Kudy a jak?

V uplynulých dnech jsme my, chcimíři, dozvěděli mimořádně příznivou zprávu. Trump se sejde s Putinem v Budapešti. Dodávka raket Tomahawk Ukrajině se odkládá, čímž se odkládá i Třetí světová válka. Zelenský, který následně přijel do Bílého domu, nebyl přivítán ani na letišti, ani u dveří, podle uniklých svědectví na něj Trump křičel a odmítal se s ním bavit zbrojení a nakonec ho bez rozloučení vystrčili ven, aby si udělal tiskovku v parku.

Důvody Trumpova rétorického obratu jsme už v diskusi probírali. Čína uvalila embargo na vývoz vzácných kovů a jediná další země, která jich má dost, je Rusko, zároveň se Trumpovi nehodí, aby Rusové rozmisťovali své rakety na Kubě a nebo dodávali pokročilé zbraňové systémy Venezuele, Rus také byl velmi zdrženlivý ve válce mezi Izraelem a Íránem… a nepodceňoval bych ani to, že Trump Zelenskému nezapomněl, že to byla Ukrajina, která měla prsty ve všech těch obviněních, že americké volby ovlivvnilo Rusko. Trump Ukrajince prostě nemá rád a stejně tak nemá rád nabubřelou Evropu.

Výsledek už se dostavil, včera došlo (samozřejmě, čirou náhodou) k požárům v rafinériích v Maďarsku a Rumunsku a ukrajinská armáda opět ostřelovala ropovod Družba.

Já bych se chtěl dneska pověnovat něčemu jinému, protože to považuju za důležitý ukazatel, o kterém ale zatím nikdo moc nemluvil. Jak se Putin do toho Maďarska vlastně dostane. V majnstrýmu už zaznělo, že Evropa ruským letadlům vzdušný prostor neotevře a jediná cesta tak vede přes Turecko, Středozemní moře a pak přes vzdušný prostor Černé hory a Srbska. Včera jsem také zaznamenal zprávu, že Bulharsko by bylo ochotno umožnit přelet ruské delegace.

Hele, když někam letí ruský prezident, tak to není jen tak. Ostatně, v Maďarsku už prý jsou jak američtí tak ruští bezpečnostní specialisté, aby schůzku připravili. Rusové hodně dbají na protokol i diplomatické jemnůstky, takže nikdy nedopustí, aby Putin letěl třeba v americkém letadle, nebo aby se ve vzduchu dozvěděl, že mu odepřeli přelet. Stejně tak se při letech státníků nikdy nikdo nespoléhá jen na letecký doprovod stíhaček, jako že ty by byly to jediné, co chrání prezidentské letadlo.

Pamatuju si, když byl Putin v roce 2019 na návštěvě Srbska, tak se potichu mluvilo o tom, že ještě předtím tam dovezli ruské protiletadlové komplety, které tam pak zůstaly a po dobu Putinovy návštěvy pěkně ruské radary s (ruskými operátory) monitorovaly vzdušný prostor půlky Evropy, jestli se směrem k ruské Air Force One neblíží nějaký neidentifikovaný předmět. Koneckonců, vztahy s Ukrajinou už byly v té době hodně napjaté.

Že se Evropě a Ukrajině nebude schůzka v Budapešti líbit, to si tady nemusíme říkat. Potvrzuje to i majnstrým, včetně nově zvolené Pirátky Demeretašvili, která se narodila v Texasu, žije u nás a jejíž tatínek bojuje za Ukrajinu v Gruzínské legii jako odstřelovač… jo globalizace. Proto Kaja Kallas mluví o tom, že Maďarsko má povinnost Putina zatknout (a nemluvila o tom, že má Maďarsko povinnost zatknout i Netanjahua), proto mají v Paříži, Berlíně i Bruseli protažené obličeje a proto Britské deníky píší o tom, že schůzka u Orbánů je ponížením pro Evropu.

Když tohle víme my, vědí to jak Američané, tak Rusové, tak Maďaři. Schůzka by se totiž mnohem snáze dala zorganizovat někde v Dubaji či Istanbulu. Že se i přesto má odehrát v Budapešti, musel pro to Orbán už dávno hodně udělat. Ruská posedlost bezpečností hraničí (z dobrých důvodů) s paranoiou. Už jen proto, že Maďarsko sousedí s Ukrajinou. Že tam Putin má letět, to není jen o trase a stíhacím doprovodu, ale také o pozemních instalacích a mnoha bezpečnostních zárukách.

Tohle se muselo připravovat dlouhodobě. Hodně dlouhodobě. Vlastně bych si myslel, že to bylo rámcově domluveno už na Aljašce a že vztahy mezi Trumpem, Putinem a Orbánem jsou ještě o řád lepší, než nám podsouvají pravdomluvní intervjuci. Že se sice navenek dělají tanečky pro veřejnost a čechrá se peří, ale ve skutečnosti se jede podle domluveného plánu postupného obnovování důvěry, velkomyslných gest a vyšachovávání Evropy, kterou je třeba před posláním na smetiště dějin pořádně podojit.

Dohodnout setkání někde na neutrální půdě, to je poměrně snadné, ale dohodnout setkání přímo v Evropské unii, hned vedle Ukrajiny, dostat tam bezpečně člověka, na kterého je vydán mezinárodní zatykač a kterého Evropa považuje za svého hlavního nepřítele, to už chce kumšt, hodně dobré vůle mezi mnoha aktéry a chce to čas. Zároveň to ukazuje, že obnovování vztahů mezi Ruskem a USA pokračuje rychlým tempem a všechny rozmíšky jsou spíš divadýlko pro veřejnost a Uršulu Leyenovou.

Je to ještě předčasné, ale představte si Budapešť jako hlavní město iniciativy Trojmoří, která odděluje ruskou sféru vlivu od té západoevropské. Která je dostatečně velkou bariérou, ale i mostem mezi tradičními rivaly a nepřáteli, která vyvažuje vliv Moskvy, Berlína, Paříže, Bruselu, Istanbulu, ale i Washingtonu. Možná proto u nás bylo všechno před volbami tak vyhrocené a je to vyhrocené i teď. Hraje se o to, kam bude Česká republika patřit. Jestli k Západu a nebo ke střední Evropě. Budeme se o naší budoucnosti bavit s Bruselí a nebo s Budapeští?

*

Daniel Sterzik – Vidlák, Litterate