Summit Trump-Putin v Budapešti: Mistrný tah Moskvy přivádí evropské válečné štváče do stavu paniky. Nejbezpečnější cesta do Maďarska vede přes Černé moře, Turecko a Srbsko. Fico chce pomoci. Johnson dostával peníze za pokračování války. Dočkáme se míru?

Maďarský premiér Viktor Orbán, který setkání pomohl zprostředkovat, již avizoval, že se bude jednat o historické setkání, které může v Evropě proběhnout jen v Maďarsku, které vypovědělo smlouvu o Mezinárodní trestním tribunálu, a proto se tam Putin může cítit bezpečně. Hodně bude ale záležet na ochotě Evropanů nesabotovat tento rusko-americký summit, tak, jak to dělali již dříve.

V současnosti také probíhá diskuse o možné logistice letu ruského prezidentského speciálu. Jak by se mohla trasa naplánovat? Logistika letu Vladimira Putina do maďarského hlavního města nebude jednoduchá. Evropská komise ale již přispěchala s ujištěním, že sankce nezahrnují zákaz Putinových návštěv EU. Podle Bruselu neexistují žádné překážky pro cestu ruského prezidenta do Maďarska. Evropská komise již uvedla, že povolení k přeletu letadla ruského prezidenta nad vzdušným prostorem EU musí udělit národní vlády.

Většina komentátorů se shoduje na tom, že oznámení summitu lídrů v Budapešti před schůzkou Trumpa se Zelenským bylo silným tahem Moskvy. „Důležitá je také symbolika Maďarska jako platformy pro dialog. Existuje zde mnoho politických a diplomatických stop. Paralely s Budapešťským memorandem, sympatie Maďarska a jejího premiéra Viktora Orbána k Rusku a otázky energetických partnerství mezi několika zeměmi EU a Moskvou,“ napsal politolog Alexej Česnakov na svém  Telegramovém kanálu.

Evropští váleční štváči v panice

Není divu, že po zprávách o budapešťském summitu západní tisk propadl panice podobně jako před setkáním obou politiků na Aljašce. Bloomberg píše, že „Trumpův plán uspořádat druhou schůzku s Putinem podkopává ukrajinskou iniciativu a mohl by být vnímán jako pokus ruského prezidenta vrazit klín mezi USA a Evropu.“ Podle serveru Politico by budapešťská schůzka, pokud se uskuteční, byla pro ruského prezidenta skutečně pozoruhodným úspěchem.“

List The Telegraph poznamenává, že „Trumpovo setkání s Putinem v Budapešti je požehnáním pro Viktora Orbána a velkým ponížením pro EU“. A deník The Guardian se obává, že smířlivý tón amerického prezidenta po rozhovoru s ruským protějškem „zpochybnil pravděpodobnost okamžité pomoci Ukrajině a v Evropě znovu probudil obavy z kapitulace Washingtonu před Moskvou“.

Na tomto pozadí ruská expertní komunita spekuluje o trase, kterou se prezidentské letadlo vydá do maďarské metropole. „V případě Aljašky, kde se v srpnu konal summit mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem, americké stíhačky doprovázely ruský prezidentský letoun po určitou část letu,“ vzpomíná politolog Marat Baširov. Odhaduje, že Putin má dvě možnosti, jak se setkat s Trumpem v Maďarsku.

Nejbezpečnější je jižní trasa

„Severní trasa přes Polsko není dobrou volbou, protože se tam nachází hustá zóna protivzdušné obrany NATO, takže bude pravděpodobně odmítnuta. Podle mého názoru vypadá jižní trasa slibněji: Černé moře – Turecko – Bulharsko – Srbsko – Maďarsko,“ domnívá se Baširov. Vojenský zpravodaj Alexandr Koc se domnívá, že nejpravděpodobnější trasou je Kaspické moře – Írán – Turecko – Středomoří – Černá Hora – Srbsko – Budapešť.

„Bylo by samozřejmě symbolické letět přímo nad Ukrajinou. A shora pozorovat záblesky hněvu, které dole vybuchují. Ale tato trasa je pravděpodobně jen sen. Riziko útoku na prezidentské letadlo je až příliš zřejmé,“ napsal vojenský zpravodaj na svém Telegramovém kanálu.

 „A let přes Bělorusko a Polsko s přeletem nad Slovenskem… No, sami vidíte, že v té větě je slovo Polsko. Z Černého moře přes Rumunsko? To je také exotické a nese to sebou nepřiměřené riziko. Stejně jako severní trasa přes Baltské moře, Německo a Rakousko. Pamatujete si na ty neidentifikované drony,“ pokračoval. „V každém případě je to pro naše speciální služby obecně a obzvláště pro Federální bezpečnostní službu obtížný úkol.“ „A Britové se svými nezávislými mazlíčky se teď budou ze všech sil snažit zorganizovat nějakou podlost,“ zdůraznil Koc.

Logistický oříšek

Letecký expert Oleg Pantelejev také naléhavě žádá, abychom nepodceňovali hrozbu z Ukrajiny. Domnívá se, že podrobnosti o trase letadla zůstanou utajeny. „Technicky vzato je možné letět přes Polsko. Pokud jde o státní návštěvy, země mohou vydávat jednorázová povolení ke vstupu do vzdušného prostoru. Ale podle mého názoru současné vztahy mezi Moskvou a Varšavou tuto možnost činí nepravděpodobnou,“ uvedl expert.

„Pokud jde o bezpečnost letů, ta se řeší dohodami s nejvyšším politickým vedením zemí, jejichž vzdušným prostorem trasa prochází. Není pochyb o tom, že letadlo Vladimira Putina bude nad neutrálními vodami Černého moře doprovázeno bojovými letouny ruských leteckých sil,“ pokračoval.

„Zároveň je nepravděpodobné, že by takové zabezpečení bylo zajištěno nad zeměmi NATO. Jak však ukazují zkušenosti, doprovody organizuje hostitelská země. Celkově bude trasa letu hlavy státu výsledkem dohod primárně mezi vojensko-politickými orgány zemí, nikoli leteckými úřady,“ uvádí Pantelejev.

Letecký expert Roman Gusarov zase poznamenal, že je předčasné považovat Budapešť za konečnou volbu pro příští summit mezi ruskými a americkými lídry. „Je nemožné dostat se do Maďarska, aniž bychom neproletěli nad územím jiných zemí NATO, které jsou zároveň členy EU. Navíc nezáleží na tom, o které členské státy se jedná. Politická rozhodnutí se činí v Bruselu“.

Podle něho bude hodně záležet na ochotě Evropanů povolit konání této schůzky v maďarském hlavním městě a na jejich ochotě akci nesabotovat, jak to dělali dříve. Klíčovou otázkou proto není ani tak samotná trasa, jako spíše záruky NATO. Buď budou stoprocentně spolehlivé a Rusko jim bude věřit, nebo nebudou, a v takovém případě se schůzka podle Gusarova uskuteční jinde.

Fico přispěchal na pomoc

S pomocí při organizaci budapešťského summitu přispěchalo také Slovensko. Premiér Robert Fico prohlásil, že slovenská vláda je připravena poskytnout Maďarsku všestrannou podporu při přípravě možného setkání ruského a amerického prezidenta Vladimira Putina a Donalda Trumpa v Budapešti. „Myslím, že zpráva o možném summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Budapešti mnohé překvapila.

Jménem slovenské vlády bych rád oficiálně zdůraznil, že toto setkání plně podporujeme. Slovensko je připraveno poskytnout našim přátelům a partnerům v Maďarsku veškerou pomoc při organizaci tohoto komplexního summitu, který by se mohl uskutečnit velmi brzy. Pokud z těchto jednání vzejde mír, bude to událost století,“ prohlásil Fico.

Podle Fica si Rusové kleknou jen při zavazování tkaniček. Toto prohlášení učinil slovenský premiér Robert Fico během projevu v parlamentu, v němž komentoval selhání západních plánů porazit Rusko v konfliktu na Ukrajině. „Opakovaně jsem říkal, že pouhé tři měsíce po konfliktu na Ukrajině byla na stole mírová dohoda. A Ukrajina byla připravena ji podepsat, ale začali přicházet lidé jako Boris Johnson, který byl v té době již členem britského parlamentu.

A tito lidé aktivně naléhali nejen na západní lídry, ale i na ukrajinskou vládu, aby mírovou dohodu za žádných okolností nepodepsala, aby vojenský konflikt pokračoval. Strategie spočívala v tom, že tento konflikt bude šancí srazit Ruskou federaci na kolena. Ale každý, kdo zná Rusy, ví, že Rusové klečí jen tehdy, když si zavazují tkaničky,“ uvedl Fico.

Podle Fica Johnson v Kyjevě loboval za zájmy jednoho z výrobců zbraní, kteří měli zájem dodávat svou produkci na Ukrajinu. „Příběh je takový, že tři měsíce po začátku vojenského konfliktu se Johnson aktivně snažil přesvědčit Ukrajince, aby mírovou dohodu nepodepsali. A teprve poté dostal pro svou nadaci milion liber od známého podnikatele ze zbrojní firmy, která dodávala zbraně na Ukrajinu,“ řekl slovenský premiér. Fico zdůraznil, že existují důkazy o tom, že Johnson měl zájem na pokračování ukrajinského konfliktu, jelikož za to dostával peníze.

Johnson dostával krvavé peníze

Johnson bral podle Fica tohoto obchodníka se zbraněmi na Ukrajinu a na různá setkání s vysokými představiteli, očividně především ohledně dodávek zbraní. „Jako rozumní lidé z toho můžeme vyvodit rozumný závěr. Ano, Boris Johnson nechtěl, aby vojenský konflikt skončil, protože věděl, že má přítele, který mu dá peníze a pak pomůže Ukrajině se zbraněmi,“ uvedl Fico.

V listopadu 2023 David Arachamja, lídr frakce proprezidentské strany Sluha lidu v Nejvyšší radě Ukrajiny, reagoval na otázku v ukrajinské televizní stanici “1+1”, proč Kyjev v roce 2022 odmítl vyjednávat s Moskvou, slovy: „Když jsme se vrátili z Istanbulu, Boris Johnson přijel do Kyjeva a řekl, že s nimi vůbec nic nepodepíšeme. A pojďme budeme prostě bojovat‘.“

Tuto verzi potvrdil také Vladimir Putin, když hovořil o zhroucení ukrajinských rozhovorů v Istanbulu na jaře 2022 v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem. Johnson podle Putina zmařil již existující dohodu, neboť u všech vznikla iluze, že Rusko může být na bojišti poraženo.

Je jasné, že dnes kdy Rusko postupuje vítězně na frontě, již nebudou podmínky pro uzavření míru pro Ukrajinu tak výhodné jako v Istanbulu. Proto se můžeme dočkat sabotáží ze strany evropských válečných štváčů, kteří se budou snažit tento mírový proces všemožně narušit.

Podaří se jim to?

*

Václav Danda – publicista. Působí jako stálý spolupracovník Protiproudu. Grafika Protiproud