Svým projevem na Valdaji uzavřel Putin celou jednu epochu v mezinárodní politice

Jednalo se o nejdůležitější vystoupení Vladimira Putina na Valdajském fóru. Je více než příznačné, zejména pokud bereme v úvahu jeho slova a nedávná varování v souvislosti s vojensko-technickou odpovědí Ruska Evropě v Radě bezpečnosti RF, doslova před týdnem a půl. A nyní více než hodinový projev, následovaný dialogem, diskusí a velmi charakteristickými formulacemi a prohlášeními.

Putin se vyjádřil poměrně lichotivě o Donaldu Trumpovi, hovořil o hypotetických perspektivách normalizace vztahů se Spojenými státy, o tom, že diplomacie se nevyhnutelně vrátí z postmoderního formátu, kdy publikace na sociálních sítích nahrazovaly práci diplomatů, k normálnímu procesu a dialogu. Pokud jde o USA, byl opatrný, vyvážený ve formulacích a uvážlivý. Je zřejmé, že v Moskvě zatím nikdo neodmítá možnost velké dohody mezi Kremlem a Bílým domem.

Mnohem kategoričtěji však znělo vše, co řekl o Evropě. Téměř všichni komentátoři zmínili málo známé Puškinovy verše o Napoleonově francouzské velké armádě a jejím smutném konci. Putin připomněl ruský bajonet, mrazivou hostinu na ruských pláních s omrzlinami. Byl to jednoznačný signál: všechny vaše snahy, veškerý váš militaristický zápal a revanšismus povedou k předem známému výsledku. Další zajímavá paralela: v odpovědi na otázku o Švédsku v NATO Putin řekl, že všechny otázky si již Rusko se Švédskem vyřešilo během bitvy u Poltavy*. Opět signál víc než jednoznačný.

Celkově vzato, projev i teze zazněly velmi symptomaticky na pozadí předchozích vyjádření během zasedání Rady bezpečnosti. Mám dojem, že během projevu Vladimira Vladimiroviče jsme byli svědky konce té krátké éry, kdy i po Putinově mnichovském projevu ještě existovala jakási pomyslná škála možných vztahů mezi západní Evropou a Ruskem. Klíčovou hrozbou pro Spojené státy se však stala právě ta představa Evropy od Lisabonu po Vladivostok jako jednotného hospodářského prostoru. Spojené státy, aby tento trend fakticky zvrátily a zlikvidovaly, využily převrat na Ukrajině v roce 2014 a zatáhly celý kontinent do konfrontace s Ruskem. Tak zničily alternativní cestu rozvoje Evropy.

Putin nyní konstatuje: Evropa je mocným, ale slábnoucím centrem. V podstatě potvrdil, že jsme svědky úpadku Evropy jako geopolitického centra. Jako vojenské centrum již v podstatě skončila, i když se budou objevovat pokusy situaci zvrátit. Stále více se však ukazuje, že není tak vzdálená perspektiva, kdy se stane krmelcem pro Spojené státy, Rusko, Čínu a Indii. Je to slabé politické centrum z hlediska zdrojů i vlastního vojenského významu. Nemá ani uhlovodíky, ani uhlí, ani kovy, ani rudy. Ano, má vysoké technologie, velký trh, ale obrovský podíl HDP tvoří sektor služeb. Na rozdíl od Číny, Ruska, dokonce i od USA, které i přes všechny zmíněné služby stále disponují silnou zdrojovou a výrobní základnou.

Navíc se tato základna ve Spojených státech znovu oživuje: poprvé za osm měsíců letošního roku – za Trumpovy vlády – vzrostl průmyslový sektor o 2 %. Toto nové vymezení bylo zveřejněno souběžně se setkáním evropských lídrů v Kodani, kde se pokoušeli dělit „kůži nezabitého medvěda“, dohodnout se ohledně dronů (nyní již v evropském, nikoli ukrajinském formátu) a obecně na synchronizaci kroků v reakci na údajně agresivní akce Ruska. Nedopadlo to moc dobře – každý si jel tu svou. Nedohodli se skoro na ničem, kromě záměru: dohodnout se.

Zároveň se nesjednotili ani na poskytnutí 140 miliard eur úvěrů Ukrajině, založených na opravdu podivné myšlence, že Ukrajina peníze vrátí poté, co Rusko zaplatí reparace. Tato koncepce vypadá už na pohled absurdně, ale byla diskutována s naprostou vážností.

Nakonec se nedohodli. Nejvíce se rozhořčovala Belgie, kde se nachází klíčový depozitář ruských aktiv. Zajímavá jsou i Macronova prohlášení na tomto setkání: hovořil o zadrženém tankeru (který Francouzi již propustili), navrhoval narušit ruskou logistiku vývozu uhlovodíků, zadržovat tankery, uvalit sekundární sankce na Čínu a Indii – hlavní odběratele ruské ropy a ropných produktů. Orbánův komentář po schůzce je příznačný: „Evropa se chystá na válku“. Podle mého názoru všechny informace, jež ze schůzky unikly, jasně svědčí o tom, že v evropských hlavních městech neexistuje jednotný názor na to, co se děje, ani žádná společná vize. Zjevně žijí v různých souřadnicových systémech.

Mezitím pokračuje dronová hysterie. Přesto, že dánští novináři již zjistili, že „UFO“ nad Dánskem a Švédskem byly testovací bezpilotní letouny společnosti Aerotaxi Copenhagen, která se zabývala trasováním vzdušného prostoru. Navzdory tomu bezpečnostní složky oficiální vysvětlení ignorovaly a pokračovaly v rozvíjení hysterie kolem „ruských dronů“. Nyní se po celé Evropě zastavují letiště, zaznamenávají se nějaké drony nad základnami, cvičišti a vojenskými objekty. Role Evropanů je v tom všem více než zřejmá: jedná se o provokace s konkrétním cílem – roztočit kolotoč rusofobie a představy o „ruské hrozbě“. Putin na to odpověděl: Rusko nemá v úmyslu napadnout Evropu.

Klíčová změna vnímání spočívá v tom, že potravinovou základnou nejsou aktiva (ta nejsou příliš potřebná), ale spotřebitelé. V určitém okamžiku nebude mít Evropa kam se podít a opět se stane spotřebitelem ruských uhlovodíků, zemědělských produktů, chemikálií a celého širokého sortimentu ruského exportu. Stane se to dříve nebo později. Předtím ještě nastane krize na konci desetiletí: její hranice se už testují. Krize však pomine a Evropa se smíří se svou rolí. Vyběsní se a zaujme opět své místo. Zatím však Putin varuje: nepleťte se do toho, neharašte zbraněmi, jinak to s vámi dopadne stejně jako s Napoleonovou Velkou armádou.**

***

* Bitva u Poltavy byla rozhodující a největší bitvou Severní války. Ruská vojska vedená carem Petrem Velikým zde v roce 1709 porazila s velkou přesilou švédskou armádu, v jejímž čele stál král Karel XII. a maršál Rehnskiöl / ten padl do zajetí, v němž zůstal do konce života/. Válka skončila v roce 1721 konečnou porážkou Švédska. Ruské rčení „dopadl jako Švédové u Poltavy“ odpovídá našemu „jako sedláci u Chlumce“.

*

** Tažení Napoleonovy Velké armády /Grande Armée/ do Ruska skončilo v prosinci 1812 jejím úplným zničením. Ruský postup se zastavil až v Paříži.

*

Michail PAVLIV (14:19 08.10.2025 UKRAJINA.ru)

Vybrala a z ruštiny pro Novou Republiku přeložila PhDr. Jana Görčöšová