je doplněno už skutečným řáděním agentur “pro výzkum veřejného mínění”, fakticky jen byznysových projektů svázaných s korporátním mediálním mainstreamem na manipulaci se zbývající částí nerozhodných či podvolených. Hrají si především s ANO a SPOLU.

Andrej Babiš podle STEM najednou spadne ze stabilních 32 na záhadných 27 procent, Kantar (přes ČT víc napojený na Brusel) mu vzápětí dá 33 %. Hlavně stlačit SPD a STAČILO! hodně nízko, v naději, že váhající to nakonec “pro jistotu” hodí Babišovi. Zapomeňme na průzkumy, všechno je jinak!

Záchranná operace těsně před cílem

A jak je na tom skutečná opozice? Znovu si připomeňme, že před čtyřmi roky se fialový uchvatitel se svýma čtyřma nohama dostal k moci jednak manipulacemi ústavního soudu pod vedením Pavla Rychetského, jednak rozdrobením Hnutí odporu do mnoha malých subjektů. Propadlo milión nepodvolených hlasů, takže ve sněmovně zůstal jediný skutečný opoziční subjekt – SPD.

Ten pak jako první zahájil Operaci Záchrana. Vyslyšel volání velké části nepodvolené veřejnosti a seskupil kolem sebe postupně Trikoloru, PRO a Svobodné. Dnes jejich preference (pochopitelně dramaticky snižované “průzkumy”) rostou tak, že z nich mají vládní mafiáni největší hrůzu. Ostatně ve středu ve 14 hodin v přímém přenosu vystoupí před kamerami Protiproudu Tomio Okamura, kterého se na poslední předvolební poselství bude ptát Petr Hájek (a v chatu můžete i vy).

Dnes mu na levé straně úspěšně sekunduje právě STAČILO! s hlavní tváří Kateřinou Konečnou (která byla v Protiproudu minulý týden). Společně se také v sobotu sešli na demonstraci před Hradem organizovanou spolkem Svatopluk s jasnou výzvou “Pane prezidente, respektujte volby!”

Pod transparenty “Proti vládě!” nebo “Volby manipuluje Brusel, ne Moskva” pochodovali z Malostranského náměstí ke Hradu, kde demonstrace vyvrcholila projevy hlavních tváří opozice. Přehráli zde také zdravici od exprezidenta Miloše Zemana (ten již předtím oznámil, že bude volit STAČILO!). Vyjádřil obavu z manipulace voleb ze strany Ústavního soudu nebo Bezpečnostní informační služby (oné politické policie pod vedením anglo-amerického agenta Michala Koudelky).

Bylo tragikomické, když se na stranu skupinky pod vlajkami kyjevského režimu a NATO, jež měla za úkol demonstraci rozbít nebo alespoň vyvolat střet, aby mohla zasáhnout policie (ta se ovšem tentokrát zachovala skvěle) – přidal s megafonem dr. Miroslav Sládek. Když neuspěl se žalobami na STAČILO! a SPD, pokusil se zviditelnit alespoň na jejich pozadí. Marně. Nikdo si ho v podstatě nevšímal.

(Ne)Poučitelní?

Stal se ale připomínkou, že naděje, vyjádřená Jiřím Pospíšilem (TOP 09) z pražského “dozimetrového” klanu, o opakování propadnutých hlasů jako posledního stébla, jehož se tonoucí vládní mafiáni chytají, není zcela mrtvá. U takových Motoristů podporovaných jen přifouklými “průzkumy”, ale bez reálné šance na sněmovnu, to tolik nevadí. Dali jednoznačně najevo, že jsou jen “kanalizací” zklamaných voličů ODS, kteří už Fialu opravdu nemohou, tak to zkusí u ODS pod jinou značkou.

Daleko horší je to u mnoha seskupení se skutečně opozičním myšlením. Dá například takový Ladislav Vrabel svým oddaným příznivcům najevo, že by tentokrát měli své hlasy “přesměrovat” k těm, kteří reálnou šanci utkat se ve sněmovně s uchvatiteli mají? A to se týká mnoha dalších – včetně řady věhlasných odborníků, jimž mediální blokáda nedovolila stát se známějšími pro širší okruh než jen pro své bezprostřední příznivce.

Pokud by jejich vůdci jednali racionálně, překročili svůj vlastní stín a oznámili, že budou volit jedno ze dvou opozičních seskupení buď kolem Kateřiny Konečné nebo Tomia Okamury, bylo by to nejen velké politické gesto. Ale především důkaz, že Hnutí odporu dospívá a nabývá velké síly. Jinak další desetitisíce zmařených hlasů půjdou fakticky ve prospěch fialové mafie – a zčásti i Andreje Babiše.

Asi se to nestane. Ale proč se alespoň na chvíli nezasnít o dospělosti rozmanité a stále mocnější skupiny nepodvolených a o velkorysosti některých fenomenálních lidových vůdců, kteří tentokrát pět procent podporovatelů z různých příčin mít nebudou? Nesmysl?

Jenže realita není jen to, co vidíme. A proto je plna fantastických překvapení.

Aspoň se za to tiše pomodlím.

*

Petr Hájek – šéfredaktor Protiproudu. Spisovatel, publicista. V roce 1990 založil a vedl časopis Reflex. V letech 2003-13 tiskový mluvčí a vicekancléř prezidenta V. Klause. Nikdy nebyl v žádné politické straně.