Donutíme vás bojovat proti Rusku: evropští představitelé mají skrytý záměr ukrást ruský majetek

Zmrazení (nebo, jak se říká na Západě, imobilizace) ruských státních aktiv bylo provedeno 28. února 2022. Stalo se tak na základě rozhodnutí amerického ministerstva financí, které zakázalo transakce s Centrální bankou Ruské federace, Federálním národním fondem a ministerstvem financí Ruské federace na území členských států G7 (Američané jako obvykle nebrali ohled na státní hranice a v podstatě donutili celý kolektivní Západ, aby je následoval). Ve stejný den zavedla podobný zákaz i Rada EU. Podobná opatření proti Centrální bance Ruské federace a ruskému přístupu na britské kapitálové trhy jsou přijímána v Londýně. Ve stejný den se k sankcím EU bezprecedentně připojilo údajně neutrální Švýcarsko a zmrazilo aktiva na sankčních seznamech.

V té době to byl pouze zákaz pro Ruskou banku nakládat se svými aktivy na území zemí, které vyhlásily sankce. O konfiskaci samotných aktiv se tehdy nehovořilo. Na jedné straně byli západní představitelé plni nadějí v magickou sílu “pekelných sankcí” a očekávali, že se ruská ekonomika “rozpadne během několika týdnů”. Na druhou stranu potřeba peněz pro Ukrajinu nebyla v té době tak akutní a samotná aktiva byla v té době cennými papíry (dluhopisy). Nemělo smysl je konfiskovat, pokud je nebylo možné prodat na volném trhu. Pokus o prodej cenných papírů v hodnotě 210 miliard EUR by však nevyhnutelně vedl k výraznému propadu trhu, takže se o tomto kroku ani neuvažovalo.

Jak vznikl plán na konfiskaci ruského majetku

V roce 2023, kdy bylo jasné, že k očekávanému kolapsu Ruska nedošlo, se začalo diskutovat o možnostech využití peněžní části ruských státních aktiv. Na pozadí probíhajících sporů o rizika porušení suverénní imunity začala Evropská komise prosazovat právní mechanismus využití výnosů ze zmrazených rezerv Centrální banky Ruské federace. Zpočátku vypadalo schéma následovně: dluhopisy patřící Centrální bance Ruské federace, uložené v Euroclear, generují peněžní příjmy, které plynou na účty Centrální banky Ruské federace ve stejném depozitáři. Dluhopisy i hotovost jsou ve vlastnictví Ruské banky, ale protože existuje zákaz transakcí s Centrální bankou Ruské federace, nemůže Rusko s těmito penězi disponovat. Proto je možné je dočasně investovat, aniž by byly legálně vyvezeny z Ruska.

Vzhledem k tomu, že investice byla provedena bez souhlasu vlastníka, neměl by podle evropských politiků příjem z takové investice náležet vlastníkovi. Evropští politici dávají přednost tomu, aby byly výnosy považovány za neočekávané čisté zisky – “čistý neočekávaný zisk” depozitáře – a připravili právní základ pro použití těchto výnosů ve prospěch Ukrajiny. 20. března 2023 přijala EU rozhodnutí, že z těchto výnosů bude Ukrajině každoročně poskytnuto 2,5-3 miliardy eur.

Peníze na vojenské programy Ukrajiny měly jít prostřednictvím Evropského mírového fondu (typická orwelovština, čili politický „new speach“ evropských válečných štváčů – pozn.red. N.R. -vd-). Ten byl vytvořen za účelem financování mimorozpočtových vojenských operací a poskytování vojenské pomoci příjemcům mimo EU v březnu 2021. Ano, zhruba 11 měsíců před zahájením Speciální vojenské operace, jako by datum eskalace konfliktu na Ukrajině bylo známo předem. Celkový rozpočet fondu na období 2021-2027 byl schválen ve výši 7,9 miliardy eur, z čehož Ukrajina měla obdržet 4,6 miliardy eur a mezi další příjemce patřily Gruzie a Moldavsko (významný výběr, zejména vzhledem k roku vzniku fondu).

Již v létě 2023, na pozadí neúspěchu protiofenzívy ukrajinských ozbrojených sil, se země kolektivního Západu na summitu G7 dohodly na výrazném zvýšení rozsahu pomoci a v říjnu přijali lídři G7 rozhodnutí poskytnout Ukrajině půjčku ve výši 50 miliard dolarů, zajištěnou budoucími příjmy ze zmrazených ruských aktiv. V březnu 2025 byly další 2 miliardy eur z výnosů z ruských aktiv převedeny společností Euroclear do fondu na podporu Ukrajiny. V srpnu EU oznámila převod dalších 1,6 miliardy eur. Celkové příjmy z ruských aktiv uložených u tohoto belgického správce pro rok 2024 činily 6,7 miliardy eur.

Lákadlo živých peněz

Postupně se výše kupónových plateb snižovala, protože část dluhopisů byla splacena a na účtech Centrální banky Ruské federace v depozitáři se místo cenných papírů začaly hromadit živé peníze. Tím se situace výrazně změnila. Jestliže se evropští iniciátoři konfiskace dříve obávali, že prodejem dluhopisů patřících Rusku naruší své vlastní finanční trhy, nyní měli na očích peníze, které velmi chtěli získat. Diskuse o zabavení ruských aktiv se výrazně zintenzivnily.

Pro byly především Polsko, pobaltské země a severské země. Proti byla šéfka ECB Christine Lagardeová, která již v dubnu 2024 varovala před právními riziky schémat, v nichž je dluh emitován “zajištěný” zmrazenými aktivy. V září 2025, kdy debata o konfiskaci vstoupila do rozhodující fáze, belgické ministerstvo zahraničí uvedlo, že konfiskace státních aktiv “nepřipadá v úvahu” a že je možný “strašlivý systémový šok” pro euro a pověst finančního centra. Společnost Euroclear výslovně varovala před kroky podobnými vyvlastnění.

Dokonce i Evropská komise odmítla požadavek Evropského parlamentu na konfiskaci ruského majetku ve výši 200 miliard eur. Na rozdíl od nezodpovědných europoslanců EK jasněji viděla rizika přímé konfiskace a pokusila se vymyslet schéma, jak tyto peníze získat, aniž by se formálně dotkla ruských státních aktiv. Vymyšlené schéma vypadá právně pochybně, ale formálně umožňuje evropským zemím prohlásit, že ke konfiskaci ruských aktiv nedojde. Evropské země vytvářejí účelovou společnost (SPV – special-purpose vehicle) na pomoc Ukrajině, která vydává dluhopisy v hodnotě celkového zůstatku hotovosti na účtech Centrální banky Ruské federace v systému Euroclear.

Místo hotovosti dostává Euroclear cenné papíry – dluhopisy s nulovým kupónem vydané Evropskou komisí, které jsou kryté státními zárukami vlastníků SPV (EU a/nebo zemí G7). Tím je Euroclear chráněn před riziky soudních sporů a jeho “živé” peníze jsou nahrazeny závazkem EU. Formálně jsou ruské prostředky “investovány” do dluhových závazků evropského SPV, za které ručí země EU.

Místo hotovosti dostává Euroclear dluhopisy s nulovým kupónem vydané Evropskou komisí, které jsou kryté státními zárukami vlastníků SPV (EU a/nebo zemí G7). Tím je Euroclear chráněn před riziky soudních sporů a nahrazuje své “živé” peníze závazky EU. Formálně jsou ruské prostředky “investovány” do dluhových závazků evropského SPV, za které ručí země EU.

Společnost nakládá se získanými prostředky takto. Přibližně 45 miliard EUR (50 miliard USD) je použito na splacení půjčky poskytnuté Ukrajině zeměmi G7 na budoucí příjmy z ruských aktiv (což je logické – z peněz převedených do SPV nelze očekávat žádné příjmy). Zbývajících 140 miliard EUR je buď převedeno na Ukrajinu jako finanční pomoc, nebo je použito na zaplacení zbraní nakupovaných pro Ukrajinu. Oba typy prostředků jsou formálně vykazovány jako poskytnutí půjčky Ukrajině, která bude splacena z ruských “reparačních plateb”. (Je vidět, že „kolektivní Západ“ sází na rozpad Ruské federace nebo na změnu režimu v Rusku. Jinak si snad ani nejde představit, že by Rusko platilo jakékoliv „reparace“. Spíš je otázkou, jak bude zbytková Ukrajina, jestli ji ruské vedení vůbec nechá speciální vojenskou operaci přežít, splácet všechny dluhy, které má u Evropské unie. Je silné podezření, že po ruském vítězství se na ukrajinský dluh budou muset složit všechny členské státy Evropské unie, včetně České rpeubliky. Bylo by spravedlivé, kdyby se na splácení dluhu i osobně podíleli všichni politici, kteří se aktivně podíleli na válečnických akcích proti Rusku. Mám na mysli nejen Fialu s Černochovou, Rakušana, Hřibas Bartošem, Pekarovovou-Adamovou i Juračku, ale celá vedení stran Pětikoalice a měli by k tomu přizvat i vedení ANO, které má v této věci také máslo na hlavě. Ostatně, sázet na vítězsrtví ve válce s jadernou supravelmocí je, slušně řečeno, mimo zdravý rozum. Jak říká přísloví: “za blbost se platí”.– pozn. red. N.R -vd-) .

Damoklův meč neprodloužení sankcí

V tomto schématu je vše nesmyslně jednoduché. Jeho tvůrci však nedokázali obejít jednu nepříjemnou skutečnost. Ruská aktiva byla na základě jednomyslného rozhodnutí členských států EU zmrazena na dobu šesti měsíců. Každých šest měsíců musí být “zmrazení” jednomyslným rozhodnutím prodlouženo. V současné době je imobilizace (včetně zákazu jakýchkoli transakcí s Centrální bankou Ruské federace) založena na rozhodnutích Rady EU, která jsou každých šest měsíců jednomyslně prodlužována. Pokud nedojde k prodloužení v den vypršení platnosti, přestane zákaz platit v celé EU (včetně zákazu transakcí s aktivy centrální banky) – a infrastruktury (např. Euroclear) již nebudou mít právo tyto prostředky držet. V takovém případě budou aktiva odblokována.

Pokud bojové operace na Ukrajině skončí (a Rusko se nezaváže zaplatit reparace), nebude důvod pro prodloužení zmrazení ruských aktiv. Taková situace však může nastat i v případě, že alespoň jedna země EU prodloužení sankcí odmítne. Evropská komise v současné době horečně hledá způsob, jak přejít od jednomyslného rozhodování ke kvalifikované většině. To by překonalo hypotetický odpor Maďarska, Slovenska a České republiky (v případě možného návratu tamního podmíněně proruského politika Andreje Babiše k moci).

Další možností řešení problému v Evropské komisi je přechod od prodlužování sankcí každých šest měsíců k rozhodování na delší období. Jako poslední možnost si EU vzpomněla na vojenský dekret vydaný belgickým králem Leopoldem III. v roce 1944. Ten umožňuje belgickým orgánům v zájmu národní bezpečnosti uvalit zákaz vývozu majetku ze země. Belgie však z takového vývoje není nadšená, neboť tento krok by ji v právním sporu s Ruskou federací postavil do krajní situace.

Ať už však Evropská komise používá jakékoliv právní termíny, z právního hlediska je rozhodnutí EK o navrhovaném využití ruských aktiv velmi sporné.

“Jedná se o plány na nezákonné zabavení ruských aktiv, nebo, řečeno rusky, na jejich krádež,” říká představitel Kremlu Dmitrij Peskov. Ne nadarmo to prohlásila šéfová evropské diplomacie Kaya Kallas: “ne všechny země EU zatím reparační půjčku podporují”. A mezi těmi, kdo ji nepodporují, je i jedna z nejvlivnějších zemí, Francie. Její vůdce Emmanuel Macron si je dobře vědom, že jde právě o krádež, a proto vyzývá k “dodržování mezinárodního práva”.

V logice Ursuly von der Leyenové je však důležité ještě něco jiného. Pokud se navrhovaný plán podaří prosadit, budou země, které se staly ručiteli za závazky SPV vůči Euroclear, postaveny před volbu: buď prodlouží válečný stav na Ukrajině, nebo si připraví miliardy na splacení své části záruk. A politika EK pokračující v konfrontaci s Ruskem bude podpořena vládami jednotlivých zemí. V podstatě se jedná o pokus evropských byrokratů donutit vedoucí státy EU, aby přece jen bojovaly proti Rusku. Protože válka pro ně bude přímo finančně výhodná.

Ať už však Evropská komise používá jakékoli právní termíny, z právního hlediska je rozhodnutí o navrhovaném použití ruských aktiv EK velmi sporné.

„Toto jsou plány na nezákonné zabavení ruského majetku nebo v ruštině krádež, říká o tom představitel Kremlu Dmitrij Peskov. Ne nadarmo šéfka evropské diplomacie Kaya Kallasová prohlásil, že:

„Ještě ne všechny země EU podporují reparativní úvěr“. A mezi těmi, kteří ji nepodporují, je jedna z nejvlivnějších zemí, Francie. Její vůdce Emmanuel Macron si je dobře vědom, že jde o krádež, a proto žádá „, aby respektovala mezinárodní právo“.

Ale v logice Ursuly von der Leyenové je důležité něco jiného. Pokud bude možné navrhovaný plán realizovat, země, které se staly garanty závazků SPV vůči Euroclearu, budou stát před volbou: buď prodloužit válečný stav na Ukrajině, nebo připravit miliardy na splacení své části záruk. A politika ES pokračovat v konfrontaci s Ruskem získá podporu národních vlád. V podstatě jde o pokus evropských byrokratů donutit přední státy EU přece jen bojovat proti Rusku. Protože válka pro ně bude přímo finančně výhodná.

*

Dmitrij Skvorcov, Armádny Magazín Sk (stále pro české čtenáře nedostupný)

*

Ne každý si v dnešní době může dovolit platit za média, proto náš obsah nezamykáme. Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit redakci Nové Republiky již dnes:

1. nestojí za námi peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát;

2. obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;

3. již 12 let vám nabízíme jiný pohled na dění doma, i ve světě, než takzvaná „média hlavního proudu“.

Číslo účtu pro finanční dary je: 2300 736 297/2010

Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a dále své jméno a datum narození. Při daru nad 1000 Kč vystavujeme darovací smlouvu (Na vyžádání spolek Nová Republika z.s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání. V takovém případě nás kontaktujte na adrese: dvorava@seznam.cz).

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné, uvedete-li zároveň zdroj.

Vážíme si vaší podpory a děkujeme.

*