Posvátné krávy …

V posledních dnech jsem smutně sledoval, jak se i poslední parlamentní strana hladce vzdala svého programu referenda o setrvání v Evropské unii a NATO. Neříkám to ve zlém, jen s trpkostí, protože Tomio má pravdu – SPD má jen patnáct poslanců, nikdo jiný z těchto insitucí vystupovat nechce, i když se už dávno obrátily ve svůj vlastní opak. A tak je třeba si zacpat nos, lupnout kinedryl a udělat příslušný kompromis… koneckonců, jde o to, aby už nevládnul Petr Fiala, ne?

Členství v EU a NATO je prostě dogma. O dogmatech se nepřemýšlí, dogmata se nezpochybňují. Posvátné krávy se nezabíjejí, ty se musejí jedině krmit… i když z nich už není žádný užitek. Bohužel, když takovou krávu krmíte, ona pořád roste, bude pořád větší a bude si pořád víc dovolovat. Kdysi dávala alespoň mléko, ale teď už jen spotřebovává a chce pořád víc.

Má-li nová vláda vzniknout co nejdřív a nemá-li prezident zdržovat déle, než je nutné, je zapotřebí jasně vyznat víru, že s EU i NATO na věčné časy a nikdy jinak. Kritika je možná, ale jen uvnitř, mezi funkcionáři. O reformách nemá co rozhodovat lid. Plebs nebude zpytovat evropské hodnoty žádnými prokletými otázkami.

Ano, všichni vědí, že EU už není nástrojem blahobytu a NATO už není nástrojem míru. Ale jsou to vlastně poslední symboly Západu. Poslední pomníky doby, kdy Západ neměl alternativu a nastal konec dějin. Sice to tak už dávno není, ale je možné se k tomu upínat, je možné pomalu vyklízet pozice a předstírat, že všechno je stále ještě v pořádku.

Včera byl svátek vzniku samostatné a suverénní republiky… a od naší politické reprezentace jsme se dozvěděli, že budeme dál krmit posvátnou krávu ořezáváním suverenity, předáváním kompetencí do Bruselu a zapojením se do sedmdesátiprocentního amerického vojenského eseróčka, přičemž Trump od nás očekává nákupy amerických zbraní i americké ropy. Nějaký ropovod Družba nemá být povolen ani Orbánovi…

Na Pražském hradě se večer sešli ti, kteří s tím souhlasí.*) Oslavu svátku naší suverenity připravil prezident, který žádnou suverenitu nechce. Chce ořezat právo veta a chce přijmout euro. Dokonce to řekl přímo při oslavě státního svátku suverenity a samostatnosti. Abychom se nemuseli hrbit před Moskvou, odevzdáme svá práva pod správu Brusele… A samozřejmě budeme dál podporovat Ukrajinu a zbrojit.

Říkávali jsme už dlouho před volbami, že nás čeká pokračování Fialovy vlády jinými prostředky. Bude to takový antipostoj Polska. Rozdíl mezi Kaczinským a Tuskem byl jen v tom, že Kaczinský říkal Angele Merkelové i Uršule Leyenové „NE“ a mračil se u toho. Tusk říkal úplně stejné „NE,“ ale usmíval se. U nás to bude naopak. Fiala říkal vždycky „ANO“ a usmíval se u toho, Babiš bude také říkat „ANO,“ ale bude se mračit. Koneckonců, je pravda, že to byl právě Andrej, kdo odsouhlasil všeobecné grýndýlové rámce. Ano, já vím, že v těch odsouhlasených rámcích nebylo nic konkrétního, nebyly tam termíny ani milníky, ale byla to základní encyklika. Základní článek víry, podle kterého se pak jelo a jede.

Nová vláda se prezentuje tak trochu jako béčko Fialovy vlády. Směr bude zachován, o dogmatech se dál nebude pochybovat, posvátné krávy se budou krmit, aby mohly být ještě větší a neomalenější. Dost často se stává, že béčka se nakonec stane áčko. Nakonec svého předchůdce ještě předběhne.

Doufám, že si dělám starosti zbytečně. Realita se teď odhaluje stále rychleji a stále více se bude ukazovat, jestli měla pravdu Leyenová nebo Orbán. Ale když jsem viděl tu včerejší sváteční manifestaci posvátným kravám a viděl jsem, kdo všechno tam je a čemu tleská, moc nadějí si tedy nedělám. Obzvlášť, když jsem viděl, že prezident pozvané dělí na jedny, kteří sedí ve Vladislavském sále a pak na ty druhé, kteří na ně koukají na obrazovkách ve Španělském sálu…

Demokracie, vole!

*

Daniel Sterzik – Vildák (na úvodním snímku), Litterate

*) Vladislavský sál včera sice zaplnili převážně přitakávači bruselských nesmyslů, rychklokvašení rusofóbové a praporečníci zločinné alience NATO, ale kancelář prezidenta Pávka musela pozvat i několik oponentů dnešního režimu. Například hned u uličky seděli paní spisovatelka Lenka Procházková a pan europoslanec za SPD Ivan David. Oba nemůžeme podezírat ani z kolaborace a ani ze slouhovského poklonkování.  (pozn. red.NR)